20. 10. 2004
Stalinská cholera a banderovský morreakce na článek Petrušky Šustrové v LN 14. 10. "Vražda Stěpana Bandery" Země puká, skály se chvějí, a mrtvoly vstávají z hrobů... Ne, to není začátek amerického hororu, ale východoevropská realita, od počátku 90. let po dnešek. Pilsudski, Tiso, Horthy, Pavelič, Mihajlovič, ti všichni se drápou vzhůru, aby se usadili na pomnících zasloužilých bojovníků proti komunismu. Oživit dalšího z této nahnědlé galerky se v Lidových novinách podařilo Petrušce Šustrové Vražda Stěpana Bandery. Svými slzami živé vody zde skrápí vůdce Ukrajinské povstalecké armády, otráveného v roce 1959 v Mnichově sovětským agentem, bagatelizuje banderovské zločiny, navrhuje "pustit z hlavy" komunistickou pohádku o zlých banderovcích a dobrých rudoarmějcích a obdivuje "nerovný boj Ukrajinců za svobodu a nezávislost vlasti". |
Až si přes svoje židovské známé Fedora Gála a Karla Sidona či přes polské přátele opatří Šustrová další informace, zjistí, že komunistický a nekomunistický popis banderovců se tak moc neliší. Komunistické materiály především zamlčují skutečnost, že "banderovci" (na rozdíl od druhého proudu ukrajinského fašismu, "melnikovců") spolupracovali s německými nacisty jen na začátku a na konci války, jinak UPA proti nacistům bojovala. Zároveň ovšem potírala komunistické povstalce, a židy a Poláky pobíjela tak, že i němečtí esesmani trnuli hrůzou. Komunisté psali o upalování a podřezávání židů a Poláků, polistopadové prameny píší kromě upalování také o "rituálních vraždách těhotných žen". Co to je? Rozpárání břicha či naražení na kůl? "Němce do Berlína, Rusy na Východ, Poláky na Západ, židy na hák," přibližně tak vypadal horečnatý sen UPA a spol. o eticky čistém samostatném státě na území nacisty okupované, národnostně smíšené západní Ukrajiny. Ano, většina tehdejších ukrajinských odpůrců stalinismu byla horší sběř než stalinisté. Potíž je i s hodnocením ruských vlasovců. "Hrdinná Rudá armáda" ve skutečnosti ztratila při příjezdu do Prahy 9. května 1945 v boji pouhých 10 mužů. Vlasovců, bývalých spojenců nacistů, zahynulo při boji na straně pražských povstalců proti hitlerovcům 300, dalších 180 zraněných vlasovců dorazili v pražských nemocnicích "udatní" sovětští vojáci po 9. květnu. To vše už se dnes ví. Ovšem zrod další legendy o hrdinných vlasovcích není na místě. Z oněch 25 000 "bílých Rusů", kteří v Praze obrátili zbraně proti svým německým pánům, patřilo 5000 předtím k hrůzostrašné "SS brigádě Kaminski", jejíhož velitele dali samotní nacisté za krutosti při potlačování varšavského povstání v roce 1944 popravit a brigádu rozpustili. Až bude Petruška Šustrová psát po Banderovi komentář také o Vlasovovi, snad tentokrát odolá pokušení dělat z věcí složitých věci jednoduchoučké. Nemusíme si přece vybírat mezi cholerou a morem? |
Osvobození Československa v roce 1945 a konec II. světové války | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
20. 10. 2004 | Stalinská cholera a banderovský mor | Pavel Pečínka | |
12. 2. 2004 | Tiché vyvražďovanie národa | Jörg Ganzenmüller | |
23. 12. 2003 | Čapek a Beneš - boj za svobodu ducha a srdce | Věra Olivová | |
8. 5. 2003 | Osvobození ČSR | ||
8. 5. 2003 | Vojska generála Vlasova v Čechách | Jan Čulík, Štěpán Kotrba | |
2. 7. 2002 | O roli médií ve válce | ||
5. 6. 2002 | Pád Berlína v roce 1945 byl obrovskou vlnou sexuálního násilí |
Role generála Vlasova a ROA při osvobození Prahy | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
20. 10. 2004 | Stalinská cholera a banderovský mor | Pavel Pečínka | |
23. 12. 2003 | Čapek a Beneš - boj za svobodu ducha a srdce | Věra Olivová | |
27. 11. 2003 | Den vítězství | Petr Jánský | |
8. 5. 2003 | Osvobození ČSR | ||
8. 5. 2003 | Vojska generála Vlasova v Čechách | Jan Čulík, Štěpán Kotrba |