Britský ministr vnitra Charles Clarke se chce pokusit přimět internetové a telefonní společnosti, aby archivovaly informace o milionech soukromých emailů, textových zpráv, odeslaných mobilními telefony a o telefonních rozhovorech po dobu tří let. Tento návrh chce Clarke přednést ve středu na mimořádné schůzi evropských ministrů pro bezpečnost.

Kritikové poukazují na to, že tak vznikne tak obrovská hora dat, že by trvalo bezpečnostním službám 50 let, než by získaly výsledky jediného počítačového hledání.

Zpravodajství britských sdělovacích prostředků o čtvrtečních bombových atentátech v Londýně bylo do značné míry založeno na fotografiích a videozáběrech, které poskytli sdělovacím prostředkům řadoví členové veřejnosti. Natočili záběry a fotografovali scény atentátů s použitím mobilních telefonů. Pozorovatelé konstatují, že čtvrtek 7. 7. byl v tomto smyslu historickým mezníkem v rozvoji sdělovacích prostředků. Došlo k jejich podstatné demokratizaci.

Poměrně vysoká kriminalita v ČR a dalších tzv. postkomunistických zemích, na kterou Přemysl Janýr poukazuje, není důsledkem jakéhosi policejního státu, který by kriminalizoval nevinné občany, ale objektivního stavu společnosti, kdy, jak nás učí historické zkušenosti, hluboké změny společenské situace mají téměř vždy za následek růst kriminality. V posledních létech také můžememe v ČR ve statistickách kriminality sledovat trend mírmého zlepšování stavu. Vysoký počet vězňů v USA, přesto že jde o tradiční demokratickou zemi, je dán za prvé tím, že americké soudy ukládají za tytéž skutky zpravidla podstatně delší tresty než soudy evropské a za druhé tím, že v USA existují místa (některé chudinské čtvrti na periferiích velkoměst), kde se koncentruje enormně vysoká kriminalita.

Plně však souhlasím s názorem Přemysla Janýra, že z hlediska fungování principů demokratické společnosti je podstaným nedostatkem stávajícího českého trestního řádu, že výkon dozoru nad přípravným řízením je primárně svěřen státnímu zastupitelství, které je ústavně definováno jako součást moci výkonné, nikoli vyšetřujícím soudcům nadaným soudcovskou nezávislostí.

Počet lidí bez práce se v červnu 2005 snížil o 4 832 osob. Úřady práce evidovaly celkem 489 744 uchazečů o zaměstnání. Míra registrované nezaměstnanosti činila k 30. 6. 2005 8,6 % (květen 2005 -- 8,6 %, červen 2004 -- 8,9 %). Absolutní pokles uchazečů o zaměstnání zaznamenalo 55 okresů. V červnu ubylo meziměsíčně nezaměstnaných od roku 1995 zatím jen dvakrát (v roce 2000 a 2004).

Pro muslimské studenty v Británii se připravují instrukce, jak se mají chovat ostražitě, uprostřed obav, že by se mohli po čtvrtečních násilných útocích v Londýně stát odplatou terčem útoků od britského obyvatelstva.

V neděli napsal týdeník Sunday Times, že britská rozvědka má pod kontrolou britské univerzity, protože prý tam extremistické organizace získávají mezi studenty nové členy.

Federace studentských islámských společností (Fosis), která zastupuje 90 000 muslimských studentů, sdružených v různých organizacích na britských univerzitách, v pondělí obvinila list Sunday Times že tímto článkem přispěl ke zvýšení napětí v britské společnosti a poukázala na to, že už někteří studenti dostávají nenávistné a rasistické maily.

Vzhledem k tomu, že Vaše Britské listy opakovaně poskytují prostor autorovi Aleši Uhlířovi, advokátovi, který napadá ve svých článcích Českou advokátní komoru (dále též Komora), přičemž zpochybňuje i samotnou její existenci, respektive povinnou registraci advokátů u Komory, dovolujeme si na tyto výpady reagovat, píše Ladislav Krym, tajemník České advokátní komory:

V Britských listech odpovídá šéfredaktor Bulletinu advokacie JUDr. Václav Mandák na můj článek "Je advokátní komora skutečně garantem kvality právních služeb poskytovaných advokáty?". JUDr. Mandák se přitom zaměřuje na úvodní slova Cenzura v Bulletinu advokacie a již zcela opomíjí podstatu mého příspěvku z 30. 6. 2005, kterým jsem upozornil na určitou pasivitu advokátní komory jako zákonného garanta právních služeb poskytovaných advokáty.

30. června uveřejnily Britské listy příspěvek JUDr. Aleše Uhlíře, advokáta ve Frýdku-Místku, "Je advokátní komora skutečně garantem kvality právních služeb poskytovaných advokáty?" s výmluvným doprovodným titulkem "Cenzura v Bulletinu advokacie."

Aleš Uhlíř nemá rád Českou advokátní komoru a v oblibě nemá ani Bulletin advokacie, tj. odborný a stavovský měsíčník, který Komora vydává. Myslím, že vím proč. V roce 2000 byl na počátku své advokátní praxe Komorou uznán vinným kárným proviněním v oblasti profesní reklamy.

K vnějšímu použití

Účinná látka: voda.

Povyk kolem odmítnutí ústavy EU pomalu utichá a je čas na rozbor situace.

Co je vlastně EU? Je to svým způsobem takové nepodařené dítě Vznikala z původního evropského společenství volného obchodu. Ale některým evropským politikům to nestačilo. Chtěli pevnější a širší společenství.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

V těchto dnech si celá Evropa připomíná desáté výročí srebrenického masakru. Tehdy před 10 lety došlo k zabití několika tisíc bosenských muslimů. Všichni poukazují na Srby jako původce masakru. Ale nikdo nechce vzpomínat na to, jak to všechno začalo dávno - před rokem 1995.

Bylo to po roce 1989, po pádu socialismu ve východní Evropě. Všechny nástupnické státy v režii WTO a SB vesele privatizovaly na Západ všechno, co vybudovaly jejich předchůdci v posledních 50 letech. Všechny státy - až na jeden. Byla to Jugoslávie, která se rozhodla pro vlastní cestu.

Proč publikujete článek Pana Víta " Srebrenická tragedie - jen srebrenická?? " ? Přeci takový "výtvor", který je doslova prošpikován nesmysly a faktickymi chybami nemůže projít přes Vaši redakční radu (alespoň předpokládam, že něco takového máte), ptá se Tomáš Poláček. Pan Vít má evidentní potíže se základními znalostmi, jeden příklad za všechny - vesnice Račak je zmiňována a dávana do souvislostí s událostmi, s kterými vůbec nesouvisí (tedy nebylo by od věci, aby si pan Vít spravil (mimojiné) časovou osu).

Observer: Jak to bylo s balkánskou válkou ZDE

Odpovídáme: Interpretace jednotlivých událostí rozpadu Jugoslávie je nesmírně složitá a neodvážili bychom se vnucovat nikomu jedinou "správnou" verzi událostí. Osobně mně připadá verze pana Víta poněkud ideologická, obdobně však jako jiné, odlišné interpretace. Vyučuji v současnosti o českých médiích postgraduanty z amerických, balkánských a středoasijských zemí v řecké Olympii na semináři, pořádaném Kokalisovou nadací. Je tu celá řada lidí ze zemí z bývalé Jugoslávie. Jejich interpretace historických událostí, vedoucích k rozpadu Jugoslávie, je velmi opatrná. Jedním z hlavních motivů toho, proč vyhlásilo Slovinsko a Chorvatsko nezávislost, bylo podle zdejších svědků prý to, že srbská Akademie věd začala všem školám v Jugoslávii vnucovat jedinou autoritativní učebnici, interpretující celou historii jednotlivých jugoslávských zemí z čistě srbského hlediska. Co se týče dalších událostí bosenského a kosovského konfliktu, jsou účastníci ze zemí bývalé Jugoslávie nesmírně opatrní. Když o nich hovoří, předesílají vždycky varování: "To, co teď řeknu, je bosenský pohled. Srbové (Albánci, Chorvati, atd.) mají jinou interpretaci." - Toť vše.

Obnovení pravidelného provozu sedleckého přívozu na severním okraji Prahy je zásadním přínosem pro cyklistické výlety podél Vltavy. Přívoz mezi Sedlecem a Zámky propojí povltavskou cyklostezku v Troji a v Podbabě. Bude tak možné jednoduše spojit výlet krásnou přírodou Bohnického údolí a Šárkou. Nová spojka také přinese rychlé spojení mezi Bohnicemi (Praha 8) a Suchdolem (Praha 6) v rámci MHD. Jízdní kolo lze přívozem přepravovat zdarma.

Vedení SPÖ splnilo svůj slib, když v roce 2000 ústy svého předsedy Alfreda Gusenbauera slíbilo pod dojmem vstupu Haiderových Svobodných do vlády vyrovnat se s hnědou minulostí. Pět let historici pracovali na studii, která by odhalila "hnědé skvrny" v poválečných dějinách této strany. Nyní po jejím zveřejnění vyplývá, že nejméně deset procent sociálně demokratických politiků v roce 1945 znovuobnovené  strany bylo členy hitlerovské NSDAP. V řadách lidové strany, která vyhrála první poválečné volby, jich bylo ještě více.

Se zájmem jsem sledoval diskuzi o ekonomii, kterou jste ale, možná si myslíte, že elegantně, ustřihli v podstatě "klausovským" příspěvkem Pavla Kohouta "Jděte a učte se". Podobně jako Václav Klaus v reakci na možné jiné způsoby privatizace pronášel pouze věty jako "to je nedorozumění, tudy by cesta nevedla" bez logického vysvětlení, i v článku Pavla Kohouta je v podstatě mimo anekdotu pouze konstatování, aby se diskutující učili, že o ekonomii neví vůbec nic a konstatování, že v jejich příspěvcích je "neuvěřitelné množství bizarních chyb v logickém myšlení ověcných chybách ani nemluvě", aniž by byla alespoň jedna z chyb uvedena na pravou míru jako příklad. Tento způsob diskuse se mi jeví jako arogantní a divím se, že jste tento příspěvek vůbec uveřejnili.

S úsměvem jsem si přečetl reakce čtenářů na můj článek o ekonomii. Do mého článku se obuli hned dva čtenáři -- pánové Jan Mysliveček a Jan Faltýsek. Shodou okolností oba jsou, stejně jako já, laici v oboru. Stejně jako v mém článku i u nich převážila politika nad vědou. Politika, ale s opačným znaménkem. Já se ale nebráním tomu, že jsem článek o ekonomii zpolitizoval. Ona totiž ekonomie je základem politiky. Ekonomie dává podklady pro politiky. A jsou to ekonomové, kteří vypracovali základ, podle kterého politici ODS vypracovali svoji Modrou šanci. Dnes už hodně lidí ví, že modrá šance není to nejlepší pro většinu obyčejných lidí. Už to ví i politici ODS, kteří pomalu couvají. Ne tak ekonomové. Ti jsou stále přesvědčeni, že jejich návrhy nízkých daní a privatizace sociálního státu jsou to nejlepší. Bůh nás ochraňuj před takovými ekonomy, i když jsou ve svém oboru tak úspěšní, jako například finanční analytik privatizačního fondu.

Krátce bych si dovolil reagovat na článek pana Víta "Není jen liberalismus, existuje i alternativní ekonomie".

Ve svých obvyklých "několika odstavcích nenávisti" si stěžuje na své oponenty, že pouze používají názor proti názoru i když dělá to samé. Zde je další názor proti názoru, příklad proti příkladu. Vít píše, že lidé už pochopili zrůdnost současného systému a pracují na změně, na alternativě ke kapitalismu. Já (a jistě i miliony dalších) jsem naopak přesvědčen o zrůdnosti zřízení, kde lidé nemají žádný majetek, kde vše patří lidu, kde člověk nemůže ani vlastní dítě vychovávat podle svého, kde je vše zadarmo.

V minulých týdnech proběhlo tiskem několik článků o důchodové reformě. Svoji verzi představil i Zdeněk Škromach z Ministerstva práce a sociálních věcí. Svoji verzi představili i lidovci a komunisté. Modrá šance ODS je známa už delší dobu. Takže - už se rýsuje, co nás čeká a co nás nemine po příštích volbách. Ministr práce a sociálních věcí Škromach v Národní strategické zprávě o přiměřených a udržitelných důchodech sděluje, že důchody jsou zajištěny do roku 2025. Ještě na dvacet let se podařilo stabilizovat důchodový systém pozdějším nástupem do důchodu v 63 letech pro muže i ženy, zrušením předčasného odchodu do důchodu i zvýšením odvodů pro živnostníky. Přestože jsou důchody stabilizovány, nepříznivý demografický vývoj způsobil, že je potřeba udělat reformu.

Všichni "reformátoři" se schovávají za demografický vývoj, neboli málo dětí.

Sobotní setkání německých neonacistů v Geře bude společně s pochodem za Rudolfa Hesse 20. srpna 2005 ve městečku Wunsiedel jedním z největších svého druhu v letošním roce. Uskuteční se potřetí v řadě a vystoupí na něm otevřeně neonacistické white power kapely. Pořádající legální politická strana NPD, která je s 12 poslanci zastoupena v saském zemském sněmu, opět potvrdí svoji provázanost se stále sílícím neonacistickým hnutím v Německu.

Před dvaceti lety spáchala francouzská tajná služba DGSE násilný útok na loď Rainbow Warrior. Památka Fernanda Pereiry, který ve vraku lodi zahynul, si nepochybně zaslouží, abych tento barbarský čin dnes připomenul. Třeba článek přispěje k debatě o kořenech současného globálního terorismu, když si uvědomíme, že i země tak hrdá na svou demokratickou tradici jako Francie se neštítila užít teroru vůči svým kritikům a vynaložila značné úsilí proto, aby pachatelé zločinu byli potrestáni co nejmírněji.

Slovo idealismus má mnoho rozličných významů a celkově vzato jeho zvuk nám nezní příliš vábně. Plete se s naivitou, buranskou přímočarostí nebo s fanatismem manipulovaných obětí náboženských sekt. Leckdo ho nedokáže odlišit od nezodpovědného snílkovství či naopak od dogmat konzervativců. Možná právě proto nám idealismus chybí, bojíme se ho, neboť v něm cítíme spoustu nástrah a otazníků.

"S vypracováním osnovy nového trestního zákona na zásadách, které odpovídají potřebám naší společnosti v období dovršení socialistické výstavby, budování vyspělé socialistické společnosti a shromažďování sil pro přechod ke komunismu, úzce souvisí i potřeba nově upravit trestní řízení soudní. Stačí si v tomto směru připomenout známou Marxovu poučku ... Nová úprava musí dávat podklad pro správné užití leninského principu..."

Připomínka dávných dob temné totality? Ale kdež. Je to důvodová zpráva k platnému trestnímu řádu č. 141/1961 Sb. Aplikaci Marxových poučkek a leninských principů na trestní řízení lze globálně sledovat dodnes: na světové špičce byly v roce 2003 sice USA se 701 vězněm na sto tisíc obyvatel, dále však následují Rusko (606), Bělorusko (554), Kazachstán (552), Ukrajina (415), Estonsko (361), Moldávie (301), Polsko (218), Česká republika (169), Maďarsko (165), Slovensko (164). Statistiky počtu nespravedlivě stíhaných a nevinně odsouzených neexistují. U trestů smrti v USA je odhadován na 12%.

22. dubna 2005 byl na těchto stránkách uveřejněn článek upozorňující na skutečnost, že v současné době pravděpodobně vrcholí světová těžba ropy. V českých médiích jde o ojedinělé zpracování tohoto tématu. Není to první a bohužel asi ani poslední případ, kdy mainstreamová česká média zásadní problémy globálního dosahu buď zcela ignorují nebo o nich referují neadekvátním způsobem. Tentokrát mě však nepoměr mezi intenzitou diskuse v zahraničních médiích a českým mlčením na toto téma uvedl do stavu blízkého šoku.

I have only seen three of the films in the main competition at Karlovy Vary. But this one is definitely my favourite. Noriko no Shokutaku (Večeře u Noriko / Noriko's Dinner Table) 2005, is the latest and most commercially successful offering from Japanese poet and director Sion Sono, and is strong in a great number of ways.

Ze soutěžních filmů na festivalu v Karlových Varech jsem viděla jen tři snímky. Tento je však mým favoritem. Noriko no Shokutaku (Večeře u Noriko), 2005 je nejnovější a komerčně nejúspěšnější film od japonského básníka a režiséra Siona Sona a v mnoha ohledech je to silný film.

Žijeme ve zvláštní době. Většina z nás je zároveň otrokářem i otrokem. Míra našeho otroctví či otrokářství je dána poměrem výnosů z našich zhodnocujících se aktiv k částce potřebné k uspokojení našich potřeb, respektive k zisku, který jsme svou prací někomu přinesli. Přináším-li zisk sám sobě, jsem otrokem vlastních žádostí, přináším-li zisk někomu jinému, jsem také jeho otrokem. Otroky svých žádostí jsme (téměř) všichni, neboť všichni máme představu, čeho chceme dosáhnout. Nedaří-li se nám to, jsme nespokojeni, je-li cíl nedosažitelný, jsme frustrováni.

Po zveřejnění apelu Jana Čulíka "Proč to nejde" přispělo v červnu 2005 celkem 195 čtenářů na provoz Britských listů úhrnem částkou 75 567 Kč, dalších 11 200 Kč byl příjem z reklamy. Na internetovém účtu Paypal máme nyní dále 715.08 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu cca šest až osm tisíc čtenářů denně, někteří z nich velmi podstatnými částkami, děkujeme. Vybranou částkou budeme financovat dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.