13. 3. 2007
Otázka paní Martykánovéje položená unfair, protože připojením slovíčka "extrémního" naznačuje, že její odpůrci jsou extremisté. (Ten výraz extremní jsem do titulu doplnil já, protože je daleko od normálního uvažování v rámci civilizovaného politického spektra ve zralých evropských demokraciích, pozn. JČ) Ale budiž, odpovídám na ni za sebe, píše Marian Kechlibar. |
Přirovnání k servírování zkažených jídel velmi zoufale pokulhává na obě nohy. V případě zkaženého jídla jde o fyzické zdraví strávníka, které bezpochyby stojí na stejné úrovni přirozeného práva, jako právo na soukromý majetek. Když vám někdo podá zkažené jídlo, ohrozí vás na zdraví. V případě, že vás někdo někam nepustí, jaká vám vznikne újma? Budete uražený a vzteklý. Ale to přeci není újma srovnatelná s tím, že onemocníte. Lidská "senzitivita" a "pocity" jsou v podstatě neohraničené, a jakmile je začnete chránit zákonem, hrozí skutečnost, že se bude pokračovat dál až k naprosté "politické korektnosti", v níž se každý cítí jako něčí "oběť" a profesionální hysterici typu kazatele Jesse Jacksona na ní vydělávají miliony dolarů. Nestojím příliš o život ve společnost, která považuje urážku samu o sobě za trestný čin. Kromě toho nechápu smysl toho, proč by vlastně ten "poškozený" se měl vnucovat někam, kde ho nechtějí. Sám jsem poloviční Bulhar a mnozí Češi mají proti Bulharům předsudky, což jsem zejména v dospívání sám pocítil. Ale kdybych někde narazil na krám s nápisem "Sem Bulhaři nesmějí", tak by mě ani nenapadlo se ponižovat tím, že se tam budu cpát. Přeci takovému mamlasovi nebudu dělat tržbu?? |