Bohužel nemám kvalifikaci v politologii ani v teorii médií, a proto (na rozdíl od jiných, podobně nedovzdělaných, nicméně drzejších komentátorů a analytiků) tím méně odvahu k nějakému důkladnějšímu rozboru tohoto textu.

Moje reakce bude proto možná více emotivní, než mně samotnému bude milé.

Vidím to asi takhle:

Když pominu globální problémy, ve srovnání s nimiž stejně - jestliže se vyhrotí - bude cokoli jiného včetně tzv. problémů tzv. otřásajících naší politickou scénou jen bouří ve sklenici vody, tak jediné, o co stojí v našich podmínkách a v době tohoto předvolebního blbnutí bojovat, je, jak zabránit realizaci Modré šance. Tj. - po lopatě řečeno - jak zabránit ODS, aby mohla mít hlavní slovo v příštím parlamentu a v příští vládě.

V Praze zmlátili Dolejše (KSČM). V tomto ohledu mám chuť říci, že všichni bychom se měli cítit jako komunisti - ve smyslu těch slavných gest J. F. Kennedyho v době berlínské krize 1961 ("Ich bin ein Berliner") nebo dánského krále v roce 1943, který si na protest proti persekuci židů v Německem okupovaném Dánsku připnul žlutou hvězdu. a href="/art/28184.html" target="_blank">Reakce Ivana Odilo Štampacha je bezpochyby srovnatelná se slavým výrokem jiného kněze - Martina Niemöllera, který si - sice až v koncentráku - uvědomil, jak to vlastně bylo:

Reakce-nereakce poslanců ODS v parlamentu na to, co se Dolejšovi stalo, mě děsí. Další dobrý důvod, proč všemi silami zabránit ODS, aby se dostala k vládě.

Můj osobní (před)volební závěr:

Vykašlat se na své přesvědčení, nedávat hlasy stranám, o kterých se ví, že se stejně do parlamentu nedostanou, ani těm, kdo pomohou k veslům ODS. Nehledě na své dosavadní sympatie do této množiny bohužel řadím i Bursíkovu Stranu zelených. Rád bych jí tímto vzkázal, že mě zatím nepřesvědčila o opaku a že její jednoznačné vyjádření k povolební spolupráci s ODS bude pro mé rozhodnutí určující.

Ekonomika stejně jede po svých kolejích bez ohledu na to, kdo tu zrovna vládne, a o ekonomickém vývoji v Čechách se stejně rozhoduje v ředitelnách nadnárodních firem. Na to žádná z našich partají nemá ani kapku vlivu, bez ohledu na to, co se nám před volbami všechny snaží nakecat. Takže zbývají jen dvě volby - ČSSD nebo KSČM. Obě se skřípěním zubů.

Zmlátili Dolejše. Proto se cítím jako komunista.

Docela věřím tomu, že uvedená skutečnost sama o sobě se stane pro leckoho dost dobrým důvodem, aby komunisty opravdu volil, i když to třeba původně neměl v úmyslu.

Zdá se, že poprvé ve svém životě začínám vlastní hlavou chápat to staré heslo, o němž jsme se kdysi učili ve škole: "Čím hůře, tím lépe." Sice se mi přitom ježí na těle všechny chlupy, ale když si jako intelektuální rozcvičku položím otázku, pro koho hůře a pro koho lépe, myslím, že dokážu pochopit, proč takové heslo vůbec mohlo vzniknout. Nedejbože, abychom dospěli tak daleko, že se úsilí o jeho realizaci stane součástí praktické politiky jakékoli vládnoucí nebo i opoziční parlamentní garnitury. Další dobrý důvod, proč zastavit rozjetou ODS. Modré šanci je schopna obětovat to, v čem jsme Evropě pozitivně výjimeční - minimální míru chudoby, mírně podprůměrnou nezaměstnanost, vcelku slušnou dávku společenské solidarity. Čím to chce nahradit, o tom se pro jistotu raději veřejně nemluví. Její voličské jádro jsou nejspíš ti, kdo dnes profitují z bankovního socialismu 90. let a s nimi Husákovy děti, které si nic nepamatují a o to víc se deviantně vyslintávají ve všelijakých internetových "diskusích". Patrně se tito majitelé jedině pravých pravd domnívají, že čím hůře bude pro chudáky žijící od výplaty k výplatě a z podpor, tím lépe bude pro ně vyvolené, protože tím více na ně zbude z daňových penězovodů, na jejichž kohoutcích se už-už vidí držet své nenechavé zlodějské prsty. Spoléhají se na to, že normální lidi se pod tlakem všelijakých vrchností a prádelen mozků už nikdy nedokážou dát dohromady.

Nebo ještě jinak. Nelze než smeknout před jasnozřivostí Ludvíka Vaculíka, který už začátkem roku 1990 napsal: "Tak jsme zrušili komunismus a máme tu zpátky příčiny, ze kterých vznikl."

Ten hňup nebo demagog, ktery rozesílá citovaný e-mail, samozřejmě nezná nebo záměrně zamlčuje spoustu věcí, třeba mezinárodní souvislosti nebo historické etapy vývoje. Pochopitelně že nehrozí nic jako Vítězný únor (ten leda v opačném gardu, v podobě vlády modrých ptáků na všech úrovních...) nebo gulagy, a to ani kdyby KSČM získala 51%. Zato hrozí, a to dost reálně, Guantanamo, únosy a tajné lety CIA nebo jaderný útok proti Íránu. Ale taky zavření kohoutků s ruským zemním plynem, jestliže se k Velkému Bratrovi za Atlantikem budeme tulit příliš vřele. Myslíte, ze bývalí komunisti v ODS nebo rektální alpinisté v Černínském paláci jsou ty správné síly, které tomu dokážou čelit? Mají už např. nějakou koncepci energetické bezpečnosti ČR? Nebo předvedli aspoň snahu akceptovat to, co v té věci začíná dělat EU? Představu "občana ČR" podepsaného jako Čížek o tom, že demokracie znamená pouštět do médií jen toho, kdo zrovna vyhovuje vládnoucí garnituře nebo nějaké mafii, že média mají být jen nositeli povolených myšlenek nebo dokonce jeho snahu rozhodovat o právu podle zákona založené a demokraticky volené strany na existenci snad ani není nutno komentovat. Zdá se, že takto jen reflektuje ubohý stav řady českých redakcí. Na rozdíl od premiéra Paroubka jsem daleko od toho, abych z toho stavu vinil ODS. Kdo si však chce pamatovat, určitě nezapomněl, že když byla ODS ve vládě, tatáž média ji chválila za všechny ptákoviny, které se nakonec vyhrotily do známých událostí roku 1997. Nepochybuji o tom, že tristní stav české žurnalistiky před volbami 2006 ODS náramně vyhovuje.

Přirozeně se i mně - doufám, že jako každému soudnému člověku, včetně té rozumnější části členské základny KSČM - eklují takové věci jako soudružka Semelová nebo redakce Haló novin. To je však stranický folklór, jaký v různých podobách najdete ve kterékoli partaji. Troufnu si předpovědět, že během pár let si s ním KSČM poradí sama - v nejhorším případě jeho nositelé díky vysokému věku postupně vymřou.

Zase už se v Čechách a na Moravě láme chleba. Doufejme, že pohled na zkrvavenou tvář s nevidoucím okem poslance Dolejše otevře oči nám, kdo jsme zdrojem moci v této zemi.