Jako by všichni Češi myšlenku základny nedočkavě přijímali a už už se nemohli dočkat, až se tak stane a budeme zahrnuti do velmocenského plánu.

Zkušenost však říká opak. Obyvatelé této země si s cizími vojáky užili své a mají vlastní zkušenosti. Námitka, že přítomnost německých vojsk a později "bratrských," resp. zvl. sovětských jednotek měla jiný charakter, neobstojí. Voják reprezentuje zájmy a cizí voják cizí zájmy. Jen to území, kde operuje, není cizí.

Péčí tohoto časopisu bylo o základně USA v ČR napsáno mnohé a alespoň určitý okruh čtenářů se začal nad touto otázkou zamýšlet. Podařilo se alespoň částečně rozproudit k tématu diskusi, do které se zapojili někteří novináři, publicisté a politici. Celkový dojem přesto není nijak utěšený, což se potvrzuje při sledování internetových diskusí. Téma zřejmě pro řadu čtenářů příliš obtížně uchopitelné, těžko sledovatelné a vzdálené chápání veškerých souvislostí. Proto jsme svědky povrchních a zjednodušujících úvah na dané téma, ze kterých vyplyne závěr, že "referendum není na místě, protože nejde o věc týkající se suverenity, ale o otázku odbornou" (!) nebo, že to prostě do budoucna bez vojenské základny USA u nás nejde, jak to předvedl v obzvláště pokleslé formě v pondělní MFD její osvědčený propagandista Roman Joch, jinak ředitel Občanského institutu, což zní hrdě.

Po letech vyšetřování se na internetu dozvíte, že zvláštní služby USA nemají důkazy, že za útokem z 11. září 2001 stál Usáma bin Ládin. Můžete se, v případě zájmu, ovšem dozvědět mnohem více. Postupně je stále zřejmější, že vše bylo poněkud jinak. Natolik jinak, že fakta předkládaná z oficiálních míst Bushova vládního týmu se sypou jako domeček z karet. Na tvrzeních, která byla předkládána jako pravda pravdoucí postupně nezůstává jedna nit suchá. Důkazů přibývá -- vždyť letadlo, které mělo narazit do Pentagonu nikdo neviděl a muselo by být skládací, aby natropilo škody, které vznikly. Obdobně lze vyvracet jeden, krátce po události "nezvratný," fakt za druhým. Pravda se ukázala, jen se ještě nedostala dostatečně na povrch. Záminka k útoku na Afghánistán to však byla a válka začala.

Po letech vyšetřování vyšlo najevo, že v Iráku žádné zbraně hromadného ničení nebyly. Záminka však byla a válku bez mandátu OSN Spojené státy spolu s "koalicí ochotných" začaly. Pravda se ukázala záhy. Mnozí pochopili a odešli, resp. odcházejí, či dříve nebo později odejdou. Válečné dobrodružství zanechá hluboké jizvy. Ty v myslích lidí přetrvají generace.

Írán obohacuje uran v rámci svého jaderného programu a nebylo prokázáno, že tato činnost směřuje k výrobě atomových zbraní. Záminka ke konfliktu se však postupně pečlivě vytváří. Do třetice. I propagandisté pracují na plné obrátky.

Co z toho všeho vyplývá? Je zřejmé, že v období Bushova prezidentství Spojené státy urychlily procesy směřující proti zájmům většiny obyvatel Země. Stále zřejměji se chovají jako uličník, který ví, že v celé ulici nemá konkurenci.

Bush a jeho světovlády chtivý tým mají rozehranou dlouhou partii. Některé cíle byly splněny, některé nevyšly přesně podle představ. Některé byly odloženy nebo modifikovány. Další se připravují.

Jsme ve fázi, kdy se Česká republika do Bushových zájmů přimotává. Pro některé okrajově, pro některé zásadně. Vyvstává otázka, jak se chovat ke "spojenci", který se jako spojenec odhodlaně tváří, ale jde bezohledně za svým. Co když nejsme spojenci všichni, ale jen někteří. Ostatní jsou na obtíž a v určitý okamžik budou na odpis, budou překážet natolik, že pro ně už "na palubě" nebude místo.

Topolánkova "prozatímní vláda" ještě stojí na chodníku, ale její šéf už má jasno, základnu chceme a nenecháme si do toho lidmi, občany, voliči kafrat. Že by ti přitakávači -- v tomto případě raketové základně v ČR - byli ti rovnější spojenci. Že by pro ty ostatní byla svoboda opět a stále okrajována.

Pro příměr: křižovatka řízená semafory je bezpečnější než křižovatka bez nich. Těžko však přesvědčit kohokoliv, aby si v jejím prostředku postavil byť jen na pár hodin stan. Se základnou je to obdobné. Nevím, kdo uvěří, že nám vedle ní bude bezpečněji než bez ní jako dosud.

Rozhodnutí o existenci základny USA by mělo být dáno obyvatelům ČR, schválení Parlamentem je nedostatečné. Suverenita je věc příliš vážná.

Po 11. září 2001 mnozí přemýšleli, zda USA pochopí, proč se stávají stále méně přijatelným partnerem pro stále větší počet zemí ve světě. Doufali, že ano. Nestalo se. USA s Bushem v čele se vydaly zcela opačným směrem. Nepřátelství vzrůstá, izolace se bude za daného chodu věcí stále prohlubovat. S každým bojovat naráz nelze. Ani nejsilnější to nesvede. Ochotných bude stále méně.

Proti teroru je třeba bojovat. Občas to vypadá, že pro teror je třeba vytvořit podmínky, aby se proti němu mohlo bojovat.

Po staletí platilo, že "Nevědomost hříchu nečiní." Opak je dnes pravdou. Před pár stoletími stačilo číst bibli. Tam to všechno bylo. V době internetu nevědomost hříchu činí. Velmi činí. Na nedostatek informací se vymlouvat nelze.