29. 5. 2006
Nejméně 1000 britských vojáků od začátku irácké války dezertovaloVíce než 1000 britských vojáků dezertovalo z armády od počátku války v Iráku, informovala veřejnoprávní společnost BBC. V Iráku je v současnosti asi 5000 britských vojáků. Dodneška je nezvěstných 89 vojáků, dezertovavších v roce 2001, 118 dezertovavších v roce 2002, 134 z r. 2003, 229 z roku 2004, 377 z roku 2005 a 189 z letoška. Tyto informace přicházejí v době, kdy britský parlament debatuje o zákonu, který má zakázat vojenskému personálu odmítnout vojenskou službu při okupaci cizí země. |
Britské ministerstvo obrany odmítá výraz "dezerce" a konstatuje, že britští vojáci, kteří jsou v současnosti nezvěstní, jsou považováni za "osoby, které se vzdálily z armády bez povolení". Dezerce to prý není, protože tito vojáci nebyli odsouzeni u vojenského soudu. Podle mluvčí britského ministerstva obrany se v roce 2001 "vzdálilo z armády bez povolení" 2670 vojáků, v roce 2002 to bylo 2970 vojáků, v roce 2003 to bylo 2825 vojáků, v roce 2004 3050 vojáků a v roce 2005 2725 vojáků. Ministerstvo obrany tvrdí, že k absenci vojáků bez povolení dochází "z rodinných důvodů". Naproti tomu John McDonnel, labouristický poslanec pro okrsek Hayes a Harlington, konstatoval minulé pondělí v parlamentě, že se počet vojáků, dezertujících z britské armády, od invaze do Iráku ztrojnásobil a že stále větší počet vojáků "zpochybňuje morálku a legálnost této okupace". Naopak náměstek ministra obrany Don Touhig řekl v rozhlase BBC, že neexistují "tvrdá fakta", která by dokazovala, že by válka v Iráku vedla ke zvýšení počtu vojáků, opouštějících britskou armádu. Justin Hugheston-Roberts byl právním zástupcem leteckého poručíka Malcoma Kendalla-Smithe, který byl odsouzen na osm měsíců do vězení za to, že odmítl plnit rozkazy v souvislosti s úkoly v Iráku. Hugheston-Roberts uvedl: "Jsem často kontaktován osobami, kteří chtějí odejít z armády. Došlo zcela jasně ke zvýšení počtu těchto osob," Vojenský expert Gilbert Blades, který zastupuje vojáky u vojenského tribunálu, konstatoval, že Irák jako důvod pro "mizení" britských vojáků z armády je často u soudu zamlžován, protože vojáci nejsou považováni za odpírače vojenské služby. "Je jasné, že za každým zmizením vojáka je problém Iráku a jsem přesvědčen, že kdyby se řekla veřejně pravda, bylo by zjevné, že irácký problém přispěl k velkému počtu lidí, utíkajících z armády," uvedl v rozhlase BBC. Bývalému příslušníku zvláštních jednotek britské armády SAS Benu Griffinovi bylo dovoleno, aby odešel z armády poté, co řekl svému veliteli, že není ochoten vrátit se do Iráku, protože je přesvědčen, že tam americká vojska páchají protizákonné činy. Griffin konstatoval, že by nikdy neuvažoval o dezerci, ale zdůraznil, že jeho názory sdílejí mnozí vojáci v britské armádě. Řekl v BBC: "V armádě je mnoho nespokojenosti, lidé zpochybňují legalitu této války a vládne znepokojení, že [v Iráku] trávíme příliš mnoho času." Podrobnosti v angličtině ZDE |