Každopádně stojí za pozornost jeho cesta k naplnění "amerického snu" tvořícího dodnes úhelný kámen ideologické výbavy politiky a showbyznysu Nového světa. Letmo mi přichází na mysl zfilmovaný příběh chudé, ale pracovité matky tří dětí v domácnosti, ekologizující bojovnice proti zlovůli mamutí firmy -- Erin Brokovichové.

V českém prostředí převažují odlišné úhly pohledu na společnost; uvnitř společenství straší stokrát omleté dějinné prohry spojené se selháním elit, nedostatkem hrdosti a sebedůvěrou, myšlenkovou apatií preferující průměrné a politický realismem. Navenek státu nedůvěra i opatrnictví chytré horákyně. Stav, který dobře vystihuje vtip, že kdyby si Čechy podmanili Papuánci, vystojí si tito trpělivou frontu na kroužek do nosu. Nevěřím příliš, že se české milieu s negativní historickou zkušeností zásadně vnitřně vyrovná, a to přes všechna opatření, normy, směrnice a podobně. Tím spíše že pravidla nadirigovaná odjinud. Povíce zůstaneme v dimenzích závistivého vesničanství, ve kterém se i nejúspěšnějším s oblibou připomínají jejich -- zcela logická -- selhání.

Převedeno do stávajících politických poměrů, s potíží neustále připomínaných nevyvedeností se utkává v boji na několik front Mirek Topolánek. O tom, že patří k nejúspěšnějším v Česku nehodno pochybovat, neboť šéfuje po volbách nejsilnější partaji kladoucí důraz na individuální schopnosti. Má rovněž stát v čele budoucí vlády, o jejímž úspěchu sám první realisticky pochybuje.

Důležitou úvahou zůstává, jestli Topolánek na čele ODS zvládne také roli politického fénixe. Bájného ptáka, jenž povstává z popela krachu. Jednou a dost. Našlápnuto k tomu již má, neboť rozpačitý výsledek voleb je vážným dílem zapříčiněn jeho politickými kroky. Nepřekoná-li, což by bylo oříškem i pro mnohem zdatnější vyjednavače vítězné moci, jasnou strategickou výhodu sociální demokracie, dokoná dílo vlastní zkázy. Jde mu o modré všecko.