Tedy, není jím vždy. Je jím, pokud hodlá bojovat za "dekomunizaci" společnosti. Je jím pokud hodlá "zrušit komunisty". Je jím, požaduje-li zakázat komunistickou stranu -- a je jím ještě víc, hodlá-li zakázat šíření komunistických myšlenek. Tím by totiž narušil svobodnou diskusi politických idejí, která je nutným předpokladem svobodného rozhodování lidu. Zároveň by tím znemožnil vyjadřovat velké části občanů ČR jejich politické názory. Tím by popřel demokracii, která je vládou lidu. Ne vládou novinových komentátorů.

Adam Drda řeší situaci jako všichni stoupenci totalitních ideologií -- on prý nechce zakázat "názor", ale jen "lež", kterou prý jsou názory komunistů. A kdopak bude o té pravdě rozhodovat?

Antikomunismus je hnutí, které se snaží vzkřísit historii a využít ji ve službách dneška. Maluje nám obraz pokračování boje s minulým režimem, jehož síly nás prý stále ohrožují. Ve skutečnosti minulost (skutečně otřesnou) zneužívá. Pokud totiž skutečně hrozí návrat některých minulorežimních praktik, pak nikoli ze strany KSČM, ale právě ze strany antikomunistů. To oni chtějí zakazovat nepohodlné názory a pronásledovat opoziční politické síly.

Ostatně to předvedl sám Adam Drda ve svém dopise. Obrací se na Jana Čulíka coby šéfredaktora Britských listů a naznačuje mu, že neměl publikovat názor Štěpána Kotrby na jeho (Drdovu) knihu: "Bylo by asi skutečně 'žádoucí`, kdyby lidi nepsali a nepublikovali každou magořinu, která je zrovna napadne..." Jinými slovy, pan Drda vyzývá šéfredaktora, aby znemožnil Štěpánu Kotrbovi publikaci jeho názorů. Zdá se, že by si měl namísto označování názorů svých oponentů za "lež" a "magořinu" vzít příklad ze slov německé komunistky Rosy Luxemburg, zavražděné roku 1919 tehdejšími antikomunisty. Ta správně říkala, že svoboda slova neznamená svobodu slova pro ty, kteří s námi souhlasí, ale pro ty, kdo s námi nesouhlasí.

Komunismus a antikomunismus nejsou ahistorické pojmy. Tak jako v dobách minulého režimu označovalo slovo "komunismus" dusivé a násilné panství byrokracie jedné strany, tak dnes slovo "antikomunismus" označuje mimo jiné hnutí, kterému jde o významné potlačení svobody a demokracie. To je třeba říci -- ačkoli jinak lze souhlasit i s některými myšlenkami jeho stoupenců. Třeba s názorem Karla Steigerwalda, že sněmovna (a mediální establišment) projevila ohromným zájmem o útok na Jiřího Dolejše svou elitářskou sebestřednost. Po roce 1989 bylo pro politické názory napadeno mnoho lidí, několik jich to stálo i život, páni poslanci se ovšem starají jen o pana poslance. Nebo i s názorem samotného Adama Drdy, že ač byl útok na Jiřího Dolejše odporný a zavrženíhodný, nemá smysl mu říkat fašizující. Nebyl to fašizující útok. Byl to prostě antikomunistický útok...