Opoziční strany obvinily v pátek vládu z toho, že dovolila Britům, aby nadělali více než 1 bilion liber dluhů. Ministerstvo obchodu a průmyslu oznámilo, že počet bankrotů soukromých osob stoupl za třetí čtvrtletí roku 2005 o 11,6 procent a že je to 46 procent více bankrotů než toutéž dobou v roce 2004.

"Každý jednotlivý případ individuálního bankrotu je osobní tragedií. Zároveň tyto ekonomické statistiky prozrazují selhání na úrovni hospodářské správy země," konstatoval David Willets, stínový konzervativní ministr obchodu a průmyslu.

Britská vláda se vymlouvá, že zvýšení počtu osobních bankrotů je částečně důsledkem nových zákonů, podle nichž je pro jednotlivé občany jednodušší udělat úpadek, avšak Vincent Cable, stínový ministr financí za liberální demokraty, kritizoval "neodpovědné poskytování úvěrů a agresivní marketing úvěrů, což vede lidi k tomu, aby dělali stále větší dluhy." Poskytovatelé úvěrů mají podle Cabla povinnost "skoncovat s těmito praktikami a poskytovat lidem více poradenství ohledně toho, jak si poradit s dluhy".

Ekonomičtí odborníci souhlasí, že kořenem problému je součinnost lehce získatelných úvěrů, zejména prostřednictvím úvěrových karet, a větší ochota zákazníků zadlužit se, aniž by si promýšleli důsledky. "Lehkost, s jakou v současnosti dostanete úvěr, je skutečným problémem, a neexistují žádné ústřední záznamy, takže lidé často na formulářích žádajících o úvěrovou kartu lžou," konstatovala Louise Brittenová, pracovnice firmy Baker Tilly, která se zabývá bankroty. "Dalším problémem je také to, že žijeme ve společnosti, kde lidé chtějí vlastnit 'všechno hned teď' a nikdo už není zvyklý na to, že když něco chce, měl by si na to nejprve ušetřit. Lidé si to prostě koupí a to, jak za to zaplatí, řeší až později."

Britské ministerstvo průmyslu a obchodu uvedlo, že v třetím čtvrtletí roku 2005 udělalo osobní finanční úpadek 17 500 lidí, což je nejvyšší počet od doby, kdy se osobní bankroty začaly v roce 1960 zaznamenávat. Z tohoto počtu se obětí bankrotu stalo 12 000 osob (o 31 procent více než minulý rok), a dalších 5500 lidí uzavřelo dobrovolnou dohodu s věřiteli, v jejímž rámci se budou dluhy snažit splácet.

Loni konstatovala Anglická banka, že celková míra osobní zadluženosti v Británii dosáhla částky 1,1 bilionu liber. To se rovná hodnotě celého ročního hospodářského produktu Británie a je to třikrát vyšší dluh než je zadluženost britské vlády.

Dan Levene z Citizens Advice Bureaux konstatoval, že kanceláře této služby nyní zpracovávají 1,1 milion případů vážné zadluženosti ročně, což se rovná každému 45. dospělému. Osoby, které nakonec udělají bankrot, jsou jen špičkou ledovce obrovské zadluženosti.

Pat Boyden z účetní firmy PricewaterhouseCoopers uvedl, že celých 25 procent osob, které uzavřely s věřiteli dobrovolnou dohodu o splácení, jsou lidé pod třicet let, kteří mají průměrný osobní dluh ve výši 52 000 liber (asi 2,5 milionu korun). "Většina lidí, kteří dělají bankrot, jsou spotřebitelé, nikoliv podnikatelé," zdůraznil.

Andrew Smith z poradenské společnosti ClearDebt varoval, že pokud budou současné trendy pokračovat, do konce roku 2007 by mohlo prohlásit osobní úpadek více než 100 000 osob, což by bylo o 50 procent lidí více, než je současný, už tak velmi vysoký počet.

Neměl jsem pocit, že utrácím vlastní peníze

• Po tři roky poté, co mu zemřel otec, žil Robert Powell, 25, životem milionáře. Bylo mu 21, měl dobře placené zaměstnání a rozhodl se bavit. "Otec mi odkázal 40 000 liber, tak jsem si řekl, že můžu utrácet prostřednictvím úvěrových karet, protože budu mít vždycky tuto rezervu. Jednoho večera jsem utratil 980 liber u Stringfellows. Jel jsem do New Yorku a utratil jsem tam 4000 liber u Bloomingdales." Za tři roky nadělal na osmi úvěrových kartách dluh 42 000 liber. "Neměl jsem pocit, že utrácím vlastní peníze," řekl. Když mu jedna banka zrušila úvěrovou kartu, uvědomil si, jak hluboce se zadlužil. Loni udělal osobní finanční úpadek.
<
• Osmapadesátiletá zdravotní sestra Anna vždy pečlivě každý měsíc splácela kompletně dluh na úvěrových kartách. Stala se však obětí dopravní nehody na dovolené v pronajatém autu a utrpěla vážná zranění. Prvním výdajem bylo 17 000 liber za soukromou operaci klíční kosti, kterou jí nechtělo provést státní zdravotnictví. Musela několikrát cestovat do zahraničí na zdravotní prohlídky, které požadovala firma, od níž si tam pronajala havarované auto. Celkem si nadělala na úvěrových kartách dluhy za 39 000 liber. Splatila 20 000, ale když jí nájemce havarovaného automobilu odmítl zaplatit odškodné, zůstal ji dluh dalších 19 000. Uzavřela s věřiteli dohodu o splácení a částku postupně splácí.

Podrobnosti v angličtině ZDE