|
16. 3. 2007
Malý příspěvek k diskusi o "hospodách"Nejprve k definici pana Palkovského, která předpokládá dobrovolnost transakce, což v zásadě předpokládá, že obě strany budou disponovat plnými informacemi o dané transakci (bez toho není možné učinit jiné než náhodné rozhodnutí, které by s plnou znalostí situace neučinily (například pokud by měly možnost vidět stav potravin, ze kterých je připravován jejich pokrm). Spornou otázkou je i definice pojmu dobrovolnosti, protože pokud na mě večer v parku bude mířit pistolí, tak mu veškerý svůj majetek, který budu mít u sebe, předám zcela dobrovolně - tedy z definice se dokonce jedná o tržní situaci, píše Tomáš Peltan. |
|
Liberální ideologie se (dle mého názoru) dopouští ničím nepodloženého předpokladu, že pokud nebude do transakcí zasahovat stát, budou dobrovolné, což platí jen při velmi volné definici tohoto pojmu. Ta je pritom zcela klíčová pro celý smysl teto ideologie. Problém hospody a omezování práva soukromého vlastnictví je dle mého názoru mylný. Totiž v celé situaci se nevyskytuje majitel hospody a zákazník, ale subjekty tři - majitel hospody, který se svobodně může rozhodnout, ja bude nakládat se svojí hospodou - tedy zda ji bude či nebude provozovat, respektive zda ji nechá provozovat někoho jiného. Dále je na scéně provozovatel hospody, což je člověk, který se rozhodl za dodržování určitých pravidel veřejně poskytovat určitou službu (čímž se třeba liší od provozovatele soukromého klubu). Pravidla omezující tohoto provozovatele nijak neomezují majitele hospody jako takového. Třetí osobou je zákazník, který de facto vstupuje do dobrovolného vztahu s provozovatelem služby - tedy nikoliv s majitelem hospody, zejména pokud ten svou hospodu pronajímá někomu úplně jinému. |
