Pánové Jan Mysliveček a Jan Faltýsek se pustili do mého přirovnání ekonomie a exaktních věd. Jistě jsem se dopustil zjednodušení. Napsal-li jsem, že postuláty exaktních věd mají platnost do dneška, myslel jsem tím (já jsem elektrikář) pokusy pánů Ohma, Ampéra a dalších, kteří se pitváním žabích stehýnek dostali až k závěrům platným dodnes. Ohmův zákon, stejně jako Faradayovy zákony platí dodnes. I Mendělejevova tabulka v chemii platí dodnes. Jiné teorie zase byly dávno překonány. Poznámka pana Faltýska, že podle mne by dodnes platilo, že země je placatá, je trochu z cesty. Tato teorie by už v dávnověku neplatila, kdyby bohulibí křesťané neupalovali nositele jiných myšlenek. Nemohu se ubránit pocitu, že některým lidem vadí, že dnes už se upalovat nesmí.

Pan Faltýsek už nadpisem svého článku "Vít je jako Rudé právo" mne rovnou zdiskreditoval. Po takovém titulku už nemusel nic psát, neboť tím jsem vyřízen navěky. Přesto pan Faltýsek se mnou polemizuje. A jako mnoho diskutérů mi vkládá do úst něco, co jsem neřekl. Já jsem nenapsal, že Sovětský svaz dýchal "ekonomicky" na záda Západu. I když jeho úspěchy v kosmonautice v šedesátých a sedmdesátých letech byly impozantní. Sovětský svaz dýchal na záda Západu v sociální oblasti. Ona totiž 100% zaměstnanost po dobu 60 let (u nás 40 let) je také úspěch ekonomiky. Ale jiné ekonomiky, než je ta dnešní.

Úvahy pana Faltýska na téma "Čím více zaměstnanců, tím více vykonané práce, tím větší zisk i pro firmu" je skutečně jen ona mnou zmiňovaná pustá a planá teorie. Skutečnost je složitější. Ale jsem rád, že neobhajuje co nejnižší mzdy zaměstnanců -- mzda nechť je odpovídající. Bohužel jeho ekonomie nám hravě dokáže, že čím menší budou platy, tím vyšší bude zisk. Takže je jasné, jak to dopadne. Nakonec řekl pan Faltýsek, že já sám vím, jak vyřešit ekonomickou situaci celého světa. Bohužel to nevím, ale to mi nebrání, abych viděl všechno, co je špatné a co společnosti chybí. Poznámka pro pana Faltýska : pro mne (na rozdíl od něho) společnost jsou všichni lidé, včetně nezaměstnaných, chudých a jinak neúspěšných, tedy v našem státě i těch spodních víc než 9 milionů.

Pan Mysliveček se snažil vyvrátit můj článek skoro větu za větou. "Josef Vít neví o ekonomii nic". Bohužel, pracuje stejným stylem jako já -- totiž dává názor proti názoru. Ale to je potom jiná diskuze, než o ekonomii. V názorech se s panem Myslivečkem neshodneme, protože oba vycházíme z jiných pozic.

Pan Mysliveček má pravdu, že Margaret Thacherová začala privatizovat, když my jsme tu měli hluboký "komunismus". Druhá věc je, co to přineslo. Privatizace železnic v Británii přinesla jen problémy. V honbě za ziskem noví majitelé zapomněli na inovaci a bezpečnost -- výsledkem byly havárie a nespolehlivost. On totiž jen stát je schopen a ochoten dotovat železnici. Soukromý vlastník požaduje jen zisk. Privatizace elektráren a rozvodných sítí přinesla v USA havárie a plošné výpadky celých regionů z téhož důvodu. Majitelé odčerpávali zisky a "zapomněli" na údržbu. Dnes se uvažuje o razantním zvýšení cen elektřiny až o 30%. Zdůvodňuje se to nutností investovat do nových elektráren, přestože stávající, včetně Temelína, byly postaveny z našich daní. Nikdo se neodváží říci, že majitelé si každý rok na dividendách vyplatí dvě elektrárny. A na věci nemění nic ani to, že většinovým majitelem ČEZu je stát. Tím hůře.

Dávat nám za příklad Nový Zéland může jen pravicový extrémista. O Novém Zélandě a jeho ekonomickém experimentu jsme si mohli přečíst na Britských listech ze zkušeností lidí, kteří tam žijí. Nic pěkného to nebylo. Prostě ani Nový Zéland ani Slovensko (další takový stát, který nám dávají za příklad) není to pravé ořechové. Dalo by se říci, že jsou to spíše odstrašující příklady.

Aby podpořil svoje teorie, mi pan Mysliveček vysvětlil, že na "začátku" se ekonomie zabývala základními otázkami "Co je to bohatství?" a "Odkud pochází?". Nevím proč se tím zabývala zrovna ekonomie, když odpovědi na tyto otázky jsou známé už 200 let. Před dvěma sty lety na to přišel už francouzský filozof Proudhon, když řekl, že majetek je krádež. A před více než sto lety řekl Emil Zola, že za každým velkým majetkem je velký zločin. Prosím, to jsem neřekl já -- cituji pouze klasiky. Ale líbí se mi to.

Dále mi pan Mysliveček připomněl, že "v USA se školné platí velmi, velmi dlouho - na to není potřeba ekonomů". Má pravdu. Ale nevím, jestli mi dal ten správný příklad. Americké školství, to není jen několik známých, prestižních univerzit. Důležité jsou obecné a střední školy. A tam má americké školství velké dluhy. Podle údajů jsou vědomosti a funkční gramotnost amerických studentů na velmi nízké úrovni. Mnoho z nich neumí psát ani počítat, za to hrají bezvadně baseball. V USA jsou stále ještě miliony negramotných či pologramotných. I dnes. A nakonec - jakou úroveň má vzdělání, ve kterém je problém vyučovat Darwinovu teorie o vývoji druhů a namísto ní se vyučuje kreacionismus? Co dalšího se nesmí v zemi, která se pyšní slovem demokracie, kde ale donedávna byla rasová segregace?

Oba pánové kritizovali můj článek z posic neoliberální ekonomie. Tedy ve stylu, o kterém už jsem psal. Ale není jen neoliberalismus a není jen neoliberální ekonomie. Existuje i alternativní ekonomie a spolu s ní i alternativní státní zřízení ke kapitalismu. Lidé už pochopili zrůdnost současného systému a pracují na změně. Naposledy se sešli v Porto Alegre. Světová levice tvořená mladými lidmi chce nový, lepší svět. A pracuje na tom. Zatím je to roztříštěné hnutí, ale jak se sjednocují liberálové, tak se sjednotí i levice. Každá akce budí reakci. A protestní akce proti schůzce G8 jsou  toho důkazem. To není jen odpuštění dluhů chudým zemím - mimochodem dluhů, které už byly několikrát  zaplaceny jen na úrocích. Je to  pokus vytvořit novou, lepší a spravedlivější společnost. Make poverty history.

Tedy nic, co by zajímalo pány Myslivečka a Faltýska, Pavla Kohouta nevyjímaje.

O vytunelovaných telekomunikacích: Novozélandský příběh ZDE