Slovům jako solidarita, zodpovědnost, společenský prospěch, státní zájem jsou dávány negativní konotace, jsou vnímana jako nebezpečí pro svobodu jedince, jako výraz alibismu, lenosti, případně neschopnosti uspět v dnešním světě, jehož mantinely jsou nastaveny k neprospěchu velké časti společnosti.

Na tomto vnímání světa velmi umně surfuje ODS, kterážto veškeré snahy či pokusy nemyslet ideologicky v čistě liberálním směru, značkuje jako levičáctví, relikt komunismu, nebezpečí pro ČR, sociální inženýrství, neschopnost, naivitu (v tom je obzvlášť kouzelný Ivan Langer, bude to nepochybně "vynikajicí" ministr vnitra) ap. Díky tomu, přes dvojí prohru ve volbách do sněmovny, je ODS v neustálé mediálně-ideové ofenzivě.

Domnívám se ale, že po předpokládaném vítězství ODS ve volbách v roce 2006 dojde rychle k prozření z modrého snu, a že se objeví nová šance pro to, aby sociálně-demokratická levice (těžko lze u KSČM očekávat jakýkoliv posun z dosavadních pozic) získala zpět iniciativu v ideovém souboji s myšlenkově vládnoucím liberalismem.

Je nutno lidi přesvědčit, že stát není vždy ten nejhorší vlastník, že veřejný sektor není jen neproduktivním jedlíkem státních financí, že dotace nerentabilních či ekonomicky nevýhodných aktivit není vždy vyhazováním peněz, že masivní dotace do veřejné hromadné dopravy nejsou ztrátou, ale spíše ziskem, že snižování daní je v konečném důsledku nevýhodné pro středně a nízkopříjmové skupiny obyvatel, že dohled státu nad určitými činnostmi není šikana a omezování svobody, že ekologická daň není sprosté slovo, že je nutno skončit s daňovým dumpingem "Nové Evropy", že erár není pekelný nepřítel všeho živého, že snaha o důsledné dodržování zákonů není "kriminalizace podnikání", že Brusel není peleš skrytých komunistů a Čechožroutů, že liberalizace zákoníku práce není cesta ke snižování nezaměstnanosti, že veřejná aktivita má smysl a není pouze donkichotskou hrou naivků nebo lumpů etc.

Je zkrátka nutno trpělivým přesvědčováním a veřejnou diskusí znovu dostat do veřejného povědomí slovo solidarita a odpovědnost jednotlivce vůči druhým, vůči celku. Pokud ale soc. dem. levice nezíská zpět alespoň část elit, nezíská ani veřejný prostor. V daném případě bude jakékoliv volební vítězství spíše jen náhodným protestním pokusem obyvatelstva a ne trvalejší základnou k "resolidarizaci" české společnosti.