Všeobecně se má za to, že rozvoj energetiky ve smyslu extenzivního spalování fosilních paliv je dále neúnosný z důvodu omezeného množství těchto paliv a následně znečišťování ovzduší prachem a uhlíkovými částicemi a z toho plynoucího snižování průhlednosti atmosféry - efekt stmívání a také pro zvyšování obsahu oxidu uhličtého v atmosféře. Oba tyto jevy mají obtížně předvídatelné následky a v současnosti se dokonce efekt stmívání považuje za účinnější(horší) než zvyšování obsahu oxidu uhličitého v atmosféře.

Poznámka: na efektu stmívání se velmi podílí letecká doprava ve velkých výškách.

Je-li pravda, že skutečně dochází k déledobějším klimatickým změnám a to jak působením všeobecných podmínek, tak i působením lidské činnosti, lze důvodně předpokládat, že ekologické zdroje typu:

• větrné elektrárny
• přílivové elektrárny
• sluneční elektrárny
• využití energie mořských vln
• spalování biomasy

nejsou tak výhodné, jak se na první pohled zdá.

Důvody, které mě vedou k této úvaze jsou následující:

Celková změna klimatu může vést vlivem změn proudění v přízemní části atmosféry ke snížení efektivnosti větrných elektráren které, jsou-li skutečně výkonné nelze přesouvat z místa na místo.

U slunečních elektráren zase může tato změna vést ke vzniku vyšší prašnosti, snížení průhlednosti (stmívání) a tím i ke zmenšení jejich efektivnosti.

Přílivové a s vodní vlnou pracující elektrárny mohou být vyřazeny z fukce jednak mírným zvyšováním hladiny oceánů a dále také vlivem rozsáhlých a déledobých bouří a v neposlední řadě i vlivem změny směru nebo charakteru oceánských a mořských proudů.

Zvláště nebezpečné může být "kvantové" chování mořských vln, pokud tyto extrémní vlny dorazí k pobřeží.

Co bylo výše uvedeno ještě oplývá dosti zásadní vadou na kráse a to jest zajištění výkonu v době, kdy nefouká vítr, nesvítí slunce, kdy se "nabíjí" přílivové elektrárny apod.

Spalování biomasy je také kontraproduktivní a uvedu to na příměru navýšení ploch osetých řepkou olejkou za účelem získávání produktu podobného motorové naftě.

Nejen, že se jedná o monokulturní proces, který nelze déledobě opakovat, ale také proto, že taková plodina je zdrojem obrovského množství pylu, který již nyní v některých oblastech velmi ohrožuje život alergiků, kterých neustále přibývá a podobně. Rovněž tak změna klimatu může u takové plodiny významným způsobem snížit výnos přechodně nebo trvale. To se pochopitelně týká i jiných rostlin či biomasy.

Využití plynu, který jsem ani v seznamu neuvedl nepovažuji za ekologické, protože jeho spalováním rovněž vznikají uhlíkaté částice a oxid uhličitý.

Pan Lovelock celkem velmi správně tvrdí, že jedinou cestou je tedy jaderná energetika štěpná (nyní) a v podstatě celý vesmír nám dále ukazuje, že na jaderné fúzi(energetika termojaderná) je vlastně v současnosti založen, nebereme-li v potaz gravitační síly a podobně.Lidstvo by se tedy asi mělo vypravit tímto směrem. (Nechci se zde pouštět do hlubších úvah a proto berte moje vesmírné přirovnání s rezervou).

Vtip je v tom, že čistě na elektřině založená energetika je možná i ve formě decentralizované. Dokonce je možná i s klasickými jadernými elektrárnami v rozumné podobě za předpokladu, že dojde k unifikaci systémů, nebál bych se říci hardware i software, včetně likvidace, respektive "tezaurováni" jaderného odpadu.

Faktem ovšem je, že takto elektrizovaná civilizace by musela vycházet ze skutečných potřeb lidí a jejich společenství a nemohla by být založena na dnešním konzumním systému.Například, kdo si myslí,že dnešní automobilismus je udržitelný stav,hluboce se mýlí, protože je surovinově i palivově závislý na ropě a nelze ho v jeho filozofické podstatě do budoucna zachovat, čímž také padá známé heslo, že "Automobil je symbolem osobní svobody". Považuji za zásadní problém č.1 všeobecný nadměrný konzum nejen osobní, ale i společenský. Jako druhý a velmi frekventovaný problém považuji skutečnost, že existují energetické lobby a právě nyní je ve fóru, ale samozřejmě s ohledem na "civilizační časomíru" lobby ropná a plynová. Obě ovšem - plyn o něco později stojí ale před smrtí.

Nebude za co lobbovat. Je potřeba se uskrovnit, ale to neznamená, že to nutně povede ke snížení energetické spotřeby. Ba naopak, jak ukazují zatím občasné, ale stále se častěji vyskytující změny podnební (například charakter letošní zimy) je možné, že množství energie potřebné na vytápění, respektive klimatizaci bude stoupat včetně nutnosti v blízké budoucnosti využívat značnou část energetických zdrojů na redistribuci a výrobu vody, mám na mysli vodu "sladkou", aby byla zabezpečena produkce zemědělství a dostatek pitné vody.

Pochopitelně, že splnění největšího snu, to jest termojaderná kontrolovaná fůze by vedlo k významnému posunu nejen v oblasti spotřeby elektrické energie v běžném společenství nebo společenstvech, ale domnívám se, že bude velmi žádoucí pro výrobu závlahové pitné vody odsolováním vody mořské, protože problém s pitnou vodou již brzy nabude takových rozměrů jako problém s výrobou a distribucí energie elektrické.

Je zajímavé, že tyto problémy asi začnou nejvíce ohrožovat technicky vyspělé země zvyklé na vysoké spotřební standardy ( vyšší zeměpisné šířky severní polokoule) oproti zemím, které jsou v současné době v potížích a které jsou na neovlivnitelné tlaky přírody (matky země) více uvyklé.

Aby nevznikla snad mýlka, že jsem fatalista a zapřísáhlý nepřítel obnovitelných zdrojů chci si sám instalovat malou sluneční (přesněji fotovoltaickou elektránu - 0,2kW) abych si mohl osobně ověřit "jak to funguje".