Navzdory své rétorice byl Blair překvapivě slabý, co se týče praktických podrobností. Čelil americkému prezidentu, který je inteligentnější, než za jakého ho pokládají Evropané. "Blair se nevěnoval dostatečně podrobně všem podrobnostem, jak to bylo zapotřebí. Thatcherová se naopak pyšnila tím, že vždycky ví o dané věci víc než její podřízení. Proto bylo děsivé, kdykoliv byl podřízený povolán do její kanceláře, neboť pokud nebyl informován, ona ho odhalila. Takové nebezpečí u Blaira nikdy nehrozilo."

Meyer měl přístup k všem transkriptům telefonních rozhovorů mezi Blairem a Bushem a četl také všechny Blairovy "poziční dokumenty". "Tony Blair prostě nebyl takový člověk. Nechci říct, že byl snad líný, ale byl netrpělivý. Jemu se líbila vždycky celková vize, ale o podrobnosti provádění neměl zájem. Připomínal mi evropského kontinentálního politika. Kohla nebo Mitterranda. Naproti tomu Blairův rival, britský ministr financí Gordon Brown, a Blairův designovaný nástupce, byl schopen velmi dobře zvládat veškeré detaily."

Jaká je nyní situace Británie a Ameriky v Iráku? "Myslím, že máme obrovské dilema." Meyer je proti brzkému stažení amerických a britských vojsk, "protože by se příbuzní 2000 amerických 98 britských vojáků právem ptali, proč tito lidé museli zemřít." Meyer však přiznává, že "budování demokracie" v Iráku bude nadále už zřejmě nemožné. "Není pochyb o tom, že přítomnost amerických a britských vojsk do určité míry motivuje irácké povstalce." Podle Meyera není pravda, jak tvrdí Tony Blair, že britská účast v útoku na Irák nevystavila Británii nebezpečí teroristických útoků. "Existuje množství důkazů, že domácí terorismus byl částečně zradikalizován a povzbuzován právě tím, co se děje v Iráku," uvedl.

Meyer neočekával, že bude mít o válce v Iráku pochybnosti. "Válku jsem podporoval. Pořád si myslím, že bylo správné svrhnout Saddáma Husajna." Jenže, podle Meyera, před válkou bylo ve Washingtonu "velmi silně přání otcem myšlenky, Američané si řádně nepropracovali podrobnosti a nepřipravili si, co bude nutno udělat po svržení Saddáma Husajna. Předpokládali, že budou vítáni jako osvoboditelé." Skutečnost byla jiná a Meyer zdůrazňuje, že američtí politikové měli být schopni to předvídat.

Meyer přiznává, že je obdivovatelem George Bushe: "Na veřejnosti nevystupuje Bush tak, jaký ve skutečnosti je, alespoň nikoliv pro evropskou veřejnost. V soukromí, od první chvíle, kdy jsem se s ním seznámil, musím říci, že se umí vyjadřovat a že mluví zajímavě. Zvládá velmi pečlivě podrobnosti. Můžete samozřejmě argumentovat, a budou to dělat miliony lidí, že to, co s těmi detaily dělá a jakou z nich vytvořil politiku, to se nám nemusí líbit. Ale Bush není ideologický, náboženský prosťáček."

Podrobnosti v angličtině ZDE