9. 6. 2006
Jediné řešení je neprůchodnéŠéfredaktor BL pan Čulík se ve včerejším úvodním článku pokusil komentovat výsledky voleb. Není žádným tajemstvím, "že je národ absolutně a neřešitelně rozdělen. Jedna polovina národa si přeje přesný opak toho, co si přeje druhá polovina". A vyvstává otázka Co s tím? |
Není pravda, že "V této situaci nemůže zvítězit žádné jedno politické seskupení, ani to, soustředěné kolem ODS, ani to, soustředěné kolem ČSSD. Znamenalo by to vyloučení poloviny národa z politiky". Ale když vezmeme stojedničkovou převahu v parlamentu -- co jiného to je, než vyloučení poloviny národa z politického rozhodování? Je to přirozený systém, že vítěz bere vše. To je politika. A upřímně řečeno to jinak ani nejde. Co by to bylo za vládu, ve které by byly všechny strany zastoupené v parlamentu? I když by to možná bylo zajímavé v souvislosti s rotací na ministerských postech. Jenže v praxi by to mohlo znamenat, že se zákony budou měnit a opravovat několikrát za jedno volební období. Takže to není také řešení. Vítězem voleb musí být jedna strana. A která to bude, je zatím ve hvězdách. Podle mne není vyloučeno přeběhnutí některého poslance na druhou stranu -- na tu , co lépe platí. Týká se to především sociální demokracie. To není homogenní strana založená na určité ideji. Je to konglomerát politiků od leva doprava podle potřeby. Přesvědčených zastánců obrany námezdně pracujících je tam menšina. A to přímo od jejího vzniku. Vždyť tato strana vždy více nebo méně kolaborovala s kapitálem. Nakonec i to bylo příčinou, proč vznikla Komunistická strana před 85 lety. Přesto všechno, je to jediná strana, která je schopná udržet jakýs takýs sociální smír. Vítězství ODS a uzákonění modré šance bude znamenat konec sociálního smíru a začátek boje na život na smrt. Jak to může vypadat, už nám ukázali Romové na východním Slovensku. Rozdělení národa na bohatou menšinu a chudou většinu bez střední třídy nic jiného neslibuje. Ani pan Čulík nevěří u nás ve smír. Podle něj "zdá se, že bude pokračovat touha po mocenské manipulaci -- z té či z oné strany. Hysterická posedlost touhou po moci, přání, aby se k moci dostala JEN jedna nebo JEN druhá strana -- na úkor poloviny národa -- čiší i z nenávistných mailů, které v této době dostáváme". Bylo by spravedlivé, kdyby pan Čulík napsal, kolik nenávistných mailů dostali z pravé strany a kolik nenávisti je na levé straně spektra. I když si to může každý domyslet. Zkušeností máme dost. Pan Čulík říká : "Jedině utvoření velké koalice, v níž by měli slovo všichni protagonisté nedávných voleb, je řešením, respektujícím práva občanů". To je sice zajímavý návrh, ale opravdu těžko proveditelný. První, kdo by z takové koalice vypadl, by byli komunisté. Pánové Kalousek nebo Topolánek, kteří si na antikomunismu vystavěli svůj image, by na něco takového nepřistoupili. Ale od toho je jen krůček k poznání, že vypadnout můžou i lidovci a zelení. ODS spolu s ČSSD ke společnému vládnutí tyto trpaslíky nepotřebují. Nakonec to už naznačovaly komentáře mnohých listů. Mnoho politiků by souhlasilo s velkou koalicí ODS a ČSSD. To je teoreticky možné, ale jaký by byl výsledek? Jak by si to ti komentátoři a politici představovali v praxi? Třeba, že by ODS vyměnila privatizaci nemocnic za školné na vysokých školách? Nebo by mohla ČSSD vyměnit zákoník práce za rovnou daň? Rozhodně by se shodli na privatizaci státních podniků. Problémy by mohly nastat jen při dělení kořisti. Další problémy by nastaly při dalších volbách. Až by si lidé uvědomili, že je jedno, koho zvolí, mohli by si také říci, že je zbytečné k volbám chodit. A pro sociální demokracii by to byl konec. Byla by odsouzena k zapomenutí. Kdysi dávno byla politika soutěž idejí. Dnes však z politiky zmizely ideje, a byly nahrazeny touhou po moci a penězích. Proto pro obyčejné lidi jsou všechny možnosti špatné. |