Až si přes svoje židovské známé Fedora Gála a Karla Sidona či přes polské přátele opatří Šustrová další informace, zjistí, že komunistický a nekomunistický popis banderovců se tak moc neliší. Komunistické materiály především zamlčují skutečnost, že "banderovci" (na rozdíl od druhého proudu ukrajinského fašismu, "melnikovců") spolupracovali s německými nacisty jen na začátku a na konci války, jinak UPA proti nacistům bojovala.

Zároveň ovšem potírala komunistické povstalce, a židy a Poláky pobíjela tak, že i němečtí esesmani trnuli hrůzou. Komunisté psali o upalování a podřezávání židů a Poláků, polistopadové prameny píší kromě upalování také o "rituálních vraždách těhotných žen".

Co to je? Rozpárání břicha či naražení na kůl? "Němce do Berlína, Rusy na Východ, Poláky na Západ, židy na hák," přibližně tak vypadal horečnatý sen UPA a spol. o eticky čistém samostatném státě na území nacisty okupované, národnostně smíšené západní Ukrajiny. Ano, většina tehdejších ukrajinských odpůrců stalinismu byla horší sběř než stalinisté.

Potíž je i s hodnocením ruských vlasovců. "Hrdinná Rudá armáda" ve skutečnosti ztratila při příjezdu do Prahy 9. května 1945 v boji pouhých 10 mužů. Vlasovců, bývalých spojenců nacistů, zahynulo při boji na straně pražských povstalců proti hitlerovcům 300, dalších 180 zraněných vlasovců dorazili v pražských nemocnicích "udatní" sovětští vojáci po 9. květnu. To vše už se dnes ví. Ovšem zrod další legendy o hrdinných vlasovcích není na místě. Z oněch 25 000 "bílých Rusů", kteří v Praze obrátili zbraně proti svým německým pánům, patřilo 5000 předtím k hrůzostrašné "SS brigádě Kaminski", jejíhož velitele dali samotní nacisté za krutosti při potlačování varšavského povstání v roce 1944 popravit a brigádu rozpustili.

Až bude Petruška Šustrová psát po Banderovi komentář také o Vlasovovi, snad tentokrát odolá pokušení dělat z věcí složitých věci jednoduchoučké. Nemusíme si přece vybírat mezi cholerou a morem?