Zůstává pro mě otázkou, zda je důvodem neznalost dokumentu, jeho nepochopení z důvodu nepřesných informacích o použité metodologii nebo osobní aspirace autora.

Chci proto upozornit na několik bodů, v nichž se Š. Kotrba mýlí a posouvá závěry analýzy do nepatřičné roviny a sklouzává k bulvarizaci výsledných zjištění:

1) Samotný název článku se snaží z analýzy vyvodit to, co z ní samotné explicitně vyvodit nelze. Analýza, kterou obdržely LN a Britské listy je obecným dokumentem, který popisuje míru negativní a pozitivní prezentace jednotlivých stran v hlavních českých médiích. Dokument již nepopisuje detailní tématickou strukturu prezentace stran a kauzy, které k tomuto kontextu informací vedly.

Ze samotného podílu negativních a pozitivních zpráv nelze vyvozovat to, že média kohokoliv "poškozovala", není-li Š. Kotrbovi znám způsob vyznění a intenzita, s níž se média věnovala jednotlivým tématům. Některé aspekty v sobě již negativní konotace nesou samy o sobě, a to, že je média tímto způsobem prezentují, je zcela pochopitelné (Obecně lze konstatovat, že skandály zástupců politických stran v sobě nesou negativní mediální prezentaci při jejich zveřejnění jako své apriori).

Analýza je deskriptivním dokumentem, který se díky intersubjektivní metodologii snaží vyhnout zkreslení a účelové interpretaci výsledných dat. Nelze proto zaměňovat deskripci s preskripcí, jak to autor ve svém textu činí.

2) Štěpán Kotrba píše: "K vyváženosti informování o politice měla v uplynulém období obě média veřejné služby daleko..". Tato teze není nesprávná, je prostě ne-smyslná, protože ji z dané analýzy vyvodit nelze. Tento analytický dokument vzhledem ke své obecnosti nemůže činit závěry o vyváženosti jednotlivých médií. Autor pojem "vyváženost" svým užitím trivializuje a bere mu komplexnost, která je v něm samotném zakotvena. Aby mohl Š. Kotrba učinit závěr o vyváženosti jednotlivých médií, musela by analýza postihovat celý souhrn kritérií, která ve svém celku umožňují vynést závěr o vyváženosti toho kterého média.

3) Z textu na Britských listech ještě jednou: "Manipulací s masivní převahou negativních informací se ale dopustila všechna hlavní média. Zato vůči Straně zelených postupovala média "vyváženě", "tolerantně" až "chápavě"."

Kdyby autor četl text O. Austa pozorně, věděl by, že převaha negativity v prezentaci etablovaných politických subjektů je v nezávislých médiích naprosto běžná, a opak je výjimkou potvrzující pravidlo.

O. Aust ve svém článku rovněž vysvětluje důvody pro příznivější prezentaci SZ, které ovšem nelze vyvodit z analýzy Media Tenoru (nepopisuje tematickou strukturu prezentace strany a další souhrn aspektů) a vycházejí z našeho detailního rozhovoru nad analytickým dokumentem: "Výjimkou je podle něj obraz Strany zelených, kterou média prezentovala zhruba srovnatelným množstvím jak negativních, tak pozitivních příspěvků: "Tak vyrovnaný mediální obraz se objevuje zřídka, zpravidla jen u začínajících politických uskupení. Většina pozitivních zpráv souvisela s volebními preferencemi Zelených. "

4) V posledním odstavci Štěpán Kotrba píše: "Britské listy přinášejí plné znění mediální analýzy, o které informovaly v pátek Lidové noviny v článku Ondřeje Austa, aniž sdělily čtenářům, že podle společnosti Media Tenor nejhorší mediální profil ČSSD a KSČM vytvářely samy Lidové noviny a MF Dnes."

Možná jsem četl jiný text než Š. Kotrba, ale ve výtisku LN, který jsem si já koupil bylo uvedeno: "Mladá fronta DNES, Lidové noviny a Hospodářské noviny prokázaly středopravou orientaci, Právo se jevilo jako výrazně levicové: občanské demokraty prezentovalo stejně negativně, jako MF DNES a LN sociální demokracii a komunistickou stranu." Myslím si, že z toho, co O. Aust napsal, kontext prezentace politických stran v Lidových novinách při lehké logické přesmyčce a obecné znalosti české politické scény zřetelně vyplývá.

Děkuji za Vaši ochotu při otištění mé reakce, která má vysvětlit skutečný smysl a záměr dané analýzy a zabránit jejímu zkreslení podobným typem "interpretací".

S pozdravem

Marek Síbrt

InnoVatio/Media Tenor