Litera vysokoškolského zákona, tak byla naplněna. Navrhování kandidátů na rektora se mohla účastnit celá akademická obec. Na VŠUP akademická obec čítá cca 450 lidí. Zde je na místě připomenout, že konkrétní volbu rektora z přihlášených kandidátů, provádí AS VŠUP. Tedy v případě VŠUP je to jedenáct jeho členů, čtyři zástupci studentů, sedm pedagogů. Senát je volen rovněž na tříleté volební období. Konkrétní složení AS bylo dáno jeho volbou z před třemi léty. Jeho dnešní mandát tedy skončí shodně s funkčním obdobím dosavadního rektora.

Zkušenost z minulých rektorských voleb nastavila vnitřní strukturu samotné nominace. Bylo doporučeno volit jednak po ateliérech, jednak jednotlivě. Konkrétně AS VŠUP se souladem s vnitřním předpisem školy nastavil mechanismus návrhů kandidátů tak, že ateliéry jako celek by měly nominovat minimálně jednoho kandidáta.

Jednotlivci ovšem také, s tím, že jejich preferenční hlas bude řádně podepsán.Tedy ateliéry měly možnost preferovat jednoho kandidáta, jehož váha hlasu byla logicky vyšší, než hlas jednotlivce.

AS tak vytvořil prostředí, aby vedoucí ateliérů mohli se svými studenty o situaci ve škole a její budoucnosti debatovat, aby společně posoudili, jak minulé vedení pracovalo, a zvážili, kdo by byl nebo nebyl lepší. Nominace jednotlivců byla umožněna především proto, aby ti, kdo event. nesouhlasí s názorem ateliéru, mohli doplnit svého kandidáta. (Při starších volbách volily totiž jen ateliéry), navíc jsou členové akademické obce, kteří nepatří do ateliérů.

Katedra volného umění toto navrhování kandidátů však již v průběhu zpochybnila, a to hlavně z důvodu, že jednotlivé návrhy kandidátů měly být podepsané, což se katedře volného umění jevilo jako nedemokratické. AS k tomu návrhu volné katedry již nemohl v právě probíhající nominaci přistoupit, zvláště když předpokládal serióznost akademické obce a podepsané preferenční hlasy nepovažovala za nedemokratické. Naopak AS, aby nemohlo dojít ke zpochybnění voleb při nedodržení již vyhlášených pravidel, naopak nepodepsané hlasy vyřadil.

Ze všech řádných preferenčních hlasů akademické obce byli vyhlášeni jednotliví kandidáti. Celkem jich bylo navrženo devět, pět z nich se volby dobrovolně vzdalo. Čtyři zůstali: Boris Jirků, Jiří Pelcl, Marian Karel, Richard Drury (pro přehlednost i nadále neuvádím jejich tituly). Pro úplnost dodávám, že počet preferenčních hlasů je pro následnou volbu rektora nezávazný a pouze pro AS VŠUP orientační.

Po dvou měsících se své kandiatury vzdal dosavadní rektor Jiří Pelcl.

AS VŠUP tak požádal tři zbývající kandidáty, aby vypracovali do řádného termínu(30.9.2005) své teoretické volební teze, aby mohly být předloženy nejen senátu, ale celé akademické obci k posouzení. Kromě kandidáta Mariana Karla, byla tato podmínka B.Jirků a R.Drurym řádně splněna. Na školním intranetu se tak akademická obec mohla dne 6.10.2005 seznámit se zněním jejich volebních úvah.

Následně byly tyto teze veřejně zpřístupněny i ve vestibulu školy .

M. Karel dodal své kandidátské teze se zpožděním. Přesto byl AS M.Karel dál veden jako právoplatný kandidát.

Vzápětí a pouze vzhledem k náplni a způsobu volebních tezí Borise Jirků jsem napsal akademické obci otevřený dopis, kde jsem konkrétně uvedl, s čím a proč se nemohu v jeho textu, jako jeho kolega a pedagog ztotožnit. Následoval otevřený dopis rektora Jiřího Pelcla, Pavly Pečínkové, poté přípis Josefa Hlaváčka, Juraje Horvátha i Vratislava Nováka, následoval otevřený dopis Kurta Gebauera na závěr odpověď Borise Jirků a zhodnocení studentského zástupce AS Richarda Baláže. Ve vestibulu školy se objevil ještě jeden text mimo akademickou obec, a to od J. Paula. Celé toto dění bylo souběžně, avšak z valné většiny anonymně, komentováno na portálu Studentské unie.

AS VŠUP se vzápětí sešel, aby zhodnotil a připravil samotnou volbu rektora. Musel však vyřešit základní a pro regulérní volbu rektora stěžejní bod. Nastala totiž situace, kdy dva členové AS VŠUP se stali zároveň kandidáty na rektora. Vysokoškolský zákon vysloveně nenařizuje, že při takto vzniklé situaci musí tito senátoři AS opustit. Je to pouze a výhradně na jejich dobrovolnosti, lépe tlumočeno, na jejich morálně volních vlastnostech, prostě pevnosti charakteru.

Mohou odstoupit, aby nemohli být v podezření, že při konkrétní volbě rektora nebudou volit sami sebe. Pokud by odstoupili, v tomto konkrétním případě byli logicky větší částí akademické obce k tomuto vyzváni, nahradili by je regulérně a okamžitě v senátu lidé, kteří byli v minulých senátských volbách tzv. pod čarou.

I proto AS poslal v této souvislosti dotaz na ministerstvo školství, ale to odpovědělo, že zákon to neupravuje a záleží na vnitřních předpisech školy a usnesení AS.

Následně AS VŠUP při svém vnitřním hlasování o tomto problému našel sice většinovou vůli k tomuto etickému rozhodnutí, ale zároveň konstatoval, že se tímto rozhodnutím prozatím nebude v těchto volbách řídit, avšak do příštích voleb zabuduje do vnitřního řádu školy takový mechanismus, který řádně vyloučí tuto možnost. Z tohoto rozhodnutí AS Z toho de facto vyplývá, že současné znění bylo uznáno za špatné, a to mělo znamenat morální apel na kandidáty, aby se nezaštiťovali špatným zákonem, ale jednali podle pravidel morálky a zdravého rozumu.

Nechal tedy oba kandidáty samostatně rozhodnout, Ti se rozhodli neodstoupit. Toto bezprecedentní rozhodnutí neodstoupit, vyvolalo u většiny akademické obce pachuť, logicky spojenou s nedůvěru v budoucí regulérnost volby rektora. Zároveň jednoznačně znevýhodnili třetího kandidáta R. Druryho, který svůj hlas nemohl ve volbě rektora, na rozdíl od dvou zbývajících uplatnit. Kandidáti ve volbách na rektora neměli rovnou šanci. Dva z nich určovali volební pravidla a hlasovali, třetí tuto možnost neměl.

Na den 19.10.2005 byla svolaná celá akademická obec, která se měla osobně seznámit se všemi kandidáty na nového rektora.

Jednotliví kandidáti pronesli v pořadí dle abecedy stručně své hlavní teze a tak poté čelili mnohým konkrétně odborným dotazům a předvedli svou myšlenkovou a koncepční potenci.

Kandidát Richard Drury ústní obhajobu své koncepce založil na potřebě širší konsensuální komunikace. Kandidát Boris Jirků byl nucen čelit konkrétnějším dotazům, neboť i ve své ústní obhajobě trval na dohadech, jak se následně ukázalo, fakticky nepodložených. Ani v jednom případě tak nebyl schopen své předchozí teze zdůvodnit a tím smysluplně obhájit.

Kandidát Marian Karel, handicapován zdravotně, svou ústní obhajobu vedl ne příliš přesvědčivě.

Faktičnost těchto slov lze snadno doložit video záznamem, který byl na celou dobu besedy připraven studentským senátorem R. Balážem.

20.10.2005 v odpoledních hodinách zasedl AS VŠUP k volbě nového rektora.

Výsledek zní takto: 6 hlasů pro Borise Jirků, 1 pro Mariana Karla, 4 hlasy pro Richarda Druryho.

Vahou jednoho hlasu byl tak zvolen novým rektorem na dobu tří let kandidát Boris Jirků.

Zda-li to byl hlas jeho samotného, nelze potvrdit, ale ani přesvědčivě vyvrátit.

A na tomto podkladě z AS okamžitě odstoupil Mgr. Vít Havránek, své celkové zdůvodnění zaslal písemně vedení školy.

Druhý den 21.10.2005 na umělecké radě, kde současný rektor, skrze předsedu AS R.Kolaříka, zveřejnil výsledky volby, prohlásil doc.arch. Jindřich Smetana, že své odstoupení již rovněž deklaroval při zasedání AS při volbě rektora AS, ale zároveň řekl, že definitivně odstoupí z AS, až bude zpracována novela volebního řádu. (zejména jde o rozšíření počtu členů a nemožnost hlasování kandidátů na rektora).

K výsledku voleb se vyjádřil rektor Jiří Pelcl, který sdělil, že se stydí za rozhodnutí senátu, protože využívá mezery v legislativě, odporuje etice a popírá vlastní smysl rektorských voleb.

Jiří Pelcl rovněž kriticky reagoval na vyjádření předsedy AS R.Koláříka na začátku voleb formulované v tom smyslu, že volit sám sebe je pochybné pouze po stránce morální, ale podle současných předpisů je to legální postup, a vyzval předsedu AS k odpovědnosti za to, že AS nerespektuje elementární morální principy. Externí člen umělecké rady prof. Mokrejš potvrdil právní legitimitu letošních voleb, podal výklad o rozdílu principů morálky a legality a prohlásil doslovně: "Morálka sem nepatří."

K.Gebauer svůj stud rozšířil na celý pedagogický sbor VŠUP. Vratislav K. Novák obhajoval neodstoupení kandidátů, tím, že kdyby shodou okolností celý AS kandidoval na rektora, kdo by jej volil. Jiří Beránek prohlásil, že je mnohdy morálnější neodstoupit, než odstoupit Mé argumenty jsem zopakoval v duchu mého kritického otevřeného dopisu, neboť se naplnil jejich předpokládaný obsah. Vše jsem doplnil slovy o protekcionářské tendenci nového rektora, která se dokladovaně projevila v přijímacím řízení ( ve prospěch jeho dcery..) Umělecká rada poté skončila.

Na VŠUP se v současnosti nachází:

Celkem 25 vedoucích pedagogů

Z těchto 25 vedoucích pedagogů vyslovili veřejnou podporu novému rektorovi Boris Jirků 3,

( jmenovitě J.Beránek, sochařství II, V. K Novák, kov a šperk, H.Krbcová, design oděvu a obuvi).

Zbylých 22 vedoucích pedagogů, tuto podporu novému rektorovi (funkčně způsobilému od 1.2.2006) veřejně, ani jinak doposud, že nevyjádřilo - to ale nemusí znamenat, že jejich podporu nemá, či mít v budoucnu nebude.

Nedostupní byli nepřítomni pedagogové E. Jiřičná, F. Burian Tuto podporu nezískal ani od jednoho člena katedry dějin uměni na VŠUP, dále ani na studijním oddělení, kvestuře, PR oddělení, či většiny pracovníků knihovny.

Neveřejnou podporu má pravděpodobně nový rektor v dílnách VŠUP Podpora, či nepodpora nového rektora u jednotlivých asistentů vedoucích pedagogů, bude ve většině pravděpodobně ve shodě s názory jejich pedagogů

Autor je vedoucí pedagog intermediálního konceptuálního ateliéru na VŠUP Praha