12. 5. 2006
Sprostořekost a meze veřejné služby"Pan Paroubek, jak říkám, si trošku hraje na Mussoliniho, ale to mu, myslím, spíše uškodilo, než aby mu to přidalo," čtou čtenáři médií, že řekla zpěvačka Yvonne Přenosilová v pořadu Českého rozhlasu. Řekla toho zemdleným hlasem ještě daleko více. Moderátor nereagoval a nehoráznosti svého hosta přešel bez jediného slova komentáře. Když moderátor Aleš Cibulka podepisoval pracovní smlouvu v Českém rozhlase, její součástí byl bezvýhradný souhlas s etickým kodexem tohoto média veřejné služby. Při své mediální zkušenosti si musel být vědom, že i svobodu slova regulují v České republice zákony. 28.04.2006 08:10
Jak to vidí ... ČRo 2 - Praha |
Zákon o rozhlasovém a televizním vysílání je obecnou normou, která upravuje chování všech médií. Zákon o Českém rozhlase je pak zvláštní normou, která říká, jaké úkolu plní médium veřejné služby, na jehož provoz přispívají občané -- koncesionáři. Kodex, vzniklý na základě zákona, upravuje mnohé z toho, co tvoří etický standard novináře s přihlédnutím k úkolům, které rozhlasu určuje zákon. Statut Českého rozhlasu pak říká, kdo je komu podřízen, ale také , kdo je komu odpovědný. Anarchie není možná v žádné instituci. Ukradený mikrofon a ukradená obrazovka jedno jsou. Demokracie jsou nejen práva, ale i zodpovědnost. To vše je ve výsledku ohodnoceno mzdou. Kdo ji nechce pobírat, nemusí. Pravidla jsou nastavena předem. Kodex praví, že "Český rozhlas musí věnovat náležitou pozornost přípravě živého vysílání, neboť při něm může dojít k událostem, které nelze předem naplánovat. Průvodce (moderátor) živého vysílání si musí udržet přehled nad situací a být připraven reagovat na neplánované skutečnosti. Pokud je to proveditelné, nepřipustí Český rozhlas k účasti na živém vysílání osobu, u které je důvodný předpoklad, že by se mohla chovat urážlivě, vulgárně nebo je pod vlivem alkoholu či omamných prostředků. Pokud se v živém vysílání určitá osoba projevuje tak, že Český rozhlas nemůže dostát povinnostem uloženým zákonem nebo Kodexem, je moderátor živého vysílání oprávněn takovou osobu přerušit, resp. jí odebrat slovo. Jestliže chování nebo projev takové osoby vážně překročí únosnou míru, je povinností průvodce se od chování či výroků takové osoby jménem Českého rozhlasu distancovat." dodatečná pozn. autora.: To jsou pasáže, které se váží k moderování diskuzí v ČRo a kterým moderátor v tomto případě nedostál. Kodex Českého rozhlasu ZDE Kodex tvoří veřejný příslib rozhlasu svým posluchačům. Porušení kodexu je závažné porušení pracovní kázně. Odpovědností moderátora je dostát svému závazku z pracovní smlouvy -- včetně Kodexu. Nestalo se poprvé a nejspíše ani naposledy, kdy se někdo dopustil ve vysílání chyby. Chyba se stala i tentokrát. Jeden člověk nezvládl jeden pořad. Tečka. V kompetenci jeho nadřízených bylo adekvátně reagovat. Ředitel stanice adekvátně reagoval. Moderátoři si prostě nemohou myslet, že když jsou hvězdičkou a přátelí se s Jiřinou Jiráskovou, smějí si plácat co je napadne. Nemohou. A nemohou to dovolit ani svým hostům ve studiu. Mají nejen právo, ale i odpovědnost. Vůči všem divákům či posluchačům. Nejen vůči těm, kteří s podobnými nehoráznými výroky, jaké zazněly v pořadu stanice Praha, souhlasí. A proto, v souladu s Kodexem Českého rozhlasu, opustil Aleš Cibulka moderování jednoho pořadu, na dalších pracuje i nadále. Bulvární rozruch prostřednictvím nepravdivých informací, které kolem sebe začal Cibulka v médiích rozviřovat, klade ale nyní jinou otázku -- jak lze nadále věřit člověku, který, byť v maličkostech, lže? Myslí si doopravdy, že je nekritizovatelný svými nadřízenými a nepostižitelný? To by byla špatná zpráva. psáno pro příští číslo týdeníku Strategie Další výňatky z Kodexu Českého rozhlasu6.3. Publicistické pořady Českého rozhlasu nabízejí především kritickou reflexi reality, musí zjišťovat pravé příčiny jevů a popsat rozsah následků. Publicistické pořady také dávají aktérům událostí příležitost vyjádřit argumenty, jimiž zdůvodňují své postoje. ... 6.6. Ve zpravodajských a publicistických pořadech Český rozhlas dbá na přesnost a nestrannost, spočívající především ve zjišťování a ověřování skutečnosti. 6.10. Hodnotící soud je vždy subjektivní a není ze své povahy podrobitelný důkazu pravdy. To však Český rozhlas nezbavuje povinnosti zařazovat do vysílání zpravodajských a publicistických pořadů jen takové hodnotící soudy, které jsou prezentovány čestně a bez klamavé manipulace s fakty, jimiž má být hodnocení odůvodněno. ... 6.14. Redaktoři Českého rozhlasu si musí při vystupování ve zpravodajských pořadech počínat tak, aby posluchač nemohl rozpoznat, jaký názor mají na věc, o níž informují. V publicistických pořadech obsahujících osobní stanovisko autora se nesměji odchylovat věcně od pravdy. 6.17. Editoriální rozhodování ve stanicích se řídí především kritérii vyplývajícími z Kodexu. Za obsah zpravodajských a publicistických pořadů odpovídá šéfredaktor příslušné stanice. 16.2. Český rozhlas má za povinnost vždy s ohledem na téma a žánr uvážlivě volit a pečlivě užívat jazykových prostředků. ... 18.1. Český rozhlas se musí vyvarovat toho, aby v posluchačích vyvolával nebo utvrzoval představu, že si lidé náležející k určité rasové, národnostní, etnické nebo sociální skupině zaslouží pro tuto svoji skupinovou příslušnost jiné postavení ve společnosti než ostatní. Český rozhlas je povinen zdržet se stereotypů v popisování konkrétních skupin, respektive jejich příslušníků. Kodex Českého rozhlasu ZDE Autor je členem Rady Českého rozhlasu a - což mu zákon umožňuje - stále členem ČSSD, což uvádí v tomto případě záměrně. Je tudíž jednou z osmi osob, které rozhodují mimo jiné i stížnosti na vysílání Českého rozhlasu a mají "v popisu práce" dohled nad uplatňováním zákona o Českém rozhlase a Kodexu Českého rozhlasu. Autor není řízen žádným "stranickým sekretariátem" a se svými, většinou kontroverzními názory si vystačí. V Britských listech, kam ho nezvolil nikdo, i v Radě Českého rozhlasu, kam ho zvolili křesťané, liberálové, socialisté a komunisté. To říká jen proto, že je před volbami a nálepkami se to všude jen hemží. Podle autora je míra věcí veřejných nutná, abychom nežili v anarchii a současně, abychom nežili v diktatuře. I kdyby byla osvícená glorifikovanými zastánci nepolitické politiky. I kdyby byla hájena s praporem svobody bez přívlastku a bez hranic. I kdyby to byla permanentní politická revoluce s fangličkami na Václavském náměstí. |
Aleš Cibulka a Yvonne Přenosilová | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
13. 5. 2006 | Není stížnost jako stížnost | Josef Bouška | |
12. 5. 2006 | Satira v rozhlase je přípustná, ale tenhle pořad byl nevyvážený | Jan Čulík | |
12. 5. 2006 | Sprostořekost a meze veřejné služby | Štěpán Kotrba | |
12. 5. 2006 | Paroubek "je skutečně jak Mussolini" | ||
12. 5. 2006 | Unionistický stranický sekretariát | Štěpán Kotrba |