Argumenty jako např."všechno, co říkáte, je naprosto špatné, nebo nesmyslné", nebo "to povede naši republiku do záhuby", i jim podobné jsem již také ze strany opozice vyslechl! Jedno je zvláštní a mně dosti nepochopitelné. Pokud by před politickou stranou a jejími snad budoucími poslanci, natož ministry, stála kopa, spíše hora zřejmé práce a skutečně věděli, do čeho mají jít, snažili by se tak usilovně nejen o preference, ale i o vítězství ve volbách, někdy i nevybíravými argumenty a prostředky?

Ve svých několika příspěvcích jsem uváděl pojem zpětná vazba. Vždyť politický činitel, který "díky" vítězství své strany ve volbách získal určité významné postavení a může se aktivně podílet na řízení státu z hlediska resortu nebo místa v parlamentu, má za povinnost se také průběžně -- zpětně přesvědčovat, zda státu prospívá nebo škodí. Existují také agentury, které zkoumají názory vzorku populace na ústavní činitele, každý poslanec má i své dny vyhrazené pro styk s občany a také existuje politická opozice, která jej může, v případě že bude sama "konstruktivní", odborně hodnotit a usměrňovat. Takový spěch do práce, jaký tito budoucí ústavní činitelé nyní vykazují je obdivuhodný.

Vrátím se k současné povolební situaci. ODS se snaží vytvořit koalici s KDU -- ČSL a Stranou zelených. Její předseda byl prezidentem pověřen sestavením nové vlády. ODS přitom bude muset respektovat i požadavky těchto dvou stran.A nyní nastává poněkud zvláštní situace -- vyjednávání. Co za podporu ODS budou oba koaliční partneři požadovat? Zřejmě ministerská "křesla" a to podle jejich "významu -- důležitosti". K čemu to ve svých důsledcích povede?

,V současnosti má vláda České republiky, kromě svého předsedy, 17 členů. Z toho jsou 3 z možné budoucí koaliční strany KDU -- ČSL. A proto je více než pravděpodobné, že zbývajících 14 ministrů, z toho 2 ministryně budou muset odstoupit! Pokud k "odbornému posouzení" dosavadní práce 3 ministrů z KDU -- ČSL bude stačit jejich politické členství, zbývá nahradit 14 ministrů. Žádné konstruktivní hodnocení jejich dosavadní práce není rozhodující, tím je v tomto případě výhradně jejich, v budoucnu nežádoucí, stranická příslušnost! Nepřipomíná vám toto jednání situaci z minulého režimu, kdy namísto odbornosti byla rozhodující stranická legitimace?

Raději přejdu ke školství. V minulém příspěvku "Školství po Buzkové" (Britské listy, 6.6.2006) jsem se pokusil "zmapovat situaci", ve které se nyní naše školství nachází. Maximální úsilí, především učitelů, je zaměřeno na tvorbu Školních vzdělávacích programů vycházející z požadavků Rámcových vzdělávacích programů. Stručně řečeno: Rámcové vzdělávací programy určují co se má vyučovat a Školní vzdělávací programy jak tuto problematiku vyučovat. A co je velmi důležité? Zadaný termín! Podle vlastních Školních vzdělávacích programů musejí školy, podle nich, minimálně v 1.až 6. ročníku, v září 2007 začít vyučovat. Problém "jak vyučovat" zřejmě zůstane především na učitelích. Jak jsem také již několikrát uvedl je situace v pedagogické výzkumu taková, že jeho hlavními uživateli jsou výzkumní pracovníci sami a výzkumná témata nejsou volena z hlediska potřeby uživatelů z řad pedagogů.

Za této situace má do školství vstoupit jeho nový ministr (ministryně). Školství, jako takové, je považováno za mimořádně důležité, jak jsem v příspěvku "K reformě českého školství" (Britské listy, 16.2.2006) uvedl Komenského poukázání na myšlenku Martina Luthera, která toto zdůvodňuje. Dovolím si tvrdit, že pro naši budoucnost bude volba osobnosti, která má řídit naše školství, mimořádně důležitá a náročná. Podle této volby poznáme, jaký význam přisuzuje nově vzniklá koalice školství.. Ve funkci jeho ministra se po "sametové revoluci" dosud vystřídalo 7 mužů, jedinou ženou je Petra Buzková.

Jako řadový občan, vždy bez politické příslušnosti, výsledek voleb pozorně sleduji. Najdou tři politické strany, které mají s největší pravděpodobnosti vytvořit novou vládu, dostatek odborníků kteří by dosavadní ministry nahradili? Nebo pro jejich jmenování bude opět, jako již několikráte, rozhodující politická příslušnost? Vždyť podle zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) si naše republika nyní vede dobře a tempo růstu její ekonomiky je srovnatelné s ostatními zeměmi nových členů Evropské unie. Za této situace odvolání 14 dosavadních ministrů a jejich nahrazení podle požadované politické příslušnosti, bez respektování odborných předpokladů, by se mohlo velmi negativně projevit na našem hospodářství. Vždyť druhá nejúspěšnější politická strana, ČSSD, má ve svých řadách i mezi nestraníky schopné lidi, odborníky, kteří by neměli být opomíjeni. Osobně očekávám, že do výběru členů vlády a jejich jmenování by mohl zasáhnout náš prezident.

Jako čestný předseda ODS má jistě v ODS potřebnou autoritu k vyjednávání s jejím předsedou Mirkem Topolánkem a jako prezident a erudovaný odborník - profesor může jednat i s předsedou ČSSD Jiřím Paroubkem při výběru a odborném posouzení nově navrhovaných ministrů. Vždyť co brání tomu, aby byli v nové vládě takoví ministři, kteří jsou uznávanými odborníky a mají prokazatelně dobré pracovní hodnocení a výsledky? Pokud tomu bude bránit skutečnost, že nejsou členy určité politické strany, pak jaký vztah má takováto politická strana k našim občanům a k naší republice? Obávám se, že pokud nová koalice takovéto požadavky nebude respektovat, potom Mirek Topolánek s návrhem na složení nové vlády neuspěje!

V jaké situaci se, nyní, naše republika nachází? Vítěz voleb ODS zpochybňuje mandát dosavadní vlády. I prezident požaduje, aby nepřijímala důležitá rozhodnutí. Přesto ministr obrany Karel Kühnl (US -- DEU) podepsal smlouvu na miliardový kontrakt na dodávku obrněných transportérů pro naši armádu. Bezprostřední reakce ODS oprávněnost tohoto podpisu zpochybnila.A její zdůvodnění? ODS se nelíbí, že kontrakt podepsal unionista Kühnl, člen strany, která ve volbách zcela propadla a smlouvu tedy budou muset plnit jeho nástupci.

Máme vládu nebo nemáme? Kdy její mandát končí a kdy začíná mandát nové vlády? V současnosti se takto dostáváme do období bezvládí jehož délku trvání nelze odhadnout. Za této situace si kladu otázku: V dnešní době, kdy mezinárodní terorismus ohrožuje i naši republiku, kdo by řídil její obranu a ochranu v případě napadení? Především asi její občané sami!

Abych se vrátil ke školství. Petra Buzková oznámila že jako ministryně končí. A jak to vypadá, bude snaha o jeho reformu pokračovat i bez nového ministra, či ministryně.