7. 6. 2005
Software je jako sex. Nejlepší je zadarmo!Přečetl jsem si se zájmem polemický příspěvek pana Tomáše Ulmana a musím říct: nesouhlasím, píše Martin Kyral. Bohužel, otevřete-li si nějaký web věnovaný IT, velice často v různých fórech najdete tzv. flamewar Windows vs. Linux či Microsoft vs. open-source. Argumenty zde vznesené nemají žádnou váhu, cílem není diskuse, nýbrž napadání a urážky... Nyní projdu některé teze z příspěvku T. Ulmana a pokusím se reagovat z pozice spokojeného, ale ne fanatického, uživatele Linuxu a studenta informatiky: |
1) Ano je hezké pořád hlásat: "Linux, Linux, Linux" , ale kolik z Vás s ním
opravdu je schopno na pracovní úrovni pracovat? Kolik z Vás je schopno ho
vůbec nainstalovat? Strašení "těžkostí instalace" je častým argumentem odpůrčů Linuxu. Pohříchu zapomínají upřesnit jakého Linuxu. Linux je označení jádra operačního systému. To, co si stáhnete z internetu (nebo koupíte) je pak distribuce Linuxu, tedy jádro doplněné užitečnými programy (dle názoru autora distribuce) a případně též různými doplňky jako např. konfigurační nástroje atd. Distribucí je nepřeberné množství, některé se snaží jít cestou uživatelské přívětivosti, jiné výměnou za obtížnější instalaci nabízejí vyšší rychlost (např. Gentoo, distribuce, která se při instalaci kompiluje a optimalizuje přesně "na míru" vašemu počítači) či stability a bezpečí (např. Debian). Troufám si s trochou nadsázky prohlásit, že uživatelsky přívětivé distribuce (mandriva, SUSE, Fedora) zvládne nainstalovat průměrně inteligentní šimpanz. Nesmíme zapomenout ani na fakt, že instalací Windows získáme pouze holý systém a všechny programy musíme instalovat zvlášť (včetně Office), zatímco v instalaci mainstreamové distribuce najdeme většinu softwaru, který potřebujeme k běžné práci. Posledním argumentem je existence tzv. Live distribucí, což jsou distribuce Linuxu, které se dají nastartovat přímo z CD (či DVD), aniž by bylo nutné je předem instalovat. Vyzkoušet Linux tak může absolutně každý.
2) A ten Linux, který už je uzpůsoben pro kancelářskou práci a pro domácnost,
tak ten už také není zadarmo, ale vývojáři si ho nechají těžce zaplatit,
jistě jádro je a snad stále bude zadarmo, ale to je obyčejným uživatelům k
ničemu platné!! Distribuce Linuxu se dělí na komerční a nekomerční. Drtivá většina komerčních distribucí nabízí i základní verzi volně ke stažení a to většinou v rozsahu 3-4 CD nebo 1 DVD. Za poplatek si pak můžete koupit rozšířenou komerční verzi s větším výběrem SW a programy, které z licenčních důvodů nelze distribuovat společně s volnou verzí. Těžce zaplatit? Ach ano, jeden až tři tisíce korun jsou pro běžného smrtelníka opravdu těžké peníze. Co na tom, že za ekvivalentí sadu SW v komerčním balení by zaplatili částu o řád vyšší (MS Windows 5000 + MS Office 12000 + ... dosaďte dle libosti). Co na tom, že i základní volně dostupná verze obsahuje téměř vše, co je pro práci důležité?
3) Ale abych se vrátil k tomu Office , tak ano proč neházet špínu na Office
když stojí 12 000 Kč a ty ostatní jsou přeci zadarmo, ano pro Vás ano jsou
zadarmo a můžete je používat, ovšem vžijte se do pozice nějaké korporace, ta
nechce a nemůže být pokusným králíkem a zkoušet open-source , kdežto když dá
peníze za Office, zaplatí si tím plnou podporu a okamžitou aktualizaci a
záplaty, zajistí si tím profesionální přístup a super zpracování na , které
už nebude nutné dnes školit lidi, jelikož většina z nich s Office pracovat
umí a to by je stálo další obrovské investice.
Zajímavý argument. Pan Ulman by si měl při instalaci Windows přečíst licenční ujendání, které přímo říká, že dodavatel nemá ŽÁDNOU ODPOVĚDNOST za špatnou funkci svého software. Korporace se tak pokusným králíkem stávají, neboť jsou zcela odkázané na výrobce SW, kdy a zda vůbec objevenou chybu opraví. navíc pan Ulman zcela pomíjí jeden ze základních principů fungování firem, které dodávají open source software: zákazník neplatí za program, ale za jeho podporu, údržbu, opravy chyb. Dalším a ještě horším způsobem chování některých výrobců komerčního software je uzavírání datových formátů a nucení uživatelů k upgrade (samozřejmě placenému) prostřednictvím změn těchto formátů tak, aby s starší verze programu s novou verzí formátu neuměla pracovat buď vůbec, nebo s velkými omezeními. Většina lidí s Office dnes umí. Autor asi myslí MS Office... Nutno říct bohužel! Proč? Protože se ve školách neučí pracovat s textovým procesorem, ale pracovat s MS Wordem. Neučí se ovládat tabulkový kalkulátor, ale MS Excel. Neučí se principy, ale mechanické klikání na položky v nabídkách. Ale přesto: textové procesory, stejně jako tabulkové kalkulátory (a jiné programy) se navzájem podobají, stejně jako se navzájem podobá ovládání aut. Výše uvedený argument má podobnou váhu, jako kdybych já tvrdil, že mohu jezdit jen s vozy typu Škoda Felicia a Fabia, neboť jsem na nich absolvoval autoškolu.
4) Je to stejné, jako když si koupím nový luxusní vůz, kupuji si kvalitu,
kupuji si jistotu, nebo si mohu koupit nový vůz pochybné výroby, který bude
10x levnější, ovšem bude to znamenat že budu bez toho luxusu bez té jistoty ,
což ano to si mohu jakožto domácí uživatel dovolit , ovšem nedovedu si
představit jak byť jen menší firma by se potýkala s problémy spojenými s
produkty tzv.: Zadarmo. A proto je potřeba si zvážit zda se Vám vyplatí
připlatit si za kvalitu, anebo Vám stačí napodobenina. Závěrem bych rád řekl
že nejsem nijak sponzorovaný Microsoftem ,ani s ním nemám nic společného a
Linux je jistě fajn věc třeba pro použití na serverech , nebo jako fajn věc
pro lidi co už něco o tom "IT vědí" , ale neházel bych špínu na věci, kam
vůbec nepatří.
Opět argument typu: drahé = kvalitní. Každý z nás se však měl jistě možnost přesvědčit o tom, že to tak není. 70% světového WWW pohání webový server Apache. Proč všichni nepoužívají MS IIS, když je placený a tedy jistě mnohem kvalitnější? Pochybnou výrobu bych já viděl v tom, když výrobce drahého výrobku odmítne odpovědnost za jeho špatnou funkci a přitom vám brání se podívat "pod kapotu" a případná slabá místa najít a opravit. Dále: Linux NENÍ napodobenina! Linux je svobodná implementace tzv. POSIX standardu (ano, operační systémy unixového typu jsou přesně definované standardy IEEE 1003.x, takže máte k dispozici přesnou definici toho, jak má vypadat a jak se má chovat. Jakými normami jsou definované např. Windows?). Ale odlehčeme: oblíbeným bonmotem v linuxové komunitě je výrok: "Software je jako sex. Nejlepší je zadarmo." Závěrem otázka: když nechcete házet špínu na věci, kam nepatří, proč ji házíte na Linux a open source software obecně? Výrazy "napodobenina" či "pochybná výroba" jinak než jako špínu brát nelze. |
Autorské právo | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
7. 6. 2005 | Proč říkám ANO! podniku Microsoft | ||
7. 6. 2005 | Software je jako sex. Nejlepší je zadarmo! | ||
16. 5. 2005 | Zbavte se Microsoftu a ušetříte miliony | ||
25. 4. 2005 | Open source | ||
5. 3. 2005 | Řekněte NE softwarovým patentům ! | ||
2. 3. 2005 | O fenoménu autorské spolupráce | František Hrdlička, Zdena Bratršovská | |
17. 2. 2005 | EU odmítla patentový zákon | ||
14. 2. 2005 | Nokia integrovala do mobilů Flash, Samsung zase Linux | Štěpán Kotrba | |
9. 12. 2004 | Je přijatelné, aby ministerští úředníci soukromě vydělávali ve své pracovní době? | ||
25. 10. 2004 | Nečiň jiným, co nechceš, aby činili tobě | Štěpán Kotrba | |
14. 9. 2004 | Mezi patentovou a autorskou ochranou je rozdíl | Jaroslav Štemberk | |
14. 9. 2004 | Mezi patentovou a autorskou ochranou je rozdíl | Jakub Trávník | |
10. 9. 2004 | NE patentovatelnosti počítačových programů jako vynálezů | ||
26. 8. 2004 | Bloggeři, novináři, citace a právo | Štěpán Kotrba |