16. 3. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
16. 3. 2007

Němci chtějí dát Hitlerovi konečné "Good-bye", avšak příliš to nejde

Při příležitosti 75. výročí udělení říšského státního občanství Adolfu Hitlerovi vznikly v Německu dvě iniciativy, které směřují ke konečnému anulování této neblahé osoby jak z hlediska geografického tak i občansko právního.

Bavorsko se snaží z internetového prohlížeče "Google" odstranit ze satelitní mapy název "Mount Hitler"(Hitlerova hora), kterým označuje 1 205 metrů vysoký "Heigelkopf", ležící u jeho obce Wackersberg. Mluvčí německého prohlížeče "Google" Stefan Keuchel prohlásil týdeníku "Zeit", že "v minulosti označení této hory bylo tak upraveno a provedeno", i když starosta obce to nyní popírá. Prohlásil, "dnes je mi 64 let, ale název 'Hitler-Berg' jsem nikdy neslyšel. Co je to za blbost?"

Kdyby se seznámil s knihou " Nacistická doba v okrese "Bad Töltz", nebyl by však překvapen. Jak zdůrazňuje Die Zeit, má mluvčí tudíž pravdu, protože faktem zůstává, že hora byla tak přejmenována z uctivosti vůči nacistickému diktátorovi a současně byl vztyčen na jejím vrcholu ocelový v noci osvětlený deset metrů vysoký přes tunu těžký hákový kříž.

Podle kronikářů a novinářů se tak stalo v roce 1934. Nešlo o ojedinělý případ, protože jak dokazuje korespondence s nacistickým říšským kancléřstvím, předháněla se německá i rakouská města s dotazy, zdali mohou ulice, hory, řeky i další zeměpisné útvary nést Hitlerovo jméno. Obec Wackersberg byla v této záležitosti velmi aktivní a udělila Hitlerovi čestné občanství a kromě udělení jména hoře ještě přejmenovala jednu výšinu na "Hindenburgshöhe" zřejmě proto, že jej uvedl do úřadu.

Teprve po válce byla svastika -- symbol teroru -- občany odstraněna a okresní město Bad Tölz se proto již po několik let snažilo Hitlerovo jméno hoře odejmout. Google sice na to reagoval, ale jméno se tam stále znovu ukazovalo, přestože podle dobrozdání mnichovské univerzity a muzea německého alpského spolku v archivech Hitlerovo jméno už nebylo. Důvodem setrvávání Google na tomto jméně je z největší pravděpodobností informace, pocházející od americké tajné služby "National Geospatial-Intelligence Agency (NGA)", což nasvědčuje, že na správných rovnoběžkách a polednících se nachází diktátorovo jméno, v jehož jménu chybí písmeno "l" - tedy ADOF.

Mluvčí Googlu uznal, že prohlížeč tato fakta neuvedl a do dvou týdnů by mělo dojít k nápravě. Bavorsko a s ním i Německo se tak snad po více než šedesáti letech po válce zbaví na mapě pro historii neblahého jména.

Neobvykle velkou pozornost médií na sebe soustředila sociálně demokratická poslankyně zemského dolnosaského sněmu šedesátičtyřletá Isolde Saalmannová kvůli jediné otázce, zdali by bylo možné Hitlera zbavit občanství.

Britská BBC ji požádala o rozhovor a rovněž i ruský reportér. V době, kdy trpí nachlazením a má horečku, byla zaplavena dotazy, hovory a E-maily z celého světa, co ji vedlo k této iniciativě.

Takto známým dolnosaským poslancem byl před ní pouze Gerhard Schröder, který se stal jak známo nakonec spolkovým kancléřem. Její snahou bylo se zbavit tzv. "Brunšvického prokletí", o kterém jsem podrobně informoval při příležitosti 25. února, kdy připadalo 75 výročí dne, kdy bylo umožněno předat Adolfu Hitlerovi dekret o státním občanství.

Stalo se tak na základě jmenování šéfa nacistické strany vládním radou "Brunšvického svobodného státu".

Isolde Saalmannová vychází z předpokladu, že Dolní Sasko je zemí, ve které leží Brunšvik, a proto je jejím právem se otázkou státního občanství zabývat.

Slíbila, že bude zkoumat, zdali by nebylo možné dodatečně německé státní občanství Hitlerovi anulovat. Tím by se stal bezdomovcem, protože rakouského se v roce 1925 vzdal z obavy, aby nemohl být do své vlasti vysídlen. Sám přitom po převzetí moci v roce 1933 používal anulování občanství, aby se zbavil svých protivníků.

Paní poslankyně byla si vědoma, že její pokus může ztroskotat, protože dosud žádnému Němci nebylo zatím odňato státní občanství a navíc ještě mrtvému. Na dotazy svých poslaneckých kolegů , proč se chce zabývat takovým bezvýznamným tématem, odpověděla, že "chce tento problém jednou pro vždy pohřbít".

Patřičný dotaz zaslala zákonodárné poradní službě s cílem, aby se někdo s tímto problémem zabýval. Noviny poté citovaly její prohlášení, že zbavení státního občanství u Hitlera vidí jako "symbolický krok".

Na druhý den, poté co o tom psal nejrozšířenější list "Bild", když otevřela svůj počítač, byl zaplaven emailovou poštou. Odpoledne pak o jejím návrhu psal internetový "Spiegel Online", který, když navíc ještě vyšel přeložen do angličtiny, vyvolal mezinárodní furore.

Jen do večera došly na dvě stovky emailů, jeden rozhořčenější než druhý s tvrzením, že chce přepsat dějiny. V jednom si pak přečetla, že "politici pouze utrácejí peníze na takové pohádky".

To byl však jen začátek, dodnes pokračuje vlna dopisů a emailů a telefon ji zvoní nepřetržitě. Poslankyně Saalmannová nechápe takové rozhořčení a hodnotí to jako neporozumění. Ano, hovořila "o symbolickém kroku", ale myslela na Brunšvik, aby se konečně zbavil svého traumatu.

Neuvědomila si však, že kvůli tomuto návrhu vznikne takové pozdvižení a nejraději by jej vzala zpět. Její dotaz však řeší zákonodárná služba, která zřejmě až po týdnech zkoumání dojde k závěru, který nikoho nepřekvapí. Jak však napsal "Zeit" , "Brunšvické trauma" se nezmění, ale navíc postihne ještě Isoldu Saalmannovou, zemskou poslankyni od roku 1994.

Jak se ukazuje, není tak jednoduché se dokonce zbavit ani živých Hitlerových pohrobků, jak ukazuje skandální případ saského zemského poslance šedesátišestiletého Klaus-Jürgena Menzela.

O Adolfu Hitlerovi prohlásil, že "považuje Vůdce stejně jako před tím za velkého státníka, možná největšího, kterého jsme kdy měli. Když máme být spojeni s nějakým datem, pak bych měl nejraději hranice z l. září 1939, s připojením Sudet a Rakouska".

Koncem roku prohlásil na sjezdu krajně pravicové NPD : "Za Vůdcem stojím stejně jako předtím." Pro finanční podvody byl dokonce z této strany poté vyloučen, ale poslancem zůstal dále.

Předseda sociálně demokratické poslanecké frakce Cornelius Weiss označil Menzela za "ostudu Svobodného státu Sasko", kterému bylo nakonec uloženo domácí vězení za jeho výroky. Podle posledních informací bylo však zrušeno.

                 
Obsah vydání       16. 3. 2007
16. 3. 2007 Jak se v Právu cenzuruje Mitrofanov Štěpán  Kotrba
17. 3. 2007 Rozbíječi protiválečné občanské koalice demonstrovali proti válce Štěpán  Kotrba
18. 3. 2007 České sociální fórum opět jen rudou šaškárnou
16. 3. 2007 Bývalá agentka CIA zaútočila na Bílý dům
16. 3. 2007 Spojené státy odmítly britský verdikt
18. 3. 2007 Zbožnost k ničemu Zdeněk  Bárta
15. 3. 2007 Britská Dolní sněmovna schválila modernizaci jaderného ponorkového systému Trident
16. 3. 2007 Celoevropský týden akcí proti rasismu, demonstrace a 3. sociální fórum
16. 3. 2007 Kouzlo nechtěného: Iniciativa PRO základnu se hlásí k odkazu komunistických vlastizrádců z roku 1968 Jakub  Rolčík
9. 3. 2007 Jací jsme?
16. 3. 2007 Spojujeme se vždy s vítězem minulé války Stanislav A. Hošek
16. 3. 2007 Vojenská základna USA v ČR: vytoužená oáza bezpečí Oldřich  Průša
17. 3. 2007 Zpravodajství iráckého odboje za dny 15. -- 28. února 2007
16. 3. 2007 Bez názvu
16. 3. 2007 Polsko požaduje od občanů přiznání ke kolaboraci s komunistickou tajnou policíí
16. 3. 2007 V Maďarsku došlo k násilným protestům
16. 3. 2007 Kanadská armáda bojuje v Afganistánu Miloš  Kaláb
16. 3. 2007 Božský trh, aneb Trh bohů Uwe  Ladwig
16. 3. 2007 Hospoda není soukromý klub Michael  Kroh
15. 3. 2007 Protikuřácký zákon, majetková práva a mýtus veřejného prostoru Luboš  Zálom
16. 3. 2007 O kouření a absenci povědomí o veřejném zájmu Jan  Čulík
16. 3. 2007 Co čeká (někdy) intelektuála? Miloš  Dokulil
16. 3. 2007 Semestrální práce, tzv. klauzura, jako formální přežitek Jan  Paul
16. 3. 2007 Prorok Karel Marx Luděk  Toman
16. 3. 2007 Dana Jaklová se nechce vyjádřit
16. 3. 2007 Kdo se bojí genocidy ve Srebrenici? Mihad  Mujanović
16. 3. 2007 Malý příspěvek k diskusi o "hospodách"
16. 3. 2007 O nepřímé demokracii Petr  Jánský
16. 3. 2007 Americké "svazáctví" ? Ondřej  Šlechta
16. 3. 2007 Němci chtějí dát Hitlerovi konečné "Good-bye", avšak příliš to nejde Richard  Seemann
15. 3. 2007 Current efforts to combat prejudices against the Roma are insufficient in the Czech Republic
15. 3. 2007 Věčné trampoty s výslovností cizích jmen? Miloš  Dokulil
17. 3. 2007 I soukromá hospoda JE veřejným prostorem Štěpán  Kotrba
15. 3. 2007 Je kouření na veřejnosti projevem svobody a emancipace, nebo vizitkou hulvátství? Jan  Sýkora
15. 3. 2007 Principy a skutečnost Darina  Martykánová
15. 3. 2007 O spolehlivosti soukromých regulačních firem Lenka  Vytlačilová
15. 3. 2007 Trh může vyřešit i hygienické normy
15. 3. 2007 Diskriminace v hostincích v Británii?
15. 3. 2007 Skutečně vyřeší trh i hygienické normy? Jan  Čulík
15. 3. 2007 Hospoda není veřejný prostor Jan  Bláha
15. 3. 2007 Občansko-aktivistické interakce se sdělovacími prostředky Radek  Mikula
14. 3. 2007 Odstraňte segregaci romských dětí ve školství, zajistěte spravedlnost pro sterilizované romské ženy, zřiďte nezávislý orgán pro šetření stížností na policisty
22. 11. 2003 Adresy redakce
16. 3. 2007 Hospodaření OSBL za únor 2007

Hitler a historie nacismu RSS 2.0      Historie >
16. 3. 2007 Němci chtějí dát Hitlerovi konečné "Good-bye", avšak příliš to nejde Richard  Seemann
26. 2. 2007 25. únor byl osudovým dnem i pro Německo Richard  Seemann
19. 2. 2007 Zündel: Pět let na tvrdo pro popírače holocaustu Richard  Seemann
30. 1. 2007 Role šumperského rodáka při holocaustu Jiří  Glonek
29. 1. 2007 Pochod na Rím Peter  Greguš
18. 1. 2007 Byl únor 1948 nevyhnutelný? Otto  Drexler
4. 1. 2007 Miloš, Gert, Milan, Frau A a vize budoucnosti Miloš  Pick
11. 12. 2006 Esesák učitelem dalajlámy Richard  Seemann
26. 9. 2006 Vynucené cesty - mnichovská zrada nebo úmysl? Lubomír  Molnár
18. 11. 2005 Proces s neonacistou Zündelem byl odročen Richard  Seemann
19. 10. 2005 Hitlerovi "čestní árijci" Richard  Seemann
27. 7. 2005 Sudetoněmecká otázka Radomír  Luža
16. 3. 2005 Stalingrad během blokády I.   
26. 7. 2004 Není zeď jako zeď, hlavně, že je tlustá Zdeněk  Moravčík
15. 7. 2004 Martin Bormann -- pravá ruka Adolfa Hitlera sovietskym špiónom? Vladimír  Mikunda

Neonacismus a extremistická hnutí v současné Evropě RSS 2.0      Historie >
16. 3. 2007 Němci chtějí dát Hitlerovi konečné "Good-bye", avšak příliš to nejde Richard  Seemann
25. 2. 2007 Člen hnutí hippies obviněn kvůli událostem v Berouně Štěpán  Kotrba
25. 2. 2007 Policie chránila neonacisty?   
19. 2. 2007 Zündel: Pět let na tvrdo pro popírače holocaustu Richard  Seemann
26. 9. 2006 Vynucené cesty - mnichovská zrada nebo úmysl? Lubomír  Molnár
20. 9. 2006 Pro Angelu Merkelovou zemské volby dopadly špatně Richard  Seemann
5. 9. 2006 Tobiáš odchází od městské policie dohodou Štěpán  Kotrba
1. 9. 2006 Veliteli tolerovaný Tobiáš Štěpán  Kotrba
30. 8. 2006 Americký katolický antisemita bude přednášet českým neonacistům v Muzeu policie Štěpán  Kotrba
30. 8. 2006 Popírání holocaustu Štěpán  Kotrba
30. 8. 2006 Kauza Tobiáš -- svoboda slova není pro všechny? Ondřej  Šlechta
30. 8. 2006 Jak nelze pomluvit extremistu Štěpán  Kotrba
30. 8. 2006 Milan Tobiáš už není členem KDU-ČSL   
30. 8. 2006 Názorové neshody KDU-ČSL se strážmistrem Tobiášem Štěpán  Kotrba
29. 8. 2006 Neonacista Tobiáš konečně končí u policie, kdy se k němu vyjádří domovská strana - KDU-ČSL? Jiří  Asher