17. 3. 2007
Rozbíječi protiválečné občanské koalice demonstrovali proti válcePokud vám tento titulek připadá absurdní, tak se nemýlíte. Stejně absurdní byla nedělní demonstrace "proti válkám, základnám a rasismu", původně ohlášená jako demonstrace Iniciativy za sociální fóra u příležitosti Mezinárodního dne za odstranění všech forem rasové diskriminace, ze které se nakonec vyklubala akce militantní části KSM z Brna, důchodců z Klubu českého pohraničí a části pražské organizace KSM, vedené Martou Semelovou a Viktorem Pázlerem. Podle řečníků "podporovaná" Iniciativou. Pochybuji. Rudé vlajky s emblémem KSM, skandování mnohdy militantních či urážlivých hesel, zbytečně urážlivý proslov zástupkyně KSM - to byl kolorit setkání 97 (podle jednoho z organizátorů) osob na Václavském náměstí, kterému sekundovalo na dvacet tajných policistů, další dvě desítky uniformovaných strážců veřejného pořádku a dvě desítky novinářů, fotoreportérů a kameramanů. I nekompromisní odpor se dá ale vyjádřit kultivovaně, vtipně a nápaditě. A právě to tentokrát chybělo. Kreativita. Demonstrace 17. 3. 2007 FOTOGALERIE Podivné postavy na demonstraci FOTOGALERIE |
Iniciativa za sociální fóra je sdružení, které není stranické. Je antisystémové, je antikapitalistické, ale sdružuje desítky rozličných politických názorů a směrů. JE to platforma porozumění a diskuze. Platforma poznávání. Přivlastňovat si cíle tohoto občanského hnutí a identifikovat ho pouze s jedním politickým názorem je diletantsky neprozíravé. Demonstrace Iniciativy za sociální fóra u příležitosti Mezinárodního dne za odstranění všech forem rasové diskriminace neměla být komunistickou demonstrací, ale všeobecným občanským protestem. Hrdá skromnost a pokora vůči názorům druhých je součást umění, které se nazývá diplomacie, politika. Díky mladým radikálům se odmítli demonstrace zůsčastnit Zelení i sociální demokraté. Zůstal jen hlouček hnutí REVO, několik zakuklených anarchistů a antifašistů, kteří si ale dávali pozor, aby je v davu nikdo nepoznal. A pak už jen ty věrné děti Marty Semelové. Vystoupit vzhledem k situaci odmítl poslanec ČSSD a starosta Řihák a tak vystoupení Miroslava Prokeše, zastupujícího největší síť protirasistických a protifašistických organizací UNITED for Intercultural Action i vystoupení evropského poslance Kohlíčka bylo osamělými hlasy kultivovaných levicových intelektuálů, jenž neměli publikum, které by jim rozumělo. Jestliže je cílem KSM ovládnout svými prapory veřejný prostor, je to snaha bláhová a naivní. Sobotní "rudé" demonstrace se zúčastnilo devadesát osob, zatímco včerejší "duhové" streetparty navštívilo pět set lidí. Jsou lidé, pro které na ulici vykřikované heslo "Viva intifada" znamená v zásadě stejnou válku, jakou vede v Iráku USA a koalice jejich poslušných. Válku, při které jsou zabíjeni lidé. A je v tu chvíli jedno, jestli jedna či druhá válka je z něčího pohledu "spravedlivá" či nikoliv. Demonstranté proti jedné válce nevzývají druhou válku. Pro mne byl sektářský charakter demonstrace mladých komunistů do té míry nepřijatelný, že jsem už neměl potřebu jít ani na 3. české sociální fórum, ačkoliv jsem na tom prvním, které navazovalo na tradici Porto Allegre a Bombaje, hovořil - vedle Jana Kellera, Ondřeje Slačálka, Petra Uhla, Jana Kavana. Sociální spravedlnost "není sen, ale možnost". Na tomto minimalistickém požadavku se tehdy shodli všichni. Bez rudých fáborů. Bez urážlivých výkřiků. Jak prohlásila v úvodu zasedání Světového sociálního fóra v Bombaji v roce 2004 čerstvá nositelka Nobelovy ceny míru Shirin Ebaldiová z Íránu, "musíme věnovat pozornost dodržování lidské důstojnosti a připomínat, že ti, kteří trpí válkami, svoji důstojnost ztrácí". To platí pro Palestince stejně, jako pro irácké sunnity či irácké komunisty. Jiný svět je možný. Ale potřebuje inteligentní, prozíravé a vzdělané mladé lidi. Politiky, kteří se budou chtít stát moudrými vládci svých zemí. Mladí komunisté to doposud nejsou. Snad někdy zmoudří, až dospějí. A polští Mladí socialisté tvořili na sobotní demonstraci nic nevědoucí stafáž, neznajíce nejspíše politické pozadí sešlosti a důvody, proč na Václavské náměstí přišlo tentokrát tak málo lidí. Reportáž z prvního dne Českého sociálního fóra 2004: České sociální fórum začalo skromně, ale zřetelně - požadavkem na "jiný svět, který je možný" ZDE Reportáž z druhého a třetího dne Českého sociálního fóra 2004:
Sociální spravedlnost "není sen, ale možnost" ZDE |