20. 9. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
20. 9. 2005

Co nebylo řečeno o termojaderné fúzi

Michal Mašín mi v článku "Ještě jednou o termojaderné fúzi" oprávněně vytkl nepřipravenost, se kterou jsem povrchně odsoudil termojadernou fúzi. Je pravdou, že má reakce byla vedena více emočně a že jsem se v kritice nechal unést. Přesto mé odsouzení nevychází z úplné neznalosti mísící se se strachem z něčeho nového. Nepatřím k radikálním odpůrcům pokroku a ani mé značně rozvinuté ekologické cítění mi nezabraňuje v tom, abych viděl více než jen dvě barvy.

Abych neudělal stejnou chybu a nedopustil se nepřesností, vzal jsem si na pomoc také několik chytrých hlav z oboru, o jejichž texty se v následující stati opřu. Článek Milana Smrže z českého sdružení EUROSOLAR (sdružení, obhajující proti principu fůze užití slunečních kolektorů, nejde tedy o "nezávislý" zdroj - pozn. red.) ukazuje, že diskuze mezi zastánci termojaderné fúze a jejími "odpírači", ke kterým jsem se zařadil, není ničím novým. Stejně jako Milan Smrž, také jeho německý předchůdce "sluneční revolucionář" Hermann Scheer pochybuje o reálném přínosu termojaderné fúze lidstvu. Scheer končí kapitolu nazvanou "Konflikt perspektiv -- sluneční energie nebo termojaderná fúze" v knize "Sluneční strategie -- Politika bez alternativy" slovy energetického výzkumníka Amory Lovinse, který všechny jaderné energie považuje za pochybnou možnost řezat máslo motorovou pilou. Dovolil jsem si shrnout proč.

Nejprve několik základních faktů o potřebách a možnostech získávání energie termojadernou fúzí:

A) "Jako datum nasazení použitelných fúzních elektráren se uvádí rok 2050." Optimisté doufají v rok 2040. Ať tak či tak, a to je základní argument mého článku Sluneční energie bez kompromisů, v té době budeme muset mít naši energetickou otázku vyřešenu nějakou jinou jednodušší cestou.

B) "Za to (nasazení fúzních elektráren v roce 2050, pozn. autora) by mělo Evropské společenství a jeho členské státy zaplatit od roku 1995 do roku 2050 asi 100 miliard DM" (tedy asi 60mld. euro). Přitom od roku 1984 do roku 1995 plynulo do výzkumu termojaderné fúze přes 14,6 miliard USD z rozpočtů států Mezinárodní energetické agentury (IEA). Do výzkumu obnovitelných zdrojů bylo v té době zeměmi IEA vloženo necelých 10 mld. USD. Prostředky plynoucí dnes do jaderného programu jsou vůči těm určeným na obnovitelné zdroje v přibližném poměru 1,5 : 1.

A teď k problémům, o kterých se v souvislosti s termojadernou fúzí příliš nemluví:

1.) "Fúze vyžaduje vysoké tlaky a teploty přes 100 milionů stupňů... Materiál, který by vydržel tyto teploty, je třeba ještě vyvinout. V každém případě by musela být obnovena stěna reaktoru nejpozději každých 6 týdnů... Díky stálé výměně stěn reaktoru by trvale docházelo k provozním výpadkům, což by vyžadovalo další kapacitu."

2.) "Během provozní doby reaktoru vzniká podle předběžných výpočtů 2 000m3 vysoce radioaktivního materiálu, který je aktivní ještě po 100 letech, a 4 000m3 středně aktivního materiálu."

3.) "Otevřenou otázkou zůstává, co by se stalo při výpadku chlazení. Tritium, které může být vyráběno v reaktoru, může pronikat pevnými látkami a v kontaktu se vzduchem se vytváří tritiovaná voda, která -- včleněna do koloběhu -- může být příčinou nejtěžších biologických škod. Lithium je silně korozívní a v kontaktu s vodou, vzduchem a betonem způsobuje mimořádně exotermní chemické reakce."

4.) "Množství chladící vody je v případě fúzního reaktoru mnohonásobně větší než množství pro štěpný reaktor, a odpadní voda může být přivedena k varu."

5.) Hmotnost plánovaných reaktorů s výkonem přesahujícím 5 000 MW by se pohybovala mezi 5000 a 30 000t.

Shrneme-li výše uvedené argumenty, lze konstatovat, že termojaderná fúze je skutečně falešnou písní vzdálené budoucnosti. Lze vážně pochybovat, že získaná energie bude v době, kdy bude uvedena na trh, schopná cenově konkurovat energii ze slunečních zdrojů (ta se již dnes přibližuje cenám fosilních energií a ve většině případů je levnější než energie atomová). Kromě toho je s touto technologií spojeno obrovské riziko globální ekologické katastrofy. "Musíme si položit otázku, jaká nebezpečí se mohou objevit, budeme-li na povrchu Země kopírovat energetický proces, který probíhá v nitru Slunce." Není náhodou, že technologie termojaderné fúze je přímým potomkem vodíkové bomby. Uvažované rozměry fúzních elektráren (výkon až 200 000 MW) by vedly k další centralizaci energetického systému a zvýšily by tak závislost spotřebitelů na několika málo energetických centrech. O ztrátách způsobených distribucí energie na dlouhé vzdálenosti a o zátěži, kterou by tak velké molochy způsobovaly v krajině, nemluvě. Ano, část problémů včetně dodatečného tepla vypouštěného do atmosféry by bylo možné odstranit přesunutím výroby mimo zemskou atmosféru (Michal Mašín v této souvislosti zmiňuje bájnou červenou rtuť). Podobné scénáře už ale dalece přesahují onen kýžený rok 2040.

Proto je požadavek maximální podpory obnovitelných zdrojů oprávněný. Tyto zdroje jsou dostupné již dnes v mnohem neomezenější míře než zdroje pro fúzi. Neznám nároky na kvalitu vody používanou pro výrobu deuteria a tritia či pro chlazení reaktoru, ale plýtvat jí při výrobě energie v době, kdy velká část lidstva nemá co pít, mi připadá minimálně neetické. Slovy Milana Smrže: "Pokoušet se provozovat s obrovskými materiálovými a finančními náklady i nejistými politickými důsledky termojadernou reakci na Zemi, když existuje v bezpečné vzdálenosti ve vesmíru a poskytuje nám 15 000 krát více energie než činí naše fosilně jaderná spotřeba, je nebiologické a ve svých důsledcích asociální uvažování."

Chápu obavy opatrných zastánců obnovitelných zdrojů z drancování přírody. Vzhledem k potenciálu, který nám Slunce dává k dispozici, je však způsob, jakým jej využijeme jen na nás. Místo velkých vodních elektráren elektrárny malé průtokové, místo záborů zemědělské půdy maximální využití již zastavěných ploch, místo monokultur druhově rozmanitá skladba rostlin, z nichž část slouží k výrobě papíru, část je použita jako textil, část jako potravina, část pro pohon automobilu a část (odpad) jako zdroj tepelné a elektrické energie. Právě v kombinování zdrojů podle místních podmínek je největší síla solárních technologií.

Termojaderná fúze je extrémním vyústěním současného fosilně-atomárního energetického systému. Její zastánci vidí jediný problém naší civilizace ve výrobě energie. Mávajíc pozlátkem pseudoekologického řešení se sobecky chtějí stát, alespoň na pár sekund, Bohem, který dal vzniknout Slunci. Odmítají vidět rizika, která takové hrátky s ohněm přináší, zvláště v čase extrémních klimatických jevů. Odmítají fakt, že nejlevnějším, nejbezpečnějším, nejstabilnějším a nejpřínosnějším zdrojem energie je zdroj místní, zajišťující lidem soběstačnost. Nechápou, že pro zachování lidské kultury na planetě Zemi je třeba udělat mnohem víc než zažehnout tisíce malých sluncí. Je třeba se naučit dělit -- o zdroje, o prostor, o svobodu, o nabyté znalosti a dovednosti. Toto dělení nemusí být bolestné, může být radostné. Záleží jen na nás, jak se s těmito kvalitami naučíme hospodařit. Nekompromisní podpora výzkumu, vývoje a široké aplikace obnovitelných zdrojů by nám v tom měla pomoci. Naší prioritou č. 1 musí být kvalita života.

Nehrajme si na Bohy. Zkusme být alespoň lidmi.

Citováno podle:

Scheer, H: Sluneční strategie. Politika bez alternativy. Nová Země, 1999, str. 61, 89 - 96).

Smrž, M.: Biomasa je součástí budoucího světového slunečního hospodářství., server Sdružení pro českou biomasu CZ BIOM

                 
Obsah vydání       20. 9. 2005
19. 9. 2005 Anarchismus je potlačená pravda západní civilizace Martin  Škabraha
20. 9. 2005 Fukuyama: Země nemusí být demokratická
20. 9. 2005 Pyrrhovo vítězství Igor  Záruba
20. 9. 2005 Firmy šlapou, lidé se bojí Jan  Stuchlík
20. 9. 2005 V barvách Jamajky, nebo nové volby? Jan  Stuchlík, Igor  Záruba
19. 9. 2005 Odkud, s kým a kam Tomáš  Krček
19. 9. 2005 Deutsche Wahl 2005: Politický zlom i potvrzení starých pravd Martin  Kunštek
20. 9. 2005 Do Viňasu přišel Bouzek Petr  Štengl
31. 10. 2005
20. 9. 2005 Vypukne revoluce v trigonometrii? Štěpán  Kotrba
20. 9. 2005 Miluji tě, Rudolfe Bohumil  Kartous
19. 9. 2005 Proč česká média zamlčela volební úspěch německé Levicové strany?
20. 9. 2005 Vyroste na poli obří Hobby Market?
20. 9. 2005 Severní Korea chce civilní jaderný reaktor
27. 9. 2005
20. 9. 2005 Bushova administrativa hledá na koho by svalila vinu za katastrofu v New Orleans Miroslav  Šuta
20. 9. 2005 O českém podraznictví v Alžírsku
20. 9. 2005 Po vlastní ose Blízkým východem - Sýrie, brána arabského světa Jozef Bohumil Ftorek
20. 9. 2005 Co nebylo řečeno o termojaderné fúzi Michal  Ruman
20. 9. 2005 Cizí sousloví "svoboda slova" Michal  Vimmer
19. 9. 2005 O co jde české policii? Josef  Provazník
19. 9. 2005 Pro ženy se nesluší hájit zapáleně svůj názor?
19. 9. 2005 Zbrojovka Brno je v dobrých rukou.... Ladislav  Žák
19. 9. 2005 Je rozumné používat pojem "rasa"?
19. 9. 2005 Investice v roce nula Václav  Dušek
19. 9. 2005 Zahradilova Modrá šance: možná budoucí zahraniční politika ČR Jiří  Staněk
16. 9. 2005 Drama lidského života Jan  Čulík
3. 9. 2005 Hospodaření OSBL za srpen 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce

Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost RSS 2.0      Historie >
20. 9. 2005 Co nebylo řečeno o termojaderné fúzi Michal  Ruman
15. 9. 2005 Francie kompenzuje drahou ropu Simone  Radačičová
15. 9. 2005 Jak čelí chudý Jih růstu ceny ropy? Simone  Radačičová
13. 9. 2005 Ještě jednou o termojaderné fúzi Michal  Mašín
13. 9. 2005 Skutečně už hrozí konec ropné éry?   
12. 9. 2005 Sluneční energie bez kompromisů Michal  Ruman
12. 9. 2005 Bude mít hurikán Katrina vážné hospodářské následky?   
12. 9. 2005 No justification for soaring oil prices Jan  Čulík
12. 9. 2005 Bionafta - pouhá náhrada bez řešení problému?   
11. 9. 2005 Británie: Tajný plán omezit prodej benzínu   
9. 9. 2005 Bionafta - řešení? NE Petr  Dvořák
9. 9. 2005 Bionafta nemůže být pro ČR jediným řešením Michal  Mašín
8. 9. 2005 Bionafta je nejlepším řešením Jan  Hošek
8. 9. 2005 Británie: Aktivisté chtějí blokovat benzínové pumpy   
7. 9. 2005 Zelení: Používejte bionaftu