Loni se rozhněval Izrael, když vyšlo najevo, že Moskva plánuje prodat střely Iskander do Damašku. Raketa Iskander je jako raketa Scuds, jichž používal Irák během války v Perském zálivu, ale je mnohokrát přesnější a dokáže se daleko lépe vyhnout obranným zbraním, jako je střela Patriot. Sýrie -- která je součástí Bushovy "osy zla" velmi ráda měla schopnosti umístit tyto střely krátkého doletu (dosáhnou do vzdálenosti cca 300 km) v případě konfliktu ke své jižní hranici s Izraelem.

Bezpochyby se tyto střely snaží získat i íránský režim Mahmouda Ahmedínedžada. Prodej těchto střel není zakázán žádnou dohodou. Před několika týdny provedl pod vodou zkoušku rakety, která vypadala velmi silně jako ruská raketa Škval.

Pod nátlakem izraelského premiéra Ariela Šarona byl před časem prezident Putin donucen zrušit dohodu o prodeji raket Sýrii. V současnosti lze očekávat, že Putin nebude ustupovat nikomu.

Ruský postoj na mezinárodní scéně nyní vyzařuje nové sebevědomí, ve smyslu "My se nenecháme zastrašovat". Je stále ještě možné, že Rusko prodá iskandery méně nebezpečnému zákazníku, třeba do Číny nebo do Indie nebo do Alžírsla. Jenže je zjevné -- a to je důležité -- že je Moskva prodá, komu se jí zachce je prodat.

Rusko v posledních měsících prokázalo, že západní rozhořčení nijak nemění jeho rozhodnutí dělat si na světovém jevišti, co chce.

Minulý měsíc Moskva přivítala delegaci organizace Hamas -- což jeden izraelský ministr charakterizoval jako "ránu dýkou do zad". Rusko se také rozhodlo poskytovat Palestinské správě finanční pomoc navzdory přáním USA a EU.

Rusko také odmítlo zrušit dohodu o prodeji 29 mobilních raketových obranných systémů země-vzduch Tor M1 v hodnotě 700 milionů dolarů navzdory nátlaku z Washingtonu.

Ruský zbrojní průmysl roste rychle a jeho nové sebevědomí je především založeno na miliardách dolarů, které vydělává vývozem uhlovodanů, v důsledku vysokých ropných cen.

Moskva je vznikající energetickou supervelmocí a už nedělá pro potenciální kupce její ropy a jejího plynu, co jim na očích vidí.

Minulý týden varoval Alexej Miller, šéf ruského státního monopolu Gazprom, že pokusy omezovat expanzi jeho společnosti do Evropy "by nevedly k dobrým výsledkům". Gazprom vyvolal paniku v britské plynárenské firmě Centrica, když vyšlo najevo, že má Gazprom potenciálně zájem ji převzít. V lednu Gazprom přestat v rámci politicky motivovaného sporu dodávat plyn na Ukrajinu. Miller také uvedl: "Nemělo by být zapomenuto, že aktivně hledáme nové trhy, jako je Severní Amerika a Čína."

To ve středu také zdůraznil prezident Putin: "Navzdory velké poptávce po energetických zdrojích, zneužívají se nejrůznější výmluvy, abychom byli omezováni na severu, na jihu a na západě," zdůraznil. "Musíme hledat trhy, které jsou součástí procesů globálního rozvoje. Jde mi o země asijsko-tichomořského regionu, které se rozvíjejí velmi rychle a potřebují s námi spolupracovat."

Rusko už má dost podlézání Spojeným státům a Evropě a dochází v něm k podstatným změnám v zahraničněpolitických vztazích. Bude se nyní soustřeďovat na vztahy se zeměmi, jako je Brazílie, Indie a Čína, které procházejí obdobným vývojem jako Rusko samo.