V poslední době se roztrhl pytel s články o získávání energie z alternativních zdrojů. Zatím poslední pokus tohoto typu jsem zaznamenal v BL z 21. března, ve kterém pan Beránek líčí růžové zítřky Londýna, kde si obyvatelé budou topit "decentralizovanými" zdroji tepla a při tom vyrábět elektřinu (nebo naopak?). Průvodním jevem bude i zrušení atomových elektráren a ještě dojde do roku 2025 ke snížení emisí skleníkových plynů až o 1/3 proti současnému stavu. Pak již následuje odkaz na více než padesátistránkovou studii v angličtině. Nejsem v tomto oboru profesionál, a tudíž nechci zpochybňovat její věrohodnost a proveditelnost. Přiznávám, že jsem ji ani celou podrobně nečetl, takže může být klidně moje chyba, že jsem odpověď na následující otázky v uvedené studii nenalezl.

V krátkosti lze shrnout, že po technické stránce navrhuje studie výrobu elektřiny nikoliv v centralizovaných zdrojích (klasických elektrárnách), ale v soustavě decentralizovaných zdrojů. V klasické elektrárně totiž je energie z paliva využita jen částečně a zbytek odchází v podobě horké páry a spalin do ovzduší prakticky nevyužit. Menší zdroje lze však umístit poblíž obytných či průmyslových objektů a "odpadní" energii vznikající při výrobě elektřiny využít k vytápění přilehlých objektů. Takový systém se nazývá "kogenerace" a funguje již několik desítek let (a ani není potřeba decentralizace) např. v elektrárně Opatovice, kde odpadní teplo vytápí horkovodem přilehlá města Pardubice a Hradec Králové.

Blíže o kogeneraci a ekonomice jejího provozu ZDE

Např. zjistíme, že na výrobu 1 kWh se spotřebuje plyn za cca 2,50 Kč. Státem garantované výkupní ceny elektřiny tyto náklady sice nepokryjí, ale po započtení vyrobeného tepla by kogenerační jednotky neměly být prodělečné. Přesto vím, že teplo z Opatovické elektrárny patří k nejdražším zdrojům vytápění (1 GJ, tedy 278 kWh, se prodává v současnosti za 252 Kč, což je srovnatelné s elektrickým přímotopem).

První moje (spíše řečnická) otázka tedy je, kolik Londýňany navrhovaný způsob bude stát, nejen investičně, ale i provozně).

Druhá otázka, kterou si musím položit (a je citována v nadpise) je, proč starosta Londýna (ve spolupráci s Greenpeace) nenechal vypracovat variantu, která by vedla k maximálnímu snížení produkce skleníkových plynů. Ve studii jsou totiž porovnány 4 varianty výroby elektřiny za 20 let (které popořadě vedou k většímu snížení emisí skleníkových plynů:

• centralizovaná výroba elektřiny s nízkým podílem jaderné elektřiny
• centralizovaná s vysokým podílem jaderné elektřiny
• málo decentralizovaná s nízkým podílem jaderné elektřiny
• vysoce decentralizovaná s nízkým podílem jaderné elektřiny.

Logicky následující pátá varianta:

• vysoce decentralizovaná s vysokým podílem jaderné elektřiny ve studii kupodivu chybí, přesto že z obrázku 4.11 na straně 31 studie lze zjistit, že i v té nejlepší variantě se bude vyrábět 20 % elektřiny v centralizovaných plynových elektrárnách (že by se protijaderný aktivismus dostal do rozporu s ochranou planety?)

Třetí otázka: 80 % elektráren uvažovaných ve studii bude spalovat k výrobě elektřiny (a tepla) plyn (to je u kogenerace všeobecně preferované palivo). Ve Velké Británii asi normální věc. Británie totiž dokáže svou potřebu plynu pokrýt z vlastních zdrojů (viz ZDE

Jak je zemní plyn perspektivním palivem nehodlám v tomto článku řešit, ve výše uvedeném pramenu se píše, že zatím prokázané světové rezervy vystačí při spotřebě na úrovni roku 2000 na 65 let. Ale ono se mezi tím ještě něco najde, aby Londýn mohl pokračovat ve snižování produkce skleníkových plynů alespoň do toho roku 2050. Co z toho však plyne pro nás? Má pro Čechy či Pražany popsaný způsob být příkladem? Nebo se jedná jen o takovou "perličku ze světa vědy a techniky"? Česká republika je totiž na rozdíl od Británie na dovozu zemního plynu závislá téměř stoprocentně. Kogenerace se sice dá provozovat i při spalování biomasy či různých odpadů, ale tam už spaliny neodcházejí komínem pouze v podobě čisté vodní páry (a CO₂) a takovou elektrárničku už by asi každý v blízkosti svého obydlí mít nechtěl.

A konečně poslední moje otázka: Jak bude celý systém fungovat v létě? Jak již jsem naznačil výše, je celý systém výhodný právě pro produkci tepla při současné výrobě elektřiny, či naopak. Studie patrně tento problém řeší, ale je příliš dlouhá na to, abych v ní hledal odpověď na každou svou všetečnou otázku. Vzhledem ke své vrozené pohodlnosti raději počkám, až si někdo povolanější odkazovaný materiál důkladně prostuduje a polopaticky mi vše vysvětlí. I ekologi(sti)cký aktivismus musí být tvrdá práce, a ne jen zábava ;-))