10. 4. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
ropná těžní věž
10. 4. 2006

Skutečná cena ropy - ČR jako věrný spojenec v pokračujících energetických konfliktech?

Senátní výbor pro zahraniční vztahy amerického Kongresu dne 30.března tohoto roku vyslechl aktualizovanou verzi zprávy z roku 2003 pod názvem "Achillova pata Ameriky: skrytá cena importované ropy" od kolektivu autorů pod vedením prezidenta National Defense Council Foundation a vedoucího vědeckého pracovníka při Institute for the Analysis of Global Security (IAGS), Miltona R. Copulose, který v minulosti zastával pozice poradce v otázkách strategických surovin administrativ Ronalda Reagana a G. H. W. Bushe.

Původní studie si kladla za cíl zobrazit celkové náklady související s dovozem této suroviny. Mezi externality byly zahrnuty přímé a nepřímé ekonomické výdaje, zohlednění výpadků dodávek ropy a celkové náklady armády spojené s ochranou extrakce a dovozu této suroviny.

Pro rok 2003 byly tyto externality vyčísleny na 305 miliard dolarů jen pro oblast Perského zálivu, který sice tvoří přibližně jen čtvrtinu amerického dovozu. Aktualizovaná verze této zprávy pro rok 2005 již hovoří o nákladech ve výši 780 miliard dolarů a pro rok 2006 dokonce 825 miliard dolarů z tohoto regionu za jediný rok.

Toto je zřejmě nejrizikovější oblast, jejíž strategická úloha - především pro USA - roste vzhledem k překonání vrcholu a postupnému snižovaní domácí americké těžby od roku 1971 a následné rostoucí závislosti na dovozu. "Ochranná ruka" nad tímto regionem historicky sahá až do období druhé světové války - v současné podobě existuje od roku 1983 se zřízením pro tento účel speciálního řídícího vojenského centra CENTOM (United States Central Command).

Aktualizovaná verze této zprávy pro rok 2005 již hovoří o nákladech ve výši 780 a pro rok 2006 dokonce 825 mld. dolarů z tohoto regionu za jediný rok. Pro představu to v praxi znamená skutečnou cenu paliva vyšší o $5 na jeden galon (3.8l) při zahrnutí do celkové ceny všech importů a zvýšení ceny o $8 pro import jen z tohoto regionu. Cena pohonných hmot je v USA oproti Evropě díky odlišné daňové soustavě a efektu z navázání na hlavní globální rezervní měnu tzv. petrodolar výrazně nižší a v současnosti činní přibližně $2.3 za galon paliva. Je třeba si také uvědomit, že se nejedná jen o vliv na dopravu, kapalná fosilní paliva představují zhruba 40% primárního energetického příjmu západní civilizace ve všech jejích oblastech.

Výdaje na tyto externality americkým daňovým poplatníkem (a rostoucím zástupem jeho mezinárodních věřitelů) jsou často dávány do souvislosti s požadavkem na růst zbrojních výdajů Evropských států, které z tohoto regionu také dovážejí část svých energetických potřeb. Oprávněnost tohoto argumentu je sporná, například tzv. recyklace petrodolaru přináší americké ekonomice zpět řadu investic z části i z evropských zdrojů. Bylo by tedy příliš jednoduché tvrdit, že se Evropa na těchto nákladech nepodílí či snad přímo parazituje.

Stejná organizace (IAGS) spolupořádala v Praze v hotelu Marriott během 22-24. února tohoto roku ve spolupráci s NATO - Forum on Energy Security. Domácí účastníky reprezentoval premiér ČR Jiří Paroubek a ministr zahraničí věcí Cyril Svoboda. Jako hlavní zahraniční hosté byli přizváni ředitelka IAGS Anne Korin, hlavní ekonom Mezinárodní Agentury pro Energii (IEA) Dr. Fatih Birol, generál Charles Wald (zástupce velitele EUCOM) a Reaganův dřívější Národní bezpečnostní poradce a nyní podnikatel v energetice Robert McFarlane. Dále se panelu účastnily představitelé z Pobaltských států, Rumunska a Polska. Účast především tohoto `věrného' křídla aliance není jistě bez zajímavosti, přítomní byli také delegáti Gruzie, Ukrajiny, Maroka a Jordánska.

Tato konference se zaměněním na zajištění budoucích energetických dodávek Západních států v době rostoucí nestability v hlavních exportních oblastech (Nigérie, Irák, Střední východ obecně, Rusko) přinesla několika zajímavých námětů. Prvním bodem bylo identifikování nejdůležitějšího národního bezpečnostního rizika současnosti a to v podobě případného ohrožení stability dodávek těchto energetický zdrojů. Za druhé, přiznání důležitosti postupné diverzifikaci energetických zdrojů směrem k domácím obnovitelným alternativám a přetrvávající úloze zemního plynu.

Tento druhý bod bohužel nic nového kromě omílání známých konceptů nepřinesl. Domnívám se, že existuje dostatečný široký vědecký konsensus který dokazuje, že energetickou densitu fosilních kapalných paliv za současné stále relativně nízké ceny není možné nahradit žádnou alternativou. A to v požadovaném objemu, kvalitě a s takovým tempem, aby bylo možno nahradit jeho budoucí meziroční výpadek o několik procent (4-12%), pokud nedoje k zásadním strukturálním změnám v oblasti celkové spotřeby energie, tedy příklonu k rozsáhlé konzervaci na průmyslové a individuální úrovni. Skok na kvalitativně vyšší energetický zdroj (který se lidstvu zatím vždy relativně jednoduše podařil) nelze vyloučit, ale je zatím v nedohlednu, masové nasazení nové generace klasické jaderné energetiky, či dalšího kroku v podobě fúze nebo tzv. vodíkové ekonomiky nepředstavují aktuální reálné alternativy.

O důvěryhodnosti expertů z IEA, kteří již jednou značně přecenili světové zásoby zemního plynu v polovině 90.let se značně negativními důsledky v mezinárodním měřítku i pro situaci v ČR (státní podpora vytápění plynem) si není třeba dělat iluze. Tato agentura je rovněž v podezření, že se podílí na manipulaci informací nebo jak se také eufemisticky říká `kreativní interpretaci dat`ohledně statistických rezerv v oblasti kapalných fosilních paliv (predikce budoucího vývoje jen na základě prosté extrapolace modelu poptávky nikoliv fyzického stavu naleziště), což je nejen ve prospěch exportujících států.

Každoroční zpráva IEA posouvá opatrně tzv. peak oil tedy stav přibližně 50% vyčerpání kapalných fosilních paliv na časové ose z poloviny tohoto století směrem dolů, tedy pravděpodobně blíže k realitě. Na druhé straně experti francouzské, venezuelské, či iránské vlády a ropného průmyslu, případně švédské akademie věd nebo mezinárodní geologičtí a fyzikální experti ze sdružení ASPO hovoří v podstatě o dosažení tohoto vrcholu již během konce této dekády. Překročení tohoto vrcholu bez možnosti nahrazení výpadku dodávek jinou adekvátní alternativou bude mít pravděpodobně značné globální důsledky nejen pro další ekonomický růst, ale i pro pouhé udržení současné průmyslové kapacity a zajištění životní úrovně vůbec o dosavadní byť nedostatečně podpoře zemím třetího světa ani nemluvě.

Pokud je předpoklad dosažení tohoto zlomového bodu (ve skutečnosti se jedná o období několika málo let) již koncem této dekády správný, lze očekávat masivní hospodářský šok, trvalý. Například tzv. Hirschova zpráva pro americké ministerstvo energetiky hovoří o potřebě národního přípravného programu s předstihem minimálně 15-20 let pro úspěšné snížení důsledků podobného šoku, tato zpráva má však analogickou vypovídající hodnotu i pro evropské země kde je sice energetická spotřeba na hlavu téměř o polovinu menší. Kromě několika výjimek ve Skandinávii žádna vláda podobné přípravy neorganizuje. Na druhé straně řada států tento fenomén de facto uznává, nečinnost nebo naopak zvýšená aktivita pouze v oblasti posilování vojenské přítomnosti v energeticky strategických regionech spíše svědčí o zvoleném přístupu k `rešení' tohoto problému.

První bod konference ohledně bezpečnostních rizik v dodávkách energie, který byl zřejmě tím hlavním tématem tohoto pražského setkání přinesl v tomto světle do diskuze některé opravdu svěží impulsy. Například náměstek polského ministra hospodářství Piotr Naimiski, navrhnul vytvořit alianci NATO a EU, která by jednala koordinovaně v případě ohrožení energetický dodávek nejen z důvodu přírodních katastrof a terorismu, ale také v případě změny politiky exportujících států. Pan náměstek Naimiski si takový projekt představuje pod heslem a teď cituji, "jeden za všechny, všichni za jednoho." Polští představitelé mají zřejmě ještě v čerstvé paměti jejich jen několika denní a značně zoufalý pokus o diverzifikaci na ruském plynu z letošní lehké zimní energetické krize, kdy jim z jejich pohledu jediný perspektivní partner Norsko na jejich dotaz promptně oznámilo, že nabídku přijmout nemohou neboť export plynu je již dlouhodobě zamluven pro jiné partnery a produkce se bude do budoucna nadále z důvodu vyčerpání nalezišť spíše snižovat.

Jedním z nejvýraznějších trendů v současné situaci s produkcí ropy je růst domácí poptávky s vlivem na menší volnou kapacitu pro vývoz v tradičních exportujících státech a to za podmínek pokračujícího vyčerpání nalezišť. Tímto šokujícím vývojem od čistého exportéra k importérovi dnes například prochází Velká Británie, Indonésie a další.

Pokud tedy nějaký exportující stát usoudí, že je načase snížit vývoz surovin z vnitropolitických důvodu ať již jsou jakékoliv, pan Naimiski zřejmě navrhuje jim ropu sebrat úplně. V podobném duchu vystoupil i náš ministr zahraničí Svoboda, "otázka zabezpečení energie je o našem přežití. Nejen našeho fyzického přežití, ale i přežití naší kultury."

Pokud někdo rád inklinuje k mocenské politice v tradici teoretiků realistické školy pak by to měl přiznat otevřeně a naplno, schovávání se za fráze o šíření demokracie již dnes neobstojí. Spatřovat přežití naší kultury v organizování převratů demokraticky zvolených vlád, či v krajním případě z nedávné minulosti již často realizovaném scénáři podnikání přímé násilné intervence je po nepřehlédnutelné sérii vedlejší negativních efektů a neúspěchu této strategie poněkud zvláštní, proč opakovat stejné chyby?

Neustále lpění na prodloužení našeho`fosilního rauše` jen o pár let déle, byť třeba za cenu flagrantní manipulace mezinárodního práva či `excesů` jako plošného použití napalmu či munice s ochuzeným uranem na civilním obyvatelstvu, naposledy v Irácké kampani, nemá se záchranou naší kultury nic společného.

Domnívám se, že je načase veřejnost otevřeně seznámit s fakty v zásadě máme na výběr jen dvě možnosti, na jedné straně poměrně razantní a dočasně bolestné uskromnění, přehodnocení našich materiálních požadavků a snahu o skutečnou mezinárodní spolupráci. Na druhé straně se nabízí údajné zabezpečení budoucí prosperity podporou nekončící energetické války s morálně zdiskreditovaným vedoucím partnerem takovéto koalice v čele. Zatím směřujeme jako obvykle s bezstarostným úsměvem spíš po té pohodlnější druhé stezce, jako již tolikrát v nedávné historii.

Toto dilema je důležité si připomenout právě nyní 'v předvečer' konfliktu s Iránem o kterém jak se zdá je v tuto chvíli podle některých informací Daily Telegraph a Foreign Policy již rozhodnuto.

NATO Forum ZDE

Energy SecurityZDE
US Senate - The Hidden Cost of Oil ZDE
Foreign Policy ZDE
Telegraph ZDE
Beyond Treason ZDE
                 
Obsah vydání       10. 4. 2006
10. 4. 2006 SPD: Platzeck rezignoval na funkci předsedy strany
10. 4. 2006 Chápu, že se potřebujete vyrovnat se svou minulostí Petr  Uhl
10. 4. 2006 Jde o zrušení konkrétní strany a tou je KSČM Václav  Růžek
10. 4. 2006 Úchylka poněkud retardovaného spoluobčana Štěpán  Kotrba
10. 4. 2006 Skutečná cena ropy - ČR jako věrný spojenec v pokračujících energetických konfliktech? Michal  Brož
10. 4. 2006 Pro radu k básníkovi Petr  Fiala
10. 4. 2006 Co se stalo o Velikonocích? Boris  Cvek
10. 4. 2006 Velikonoce -- drama úzkosti a utrpení či komedie pro zasmání? Pavel  Máca
18. 4. 2003 Velikonoce - po stopách Ježíšových Štěpán  Kotrba
10. 4. 2006 Manažeři z krajin vzdálených Václav  Dušek
8. 4. 2006 Budyšín zůstal pestrý Štěpán  Kotrba
9. 4. 2006 The New Yorker: Bush chce použít jadernou bombu proti Íránu
10. 4. 2006 Povodně včera, dnes a zítra - Buchertův vynikající rozhovor Štěpán  Kotrba
10. 4. 2006 Playboy má osmdesát
10. 4. 2006 Alzheimer je mediálním šlágrem
10. 4. 2006 Štěpán Kotrba: Pravidla jsou jasná Vlastimil  Růžička
10. 4. 2006 Británie před obecními volbami: spor Blaira s Brownem
10. 4. 2006 Eurotel a Active 24 : Víkendové opravy bez jediného slova upozornění Štěpán  Kotrba
10. 4. 2006 Ukrajina: Jak rozbít stát? Zaplaťte si novináře... Štěpán  Kotrba
10. 4. 2006 Nebuďme lhostejní, zastavme neonacistickou demonstraci!
10. 4. 2006 Čurdová hájila antidiskriminační zákon proti Mackovi Andrea  Cerqueirová
10. 4. 2006 Polská vláda chce zakázat pěstování GMO Miroslav  Šuta
10. 4. 2006 Francie: bitva o CPE pokračuje Simone  Radačičová
10. 4. 2006 Veřejná služba v podání pražského magistrátu Štěpán  Kotrba
10. 4. 2006 Předvolební vysílání v pořadu Dobré ráno s Českou televizí
10. 4. 2006 Jan Ruml pro LN: Proč zkrachovala Unie svobody?
12. 2. 2006 Hospodaření OSBL za leden 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce

Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost RSS 2.0      Historie >
10. 4. 2006 Skutečná cena ropy - ČR jako věrný spojenec v pokračujících energetických konfliktech? Michal  Brož
4. 4. 2006 Tři cesty Milan  Smrž
31. 3. 2006 USA "v kostce" Ladislav  Žák
18. 3. 2006 CNN o ropném zlomu   
7. 3. 2006 Energie budúcnosti Radovan  Geist
9. 2. 2006 Švédsko plánuje stát se první ekonomikou bez závislosti na ropě   
2. 2. 2006 Bush: Amerika se zbaví závislosti na ropě   
2. 2. 2006 Amerika: Je energetická změna reálná?   
25. 1. 2006 Mráz přichází z východu Oskar  Krejčí
25. 1. 2006 Boj o ropu a íránská nezávislost Mojmír  Babáček
23. 1. 2006 Mapa není území Jindřich  Kalous
23. 1. 2006 Všechno, co vám zatajují o ropné krizi   
10. 1. 2006 Ukrajinský parlament se rozhodl odvolat vládu   
4. 1. 2006 Konec jednoho snu Josef  Vít
28. 11. 2005 Ropný zlom: dojdeme k rozumným závěrům? Jindřich  Kalous