17. 3. 2007
I soukromá hospoda JE veřejným prostoremZ jednoduchého důvodu: provozování pohostinské živnosti je regulovaným, nikoliv volným podnikáním. Řídí se zákony a předpisy, dané rozsahem živnostenského oprávnění a koncesní listiny. Předpisů není málo. Zejména § 31 - povinnosti podnikatele živnostenského zákona hovoří jasně a nesmlouvavě. Komu se to nelíbí, nemusí podnikat vůbec, může podnikat na Bali, či nemusí provozovat živnost pohostinskou a může si pořídit soukromý klub pro přátele, kteří jeho názory sdílejí. Členství v klubu může být za symbolický poplatek. V živnostenském listu bude mít napsáno provozování klubu namísto provozvání pohostinství. Jeho provozovna se nebude moci jmenovat hospoda či restaurace, ale klub. Vstup nebude pro každého, ale pro členy. Pak pro něj nebudou platit podmínky pro provozování pohostinské živnosti a židům, Cikánům či Bulharům (odpusťte za ten příklad) nemusí klubovou kartu dát. Bez zdůvodnění. Podnikání není právo, ale výsada. A z toho plyne i odpovědnost podnikatele a regulace státu. |
Je to ho hodně, co musí provozovatel pohostinské živnosti dodržovat. Listina základních práv a svobod v článku 26 říká, že zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností. Restauratéři a hostinští jsou odpovědni za dodržení hygieny, správné výrobní postupy a podávání nezávadných jídel. Ostatně na pohostinství jako na lukrativní živnost také pamatuje také zákon o DPH odlišným daňovým režimem. Jídla zkonzumovaná v pohostinství jsou coby stravovací služba zdaňována 19% sazbou ... Certifikované registrační pokladny a pokladní systémy zavádí jako povinnou výbavu maloobchodních prodejců a pohostinství zákon č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách od 1.1.2007. Autorský zákon 121/2000 Sb. zase nutí hostinské odvádět poplatky za veřejnou mediální produkci.
Středobodem zájmu není podnikatel, ale spotřebitel. Článek 3 Listiny základních práv a svobod, říká, že se práva zaručují všem bez rozdílu rasy, barvy pleti nebo příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině. Článek 10 Listiny základních práv a svobod garantuje zachování lidské důstojnosti, osobní cti a dobré pověsti. § 6 Zákona o ochraně spotřebitele stanoví zákaz diskriminace při poskytování služeb. Toto jsou pravidla platná v civilizované společnosti. K jejich zrušení nedojde už jen proto, že spotřebitelů je více než poskytovatelů služeb. Demokratická většina řekla jasně svoje priority. Takže jakápak diskuse? |