Čemu byste dali přednost ve svém hlavním městě: násilným útokům v metru a v autobuse, při nichž zahynulo přes padesát lidí, anebo vypalování aut na předměstích, při němž dosud - kromě mladíků, jejichž smrt při náhodném neštěstí vyvoalal tyto nepokoje - nezahynul nikdo? Co se týče poškozování majetku - francouzské pojišťovny si na to už dávno zvykly - vypalování aut se ve Francii už dávno stalo oblíbenou zábavou tamějších primitivů. Holt bude příští rok vyšší pojistné, mes amis. Avšak příčinou těchto nepokojů je to, že se přistěhovalci do Francie neintegrovali. Problémem není imigrace, ale neintegrace, píše konzervativní oxfordský historik Niall Ferguson, který nyní učí na Harvardu, v konzervativním týdeníku Sunday Telegraph.

Poprvé za prezidentské funkční období George W. Bushe má nyní většina Američanů pochybnosti o jeho integritě a o jeho schopnosti vést stát. Američané ho hodnotí záporně ohledně ekonomiky, Iráku a dokonce i války proti terorismu. Vyplývá to z nového průzkumu veřejného mínění, který provedl list Washington Post spolu s televizí ABC News.

Sir Christopher Meyer, významný britský diplomat a důvěrník vysokých amerických Republikánů i vlády Tonyho Blaira, byl britským velvyslancem ve Washingtonu od roku 1997 do února 2003. Meyer původně podporoval útok na Irák. Právě on původně představil tehdy opatrného Tonyho Blaira Georgi Bushovi. Právě Meyer spřátelil Blairovu Labouristickou stranu s americkou pravicí, což nakonec vedlo k tomu, že se Británie účastnila útoku na Irák. Otevřeně hovoří o své klíčové pozici v britsko-amerických vztazích ve své nové knize DC Confidential. Je nespokojen s tím, že na rozdíl od někdejší britské premiérky Margaret Thatcherové Blair se nikdy řádně nezajímal o podrobnosti politiky. Dává také do kontrastu Blairovu "poslušnost" vůči Bílému domu s energičností Margaret Thatcherové:

"Thatcherová nikdy neváhala telefonicky, anebo osobně vtrhnout do Oválné pracovny a jasně a hlasitě říct Reaganovi, že dělá nějakou blbost. A udělala to mnohokrát a někdy to bylo nesmírně efektivní a myslím, že to vůbec americko-britské vztahy nepoškodilo. Tony Blair a Downing Street takto vystupovat nechtěli," uvádí Meyer.

Čtyřiadevadesátilená Ada Darwinová svědčí v sobotním listu Guardian, jaké to bylo při poslední chřipkové pandemii v roce 1918-1919. Svou maminku naposledy viděla dne 19. listopadu 1918. Bylo jí tehdy sedm a s pěti sourozenci žila se svými rodiči v anglickém Manchesteru. "Vzpomínám si, jak se na mě maminka dívala, když jsem se oblékala a měla jsem jít k tetě Annie," říká Ada. "Vypadala moc smutně. Uvědomuju si, že asi věděla, že mě už neuvidí."

Adina matka, Jane Berryová, zemřela následujícího dne, obličej měla pokrytý modročernými skvrnami cyanózy, způsobené virem, který vede k zaplavení plic tekutinou. O tři dny později zemřel její čtyřletý bratr Noel a 25. listopadu pak její otec Frederick. V prvním týdnu listopadu 1918 zemřelo v Manchesteru na chřipkovou pandemii 7740 osob.

Počet osob, které udělaly v Británii osobní bankrot, stoupl za poslední rok o padesát procent na rekordní úroveň. Britští spotřebitelé se jen s potížemi vyrovnávají s vysokou mírou dluhů, nashromážděných za posledních několik let.

Citizens Advice Bureau, vládní Úřady pro pomoc občanům, konstatovaly, že mají více než milion případů vážné zadluženosti po deseti letech, během nichž měli britští občané možnost získávat levné úvěry, čímž si financovali své konzumní utrácení.

V pondělí 7. 11. v 9:00 začíná v pražské ZOO přípitkem šampaňským slavnostní zahájení projektu, o kterém ani jeho partneři dlouho nevěděli, nejen jak se jmenuje, ale ani jak bude koncipován.

Dozvěděli se to i oni, stejně jako ředitel rádia a ředitel televize - až ze zprávy ČTK. Takový byl stupeň utajení, aby u komerční konkurence nemohli přijmout odvetná opatření... V osm ráno soutěžící vstávají. Tým programátorů a techniků už čeká. Šestnáct plnoformátových televizních kamer, některé i s nočním viděním, režie, střižny, přenosové trasy, záznamové servery. Digitální kvalita. Broadbandové přenosy. Špičkové záznamové technologie. Digitální fotografie, digitální zvuky, digitální video. Digitální informace. Digitální zábava. 24 hodin denně. Televizní štáb. Rozhlasová produkce. Dva "létající" reportážní týmy s HDTV kamerami. Nakažlivá radost z práce. "Trochu jiná" reality show s názvem Odhalení začíná.

Hlavními soutěžícími "ne o deset, ne o jedenáct, ale o rovných dvanáct melounů" nebudou Vladko, Regina či jiní lidští exhibicionisté, ale jen zdánlivě klidná rodina lidoopů - goril nížinných. "Samec" Richard, "milující matka" Kijivu, "tloustnoucí tetička" Shinda budou soutěžit o vaši přízeň v první řadě vysílání, které potrvá až do 15. ledna. "Nezletilá" Moja, o které se ještě neví, jestli je holčička, nebo chlapeček, zůstává ale mimo soutěž. Co kdyby si na její účinkování nějaká poslankyně také stěžovala... Provázet opičí reality show vás budou Petr Rajchert a Jana Infeldová, kteří se už učí i gorilsky. Lze navázat komunikaci mezi druhy? Richard prý má inteligenci téměř srovnatelnou s některými diváky...

Dívejte se, sledujte nepřetržitý přenos dvou televizních programů z pavilónu goril pražské ZOO. Spí Richard na břiše nebo na zádech? Jak naordinovat Shindě hubnutí - zamykat ledničku? Možná zjistíte, čím se od goril ti vyvolení a jejich bratři tak liší. Možná jen tím, že při výměně manželek si gorily počínají poněkud přirozeněji... Neříkají tomu nevěra, nedělají "to" pod peřinou a v noci, ale ve dne a před diváky. Říkají "tomu" touha. Možná také zjistíte, že první program gorilí televize není více bulvární než ten druhý. Že ten druhý není až tak "arte". Česká televize už to objevila. Odhalení bude poprvé vysílat v Dobrém ránu i na ČT 24 v digitálním multiplexu A DVB-T. Odhalení je prozatím i na nejnovějším televizním formátu DMB v experimentálním multiplexu DAB na kanále 10A ze strahovského vysílače. Odhalení je. Je tady. Rozhlas se mění.

Autor článku netvrdí ani na chvíli, že je v tuto chvíli objektivní a vyvážený, neboť se do gorilí televize v rozhlase zamiloval... Konečně začíná mít ta "digitální" mediální legislativa smysl. Ukazuje v praxi podobu teorie, jak se budoucnost stane přítomností. Ukazuje nové hranice pro všechna média. A my novináři pomalu vylézáme na stromy...

Knowledge society - znalostní společnost TÉMA BL

Odhalení

Po přečtení článku "Výkon státní moci jako zločin" od Aleše Uhlíře se mi vrátily v plné síle i vzpomínky na můj poslední rok u Policie České republiky. Podobně se tam manipulovalo s řízením, které mělo být podle procesních pravidel, a bývalý policejní prezident vydával prohlášení, které bylo úsměvné a svědčilo o právní nedostatečnosti špiček policejního sboru.

Přesně před rokem usmrtil Mohame Bouyeri, muslim narozený v Holandsku, mluvící plynně holandsky, holandského filmaře Thea van Gogha tím, že mu rituálně prořízl hrdlo. Tato událost vedla k radikální proměně holandské politiky: téměř úplně bylo zastaveno nové přistěhovalectví do Holandska. Tato událost by měla také dramaticky pozměnit náš názor na podstatu hrozby od radikálního islámu, píše Francis Fukuyama.

čtvrtek 23.00: Evropská unie konstatovala, že bude vyšetřovat zprávy, že americká CIA provozuje v postkomunistických zemích východní Evropy věznice, v nichž zadržuje osoby podezřelé z terorismu.

Americký list Washington Post napsal, že takové věznice existují v osmi zemích světa a že některé z nich jsou ve východní Evropě. Human Rights Watch, americká organizace na obranu lidských práv konstatovala, že jde pravděpodobně o Rumunsko a o Polsko, ale obě země to popřely.

Podobně jako většina českého tisku jsme ve čtvrtečním vydání informovali o zjištění amerického deníku Washington Post, že americká CIA zadržuje osoby ve věznicích na území bývalé východní Evropy. Mladá fronta Dnes si to intepretovala vlastním způsobem, vlezdoprdelistickým vůči USA.

Washington Post píše právem, a velmi opatrně, o osobách, podezřívaných z terorismu. To Daniel Anýž, "s přispěním Jaroslava Kmenty" zcela ignorují. Podle zvyklostí ze socialismu, kdy se očekávalo, že novináři polezou vládnoucí mocnosti kamsi, zmanipulovali informaci tak, aby to bylo papežštější než papež. Pro Anýže a Kmenta je zjevně důležitější propaganda než férovost, slušnost a fakta. Ve svém článku ze zadržovaných osob rovnou udělali teroristy!

Doufáme, že posléze propuštěné, možná nevinně vězněné osoby, budou Mladou frontu Dnes žalovat a vysoudí vysoké odškodné. Rádi jim předáme Anýžův a Kmentův článek. Jak bylo mnohokrát dokázáno, to, že se americké úřady rozhodly někoho uvěznit, zdaleka neznamená, že je to nutně terorista, ať se Anýž a Kmenta ve svém uctivém předklonu vůči USA snaží české společnosti sugerovat cokoliv. Zde jsou citace z jejich článku:

V americké výzvědné agentuře sílí debata o legálnosti a morálce věznění osob v zahraničí, píše list Washington Post.

CIA zadržuje a vyslýchá některé ze svých nejdůležitějších vězňů, údajných příslušníků Al Kajdy, ve vězení ze sovětské éry ve východní Evropě, potvrdili americkému deníku Washington Post američtí i zahraniční činitelé, kteří jsou seznámeni s touto praxí.

Viz blog Filipa Rožánka ZDE

V českých médiích se projevuje jeden významný rys běžný tak pro zakomplexované společnosti -- uctívání vymyšlených, vybájených autorit. A podráždění v době, kdy se o nich někdo vyjadřuje s despektem - běda tomu, kdo znevažuje svaté krávy.

Bylo radostí sledovat v médiích ten ohromný konsensus nad tím, kterak nevhodné bylo vyjadřování pana Ratha na adresu pana Klause. Naprosté odmítnutí přecházející skrz politováníhodnost v až velkorysou shovívavost s takovým nemožným chováním, které se přece na honoraci obecního významu nehodí...

V nedávné diskusi na téma pokuty, úplatní policisté a neukáznění řidiči zazněly podle mne tři hlavní myšlenky.

- Jediný "lék" na úplatné policisty je "kontrolní nákup" (Stanislav Huml)

- Není to výše pokuty, ale důslednost kontrol, která odradí řidiče od porušování předpisů (Petr Novotný)

- Výše pokuty by se měla odvíjet od výše příjmu viníka (Josef Vít)

Všichni tři autoři mají svým způsobem pravdu, i když pan Novotný pouze částečně. V další textu se pokusím s použitím jednoduché mikroekonomické teorie lidského chování vysvětlit proč.

Chřipka se stala symbolem něčeho, čeho se obávají lékaři, když hovoří o nevhodnosti reklamy na léky, či léčebné postupy anebo veřejným uchopením velmi odborného zdravotnického tématu mass medii. I když nejsem epidemiolog, a také jsem dlouho čekal, že se některý ozve, cítím i po neustálých dotazech v ambulanci, potřebu něco k věci napsat.

Doufali jsme, že doba nomenklaturních privilegií, kdy se protiatomové bunkry stavěly především pro vládní činitele a hovězí svíčková byla nejdříve pro Hrad a teprve pak pro lid sprostý, je již více jak 15 let za námi. Redaktorka ČT1 nás však v Událostech z 31.10, v minireportáži o vyprodaných vakcínách proti chřipce, vyvedla z omylu: "Česká republika už v rámci pandemického plánu zřizuje zásoby Tamiflu", praví ve svém vstupu. Lék je však podle ní "určen hlavně pro osoby, které mají zajistit chod státu, to jsou například zdravotníci, vojáci, policisté a členové vlády..".

K tomu: Británie: Ochranu proti smrtelné "ptačí chřipce" dostanou jen "příslušníci elit"

Ještě nám neuschly plavky a supermarkety už mají vánoční výzdobu. S posledním čokoládovým santa klausem se potom objeví perníkové valentýnské srdce a na startovní čáře už bude připraven velikonoční zajíc. Život kvapí a děti rostou rychle a čím rychleji si na to zvyknou, tím rychleji půjdou peníze z kapes jejich rodičům a potom zase z jejich kapes. Děti už brzo nebudou mít čas prožít si v klidu své dětství, nevadí, za to se dožijí dlouhého, předlouhého věku, protože, jak slibuje De Grey - člověk, který chce zavraždit smrt, nesmrtelnost je před námi. A za námi ptačí chřipka, chce se říci cynicky.

Jako skupina specialistů na evropské záležitosti a komunikaci jsme se formou otevřeného dopisu vyslovujeme proti zrušení českého vysílání BBC World Service.

Otevřený dopis jsme zaslali 1.11.2005 řediteli BBC World Service Nigelu Chapmanovi, píše Petr Machalík ze společnosti Interel European Public Affairs and Corporate Communication, s.r.o.. K dopisu je možné se připojit na adrese www.interel.cz/dopisBBC nebo na recepci K-Centra, Senovážné náměstí 23, 110 00 Praha 1. Do této chvíle se připojilo a nabídlo měsíční příspěvek 100 Kč na zachování vysílání víc než 60 lidí.

Otevřený dopis zveřejňujeme zde:

20. října 2005 zemřela ve věku 65 let surrealistka Eva Švankmajerová. Britský deník Independent uveřejnil k jejímu úmrtí delší nekrolog, z něhož vyjímáme:

Přítel mi jednou řekl tento vtip, píše Wang Shu Hai v listě China Daily:

Absolvent univerzitního studia v oboru filozofie marně hledal zaměstnání. Nakonec spolkl svou pýchu a přijal zaměstnání., v jehož rámci měl v zoologické zahradě dělat v medvědí kůži medvěda. Byl umístěn do klece a tam měl napodobovat různé medvědí pohyby k pobavení návštěvníků. K jeho hrůze se v kleci objevil jiný medvěd a začal se k němu přibližovat. Náš hrdina zpanikařil a byl na hranici omdlení, když mu ten druhý medvěd řekl: "Neboj se. Já jsem také absolvent filozofie."

Týden trvající nepokoje v pařížských předměstích otřásly francouzskou veřejností. Staly se dějištěm nejen vysokého nasazení pořádkových sil, ale také první vážnou krizí, jíž prochází kandidát na prezidenta a ministr vnitra Nicolas Sarkozy.

K diskusi o zájmenu "svůj" ZDE ZDE bych chtěl dodat, že jde o hromadný jev, který se netýká jen České televize, ale celé dnešní mluvené češtiny, slovenštiny (vím to od svých slovenských přátel) a zřejmě i dalších slovanských jazyků, kde tato forma zájmene existuje. Jde o vliv angličtiny a západních jazyků a jejich (ať profesionálních či amatérských - běžných mluvčích) překladatelů do slovanských jazyků, kteří se už v drtivé většině neobtěžují překládat do naší specifické zvratné formy, kterou západní jazyky nemají. Tito překladatelé překládají mechanicky jako počítač.

Jak se za patnáct let změnil vkus dospělých i dětí, zjišťuje nyní Česká televize. Její dramaturgové objevují, co mají děti rády tak, že se ptají (nejspíš dnes už dospělých) uživatelů internetu, kteří zabloudí na www stránky České televize. A protože jeden starý, archivní český večerníček je dodnes krásnější a kultivovanější než deset nových, odněkud dovezených "pohádek" o kačeru Donaldovi, zelených želvách či modrých Šmoulech, přimlouváme se i my za váš hlas - pro kterýkoliv z nabízených. Třeba pak i v České televizi pochopí, že podporovat českou animátorskou školu je investice, která se médiu veřejné služby nemůže nevyplatit. I po čtyřiceti letech. Banner, který přidáváme k této glose, není placený. Stejně jako večerníčkovo autíčko, i on k vám přichází zdarma a nečekaně. Chce vás potěšit. Dobré myšlenky se musí podporovat, hýčkat a oprašovat. Třeba pod nimi objevíte své dětství. Klikněte...

(Drobný problém: V ČT už neumějí česky. Říká se totiž: "Hlasujte pro svou oblíbenou pohádku", ne vaši. Potud veřejnoprávní televize. Pozn. JČ)

Reaguji na výtku "hlasujte pro vaši pohádku" - nevím, zda o těchhle zájmenech existuje nějaká syntetická práce, ale už v renesanční češtině (byť pozdní, 1619) se tenhle jev vyskytuje: ve astronomickém spise, který přepisuji, to není nic výjimečného:

"Nebo kdy obrátíme oči naše na všecky částky okrlšku tohoto/ k východu neb k západu/ k poledni aneb k půl noci/ nic jiného nenajdeme/ nežli hřích, nedbánlivost, marnost, a nečistotu."

"Ale když příklady jiných před oči tuto sobě stavíme/ a hněv Boží proti přestupníkům přikázání svatých připomínáme/ sluší opravdově nám nyní do ňáder naších vlastních nahlédnouti/..."

Pozn. JČ.Jakub Žytek ovšem poznamenává, že renesanční čeština výše uvedeného citátu mohla být ovlivněna latinou, a dále zdůrazňuje, že má jen jediný příklad tohoto jevu. - Obávám se, že v případě úzu, jaký používá ČT to spíš bude vliv angličtiny a razantní, angličtinou ovlivněné reklamy: "Kupte si nový program pro váš počítač!" Reklama potřebuje zdůrazňovat osobní angažmá spotřebitele. Podle české gramatiky však je správné pouze "svůj".

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Ve středu zažil britský premiér Tony Blair dosud snad nejnepříznivější den za dobu, kdy zastává svůj premiérský úřad. K rezignaci byl donucen ministr pro práci a důchody David Blunkett, kterého Blair podpořil ještě v úterý večer, a ve středu večer byla v Dolní sněmovně donucena britská vláda ke kompromisu ohledně nejkontroverznějších rysů nově navrhovaného zákonu proti terorismu.

25. 10. 1933 byl vydán zákon č. 201/1933 o zastavování činnosti a o rozpouštění politických stran. Na jeho základě byly rozpuštěny otevřeně iredentistické strany Deutsche nationalsozialistische Arbeiterpartei (DNSAP) a Deutsche Nationalpartei (DNP), jejichž činnost byla vládním nařízením zakázána již o tři týdny dříve. Zákon však měl umožnit též likvidaci KSČ.

Na základě předmětného zákona mohla vláda rozhodnout o rozpuštění libovolné "nedemokratické" strany bez možnosti soudního odvolání.

"Pozemkový fond umožnil spekulantům získat pozemky v okolí Prahy, na nichž obchodníci mohou vydělat přes dvě miliardy", oznamuje suše ČTK. O tyto pozemky přitom měly zájem obce, na jejichž území pozemky leží. Miliardové ohňostroje jsou už tak běžné, že statistickou veřejnost -- jinou ani neznáme -- to možná trošku vydráždí k malému vychýlení procentuelní homeostázy preferencí, ale za nějaký ten týden se ty dvě miliardy odepíší a bude se hledat způsob, jak takové peníze získat jinde. Nejjednodušší je probrat "přebujelé" zdroje ve sociální oblasti, zdravotnictví, školství, kultuře...

Vladimír Burda žije v Ostravě - Radvanicích. Při jihozápadním větru je tato obec zamořena kouřem z aglomerace nedaleké koksovny a hutě. Povolené imisní limity jsou překračovány krátkodobě až 10 x, dlouhodobě 3 x (polétavý prach, benzol a pyrén je překračován stabilně 10 x nad povolený limit). Tomu odpovídá také velmi vysoký výskyt rakoviny.

Rádi bychom dům prodali a odstěhovali se jinam, ale nikdo nemá o dům v takové lokalitě zájem, píše Vladimír Burda a kritizuje poslance, kteří se snaží !zjednodušit" ekologické zákonodárství: "Vy se snažíte prosadit zákon, který nám má znemožnit účastnit se správních řízení a prosazovat zlepšení životního prostředí."

Štěpán Kotrba naproti tomu argumentuje:

"Třeba případ firmy NEMAK je toho krásným důkazem. Jeden sedlák tam s ekologickými právníky v zádech blokoval výstavbu fabriky, která dá práci půlce okresu. Stát nemůže takto válčit o každý kus země. Buď je na stavbě veřejný zájem, nebo není. Na dálnici veřejný zájem je. Přistavět dva pruhy po celé délce je práce na deset let jen pro právníky. Každý dotčený touto stavbou se může samostatně soudit, odvolávat, soudit, odvolávat a tak pořád dokola."

Kdo má pravdu? Nebyl by rozumný kompromis? Zveřejňujeme korespondenci Vladimíra Burdy s poslancem za ČSSD Vlastimilem Aubrechtem, který chce občanským organizacím odebrat právo mluvit do schvalovacího řízení pro stavby:

Vladimír Burda, "Poslanci chtějí zrušit ochranu krajinného rázu" ZDE

Nedávno byl v českých médiích líčen případ samozvaného rozhodčího soudu (tedy soudu, jehož legitimita nebyla založena na dohodě stran sporu), který vyhotovoval rozhodnutí -- rozhodčí nálezy, na jejichž základě byly dokonce následně prováděny četné soudní exekuce. Toto pochybení není případem pro odborný právnický tisk. Nejde totiž o problematiku výkladu a aplikace práva, nýbrž o případ, kdy instituce, jimž zákony svěřují výkon určitých pravomocí, ignorují zákonný rámec těchto pravomocí a vykonávají státem svěřené činnosti a státní moc zločinným způsobem. Pitaval, známý francouzský autor sbírky starých kriminálních případů, popisuje takové vybočení v případu "zločinného prokurátora". V české justici však úporně přežívá názor, podle něhož zcela vše, co příslušný orgán učiní, spadá výlučně pod nápravu formou opravných prostředků (odvolání, stížnosti apod.). Státní orgán (soud, správní orgán) se tak žádným rozhodnutím zločinu nedopouští, nýbrž se pouze v rámci své právní úvahy "mýlí" a je na dotčených subjektech, aby využili další instance. Rozhodnutí státního orgánu nebo jeho činnost, překračující rámec pravomocí, jsou obecně považovány za výsledek nezávislého postupu, který lze napravovat pouze opravnými prostředky. Ve Spojených státech jsou ročně desítky soudců odsouzeny za zločiny spáchané při výkonu své funkce. V ČR se "úlety" soudců tak přísně neposuzují. U nás přece rozhoduje nestranný a nezávislý orgán. Bohužel v našem pojetí pod tuto nezávislost spadá i nezávislost na zákonu, která by v normálních poměrech měla být posuzována jako kriminální činnost (zneužívání postavení veřejného činitele, poškozování cizích práv aj.).

Ze své praxe uvedu dva případy, kdy rozhodující orgán beztrestně vykonával státní moc zločinným způsobem.

Je zvláštní, jak málo pozornosti věnují české sdělovací prostředky duševnímu vývoji dětské populace, přestože je zřejmé, že dnešní děti vyrůstají v jiných společenských podmínkách než jejich rodiče. Děti jsou nanejvýš cílovou skupinou pro reklamní agentury a tématem zpráv a rozborů se stávají zpravidla jen tehdy, stanou-li se oběťmi psychopatů, nebo spáchají-li naopak samy trestný čin, tedy jen v extrémních případech. Představitelé nové demokracie a nové kultury zřejmě dosud nenašli způsob, jak by nahradili ideologickou masáž, kterou pro dorost připravovali představitelé předchozího režimu, a tak ponechávají děti napospas nové skutečnosti, která ovšem nemusí mít vždy výchovné parametry. Proč by se ostatně dětmi zabývali, když jsou politicky i ekonomicky bezvýznamné -- nevydělávají, nehlasují a nevol?

Onehdy četl jsem si zase knihu Tichý život a jiné prózy od pana Františka Gellnera, vydané v Odeonu nadějného roku 1967. Optimisté sice tvrdí, že nic se neopakuje, ale opak je pravda. Ke knize jsem usedl toho večera, když vrátil jsem se domů poněkud rozladěn -- neboť debata v kritickém salonu se vlekla a východiska nikde v dohledu. Stále lkáme, kritizujeme a přitom jednoduchá a geniální řešení sami neznáme. Přesto se zarputilostí bojových psích plemen hryzneme, posléze držíme a nepustíme. Ke všemu nás údajně ovládají silné politické klany -- neříkejme raději strany. Ty nám určují cestu ke konečnému řešení za tklivého hudebního doprovodu a nervy drásajících slovíček profesionálních obřadníků -- jen ne do země, přátelé.

V říjnu 2005 přispělo celkem 105 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 14 376 Kč. (Viz apel Jana Čulíka "Proč to nejde".) Na internetovém účtu Paypal máme nyní nadto 885.28 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než osm tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.