Pokud vám tento titulek připadá absurdní, tak se nemýlíte. Stejně absurdní byla nedělní demonstrace "proti válkám, základnám a rasismu", původně ohlášená jako demonstrace Iniciativy za sociální fóra u příležitosti Mezinárodního dne za odstranění všech forem rasové diskriminace, ze které se nakonec vyklubala akce militantní části KSM z Brna, důchodců z Klubu českého pohraničí a části pražské organizace KSM, vedené Martou Semelovou a Viktorem Pázlerem. Podle řečníků "podporovaná" Iniciativou. Pochybuji.

Rudé vlajky s emblémem KSM, skandování mnohdy militantních či urážlivých hesel, zbytečně urážlivý proslov zástupkyně KSM - to byl kolorit setkání 97 (podle jednoho z organizátorů) osob na Václavském náměstí, kterému sekundovalo na dvacet tajných policistů, další dvě desítky uniformovaných strážců veřejného pořádku a dvě desítky novinářů, fotoreportérů a kameramanů. I nekompromisní odpor se dá ale vyjádřit kultivovaně, vtipně a nápaditě. A právě to tentokrát chybělo. Kreativita.

Demonstrace 17. 3. 2007 FOTOGALERIE

Letošní ČSF mělo už určitý potenciál vymanit se z rudého sevření. Bohužel se tak nestalo a sobotní pochod ČSF se stal opět jen rudou manifestací a to především díky zastoupení tvrdého brněnského jádra KSM, kde se jeho členové stále hlásí a propagují myšlenky stalinismu a na námitky organizátorů neslyší. Mladí zelení s tím zásadně nesouhlasí a distancují se od nich.

Mladí zelení se částečně na organizaci ČSF podílejí, nicméně tato realita nás odrazuje od další spolupráce s Iniciativou za sociální fora (ISF).

Tajná agentka CIA Valerie Plamová-Wilsonová obvinila vysoké činitele Bushovy vlády, že "bezohledně" odhalili její totožnost. Prozradit totožnost agenta CIA je v USA trestným činem. Skandál jejího odhalení už delší dobu otřásá Washingtonem.

Plamová-Wilsonová uvedla, že její totožnost byla v roce 2003 záměrně prozrazena, aby byl zdiskreditován její manžel, americký dilomat, který kritizoval válku v Iráku.

Lewis "Scooter" Libby, bývalý šéf štábu v úřadě Dicka Cheneyho byl nucen na tuto svou funkci rezignovat a tento měsíc byl soudně shledán vinným z křivopřísežnictví a blokování průběhu spravedlnosti. Hrozí mu trest až do výše 25 let.

Bývalý náměstek amerického ministra zahraničí Richard Armitage přiznal, že on jako první prozradil, že Plamová je agentem CIA.

Manžel Plamové, bývalý americký velvyslanec Joseph Wilson, totiž předtím vyjádřil názor, že důvody pro tehdy plánovanou invazi do Iráku i nebezpečí, které údajně Irák zosobňuje vůči USA, jsou přehnané.

Plamová uvedla, že počítala s tím, že její totožnost agentky CIA možná prozradí cizí mocnosti, ale nikdy ji nenapadlo, že ji zradí její vlastní, americká vláda.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Americké ministerstvo zahraničních věcí odmítlo verdikt britského koronera, podle něhož bylo usmrcení jednoho britského vojáka Američany protizákonným a trestným činem.

Pětadvacetiletý desátník Matty Hull byl usmrcen nedaleko Basry v březnu 2003, kdy americký pilot začal střílet na jeho tankový konvoj. Americký mluvčí Sean McCormack zdůraznil, že šlo o "tragedii", k jakým dochází ve válce.

Britská vláda vyhrála hlasování v Dolní sněmovně ohledně kontrovezní modernizace britských ponorek s jadernými hlavicemi Trident , přestože labourističtí poslanci uspořádali proti ní rebelii. Blair hlasování vyhrál pouze prostřednictvím konzervativních poslanců. 95 poslanců labouristické strany odmítlo jeho plány na modernizaci britského jaderného deterentu.

21. března 1960 zmasakrovala policie režimu apartheidu 69 pokojných demonstrantů v jihoafrickém Sharperville, na jejich památku OSN tento den vyhlásil Mezinárodním dnem za odstranění všech forem rasové diskriminace. V Evropě se ve dnech 17. až 25. 3. z iniciativy největší sítě protirasistických a protifašistických organizací UNITED for Intercultural Action uskuteční Celoevropský týden akcí proti rasismu. Téměř ve všech státech Evropy se uskuteční řada akcí od festivalů přes konference a vzdělávací akce až po protestní demonstrace.

Iniciativa za sociální fóra uspořádá v sobotu 17. 3. 2007 od 14 hodin na Václavském náměstí v Praze demonstraci proti válkám, základnám a rasismu. Na něj naváže 3. České sociální fórum 17. března 2007 od 16.30 do 18.30 h v Tyršově domě, Praha 1, Újezd 450 .

Podle nedávného průzkumu agentury STEM odmítá americký radar v Brdech 70 procent občanů Česka, jeho umístění na českém území podporuje 30 procent oslovených.

Pozn. autora: Psáno a internetové odkazy shromážděny dne 15. března 2007.

Je velmi zajímavé sledovat diskuse příznivců a oponentů plánované základny Spojených států na území České republiky. Zatímco odpůrci základny uvádějí mnohé odborné námitky technického či zahraničně-politického charakteru, příznivci základny zpravidla sklouzávají k argumentaci, již by bylo nejlépe označit jako emocionální: "Jsou to naši přátelé, nemůžeme je nechat na holičkách, musíme jim vyhovět (pomoci)!". Mezi argumenty čistě iracionální lze zařadit tvrzení, že až Írán vyvine rakety dostatečného doletu, zaútočí jimi [právě; pozn. autora] na Českou republiku, nic se neobávaje okamžité odvety a totální likvidace ze strany NATO a USA.

Britské listy fungují už téměř 11 let a za tu dobu si vytvořily svůj -- stále se rozšiřující -- okruh čtenářů. Jak by se tato skupina čtenářů dala charakterizovat z hlediska sociodemografických parametrů, o tom se zatím můžeme pouze dohadovat. Připravili jsme proto anonymní dotazník, který obsahuje otázky zjišťující sociální zařazení čtenářů. Pokud tedy máte chvilku čas, vyplňte dotazník a přispějte k objasnění zatím pouze mlhavé představy o čtenářích Britských listů, tedy sami o sobě. Vyhodnocení dotazníku zveřejníme, výsledky využijeme ke zpřesnění inzertního dosahu Britských listů.

Děkujeme.

Dotazník  ? 

Pozn. JČ, pondělí 0.00: Od minulého pátku, kdy jsme zveřejnili tento dotazník, odpovědělo více než 5000 čtenářů. Výsledky jsou nesmírně zajímavé, v mnoha ohledech potvrzují to, co jsme o skladbě čtenářské obce Britských listů tušili, v některých ohledech přinášejí zajímavé otázky, s nimiž se obrátíme na naše čtenáře. Výsledky ankety zveřejníme i analýzu, případně diskusi k nim.

Od vzniku Československa je o nás ve světě známo, že se na mezinárodním poli nejméně ve dvou směrech chováme velmi svérázně. V prvé řadě své bezprostřední sousedy alespoň nesnášíme, pokud je přímo nevydáváme za úhlavní nepřátele až ohrožovatele samotné naší existence. Při čemž naopak za nejvěrnější spojence považujeme územně vzdálené až velmi vzdálené, leč v našich očích silné státy. Mít spojence daleko a hlavní nepřátele v sousedství bylo v "předraketovém" období řešení mezinárodních sporů totální stupiditou.

Současná vláda v čele s premiérem Topolánkem, ministryní obrany a dalšími se snaží od 20. ledna tohoto roku přesvědčit občany, že není většího blaha, než mít za zády zdroj bezpečí a záruku pohody v podobě amerického radaru v Brdech i s americkým personálem. Takový komfort, a zadarmo.

Neb číst je možno nejen demagogicky zkreslené názory na internetu, ale i názory staršího data v knihách autorů, kteří nejsou zabedněnými levičáky, bylo vybráno několik následujících citátů.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

V Polsku vstoupil v platnost kontroverzní zákon, který požaduje, aby se až 700 000 osob přiznalo, zda své spoluobčany udávali komunistické tajné policii, informuje společnost BBC.

Podle nového zákona bude těm, kdo odmítnou s tímto zákonem spolupracovat anebo se pokusí lhát ohledně své minulosti, zakázáno, aby pracovali ve veřejných institucích po dobu 10 let.

Poprvé budou v Polsku zveřejněny svazky tajné policie.

V ulicích Budapešti docházelo k násilným potyčkám mezi policií a ultrapravicovými aktivisty, informuje společnost BBC. Potíže vznikly zatčením maďarského nacionalistického předáka Gyorgyho Budahazyho, kterého hledala policie od doby, kdy v Maďarsku loni v září vznikly nepokoje.

Pojem trh se stal v BL středem zajímavé argumentace Ondřeje Palkovského a Jana Čulíka. Mluvili o trhu jako o něčem, co existuje, nebo neexistuje. Protože v tom vidím zásadní omyl, chtěl bych k tomu tématu něco dodat.

(Autor byl dlouhá léta ředitelem jedné velké nadnárodní elektronické společnosti v Evropě. Žije v Hamburku.)

Hospoda opravdu není soukromé, ale veřejné místo. I když je obvykle vlastněno soukromým podnikatelem, lidé se zde veřejně scházejí, sytí se, popíjejí, hovoří spolu. Je to místo volně přístupné, na rozdíl od soukromého klubu. Pravidla slušného a ohleduplného chování by však měla platit tam i tam. A pokud se někteří neukáznění jedinci a skupiny nechtějí přizpůsobit, je třeba je k tomu nějak donutit. Regulační opatření například proti kouření nejsou zaměřena proti soukromým majitelům restaurací, ale právě proti bezohledným sobcům a hulvátům (cituji Jana Sýkoru, s jehož závěry souhlasím) z řad jejich zákazníků. Bylo by samozřejmě lepší, kdyby si pořádek udělali sami hostinští, už s ohledem na zdraví svých zaměstnanců i své vlastní. Ale když tak z různých důvodů (nemusí jít jen o výdělek) nečiní, musí tak za ně učinit někdo jiný. Ve spořádané civilizované společnosti to není soudce Lynch, popřípadě jiní samozvaní spasitelé, ale stát či obec.

Představme si hypotetickou situaci: Začalo jaro, a vy si usmyslíte, že pro své přátele a známé, a případně i pro některé jejich známé, uspořádáte na své zahradě nebo pod svou střechou akci, na které se bude maso grilovat, guláš vařit a pivo pít, a vůbec se všemožně veselit. Jenomže jakmile položíte na rozpálený rošt první kus masa a narazíte první štěně piva, vynoří se odněkud z temného křoví hygienický inspektor, a začne vás poučovat, že jakožto kuchař máte mít na hlavě síťku, musíte si v předepsaných intervalech mýt ruce, a vůbec - kde máte povolení k provozování veřejného stravování? Vaše námitky, že jde o soukromou akci, nebudou nic platné, protože se jí zúčastnila spousta lidí, kteří se třeba navzájem ani neznají. Nakonec pan inspektor celou akci z moci úřední rozpustí, zabaví vám gril a vám udělí tučnou pokutu za porušování zákona a ohrožování veřejnosti nedbalou hygienou.

(Autor je stoupencem "objektivismu", filozofie Ayn Randové.)

Psáno pro ČRo 6

Redakce BL zvažuje, koho to vlastně oslovuje. Text si v malém intermezzu všímá mj. mnohdy ne zrovna povzbudivé pověsti, jakou slynou "intelektuálové". Statistický průměr populace bývá naneštěstí podprůměrný, lze-li se takto ke škodě nás všech vyjádřit. Příklady ne vždy táhnou, i když úsloví tvrdí opak. Text se pokouší opětně připomenout, že také celkové směřování našeho základního školství nemá na růžích ustláno.

V textu Klauzury na VŠUP, aneb promarněná příležitost http://www.blisty.cz/art/32674.html, jsem se zabýval rozdílnými možnostmi v hodnocení tradičních oborů na této škole a obtížností hodnocení studentů Katedry volného umění. Zmínil jsem se o odlišnosti oborů užitého umění a volného umění, jehož účel nezakládá užití, ale svobodná vůle. Text vzbudil nelibost u některých pedagogů, nedivím se, nicméně pokusím se být nyní v několika dílech ještě konkrétnější.

Rozšířeným názorovým trendem v současném umění je argument, že v umění lze kvalitu jen těžko posuzovat pro mnohoznačnost, mnohovýznamovost a různorodou interpretovatelnost soudobé tvorby. Toto tvrzení považuji za alibistické klišé, jež má předem ospravedlnit a před kritikou učinit imunním cokoliv, co je za umění jen vydáváno. V prostředí vysoké umělecké školy s ním nelze vystačit, studium by ztratilo smysl.

Série článků a marxismu a Marxovi v BL je potěšitelná, třebaže jejich autoři povětšinou opomíjejí ten aspekt Marxova díla, který nejenže není vědecký, ale je s pozitivistickou vědeckou metodou v příkrém, ba nejpříkřejším rozporu, a přesto -- nebo možná právě proto - představuje na marxismu, dle mého mínění, to nejcennější. K zmatení přispěl sám zakladatel učení, který se vědecké metody dovolával na každém kroku, a přesto do své teorie stačil úmyslně vtělit některé postuláty, které "čistou vědu" výrazně deklasovaly.

Vzhledem k tomu, že jsme v Britských listech publikovalI články, kritické vůči Daně Jaklové z Rady Českého rozhlasu (např. ZDE, obrátili jsme se na ni v rámci férovosti s nabídkou, aby na kritiku v Britských listech reagovala. Odpověděla, že děkuje, ale že si nepřeje vstupovat do veřejné polemiky. (JČ)

Jak už bývá "dobrým" zvykem českých médií informovat o dění mimo Českou republiku pouze prostřednictvím cizích zpravodajských agentur, tak také bývá jejich "dobrým" zvykem dávat značný prostor všem pseudonovinářům a pisálkům, kteří nemají o probírané tematice o nic větší znalosti než jejich čtenáři.

V tomto mém názoru mě utvrdily i dva články ("Pravda a lež o "genocidě" ve Srebrenici, "Západ a jeho role při rozbití jugoslávské federace") nedlouho po sobě zveřejněné na serveru Britských listů, které se týkaly dění na území bývalé Jugoslávie v 90. letech 20. století, resp. války v Bosně a Hercegovině.

Nejprve k definici pana Palkovského, která předpokládá dobrovolnost transakce, což v zásadě předpokládá, že obě strany budou disponovat plnými informacemi o dané transakci (bez toho není možné učinit jiné než náhodné rozhodnutí, které by s plnou znalostí situace neučinily (například pokud by měly možnost vidět stav potravin, ze kterých je připravován jejich pokrm).

Spornou otázkou je i definice pojmu dobrovolnosti, protože pokud na mě večer v parku bude mířit pistolí, tak mu veškerý svůj majetek, který budu mít u sebe, předám zcela dobrovolně - tedy z definice se dokonce jedná o tržní situaci, píše Tomáš Peltan.

Pan Kartous tvrdí, že prezident destabilizuje právní systém. V té větě jsou nepřímo obsažena dvě tvrzení:

1. že u nás existuje právní systém,

2. že prezident má moc ho destabilizovat.

Ani jedno tvrzení není správné. Náš právní právní řád tvoří straničtí vyvolení, kteří se lidu bojí jak čert kříže.

V pondělí 12.3., se v den výročí vstupu ČR do NATO ve večerních hodinách sešli na Hradčanském náměstí příznivci výstavby americké raketové základny. Na několik desítek nadšenců s aktivistickými balónky a vlaječkami USA byl však tristní pohled. Pisatele, kteří mě na základě předešlé věty promptně obviní z "antiamerikanismu" bych rád předem upozornil, že respektuji oba dva názory, jak záměr radarovou základnu postavit, tak i tento záměr neumožnit. Oba dva krajní proudy, iniciativa Ne základnám i výše zmínění aktivisté, zbožšťující Spojené státy, mi ovšem připadají stejně stupidní a zcestné.

Při příležitosti 75. výročí udělení říšského státního občanství Adolfu Hitlerovi vznikly v Německu dvě iniciativy, které směřují ke konečnému anulování této neblahé osoby jak z hlediska geografického tak i občansko právního.

A press release

Brno, Geneva, 15 March 2007 -- FIDH and the Human Rights League (LIGA) welcome the recommendations put forward by the United Nations Committee on the Elimination of Racial Discrimination (the "Committee"), which reviewed the Czech Republic's compliance with the International Convention on the Elimination of All Forms of Racial Discrimination (ICERD) in Geneva on 1-2 March 2007. LIGA, a prominent non-governmental organisation based in the Czech Republic and a member of FIDH, presented information to the Committee on the status of implementation of ICERD by the Czech Republic.

Máme právo na rozmanitou výslovnost, bez ohledu na výchozí normy, které nám výslovnostně předpisují jednotlivé jazyky? Problém můžeme stále mít se jménem "Mozart", zrovna tak jako se zrovna dnes aktuálním jménem jiného hudebníka --- Zemlinského. Jak taková jména "správně" číst a v řeči citovat?

Z jednoduchého důvodu: provozování pohostinské živnosti je regulovaným, nikoliv volným podnikáním. Řídí se zákony a předpisy, dané rozsahem živnostenského oprávnění a koncesní listiny. Předpisů není málo. Zejména § 31 - povinnosti podnikatele živnostenského zákona hovoří jasně a nesmlouvavě. Komu se to nelíbí, nemusí podnikat vůbec, může podnikat na Bali, či nemusí provozovat živnost pohostinskou a může si pořídit soukromý klub pro přátele, kteří jeho názory sdílejí. Členství v klubu může být za symbolický poplatek. V živnostenském listu bude mít napsáno provozování klubu namísto provozvání pohostinství. Jeho provozovna se nebude moci jmenovat hospoda či restaurace, ale klub. Vstup nebude pro každého, ale pro členy. Pak pro něj nebudou platit podmínky pro provozování pohostinské živnosti a židům, Cikánům či Bulharům (odpusťte za ten příklad) nemusí klubovou kartu dát. Bez zdůvodnění.

Podnikání není právo, ale výsada. A z toho plyne i odpovědnost podnikatele a regulace státu.

Názory, obhajující libertariánský přístup k vlastnímu i cizímu zdraví lidí, považuji za natolik hloupé, jako kdyby se kritické uvažování rozdávalo mezi příslušníky druhu sapiens sapiens teprve včera. Nad učebnicí ekonomie lze jistě v klidu pracovny vykoumat nejrůznější spinteorie. Možná ale jen mezi námi nepozorovaně již mnoho let pobíhá nová evoluční větev homo sapiens spinens, aniž by si toho kdokoliv všiml...

Již staří Římané (promiňte mi to klišé) říkali, že nikdo není pánem svých vlastních údů. Pravda, říkali to latinsky a měli trochu problém s rovností v právech, kterou středověk jen prohloubil, ale teď už jsme, sláva, zase trochu jinde. Škoda, že ne všichni současně.

Jsem ráda, že pan Kechlibar chápe důležitost jasných hygienických norem a souhlasí s nimi. Každý příměr trochu kulhá, ale vrátíme-li se tedy k otázce rasové aj. diskriminace, řekla bych, že argumentace kulhá pouze v případě, žijete-li ve společnosti, jež je buď homogenní nebo v níž jsou předsudky projevovány jen v omezené míře. Pokud žijete ve společnosti, kde menšinu, jejímž jste příslušníkem, nenávidí nebo se jí štítí apod. (a společenské klima se může změnit velmi rychle), může se Vám stát, ze Vám onen zákaz vstupu, který v zájmu práva volně disponovat se svým majetkem někteří diskutéři hájí, znemožní nákup potravin, ošetření v nemocnici (pokud existují jen soukromá zdravotnická zařízení), návštěvu bazénu, kina, atd. Skutečně je "profesionální hysterií" a trapnou "politickou korektností" nechtít muset vysvětlovat svým dětem, ze v této zemi je nikdo nepustí na plovárnu, do kina ani na sjezdovku? Zkusme si to představit. Ano, zkusme se zamyslet nad konkrétními příklady: dějiny dávají příkladů značné množství - skutečně bychom chtěli, aby na nemocnicích či aquaparcích mohly viset cedule "Jen pro bílé"?

Pan Vučka bohužel bojuje s větrnými mlýny, tedy s imaginárním oponentem. Z mého příspěvku zřejmě nebylo jasné, že nechci nikomu, tím méně panu Vučkovi, zakazovat dobrovolně požívat zkažené potraviny! (za tuto nejasnost se omlouvám).

Souhlasím s panem Hrdinou, že stav státní správy je díky naší politické reprezentaci, které to velmi vyhovuje, tristní. Nicméně privatizace není, jak naznačeno výše, cestou řešení daného problému. Cestou vpřed je profesionalizace státní správy, které se ovšem politická reprezentace brání zuby a nechty již od roku 1992, neboť by to jednak znamenalo omezení moci politiků a jednak by to znamenalo další výdaje pro státní rozpočet, neboť by bylo nutno pracovníkům vyplácet plat odpovídající jejich kvalifikaci a ne pouhé kapesné, tak jak je tomu dnes. Jsou státy, kde státní správa vykazuje podstatně méně korupce než u nás, takže je vidět, že to jde, když se chce.

Rád bych touto cestou reagoval na otázku paní Martykánové "Otázka na extrémní liberály" i následný navazující text JČ "Všechno nevyřeší trh".

Protože vyznávám filozofii opačnou, rád bych nyní předložil argumenty, které dle mého názoru nezazněly. Celou reakci pro přehlednost rozdělím na dvě části, píše čtenář Jan Hrdina.

Jen tak mimochodem - mnoho hospod ve Velké Británii má na dveřích nápis "no hoodies", "no Burberrys", případně "no football colours". Tj. diskriminace (alespoň, co se hospod a jejich návštěvníků týče), probíhá i tam. A něřekl bych, že každý, kdo nosí bundu s kapucou, Burrbery oblečení, tak oblíbené u "chavs" nebo fotbalový dres je automaticky problémový zákazník. Ale na druhou stranu majitelé hospod se zcela evidentně mají tendenci "vyhýbat se problémům, ještě než k nim dorazí" všude na světě,píše Luděk Staněk.

Pozn. JČ: Tohle ale přece proboha není diskriminace podle rasy, ale podle chování. Já si přece mohu rozhodnout, jestli chci jít do hostince s fotbalovými transparenty, či s kapucou, nemohu rozhodnout, zda chci být běloch nebo černoch. Ano, do některých restaurací vás vpustí pouze ve večerním obleku.

Představa, že regulaci by měly provádět pouze soukromé firmy, nikoliv stát, je tvrdě ideologická, podle bolševického vzoru: dává totiž přednost úporné ideologii před pragmatickým, praktickým myšlením. Proto je extremistická.

Potíž s rozhodnutím nechat kvalitu jídla certifikovat dobrovolně pouze soukromým firmám je ve dvou věcech. Zaprvé, bude-li spolu soutěžit dvacet soukromých certifikačních firem, bude to znamenat dvacetinásobné náklady na certifikaci, protože všechny soukromé firmy budou muset financovat znovu od samého začátku tutéž infrastrukturu. Zadruhé, neexistuje, v případě, že certifikaci dělá soukromá firma, žádná záruka, že má certifikace objektivní platnost. Potíž totiž je, že cílem soukromé firmy je profit, kdežto cílem státní instituce, která je v demokratické společnosti legitimizována mandátem občanů, je veřejný zájem. Státní instituce využije objektivně služeb nejlepších odborníků v oboru, neboť jejím cílem je veřejný zájem, aby se neprodávaly shnilé potraviny a aby vlaky nehavarovaly. Zájmem soukromého podniku je čistě zisk.

Představa, že soukromé tržní vztahy vyřeší všechno, je chybná z jednoduchého důvodu: Soukromé tržní vztahy jsou založeny na majetkové nerovnosti.

Korekcí soukromotržních vztahů jsou demokratické volby. V tržní situaci mají větší moc bohatí, v demokracii mají všichni občané moc stejnou. Proto jsou státní -- vlastně "veřejnoprávní" regulační instituce nutně nadřazeny institucím soukromým.

Toto není žádný objev, ale normální praxe, fungující v civilizovaných společnostech možná dvě stě let...

(P.S. To, co si v ČR dělají s padáky, mě skutečně, ale skutečně nezajímá...:))

Jestli je kouření či prošlé potraviny kvalitní názor, to je až subaltrení diskuse. Mimochodem - nemá žádný konec.

Definice "veřejného prostoru" je exaktní a myslím že v dnešní době má smysl. Jinak se nám veřený zájem zanedlouho nastěhuje i do našich domovů, ba do našich lednic a ložnic - a samozvaní čulíkové nám budou dirigiovat, co si smíme myslet, abysme nebyli extrémní.

Děkuji nechci, už jsme měli.

V posledních dnech jsem zažil několik občansko-aktivistických interakcí s českými sdělovacími prostředky, které ve mně zanechaly tak silné dojmy, že se o ně chci podělit.

V pátek jsem na serveru Lidových novin neodolal možnosti položit otázku "osobnosti online", kterou byl předseda Soudcovské unie ČR JUDr. Jaromír Jirsa. Posuďte sami:

Tisková zpráva Ligy lidských práv a Mezinárodní federace lidských práv (FIDH) 14. března 2007

Výbor pro odstranění rasové diskriminace při OSN včera zveřejnil závěrečná doporučení, která vyplynula z projednávání periodické zprávy České republiky o plnění svých závazků z Úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace. Výbor vládní zprávu projednával na svém zasedání 1. a 2. března v Ženevě za přítomnosti dvanáctičlenné delegace české vlády. Ve svém závěrečném doporučení vyslovil velmi závažné výtky na adresu České republiky.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

V únoru 2007 přispělo celkem 104 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 49 141 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 28. 2. 2007 částku 243 997.58 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1,711.41 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffaisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raffaisen Bance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raffaisen Banky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.