28. 2. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
Univerzitní dalekohled
28. 2. 2005

Školné a sny na české levici

Přestaňme snít o New Labour, pokud sociální spravedlnost má být naším cílem

Nastavení vzdělávacího systému je bezesporu zásadní problém na cestě k sociálně spravedlivému a lidskému prostředí. Narozdíl od Radima Valenčíka a jiných si však nemyslím, že by se česká levice měla inspirovat britskou New Labour, pokud chce k takovému prostředí směřovat. Jak ukazuje například studie odborníků z London School of Economics, díky Blairovu neoliberalismu s lidskou tváří hraje sociální původ (třída) v životě Britů stále větší roli. Nerovnost distribuce blahobytu se prudce zvyšuje, což se projevuje i v rostoucích rozdílech v naději dožití . Nemalý podíl na tomto faktu má systém školného a studentských půjček. Rád bych však opustil britský kontext, který je jen do omezené míry srovnatelný se situací v ČR, a uvedl několik důvodů, proč si nemyslím, že zavedení školného v Česku je cestou k sociálně otevřené a lidsky žádoucí společnost.

Školné se zavádí v kontextu širší reformy univerzitního systému, kdy má až polovina mladých lidí vstupující na pracovní trh dosáhnout vysokoškolského vzdělání. Toto poukazuje nejen na fakt, že individualistická logika, podle níž jedinec získává investicí do vzdělání statek, který mu zaručuje slušné uplatnění, přestane brzy jednoznačně platit. Místo toho bude vysokoškolské vzdělání z pohledu jednotlivce vskutku nezbytným předpokladem pro prakticky jakoukoliv kariéru, nicméně jeho komparativní výhoda bude relativně malá. V ČR navíc vysokoškolské vzdělání zdaleka nezaručuje vysoký příjem velké části absolventů, pracujících především ve veřejné a občanské sféře.

Co je však důležitější, projekt demokratizace vzdělání poukazuje na fakt, že vzdělání není jen individuální, ale i společenský (veřejný) statek. Obecně se předpokládá, že rozšíření vzdělání přinese blahobyt (anebo alespoň zabrání úpadku) celé společnosti, i těm kdo budou s vysokoškolským vzděláním vykonávat povolání na které dříve stačilo mít střední školu. Zde nechci implikovat, že struktura pracovního trhu je neměnná. Těžko však předpokládat, že růst atraktivních pozic bude prostou funkcí expanze VŠ vzdělání. Domnívám se proto, že systém financování vysokých škol musí být veřejný, nikoliv individuální.

Často se zdůrazňuje, že platící studenti budou vyžadovat za svoje peníze kvalitu a školné tak povede ke zvýšení kvality "servisu" poskytovaného vzdělávacími ústavy. Tento předpoklad je mylný z několika důvodů. Bez tendence podceňovat absolventy středních škol a s výhodou relativně nedávné zkušenosti absolvování VŠ, musím říci, že mladí studenti prosté nevědí, co je "kvalita". Proto budou těžko vědět, co za své peníze požadovat.

Mylný je také předpoklad, že většina studentů jde na VŠ s motivací obdržet kvalitní a tedy náročné vzdělání. Každý, kdo pracuje ve školství, potvrdí, že velká část studentů je na VŠ s cílem prostě obdržet diplom - a to s co nejmenším úsilím. Tito student budou mít pocit, že platí za diplom, ne za šanci studovat. To bude také formovat jejich "zákaznické" požadavky.

Navíc, i pokud by školné vedlo k okamžitému zvýšení objemu peněz v rozpočtu VŠ, což není vůbec jednoznačné, nelze očekávat okamžité zlepšení kvality tam, kde prostě chybí kompetentní učitelé. Díky notorickému nízkým platům a diskontinuitě některých oborů tímto trpí mnoho pracovišť. Případné zlepšení tedy bude dlouhodobý proces.

Dovedu si však představit mnoho jiných ekonomických i regulativních stimulů, jak motivovat VŠ ke zvyšování kvality.

Systém školného z individuálního pohledu není lidský. Myslím si, že je nežádoucí, aby velká část mladých lidí začínala život zatížena značným dluhem, který je nutno připočíst k další zátěži, které mladý člověk musí čelit (pořízení bydlení, zakládání rodiny, atp.). To vše v kontextu relativně nízké mzdy, kterou s velkou pravděpodobností bude tento člověk vydělávat. Zkušenost zemí, které zavedly školné, ukazuje, že individuální příspěvek se stává prakticky jedinou oblastí financování VŠ, kde je možné vyjednat zvýšení finančního příspěvku. Proto je reálné očekávat budoucí nárůst individuálního zadlužení. Ukázalo se to na přikladu Kanady a Velké Británie.

Dalším problémem je, že školné a komodifikace vzdělávání obecně vede ke vnucování ekonomického kalkulu nejen na univerzitách, ale i u absolventů. Je nežádoucí, aby se management vysokých škol řídil pouze imperativem zisku. Jsem také přesvědčený, že je nesprávné, aby se lidé při výběru oboru řídili pouze šancí na budoucí příjem. Školy by přece neměly vychovávat jen jedince schopné dosáhnout úspěchu na trhu, ale i zodpovědné občany. Imperativ splacení dluhu snižuje šanci, že se člověk vydá na nejistou dráhu práce v občanském sektoru a "službě veřejnosti". Ve "službě korporacím" je přece vidina vymanění z dluhů poněkud reálnější.

Konečně, zásadní problém je, že školné uzavírá možnosti sociální mobility. Vidina zadlužení odradí chudší vrstvy. Prospěchová/výkonová stipendia jsou problematická. Vedou k tomu, že nemajetní musí demonstrovat, že jsou hodní studia. Ten kdo na to má, nemusí, prostě zaplatí. Sociální původ má navíc velký vliv na výkon jednotlivce v testech a jiných vědomostních hodnocení, což nelze vysvětlit natolik nerovnou distribucí "přirozené inteligence". Sociální stipendia jsou zase prakticky těžce realizovatelná a náročná na administrativní náklady.

Řešení navrhované Radimem Valenčíkem se zdá být atraktivní. "Každý by mohl platit až z toho a podle toho, co mu vzdělání vynese..." Domnívám se však, že je chybné i kdyby bylo realizováno ve své ideální, sociálně spravedlivé podobě. To je ale vzhledem k reálným možnostem prosazení takového návrhu těžko očekávatelné. První část řešení prakticky znamená, že bude uvalena individuální progresivní daň na nové vysokoškoláky. Domnívám se, že je administrativně i jinak mnohem efektivnější financovat školství standardním (tj. neindividuálním) progresivním, a jinak sociálně spravedlivým daňovým systémem. To má klady Valenčíkova návrhu a vyhne se jeho záporům, jejichž příklady jsem uvedl výše.

Častým problémem uvažování o financování vzdělávacího systému je, že se berou ostatní toky distribuce bohatství za dané. Jediné řešení, které se tak nabízí, je zpoplatnění individuálních "uživatelů". Uvažujme o sociálně otevřeném systému, kde si každý bude moci vybrat svou kariéru bez ohledu na svůj původ a nejen s ohledem na pravděpodobný budoucí příjem, v širším kontextu ideálu sociálně spravedlivé společnosti.

                 
Obsah vydání       28. 2. 2005
28. 2. 2005 Špatný zákon omezuje svobodu projevu
28. 2. 2005 ČSSD: Partaj a kolektivní (ne)rozum Ivan  David
28. 2. 2005 Michael  Marčák
28. 2. 2005 Bitva o zrno... Ladislav  Žák
28. 2. 2005 Poor education leads to workplace problems Jan  Čulík
28. 2. 2005 Zubaři, stát a chrup Ivan  David
28. 2. 2005 Kauzy a příčiny: metafory politického chápání Dominik  Lukeš
28. 2. 2005 Není oheň, jako oheň, aneb co potěší slušného občana Bushka  Bryndová
28. 2. 2005 Padesát dalších britských vojáků bude postaveno před soud za "zločiny spáchané v Iráku"
28. 2. 2005 Přestaňme snít o New Labour, pokud sociální spravedlnost má být naším cílem Jan  Drahokoupil
28. 2. 2005 Smrt čísla a výhodný nákup Bohumil  Kartous
28. 2. 2005 Václav Klaus v komerčním pořadu Miss 2005
28. 2. 2005 Odvšivení Jan  Hruška
28. 2. 2005 Desatero pro společnost Jindřich  Kalous
28. 2. 2005 A vy, že na takových věcech nezáleží... Petr  Fiala
28. 2. 2005 Mojšeho funus Filip  Sklenář
26. 2. 2005 Svoboda slavila Vítězný únor Bohumil  Kartous
28. 2. 2005 Existuje levicový liberalismus? Radim  Valenčík
28. 2. 2005 Havlova blbá nálada mezi námi? Karel  Sýkora
28. 2. 2005 Bůhví v Lucerna Music Baru Claudia  Just
28. 2. 2005 Bůhví in Lucerna Music Bar Claudia  Just
28. 2. 2005 Haiti: Začátek nových nadějí? Simone  Radačičová
28. 2. 2005 Anarchie je klystýr! Pavel  Houdek, Ondřej  Slačálek
26. 2. 2005 Proč a v čem je komunismus vlastně totéž co nacismus Boris  Cvek
26. 2. 2005 Není křesťanství odpovědné za nacismus i komunismus? Bohumil  Kartous
28. 2. 2005 Michael  Marčák
25. 2. 2005 Kubinyi se neztratí Ivan  David
25. 2. 2005 Paradoxy diskuse o školném Radim  Valenčík
25. 2. 2005 Zádušní mše za Karla Kryla
25. 2. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny dny 6. - 13. února 2005
25. 2. 2005 Co se může dít v obci Úhonice Zdeněk  Belušík
25. 2. 2005 Portrét nastávajícího expremiéra Zdeněk  Jemelík
24. 2. 2005 Kalousek stále neví, kolik nemovitostí si pořídil... Štěpán  Kotrba
24. 2. 2005 Proč média nevyšetřují také případ Miroslava Kalouska?
11. 2. 2005 Chcete studovat v Británii pro získání titulu PhD v oblasti středoevropských studií?
13. 2. 2005 Hospodaření OSBL za leden 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
28. 2. 2005 Přestaňme snít o New Labour, pokud sociální spravedlnost má být naším cílem Jan  Drahokoupil
28. 2. 2005 Kauzy a příčiny: metafory politického chápání Dominik  Lukeš
28. 2. 2005 Bůhví v Lucerna Music Baru Claudia  Just
28. 2. 2005 Špatný zákon omezuje svobodu projevu   
28. 2. 2005 Modernita je iluze, že žijeme v současnosti Martin  Škabraha
28. 2. 2005 Mojšeho funus Filip  Sklenář
28. 2. 2005 Havlova blbá nálada mezi námi? Karel  Sýkora
28. 2. 2005 Není oheň, jako oheň, aneb co potěší slušného občana Bushka  Bryndová
28. 2. 2005 Bitva o zrno... Ladislav  Žák
28. 2. 2005 Zubaři, stát a chrup Ivan  David
28. 2. 2005 ČSSD: Partaj a kolektivní (ne)rozum Ivan  David
26. 2. 2005 Svoboda slavila Vítězný únor Bohumil  Kartous
25. 2. 2005 Gross má pro tisk bulvární potenciál   
25. 2. 2005 Co se může dít v obci Úhonice Zdeněk  Belušík
25. 2. 2005 Portrét nastávajícího expremiéra Zdeněk  Jemelík

Školství RSS 2.0      Historie >
28. 2. 2005 Přestaňme snít o New Labour, pokud sociální spravedlnost má být naším cílem Jan  Drahokoupil
25. 2. 2005 Paradoxy diskuse o školném Radim  Valenčík
24. 2. 2005 Slušný člověk, slušný národ - a etické kodexy Ondřej  Hausenblas
22. 2. 2005 Českým učitelům chybí osobnost, ne etický kodex... Filip  Sklenář
21. 2. 2005 Pedagogická komora a etický kodex učitele Radek  Sárközi
9. 2. 2005 S žaludeční sondou na mozek Bohumil  Kartous
7. 2. 2005 Pak teče i krev a jsou mrtví; a není "v tom" jen škola... Miloš  Dokulil
7. 2. 2005 Na české univerzitě v Brně se vyučuje rakouskému právu (a německy) Zdeněk  Moravčík
28. 1. 2005 Vysokoškolské vzdělání -- bezplatně, či za školné? Miroslav Václav Steiner
26. 1. 2005 Petice Jaroslav  Hutka
25. 1. 2005 Vláda občanovi omezuje svobodu volby Miloš  Dokulil
25. 1. 2005 Nebylo to "politické rozhodnutí" Miloš  Dokulil
20. 1. 2005 Je jediná alternativa vůbec alternativou? Miloš  Dokulil
18. 1. 2005 Šéf britské školní inspekce kritizoval islámské školy   
17. 1. 2005 Metodika plánování a metodika dialogu Boris  Cvek

Pracovní doba - návrat o staletí zpět? RSS 2.0      Historie >
28. 2. 2005 Přestaňme snít o New Labour, pokud sociální spravedlnost má být naším cílem Jan  Drahokoupil
21. 2. 2005 Emancipační strategie -- hlas minulosti? František  Šamalík
28. 1. 2005 Pozlátková slova: "moderní", "progresivní", "zeštíhlit" a "pružný" Ivan  David
29. 12. 2004 "Usilujeme o Evropu práv a solidarity mezi národy"