Dalo by se podle něho například zjistit, zda chřipka z roku 1918 způsobovala zápal mozkových blan. Dodal, že lékaři v Británii a v USA mají jen pět vzorků tkání od obětí pandemie z r. 1918, i když pandemie usmrtila více lidí než první světová válka.

Virolog Oxford zdůraznil na konferenci Royal Society of Medicine v Sheffieldu, že by se mělo získat nejméně 100 vzorků tkání z celého světa.

"Bylo by jistě obtížné získat celé tělo, ale přesto lze zjistit, proč lidé umírali, například, zda to bylo tím, že virus napadl mozek a způsoboval encefalitidu," řekl Oxford. "Měli bychom získat vzorky z let 1916 a 1917 abychom mohli prozkoumat vznik pandemie, a také z roku 1919, aby se dalo zjistit, proč pandemie skončila."

Profesor Oxford poukázal na to, že se už exhumovaly některé mrtvoly v Arktidě a z olověných rakví v Londýně. Vzorky plic byly získány z nemocničních sbírek na odděleních patologie a z muzeí. Tak už vědci identifikovali kompletní genetickou sekvenci viru z roku 1918 a ukázali, že se rozšířil přímo od ptáků na lidi.

Profesor Oxford uvedl, že přípravy proti ptačí chřipce jsou velmi pokročilé a že je možné, že poprvé v historii, bude možno zabránit globální pandemii.

"Přípravy jsou nyní ve srovnání se situací před rokem opravdu obrovské," uvedl. "Poprvé v historii máme k dispozici celou řadu protivirových léků a vakcín pro neutralizaci první a druhé vlny infekce. Vědci se nyní domnívají, že by se nám mohlo podařit zabránit epidemii hned na začátku."

Podrobnosti v angličtině ZDE