Je to skutečně zvláštní případ, kdy se mediální projekce "názorů" nějak významné veřejnosti naprosto odklonila od skutečného tématu celé věci (sporu o tom, co je a za jaké situace nastává protiústavní střet zájmů) a začala zobrazovat maloměšťácké "fuj" nad tím, jak nechutné je mluvit tak škaredě o českém prezidentovi a špinit tak mýtus o posvátnosti "našich" věcí nejposvátnějších. Jenže právě posvátnost je typickým znakem mýtu, ne parlamentní demokracie.

Morální kritika ze zdrojů, které upřednostňují slušné vychování před snahou zjistit, kde vězí podstata a pravděpodobný klíč k řešení přímo ústavního sporu, je směšná. Jak je vidět podle nedávné exkurze do elektronické pošty MF Dnes, zvláště v některých denících si velmi potrpí na slušné vychování. Názor může být sebevíce blbý, nejdůležitější je, aby byl vyjádřen ve vší slušnosti. Pak je teprve skutečně zajímavý:)...

Teď už je to sice jedno, protože dnes má být jmenován nový ministr zdravotnictví, ale v době, kdy spor hořel, se většina médií věnovala kdákání o tom, k jak velké urážce hlavy státu došlo a jak nehezká věc to je. V lepším případě byli dotazováni právní odborníci, zda může prezident odmítnout jmenovat ministra v situaci, kdy se domnívá, že by jmenováním mohlo dojít ke střetu zájmů. Podstata sporu, tedy jestli může prezident odmítnout jmenovat ministra za situace, že ten učinil konkrétní kroky k odstranění této překážky, zůstala jaksi mimo rozměr rotačky, záběry kamer a veřejně přístupná místa na informačních serverech.

A mě by zrovna tahle otázka nejvíce zajímala, protože o nic jiného neběželo, jenže místo toho je mi ze všech stran, z některých pravda více, vykládáno o neslušném chování. Je skvělé, že se všichni shodli na tom, že je pan Rath větší neomalenec než pan Klaus, jenže jde spíš o to, kdo má pravdu. Tedy pardon, ve vší slušnosti...:)

Měřítka české mediální scény připomínají chování idiota. Ten většinou považuje za apriori špatné všechno, co se neudělá tak, jak se udělat má. Nejde mu ani tak o obsah, kterému tak jako tak nerozumí, ale o postup, který nebyl dodržen. Místo práce na zobrazování co největšího možného spektra souvislostí, které by měly poskytnout představu o tom, co všechno je třeba ve sporu zohlednit, jde o kýčovitou snahu udělat z frašky epos.

To, jakým způsobem je celý spor mezi premiérem, respektive budoucím ministrem zdravotnictví, a prezidentem ČR v médiích prezentován, tedy jakési primitivní "vážení" soupeřů po vzoru sportovních utkání na základě porovnávání a hodnocení jejich PR schopností, to má být tou hlavní a zásadní zprávou veřejnosti. Ne podstata věci, tedy ústavní spor, ale spor o to, kdo je větší šaman a kdo si umí získat více fanoušků. Věc má pochopitelně ještě svůj rub, fanouškové na to většinou reagují...