Proto vzniklo EHS neboli Evropské hospodářské společenství. To byl předchůdce Evropské unie. Společenství s užšími vzájemnými vazbami. Protože bylo úspěšné - vzpomeňme jen na německý hospodářský zázrak kancléře Erharda - i další státy se chtěly zúčastnit rozšíření. Z původních 6 na 12 a později 15 států na sebe nenechalo dlouho čekat. S počtem nových členů začaly potíže. Už se těžko hledal konsensus. Zájmy jednotlivých zemí se začaly stavět proti sobě. Poslední ránu dostala EU přijetím 10 východoevropských států po pádu železné opony. Nové společenství 25 států se stávalo neukočírovatelné. Jako záchranu někteří politici viděli v nové ústavě společenství. Ústavě, která by sjednotila některé aspekty společné politiky. A tady narazili. Na jedné straně útočili konzervativci, kteří viděli v nové unii superstrát s jednotnou zahraniční politikou, vlastní armádou.

Český ministr zahraničí v tom viděl útok na jeho svaté euroatlantické společenství, což je eufemismus pro podřízení se dobrodružné politice Spojených států, které tak úspěšně předváděl v době irácké krize proti většinové politice EU.

Na druhé straně se objevil nový fenomén. Francouzští občané si na rozdíl od jiných přečetli tuto ústavu a s hrůzou zjistili, že se tady zavádí na věčné časy nový světový pořádek a likviduje se zároveň sociální stát. Francouzští voliči jsou hrdí, že nepodlehli proústavní propagandě, která se na ně řítila ze všech stran. Levicový lid se odtrhl od svých "pastýřů" a informace už nehledá jen v prorežimních mediích, ale hledá informace na internetu. Internetová síť nezávislých médií mu zprostředkovala všechna fakta a výsledek byl jasný.

Tato situace nemá obdoby. Budí "disidenty" ve všech stranách Socialistické internacionály. Euroústava a referendum dalo vznik nové levici Evropě. I u nás se někteří politici probudili z modrého snu a založili levou frakci v naší ČSSD.

Vypadá to, že evropské politické elity zatím nepostřehly, o co vlastně ve Francii šlo. Přitom by stačilo zrušit celou 3. část euroústavy, která zavádí neoliberální ekonomickou politiku a povyšuje ji na zákon. A nechat 1. a 2. část, uzákoňující kompetence orgánů EU, a kapitolu lidských práv. Po odmítnutí euroústavy ve Francii lžou politici, lžou média - a ta hlavně. Všichni hledají všelijaké důvody, proč Francouzi odmítli euroústavu. Mluví o strachu Francouzů z východoevropských "tygrů", mluví o špatném kurzu eura v Holansku. Ale za žádnou cenu si nechtějí připustit to, co ve slabé chvilce prozradil prezident Chirak, který neváhal prohlásit : "liberalismus je stejně škodlivý jako komunismus a stejně jako komunismus se řítí do záhuby". Zlatá slova, zvláště od pravicového politika.

Okolo otázky francouzského a holandského odmítnutí se samozřejmě stále mlží. Nemůžou říci jasně, že Francouzi prokoukli a odmítli liberální kapitalismus. Že už ho mají dost a uzákonit ho v ústavě není možné. Ono totiž zavádět liberalismus je něco jiného, než uzákonit. Protože potom by každá stávka mohla být prohlášena za terorismus a proti stávkujícím by mohlo být postupováno jako proti teroristům. Taková stávka je totiž útok na uzákoněné svobodné podnikání. Jak by to dopadlo, vidíme v Abu Graib a na Guantanámu. Výborná představa pro naše odboráře.

A tomu všemu řekli Francouzi dost !

Konec !

Někteří odpůrci ústavy horují pro evropské společenství volného obchodu. Ale aby takové společenství dobře fungovalo, musí mít všichni členové stejné podmínky. A základ takových stejných podmínek je jednotná daňová soustava. Nejde, aby se v takové společnosti přiživovaly některé státy dumpingovými daněmi, přetahující pracovní příležitosti z jednoho státu do druhého. To není společenství - to je džungle, kde se jeden snaží žít na účet druhého. Já vím, že život je boj, ale příživnictví není dobrý základ pro dobré vztahy - ani mezi lidmi, ani mezi státy. A dokud se podmínky pro všechny členy nesjednotí, tak to bude špatné. Nakonec to skončí rozpadem celé unie.

Noví "východoevropští tygři" založili svoji politiku na dumpingových daních a dumpingových cenách práce. Výsledkem je přesun investic ze starých do nových zemí Unie. Takoví politici zapomínají na starozákonné "nedělej jinému, co nechceš, aby jiní dělali tobě". Může se někdo divit Francouzům, že se jim to nelíbí ??

Taková politika je krátkozraká. Nakonec se projeví dalším přesunem výroby dále na východ za ještě levnější pracovní silou, za ještě nižšími daněmi.

Evropská unie by mohla být nádherným a užitečným společenstvím - kdyby ho nedělali politici, ale rozumní a poctiví, obyčejní lidé.