Vedoucí pedagogové Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze

V Praze 19. května 2006

Vážení kolegové,

jménem Akademického senátu VŠUP v Praze Vám oznamuji, že na svém zasedání dne 15. 5. 2006 Akademický senát VŠUP v Praze v souladu s platným volebním a jednacím řádem Akademického senátu VŠUP a platnými právními předpisy České republiky odhlasoval plným počtem hlasů návrh na odvolání rektora VŠUP v Praze ak. mal. profesora Borise Jirků. Důvodem tohoto rozhodnutí akademického senátu jsou níže uvedená závažná pochybení rektora VŠUP.

Akademický senát VŠUP dospěl k závěru, že od svého zvolení rektorem ak. mal. prof. Boris Jirků svým jednáním a rozhodováním vážně porušil řadu nejen vnitřních předpisů VŠUP, ale i obecně platných právních předpisů, a tím ohrozil stabilitu, funkčnost a dobrou pověst VŠUP. Na tato pochybení byl rektor postupně a opakovaně akademickým senátem upozorňován, ale nereagoval. Jedná se zejména o následující skutečnosti:

1) Jmenování dílenských pracovníků VŠUP akademickými pracovníky - lektory týden před volbami do akademického senátu bez zákonem požadovaného výběrového řízení.

2) Jmenování prorektorů požadavek Zákona o vysokých školách a rozhodl o jejich jmenování bez řádného vyjádření AS.

3) Interní audit týkající se hospodaření a vnitřní správy rektor VŠUP proběhl krajně nestandardním způsobem, viz. písemná stanoviska vedoucích pracovníků ekonomického,a studijního úseku školy. Na základě pochybných "výsledků auditu" provádí unáhlená rozhodnutí, ohrožující běh školy.

4) Ve věci rozvázání pracovního poměru s kvestorkou VŠUP Ing. Janou Jeřábkovou, rektor VŠUP porušil několik ustanovení zákoníku práce. Dne 12. 4. 2006. zrušil pracovní poměr paní kvestorce Ing. J. Jeřábkové s okamžitou platností a po několika dnech své rozhodnutí změnil a rozhodl o ukončení pracovního poměru výpovědí pro nadbytečnost. Postupně uváděné důvody jsou v rozporu s dokumenty, které AS obdržel.

5) Ve věci auditu počítačových sítí VŠUP rektor VŠUP porušil zejména článek 13 Ústavního zákona č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, v platném znění, ustanovení § 5 odst. 6 písm. c) a § 13 odst. 1 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, v platném znění, neboť, jak vyplývá ze znaleckého posudku Ing. Marka Fialy -- soudního znalce v oboru kriminalistika, kriminalistická počítačová expertíza, bylo neodborným a nestandardním auditem počítačových sítí ohroženo listovní tajemství a porušena ochrana osobních údajů jak členů Akademické obce VŠUP v Praze, tak i zaměstnanců VŠUP v Praze.

Nejen vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, ale i s ohledem na nekoncepční jednání při řízení školy, provádění unáhlených nezdůvodněných změn, negativním zásahům do organizační struktury školy, jakož i ignorace požadavků Akademického senátu VŠUP, a v neposlední řadě i s ohledem na sílící napětí mezi vedením školy, členy akademického senátu i zaměstnanců školy, jsme přesvědčeni, že v osobě rektora VŠUP ak. mal. prof. Borise Jirků nelze spatřovat dostatečnou záruka pro řádné fungování a rozvoj VŠUP.

Jsme přesvědčeni, že pan president po zvážení výše uvedených skutečností rozhodne o odvolání ak. mal. prof. Borise Jirků z funkce rektora Vysoké školy umělecko průmyslové v Praze.

Akademický senát o návrhu na odvolání rektora informoval ministra školství a Správní radu VŠUP.

Za Akademický senát VŠUP:

Doc. Ak. arch. Jindřich Smetana

předseda Akademického senátu VŠUP v Praze

Příloha:

Souhrn všech důvodů k tomu, že členové AS hlasovali pro odvolání, nejlépe vystihuje text Mgr. Víta Havránka v příloze. Akademický senát VŠUP se s tímto textem plně ztotožňuje!

Věc: Proč jsem volil ano při návrhu na odvolání rektora VŠUP

Vít Havránek

Na veřejné diskusi 16.5. nebyla možnost, jak v klidu a v šíři vyjádřit argumenty, proč jsem jako jeden z členů AS VŠUP hlasoval pro návrh na odvolání rektora.

Tyto důvody mají časovou posloupnost a zde jsou.

Byl jsem členem minulého AS VŠUP, který přibližně před rokem začal připravovat volbu stávajícího rektora. Systematicky jsem upozorňoval na pro mě neakceptovatelný fakt, že kandidáti na rektora (Prof. B. Jirků a Prof. M. Karel) jsou zároveň členy jedenáctičlenného sboru, který rektora volí. Oba dva kandidáti se přes námitky mé, některých členů senátu i některých hlasů z obce svého členství v senátu nevzdali. Byla to jejich volba. Podle mého názoru svou přítomností při volbě znemožnili smysluplnou a svobodnou diskusi o programech jednotlivých kandidátů. To bylo důvodem, že jsem ze senátu odstoupil a deklaroval, že chci připravit nový jednací řád AS VŠUP, který by tomu napříště zamezil.

Rektor Prof. Boris Jirků byl zvolen šesti hlasy z jedenácti - to jest nejnutnější menšinou, přičemž byl jedním z volících - mohl volit sám sebe. To je legální a platné, ale podle mého soudu to zakládá slabý mandát jeho rektorství.

Na základe mé zkušenosti z minulého senátu bylo mým hlavním záměrem v novém senátu soustředit se na vytvoření kvalitního vnitrního jednacího řádu AS VŠUP. Senát se ale od počátku musel zabývat dlouhou řadu stížností na jednání rektora. Některé sloužily jako důvod k návrhu na odvolání rektora, ty ve stručnosti opakuji, a některé subjektivně komentuji:

1. Podle informací, které mám (Vysokoškolský zákon, Statut VŠUP), mělo pro dílenské pracovníky proběhnout výběrové řízení, ale neproběhlo.

2. V agendě minulého ani současného senátu není písemné vyjádření AS VŠUP k návrhu rektora na jmenování nových prorektorů. To je prostě fakt. To je v rozporu se zákonem o vysokých školách. AS rektora o toto vyjádření několikrát žádal.

3. Interní audit. Zde zcela osobní interpretace věci. Já sem problém auditu vnímal zprostředkovaně, přes osobu, které si vážím a která byla průběhem a způsobem auditu hluboce dotčena. Myslím, že všichni máme určité osoby, kterou jsou o generaci starší, spíš bych řekl osobnosti, jichž si vážíme. Pro mě to je celá řada umělců, s nimiž sem mohl spolupracovat: Karel Malich, Zdeněk Sýkora, Josef Svoboda, Josef Hiršal. Z historiků umění, kteří během mého zaměstnání na VŠUP působili, jsou pro mne takovými osobnostmi Josef Hlaváček a Jan Rous.

Všeobecně myslím, že českým institucím velmi chybí jejich vlastní povědomí o historii a stavovská úcta vůči osobnostem, které by měly být jmenovány Profesor Emeritus. A nemám na mysli nějaké vytyčování modelů, prostě velkorysou úctu k lidem za jejich práci a charakter.

Jana Rouse tento audit šokoval a několikrát ho přirovnal k prověrkám v padesátých letech. Opakovaně si stěžoval, jak s ním jedná vedení školy. Je mi jedno, jak by to vedení zdůvodnilo, jaké důvody by našel auditor, nebo zadavatel auditu, já osobně to vyhodnocují jako hulvátství a neúctu k osobnosti, které si vážím já i uměleckohistorická obec.

4. Podle stížnosti, kterou zaslala AS VŠUP kvestorka, proběhla její výpověď neomaleně, navíc dostala dvě výpovědi s odlišnými důvody, což je protiprávní. AS žádal rektora o vysvětlení a nedostal ho, celá věc se bude řešit soudně.

5. Ve věci auditu počítačových sítí si myslím, že fakt, že škola "ztratila možnost ochrany veškerých dát včetně ochrany osobních údajů zaměstnanců a studentů a to ve dnech 27.4. - 5.5. 2006" je velmi vážný.

Teď myslím otázka nejdůležitejší, která několikrát zazněla: Jsou tyto důvody dostatečně platné na to, aby byl podán návrh na odvolání rektora?

Objektivní odpověď na tuto otázku neexistuje, protože kdyby existovala, stačilo by sledovat nějaký zákon a senát by nemusel existovat. Odpověď na tuto otázku je tedy individuální. Dále se odvíjí od složení AS a od problémů projednávaných na veřejných schůzích senátu. Myslím si, že některému senátu by stačily pouhé dva důvody pro odvolání (jako nedávno na jedné z fakult ČVUT, kde důvodem bylo nezpřístupňování informací rektorem a špatná komunikace), jiný senát, pokud by ovšem na obou stranách panovala vzájemná důvěra, by na základe stejných důvodů rektora neodvolal.

Tady se dostávám obloukem na začátek. Myslím, že mandát rektora byl křehký.

Ovšem byla to jeho volba, protože rozhodnutí volit sám sebe učinil on sám, bez nátlaku.

Z mé zkušenosti se samosprávnými celky, jako jsou např. nadace a jejich správní rady, a další mám představu, jak provoz v podobných subjektech probíhá. Základem je, že na obou stranách musí převažovat vědomí vzájemné prospěšnosti.

Nedílnou zdatností schopného organizátora je to, že pokud dělá razantní kroky a provádí významné personální a další změny, tak jak tomu bylo v případě rektora Prof. B. Jirků, musí být tyto změny zcela legální, a zároveň si zajistí, že pro své kroky bude mít od sboru, který jej volí i odvolává alespoň dílčí podporu. O to se rektor nepokusil.

Vzhledem k závažnosti pochybností (AS není soud) nad legálností některých jeho razantních kroků a vzhledem k tomu, že rektor tyto pochybnosti s AS opakovaně neměl zájem řešit, jsem se rozhodl hlasovat pro návrh na jeho odvolání.

Domnívám se, že nejde o konec světa, ať celá věc dopadne jakkoliv, měli bychom mít na paměti, že jde o zákonnou proceduru. Děje se i na jiných vysokých školách a doufám, že škole prospěje. V delším časovém horizontu snad vyčistí napětí, které tam panuje a povede k její větší stabilitě.