Vzdělání je rozhodně investice, kterou potřebuje jak jedinec, tak i společnost.

V současném systému si každý své vzdělání platí prostřednictvím daní. Školy pak dostávají prostředky podle počtu studentů, výzkumných výsledků, počtu akademických hodností... Mezi školami existuje konkurenční prostředí, student si může rozhodnout pro studium jak na veřejné nebo státní vysoké škole či univerzitě, tak i na soukromých vysokých školách. Postupně se snižují bariéry přístupu k vysokoškolskému vzdělání. Každým rokem narůstá podle čsu počet studentů vysokých škol asi 20 000 ZDE

. Postupně roste kvalita služeb, je tlak na růst kvality vzdělávání, rostou reálné příjmy, zvyšuje se počet vyučujících (i docentů a profesorů). Podle plánu vlády ČSSD se množství finančních prostředků na vysoké školství zdvojnásobí. V současnosti představují náklady spojené se studiem (bydlení, cestování, strava, učebnice) na veřejné vysoké škole měsíční částku 3500-5000 Kč.

Kromě přímých nákladů platí student i nepřímé, tj. přichází o částku kdyby šel po střední škole do zaměstnání a místo pěti let vysokoškolského studia si spořil. ODS navrhuje zavedení školného a změnu financování vysokých škol s tím, že by do nich více zapojili bankovní sektor ve formě spoření a půjček na vzdělání ZDE. Existuje velké množství typů školného (australský či britský model aj.). U nás se diskutuje např. přímé školné, které se platí vždy na začátku roku. V současnosti kdy průměrný příjem nedosahuje ani 20000 Kč je pro většinu studentů nepřijatelné.

Při školném 24000 Kč by se rozhodlo ukončit studium 46% studentů, při 40000 Kč by podle Matějů (2005) ukončilo studium až 70% studentů. Znamenalo by to méně studentů, menší konkurence a nižší platy pedagogům. Tento trend by šel proti zájmu ČR zvyšovat počty studentů na vysokých školách na úroveň průměru EU. Tzv. odložené školné, které navrhuje ODS ve své reformě je odvod procentuálně stanovené částky z příjmů, přičemž přímé školné bude zvýhodněno.

To znamená, že studenti kteří si by splácení odložili, a bude jich většina, zaplatí 150% nominální hodnoty školného. Odstraňuje tím současné prvky solidarity protože studenti majetných rodičů, kteří mohou dovolit zaplatit přímé školné, by byly ve výhodě. Školné např. částka 10% z hrubé mzdy by se odvádělo přímo vysokým školám, až když roční příjem absolventa překročí průměrnou mzdu. Očekává se, že většina studentů překročí průměrnou mzdu.

Např. když přímé roční školné bude 24000 Kč, studium trvá 5 let a sankce za odložení je 50%, dostaneme částku 180000 Kč. Např. při stálém platu absolventa 20000 Kč by částku splácel 7,5 let. Uvažuji zde o neúročeném závazku, s úroky by tato doba splácení ještě narostla. Po dokončení studia se většina absolventů vysokých škol snaží zajistit si dobrou práci, slušné bydlení, chce cestovat, založit rodinu, a mnohaleté splácení školného by jim snížilo kvalitu života někam na úroveň středoškoláků. Školné z dílny ODS bude znamenat omezení přístupu ke studiu, komercionalizaci vzdělání a ztrátu akademické nezávislosti. Zároveň samo o sobě nebude znamenat vyšší příjmy pro VŠ. Lepší cesta je motivovat soukromý sektor k výrazně vyšším investicím do lidských zdrojů a také čerpání financí z fondů EU na vědu a školství. Nyní stojíme opravdu na křižovatce dvou konceptů, a je jen na nás, pro jaký se v letošních volbách rozhodneme.

V článku vycházím z publikace profesora Matějů (2005). "České vysoké školství na křižovatce".