Již desítky let proto můžeme z Vatikánu slyšet jasnou obhajobu lidských práv proti útlaku a totalitě, neváhá se přitom postavit ani proti západnímu kapitalismu. Církev otevřela archívy, vytváří odborné a mezicírkevní komise, jež mají poctivě objasnit minulost (u nás např. komise bádající o Husovi) a vyvodit důsledky. Katolíků, kteří by necítili hluboký odpor k inkvizici, simonii a k politickým ambicím kléru, dnes existuje jen nepatrné procento. Není myslitelné, že by nějaký představitel římské církve omlouval či zpochybňoval doložené zločiny minulosti.

KSČM se liší hned v tom, že nedokáže vykázat rozpor mezi učením komunismu a praxí krvavé revoluce a diktatury proletariátu zastoupeného jednou politickou formací. O období před rokem 1989, kdy v tomto státě existovala ústavně zakotvená vedoucí úloha KSČ, kdy tu řádila StB atd., mluví KSČM jako o něčem lepším, než je současná demokracie. Padesátá léta KSČM odsuzuje velice neochotně, bez opravdového hnusu nad tím, co se tehdy dělo. Kdykoli se dnešní komunisté vyjadřují k historii, mluví polopravdy nebo lži: jako např. Ransdorf při příležitosti výročí únorového puče na televizní kameru bezostyšně řekl, že šlo o "ukradenou revoluci". Cynicky využívají neznalosti a pokrouceného historického povědomí Čechů, které si za těch čtyřicet let vychovali k svému obrazu v ideologických průpravkách, v něž změnili školství. Krom toho nijak neprotestují proti svým bratřím, kteří dodnes tyranizují Kubu nebo Koreu a Čínu. Ostatně velkou část stranické základny tvoří ti, kdo se dodnes nerozešli s tím, co bylo před patnácti lety. Svědčí o tom i taková zdánlivě nevinná drobnost: na stránkách poslaneckého klubu KSČM až příliš často najdete pyšné nositele titulu RSDr. Kdybyste dnes měli dvacetiletému studentovi objektivně vysvětlit, co RSDr. znamená a proč už se neuděluje, asi by vám řekl: to je jako hlásit se ke kurzu brainwashingu. A měl by pravdu...

Vraťme se ještě k programu komunistů: mohou být komunisty, a přitom zavrhnout Lenina a Gottwalda jako vrahy? Co jim zbude z komunismu, jestliže odmítnou krvavou revoluci spolu s diktaturou proletariátu? Jestli něco, tak "revizionismus" a "oportunismus" socialistů, který ale před listopadem 1989 tak nenávistně odmítali. Ale co by to bylo potom za blbce, aby jsa socialistou nazýval sám sebe komunistou? To je totéž, jako kdyby si CDU-CSU v Německu daly název NSDAP...