Tvrdil však, že "jednání jsou předběžná" a že "celá tato otázka bude plně prodiskutována v českém parlamentu a v české veřejnosti, než by o tom česká vláda rozhodovala ". Ovšem podle amerického tisku nyní Washington čeká, až mu vlády těchto zemí, v našem případě česká, nabídne seznam míst pro takovou základnu, aby si Američané mohli vybrat.

První zprávu o americké snaze vybudovat do roku 2006 ve východní Evropě - v Polsku, v České republice, nebo v Maďarsku - velkou základnu s raketami, jež by měly za letu zničit útočné rakety nepřítele nad územím východní nebo střední Evropy, přinesl americký časopis Arms Control Today spolu s dalšími podrobnostmi. Tato raketová základna má obsahovat 10 podzemních sil, to je stejný počet jako mají mít do roku 2006 obě již budované americké základny ve Fort Greely na Aljašce a na letecké základně Vandenberg v Kalifornii. Základně by pak měla sloužit blíže nespecifikovaná síť radarů. Má být jeden z nich ten, proti kterému tak ostře vystupují občané Slavkova? Není ani jasné, zda se má hostitelská země - Česká republika, Polsko nebo Maďarsko - podílet na nákladech na výstavbu základny a zda bude mít také nějaké právo spolurozhodovat o jejím aktivním nasazení. Pentagon chce budovat tuto základnu, i když dosavadní pokusy s intercepčními raketami proti útočným raketám dlouhého doletu měly technické potíže, jež dosud nebyly vyřešeny a žádný z dosavadních pokusů nebyl proveden za skutečné, realitě odpovídající situace. Pentagon argumentuje, že to vše je možno dolaďovat až za výstavby této základny. Jinými slovy vsadit na to, že intercepční rakety proti raketám budou schopny plnit své úkoly, ačkoliv to dosavadní zkoušky plně neprokázaly.

Američané oficielně tvrdí, že úkolem této východoevropské raketové základny je chránit proti nebezpečí, jež údajně hrozí USA a případně i Evropě, od dalekonosných raket Iránu a Sýrie. To je ovšem tvrzení více než pochybné. Je všeobecně známo, že Irán nemá rakety dlouhého, mezikontinentálního doletu, pouze krátkého a středního doletu., jejichž akční rádius zasahuje maximálně Izrael, Turecko a jižní část Řecka. Syrské rakety jsou pak schopné maximálně ohrozit Izrael a část Turecka. Navíc i kdyby se zázrakem podařilo poněkud prodloužit dolet jejich raket, v žádném případě by nemohly ohrozit USA, pouze jihovýchodní část Evropy. Ale pak by základna s intercepčními raketami v Polsku, v České republice nebo v Maďarsku neměla smysl, musela by být umístěna v Turecku, na řeckých ostrovech nebo v Řecku. Je tedy jasné, že tato argumentace Pentagonu a Státního departementu je zástupná, raketová základna ve východní Evropě má být umístěna proti někomu jinému v tomto geopolitickém prostoru - proti Ruské federaci.

Podíváme-li se na poslední rozšiřování NATO - v němž má USA rozhodující slovo - na Baltské země, vezmeme-li v úvahu snahy o jeho další rozšíření nejenom ve východní Evropě, ale na státy pod Kavkazem a přidáme-li k tomu již existující americké základny se Střední Asii, je tu vidět vzor dobře známý z dob "studené války". Je to vojenskopolitická snaha o obklíčení přepokládaného nepřítele. A tím zde nemůže být nikdo jiný než Ruská federace. Všechno to americké prohlašování o nutnosti se chránit před státy jako Irán či Sýrie má pouze zakrýt pravé úmysly Bushovy administrativy. Jak dokázal případ války proti Iráku pro jestřáby ve vládě, neokonzervativce mezi republikánskými politiky a generály v Pentagonu, kteří se ještě nezbavily starého myšlení z dob "studené války" mezi USA a SSSR, tito lidé jsou ochotni jít tvrdě za svým cílem a každá záminka je jim dobrá. (Kde jsou ty ohlašované zbraně hromadného ničení v Iráku, pojízdné laboratoře se smrtícím plynem, jako hlavní trumf amerického ministra zahraničí?) Tato politika vybudování raketových základen ve východní Evropě je jenom další krok ve snaze o trvalou světovládu USA a tlak na Moskvu.

Je to nesmírně nebezpečná hra. V čele ruského státu je člověk, který v mnohém vyšel v minulosti Washingtonu vstříc a byl a stále je za to kritizován, že dává USA něco za nic - základny ve střední Asii, ústup z bývalých svazových republik a jejich začleňování do NATO, likvidace zámořských základen na Kubě a ve Vietnamu. Snahy USA o vybudování raketových základen ve východní Evropě je proto vodou na politický mlýn Putinových kritiků. To by jenom posílilo hlasy těch, kteří v dosavadní politice Moskvy vidí další zatlačování a oslabování Ruska a mohlo by to lehce vést k jejímu přehodnocení. Tím více, že Rusko již není závislé na zahraničních půjčkách, státní rozpočet je stále v černých číslech a státní rezervy v devizách a zlatě se blíží 90 miliardám dolarů. Návrat k nějaké nové politice vnucené "studené války" by pak nutně nemusel být něco nepředstavitelného. A kdo by o to měl zájem mimo několika amerických ultrapravicových neokonzervativců a jestřábů v civilu i v uniformě?

Je v zájmu České republiky nová studená válka a nová železná opona? V žádném případě ne. A o český státní zájem (v politickém i hospodářském slova smyslu) by mělo vždy jít v první řadě. Rozhodně této ani jakékoliv jiné české vládě nikdo nedal právo jednat o umístění jakékoliv cizí raketové či jiné základny na našem území. Ostatně i prezident Klaus se již vyslovil o cizích základnách na našem území negativně. Je třeba, aby se diskuse o tomto dosud tajném jednání co nejdříve dostala u nás na světlo boží, aby veřejnost mohla jasně a nedvojsmyslně vyřknout své stanovisko, jež nepochybně je - jak dosud naznačily všechny průzkumy - vysloveně negativní. Je také třeba, aby USA si byly jednoznačně vědomy odporu proti výstavbě jakékoliv takové základny u nás a nebraly za bernou minci stanoviska některých jednotlivců v politickém kabátě či uniformě, kteří si vzali za vzor lokajskou podřízenost požadavkům "velkého bratra" z dob sovětského panství a jednání za zády svých občanů, byť nyní v nové konstelaci. Je třeba si také uvědomit, že takovéto způsoby jednání za zády občanů v tak citlivé otázce mohou nemalou měrou narušit vztah české veřejnosti k našim spojencům v NATO.

Je tedy na čase, aby se o této záležitosti už začalo psát nikoliv jen v americkém ale v českém tisku, a aby slova o "podrobném projednání v parlamentu" nebyla jen frází českého diplomata pro americké novináře, ale stala v České republice skutkem.

Zdroj informace:

• Knight Ridder Newspapers, Jonathan S. Landay: U.S. explores expanding missile defense system to Eastern Europe
• Knight Ridder Newspapers, Jonathan S. Landay: A Star Wars Has Risen in the East
• Arms Control Today July/August 2004, Wade Boese: U.S. Exploring Possible Missile Defense Site in Europe

pplk. Jur.Dr. Vratislav Janda: Minister-counselor, Deputy Chief of Mission and Political Counselor at the Czech Embassy in Washington; Security Policy Department - Czech Ministry of Foreign Affairs (2000-2002) ; Czech consul in Cairo (1997); chargé d'affaires at the Czech Embassy in Iran (1997), Jordan (1996) and Yemen (1995).