Ponechám teď stranou debatu, zda existuje alespoň jeden člověk na světě, který nikdy nic alespoň o jediný den prošlého nesnědl, ať už z hladu, lenosti, lakoty, chuti na konkrétní druh potraviny nebo jakéhokoliv jiného důvodu. Myslím, že někteří staří mládenci by k tomu mohli říci své ... :-)

Pokud Darina Martykánová může legálně snít něco prošlého, aniž by kvůli tomu přišla do vězení nebo platila pokutu (což snad ani ona nechce navrhovat), pak už není o čem diskutovat. Měl-li majitel restaurace na vývěsním štítě napsané "zde podáváme výhradně prošlé potraviny" a ona tam přesto zašla a dala si guláš, je to jen a jen její soukromý problém.

Pokud však snědla prošlé jídlo nedobrovolně, protože jí ho někdo vydával za čerstvé, je to něco jiného. Takový člověk je darebák, podvodník a zločinec a zaslouží si být po zásluze potrestán. Kdyby příslušné orgány nebyly zaměstnávány vynucováním nesmyslným regulí a místo toho se soustředily na potlačování skutečných zločinů (tedy zločinů, která na vás někdo páchá proti vaší vůli), nepochybně by byla Darina Martykánová chráněna před podobnými darebáky mnohem lépe.

Vtipný příklad s boxem uvedl v podobné souvislosti Jiří Schwarz jr. v článku Co je a (hlavně není) liberalismus. Předpoklad Dariny Martykánové, že nikdo jí nemá právo naservírovat prošlé jídlo, je stejně pomýlený, jako že nikdo vám nesmí rozbít nos. Ale smí -- s vaším souhlasem.

P.S. Pokud jde o prošlé potraviny a guláš, znalci vědí, že nejlepší guláš je ten hospodský, den uleželý, co nám ho Evropská unie zakázala. Někteří hosté to řeší tak, že si u hospodského po straně objednávají "ten speciální" guláš, který je skryt před případnou kontrolou hygieniků. Sami návštěvníci hospod tak usvědčují Darinu Martykánovou z omylu. Bez samozvaných spasitelů, kteří vědí nejlíp, co je pro nás dobré, se věru obejdeme.