Sleduji pravidelně pořad Otázky Václava Moravce a dnes jsem nevěřil vlastním uším a očím, jak moderátor v neděli 15. 10. v poledne s klidem a s nonšalancí přešel útok pana Topolánka na ústavu České republiky - nejvyšší to zákon, píše čtenář Miroslav Popelář.

Zřejmě mu vůbec nevadí, že předseda ODS Topolánek otevřeně a jasně řekl, že jemu, ODS a prezidentu Klausovi jde o to, jak nedovolit aby ČSSD, potažmo předseda Paroubek mohl utvořit vládu a nedejbože se dostat k moci. Kdo je pan Topolánek, ODS či pan Klaus? Dostáváme se zpět do stavu, proti kterému pan Topolánek tak brojí? On a jeho strana se pokoušejí o vládu jedné strany, kterou jsme tu již měli, a na kterou si většina z nás dobře pamatuje.

Jsem studentem prvního ročníku práv na ZČU a opravdu se nestíhám divit, co vše je možné v České republice a že to nikoho, a především novináře nevzrušuje, píše čtenář Martin Marek. V našem pyramidálním právním systému - kdy Ústava je nadřazená všem ostatním právním normám - současný prezident republiky opakovaně pohrdá nejvyšším právním předpisem.

Dnes ráno, v pátek, jsem si přečetl zbrusu nové "objevy" našich žurnalistů v kauze Doležel. Týkají se možného úplatku pro bývalou náměstkyni mistra pro místní rozvoj paní Jourovou. Pan Jakub Troníček na serveru Novinky.cz píše: "Dobře informovaný zdroj z ministerstva ale Právo upozornil na to, že Jourová nemusela přímo ovlivňovat rozhodnutí výběrové komise, ale se svými informacemi mohla být trojici velmi prospěšná. Projekty jsou hodnoceny bodově a kdo má informace o tom, jak ten systém přesně funguje, může ten projekt už dopředu připravit tak, aby hodnocením prošel. Může se tak stát, že lepší projekt neuspěje na úkor horšího, který je v tomto směru lépe připravený".

Společnost British Airways čelí soudnímu sporu a výzvám, aby ji křesťané bojkotovali poté, co zakázala zaměstnankyni nosit na krku kříž velikosti asi jednoho centimetru.

Naďa Ewejda, která pracuje u přepážky na letišti v Heathrow, chce žalovat společnost British Airways za náboženskou diskriminaci. Společnost BA rozhodla, že nosit kříž na krku porušuje předpisy, týkající se uniformy pracovníků společnosti. Letecká společnost dodala, že muslimské pokrývky hlavy, jako jsou hidžáby, či náramky je dovoleno nosti, "protože není praktické, aby je zaměstnanci skrývali pod uniformou".

Nejnovější kauza nenapravitelného hochštaplera Zdeňka Doležela se týká čerpání peněz ze strukturálních fondů EU, přesněji z tak zvaného Společného regionálního operačního programu (dále jen SROP), který řídí Ministerstvo pro místní rozvoj. Vymysleli ji lidé, kteří problematice evropských fondů asi moc nerozuměli, vyšetřují ji policisté, kteří jí rozumí ještě méně, mluví a píšou o ní novináři, kteří jí nerozumí vůbec.

Bývalý vysoký poradce amerického prezidenta obvinil Bushovu vládu z toho, že využívá křesťanských evangelikálů pro vítězství ve volbách, ale že je soukromě zesměšňuje. Tato obvinění, která vznesl David Kuo, bývalý náměstek ředitele úřadu Bílého domu pro iniciativy, založené na náboženské víře, přicházejí v době, kdy americká vláda spoléhá na znovuzrozené křesťany, že podpoří americké republikány v listopadových kongresových volbách.

Třicet osm muslimských učenců a muftíů z různých zemí islámského světa přijalo omluvu papeže Benedikta XVI. za nedávné jím pronesené citace o islámu, které vyvolaly rozhořčení mezi muslimy. Uvádí se to ve zprávě losangeleského magazínu Islamica, kterou mají v sobotu publikovat i na internetu. Muslimští učenci se v této věci podepsali pod otevřený dopis, který doručí velvyslanci Vatikánu v Ammánu v naději, že se papež zapojí do dialogu, zaměřeného na odstranění předsudků vůči islámu. Informoval o tom v pátek jordánský redaktor magazínu Islamica Suhaíl Nachúda.

Podle něj je mezi signatáři ředitel Taba Institute, profesor Dar al-Mustafa institute v Tarimu (Hadramawt, Jemen) a institutu v Abú Dhabí, šejk Habib Ali Zain al-Abideen ibn Abd al-Rahman al Jifri (UAE), a princ Ghází bin Muhammad, zvláštní poradce jordánskeho krále Abdulláha II. a předseda správní rady Aal al-Bayt Institute for Islamic Thought. Dokument podepsali také velcí muftíové Egypta, Ruska, Bosny, Chorvatska, Kosova, Turecka, Uzbekistánu a Ománu, stejně jako iráncký šíitský duchovní ajatolláh Mohammad Ali Tashiri a profesor Georgetownské univerzity ve Washingtonu Seyyed Hossein Nasr.

Open Letter to Pope Benedict XVI - Plný text otevřeného dopisu - v angličtině ZDEDOC

< Automobil Orlanda Leteliera po atentátu

Po pádu vlády Mirka Topolánka je nyní na řadě otázka, što dělať. Otázku zformuloval kdysi ve své cele v Petropavlovské pevnosti radikální demokrat, spoluzakladatel revolučního hnutí 'Zemlja i volja', Nikolaj Gavrilovič Černyševskij roku 1863 a Vladimír Iljič Lenin ji o několik let později opsal a použil.

Možností odpovědí je několik a nejsou ani radikální, ani revoluční. Dostojevskij odpověděl na román Co dělat tím, že napsal Zápisky z podzemí. Stalin nazval Černyševského pro jistotu velkým synem ruského národa.

Úřednickou vládu a předčasné volby chce Mirek Topolánek.

V kratší verzi vysílal ČRo 6 v rámci pořadu Názory a argumenty 14. 10. 2006 od 18:10 DOWNLOADSTREAM

Přítomnost britských vojsk je vážným bezpečnostním rizikem pro Irák i Británii

Generál Sir Richard Dannat, šéf britské armády, konstatoval ve čtvrtek, že Británie musí "brzo" stáhnout svá vojska z Iráku "brzo", jinak vážně ohrozí svou vlastní bezpečnost i bezpečnost Iráku.

Generál Dannat ostře zaútočil na politiku Tonyho Blaira a zdůrznil, že pokračující přítomnost britských vojsk v Iráku ohrožuje britskou bezpečnost a britské zájmy po celém světě.

Dannat to řekl v rozhovoru s deníkem Daily Mail. Stal se šéfem generálního štábu britské armády letos v srpnu. Takto otevřená kritika od nejvyššího představitele britské armády je nesmírně vzácná a přispívá k tlaku na britskou vládu, aby se pokusila intenzivněji přesvědčovat veřejnost, proč ve stále katastrofálnější situaci v Iráku tam mají zůstávat britské jednotky.

Podrobnosti v angličtině ZDE

K tomu: kreslený komentář listu Daily Telegraph "Jim se neříká povstalci, pane ministře, jim se říká generálové..." ZDE

A co víc, po pátku 13. října 2006 už ani "futrovaná" stovka nestačí. V Poslanecké sněmovně nestačí stovka vypodložená jedním poslancem ani omylem. Řekl to Václav Klaus.

Kdo by to před pár dny řekl. Jak by se tehdy jeden hlas hodil. Byl-li by, třeba jakkoliv umolousaný jeden malý hlásek poslanecký, mohl mít Mirek Topolánek stojedničkovou většinu. Po zahájeném dalším kole tanečních figur na téma, zda země potřebuje vládu, je opět jasněji.

Ústava prochází zkouškou pružnosti v tahu. Věřme, že demokracie vydrží a nebude za čas také v tahu.

V sobotu 7. 10. ukončila policie menší technoparty sto padesáti osob poblíž obce Ždírec na Českolipsku. Akce se konala na nepronajatém pozemku, postup tedy jistě správný. V České lípě však pravděpodobně došly antikonfliktni týmy, takže celou situaci přijel vyřešit jeden konfliktní tým. Ukončení bylo provedeno násilím a šikanou účastníků, o které zákon o policii nehovoří.

I když už premiérem není Jiří Paroubek, vůči jehož komentování zásahu proti technoparty CzechTek se pořádaly mohutné demonstrace, brutalita policejních násilníků se za vlády nového ministra Langra z ODS nezměnila. Po kopnutí do břicha policistou č. 240646 skončila jedna účastnice v nemocnici. Podle lékařů měla dívka jen lehké zranění...

iHNed: Randák: Slučování služeb není na pořadu dne, jde o něco jiného ZDE

Slučování zpravodajských služeb může zemi poškodit, říká bývalý šéf rozvědky Randák ZDE

Britské listy dlouhodobě upozorňují na rizika plynoucí ze snahy sloučit tajné služby a podřídit je ministrovi vnitra, zvláště za situace, kdy je ze stejné strany viditelná snaha podřídit si ještě kompetence a informační databáze ministerstva informatiky. Nyní to potvrdil i bývalý ředitel rozvědky Randák. Vznik takobvého "superministerstva" je podle našeho názoru rizikem pro ústavní pořádek České republiky.

Válka politiků, policajtů a tajných agentů o moc a o peníze TÉMA BL

Terry Lloyd, reportér britského komerčního televizního studia Independent Television News byl protizákonně usmrcen střelbou amerických vojáků, rozhodl v pátek britský koroner.

Andrew Walker, asistent náměstka koronera v hrabství Oxfordshire konstatoval, že podnikne opatření, aby byli vojáci, odpovědní za Lloydovu smrt, pohnáni k spravedlnosti. "Poté, co jsem pečlivě zhodnotil veškeré důkazy, jsem přesvědčen, že kdyby k tomuto zabití došlo v jurisdikci anglického zákona, bylo by to nezákonné zabití," zdůraznil Walker.

"Napíšu generální prokuratuře, aby uvážila příslušné kroky, v jejichž rámci by měly být osoby, které se podílely na tomto incidentu, pohnány ke spravedlnosti."

Walker uvedl, že zaznamenává rozsudek nezákonného zabití, protože Lloyd byl smrtelně zraněn, když ho zachraňoval na dohled amerických tanků civilní minibus.

"Nebylo důvodu k sebeobraně, jaký existoval předtím, když Američané stříleli na irácké jednotky," řekl Walker. Teprve když minibus zastavil, aby odvezl raněné, včetně Lloyda, začali Američané střílet.

Lloyd a tři kolegové z ITN se v Basře dne 22. března 2003 dostali do křížové palby mezi iráckými a americkými jednotkami. Zraněného Lloyda pak Američané dobili. Zachránil se pouze jeden kameraman, dva další členové týmu jsou nezvěstní.

David Mannion, šéfredaktor ITN, uvedl, že jeho podnik bude podporovat úsilí rodiny Terryho Lloyda "přivést osoby, odpovědné za jeho smrt, k spravedlnosti."

Podrobnosti v angličtině ZDE

A co když některý z kandidátů dosáhne 51 a více procent už v prvním kole? Určitě ne. To by naboural vzrušující dramaturgii volebního klání. Alespoň, že přenosy po druhém kole senátních voleb se podle plánu ČT přizpůsobí jejich výsledkům. Potěšitelné je také, že Česká televize už nehodlá nabízet volební zpravodajství na nejsledovanějším programu ČT1, ale "volbám se bude televize věnovat zejména na svém zpravodajském kanálu ČT24." O důvod víc, proč si koupit digitální set-top-box. "Pro své volební studio počítá ČT se sedmi přenosovými vozy a plánuje vstupy z volebních štábů ODS, ČSSD, KDU-ČSL, Strany zelených, KSČM a strany Politika 21. " ČT v sobotu 21. října nenabídne bleskové povolební odhady některé z výzkumných agentur, jako učinila po sněmovních volbách. "Budeme mít odhady z Českého statistického úřadu," řekl ČTK Krafl. A to je poslední potěšující zpráva z tiskové zprávy České, tedy i naší televize, kterou redakce obdržela od mluvčího Martina Krafla.

Existuje záplava různých pomníků a mezi nimi mají čestné místo pomníky neznámých. Třeba jde jen o pamětní desku neznámému bojovníku, který padl v ulicích města za nějakého povstání nebo jiného střetnutí a od ostatních padlých se lišil jen tím, že nebyl rozpoznán, identifikován. Výsadní místo mají oproti tomu pochopitelně zvlášť pietně vytvořené pomníky či hroby neznámých vojínů, pod Vítězným obloukem na Place d'Etoil v Paříži nebo mnohde jinde, i v Praze na Vítkově. Tady se pochoduje v pozoru a vymydlení politikové tu pokládají při různých výročích své věnce. Miroslav Horníček, blahé paměti, vytvořil v 60. letech nehmotný ale nehynoucí pomník Neznámému truvéru. Stalo se tak v jeho knížce Listy z Provence a on vtipně protáhl kontinuitu motivu neznámého truvéra od dávných kočovných bardů pod hradními okny až po současné zpěváky a písničkáře -- ovšem za předpokladu, že je v jejich zpívání dotyk s pravdou života, že je tam obsažena autentická výpověď o životní realitě, o životním pocitu - alespoň v náznaku, alespoň trochu. Dotek pravdy.

Já se tu chci vyslovit pro vztyčení pomníku neznámé úřednici. Vypadá to jako ironie, jako legrácka. A pochopitelně si to vyžaduje vysvětlení. O co tedy jde?

Ráda bych reagovala na článek Petra Kužvarta, jakož i na komentář Štěpána Kotrby k jeho textu. Mám dojem, že pan Kužvart zřetelně pojmenoval to, co všichni, kdož jsme měli co do činění se státní správou, tušíme. Případy popsané autorem jsou přitom velmi ilustrativní, píše Pavla Koucká.

Za vydání Kužvartova příspěvku jsem Vám vděčná -- vždyť upozorňovat na bezpráví je prvním krokem k nápravě. A možná, že se o další nápravu věci snaží pan Kužvart právě i rámci aktivit, které vyčítavým tónem pan Kotrba zmiňuje ve svém komentáři. Myslím, že vedení BL nemělo připustit otištění tak zaujatého komentáře, jakým text pana Kotrby od pohledu je.

Karen DeYoung , Soldier: The Life of Colin Powell. Alfred A. Knopf: 616 str., $28.95

Nedůvěra viceprezidenta Dicka Cheneyho, ministra obrany Donalda Rumsfelda a dalších amerických neokonzervativců vůči ministru zahraničí Colinu Powellovi se datuje už z poloviny devadesátých let, kdy Powell málem kandidoval na republikánského prezidenta, píše Karen DeYoungová ve svém novém životopise amerického generála a bývalého ministra zahraničí Colina Powella.

Družstvo Fontes Rerum uspořádalo 5. října v Praze veřejnou diskusi na téma, zda je případná antiraketová základna USA v naší zemi důvodem k radosti či k obavám, jak se k tomu staví státní a politické vedení země a jak veřejnost.

V této diskusi, kterou moderoval Jan Mládek, vystoupili sociolog a bývalý generál Antonín Rašek, ministr obrany v Topolánkově vládě Jiří Šedivý, místopředseda Sněmovny Lubomír Zaorálek a někteří další pozvaní účastníci. Zatím co Antonín Rašek se zabýval především technickými aspekty této záležitosti, ministr Jiří Šedivý vcelku vycházel ve svém exposé z postojů americké strany týkající se jejího antiraketového systému.

Zaorálek: být partnerem USA neznamená být servilní ZDE

Asociace pro mezinárodní otázky uspořádala jako doplňující akci Fora 2000 v pražském Goethe Institutu 10. 10. 2006 besedu na téma "Bezpečnostní výhled Asie". Hostem byl Hung-Mao Tien - bývalý ministr zahraničí tchajwanské Čínské republiky (z evropských států v současnosti uznává Tchajwan jako samostatný stát pouze Vatikán), dnes prezident a předseda správní rady Institutu pro výzkum národní politiky v Taipeii a Roger W. Robinson, spoluzakladatel Pražského institutu bezpečnostních studií a prezident společnosti Conflict Securities Advisory Group, Inc.

tiskové prohlášení

Hlasováním všech svých poslanců pro jednobarevnou vládu ODS překročila dnešní Strana zelených mez, po kterou jsem byl ochoten k jejímu vývoji v posledním roce mlčet.

Co hlasování pro vládu Mirka Topolánka znamená z hlediska obsahu, který musí být nadřazen situační taktice, má-li naše politika zůstat zelenou?

Spojené štáty sa rozhodli dať väčšiu samostatnosť korporácii Internet Corporation for Assigned Names and Numbers (ICANN). Na základe nového kontraktu medzi ICANN a ministerstvom obchodu USA, podpísaného koncom septembra 2006, už americké úrady nebudú môcť zasahovať do každodennej práce korporácie (ako v prípade výhrad, keď sa ICANN rozhodol zaregistrovať nové generické TLD ako xxx) a korporácia nebude musieť každých šesť mesiacov podávať správu americkému ministerstvu, namiesto toho zverejní raz ročne správu pre celú internetovú komunitu.

ICANN je nezisková korporácia so sídlom v Kalifornii, ktorá na seba prebrala úlohu administrácie mien a adries na internete. ICANN pôsobí aj na základe kontraktu s Ministerstvom obchodu USA. Súťaž o kontrakt nebola otvorená, teda nik iný nemohol predložiť svoju ponuku. Od roku 1998 musia všetky kmeňové servery rešpektovať pravidlá stanovené ICANN pre pripísané mená a čísla.

Pamětníci mohou být nepříjemní lidé. Pamatují si situace, o kterých mladší lidé ani nevědí, že existovaly. A když si ti staří případně nepamatují jednotlivé podrobnosti, vědí, kde o nich četli a nyní ty informace vyhrabávají. To je i můj případ. Když jsem viděl v kanadských novinách karikatury, na nichž má dnešní "severokorejský atomový šílenec" Kim Jong Il účes ve formě atomového "hřibu", vzpomněl jsem si na zprávu o svržení první americké atomové bomby na Hirošimu. Jel jsem jako student s koňským potahem přes město a koupil jsem si noviny - kůň věděl, kudy se jde domů, a tak jsem měl čas na čtení. To ale nebylo nic veselého. Příjemnější "atomové" čtení se mi dostalo do ruky až začátkem letošního roku. Bylo ilustrované a ukazovalo, že první atomové výbuchy v USA oslavily dlouhonohé herečky tak, že jim vyrůstaly atomové "hřiby" z klína. Kde že jsou takové obrázky k vidění? V březnovém čísle z roku 2006 amerického časopisu Discover.

Pondělní zasedání zastupitelstva města Havířova dne 9. října 2006, které bylo poslední v tomto volebním období, skončilo vystoupením podnikatele MUDr. Petra Kellovského (býv. ODS). Ten urážlivě a vulgárně napadl vedení města. Dokonce mě osobně osočil, že nesu vinu za smrt advokátky Kobzanové a náměstka Balšána (ČSSD), které zastřelil bývalý ředitel Technických služeb Pavel Slíva.

Haiti. Mnohým se při vyslovení tohoto slova vybaví magický kult voodoo nebo zidealizovaná představa tropického ráje. Skutečnost je však mnohem fádnější a ve svém důsledku naprosto tragická.

Tato malá země uprostřed Karibiku je všeobecně považována za nejchudší na celé západní polokouli, a to mezi zeměmi Latinské Ameriky, které svoji chudobu a mizérii mohou poměřovat se státy subsaharské Afriky. V roce 1915 byla uskutečněna první velká americká invaze do země. V té době se prezident USA Thomas Woodroow Wilson slunil v úspěších na domácí půdě, kdy s velkou fanfárou propagoval svůj program "Nová svoboda", jehož ústřední myšlenkou byl boj namířený proti moci obřích trustů a rozsáhlé korupci.

V tomto svém příspěvku se pan Brezina vydal na tenký led. Pro něj tenký. Takže se pro změnu trochu podívejme, jak to je s Mannem, McKitrickem a jejich sporem o "hokejku".

Především vůbec není pravda, co píše pan Brezina, že totiž "Se závěry jednoho z jejích hlavních tvůrců Michaela Manna (graf zvaný "hockey stick") celá teorie o globálním oteplování stojí a padá". To opravdu může napsat jen člověk, jehož znalosti klimatologie jsou (eufemisticky vyjádřeno) velice povrchní.

Mohla jsem napsat rozdurděný článeček, ale v zájmu kvality Britských listů si toto potěšení odpustím :o) Místo toho se zamyslím nad několika fenomény, se kterými se každý z nás často setkává. Začnu tím, když Vám někdo mu usilovně vyvrací, co jste nikdy netvrdil.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Článek pana Švece jsem si musela přečíst 2x, protože jsem napoprvé nepochopila, o co mu vlastně jde. Na všechny své námitky si odpovídá sám, a to způsobem, kterým vlastně potvrzuje slova paní Martykánové. Ke každé ženě z nějakého současného seriálu má pan Švec vysvětlení, ale všechna jsou stejného významu. Rozdíl mezi paní Martykánovou a panem Švecem je ale v časovosti děje a ve společenském vnímání skutečností.

Vyvolává-li současná situace na domácí (nejen) politické scéně celou řadu otázek, není divu, že ony zase vyvolávají jisté podotázky. Ty si dovolím jen zcela náhodně zformulovat.

Vyznavač konspirativních teorií bezesporu zajásal při zveřejnění nejnovější monstrkauzy Doležel a spol. Ne pro její, bezpochyby zdá se, hanebnost. Ale pro načasování! Nebo je to jen náhoda, že stejně jako proslulá "Kubiceho zpráva" se provalila pár dnů před volbami?

Americká démonizace Severní Koreje pomíjí některá závažná fakta, píše Robert D. Kaplan v měsíčníku The Atlantic Monthly. Zakladatel Severní Koreje, Kim Ir Sun, nebyl jen stalinský tyran. Je to také populární partyzánský velitel, který vedl své spoluobčany v úspěšném povstání proti nacistům. (Japonci jsou kvůli okupaci Koreje za druhé světové války nesmírně nepopulární i v Jižní Koreji, pozn. red. BL.) Je pravda, že jeho syn Kim Džong Il býval kdysi playboyem, ale stal se z něho během času velmi inteligentní stratég.

Noviny dnes píšou o těžkém případu rasismu na jedné škole v německém Sasku-Anhaltsku. Školáci donutili šestnáctiletého chlapce, aby nosil na školním dvoře tabuli s nápisem: "Jsem ve vesnici největší prase, mám kontakt s židy."

Patrím ku generácii slovenských liberálov, ktorí mali v roku 1998 -- v čase Dzurindovho volebného víťazstva -- okolo dvadsať rokov a moja politická skúsenosť je špecifickou skúsenosťou tejto generácie.

Tí, ktorí vtedy už mali cez dvadsať, sa na mnohé veci dívali inak: mali inú životnú skúsenosť nielen z Novembra '89, ale aj z posledných rokov normalizácie. Päť rokov nie je za normálnych okolností v životných skúsenostiach významný faktor. Ale ak týchto päť rokov vedie k rozpadu diktatúry, je veľký rozdiel medzi tými, ktorí mali dospievanie za sebou na jeho začiatku a tými, ktorí ho prežívali na jeho konci.

S velkým zájmem jsem si přečetla ve vašich listech článek Petra Kužvarta o tom, jak úředníci státní správy jsou vlastně podřízení vedení samospráv, a jaké to má důsledky. Sice pojednává převážně o Praze 4, ale znám sama případ, kdy ředitelka školy v jedné nejmenované pražské čtvrti odhlasuje starostovi úplně vše, jinak by nedostala na školu ani korunu.

Článek pana Kužvarta je velice názorný a ukazuje , jaká nebezpečí nám hrozí. Takové zohyzdění Prahy je takřka nevratné, jakoby nestačil příklad megalomanské stavby tehdy československého rozhlasu z doby nedávného socialismu. Proč si nemůžeme vzít poučení? Naše planeta, ani Praha nejsou na jedno použití. Měli bychom se podle toho chovat a nezničit úplně všechno, co je na našem městě krásné. Vždyť by tu měly po nás žít další generace.

Bohužel nevkus a devastace narůstá řadou geometrickou a docela se bojím, jak to zde bude vypadat ne za 50, ale třeba již za 5 let. Cožpak to opravdu nikoho nezajímá? ptá se Zora Mitáčková.

V roce 1995 vydali manželé psychoanalytici Stephen Mitchell a Margaret Blacková knihu Freud and Beyond. Za čtyři roky vyšla i u nás, v nakladatelství Triton pod názvem Freud a po Freudovi. Mitchell a Blacková svou přehlednou a přehledovou práci napsali krásnou metodou. Každý teoretický přístup ilustrovali nějakým případem ze své vlastní psychoanalytické ordinace, anebo ze zkušenosti svých kolegů a žáků. Při ilustraci kleiniánských teorií přinesli úžasný příběh o pacientce, kterou nazvali Rachel. Tak jako se Kunderův román Nesmrtelnost zrodil z jednoho ženského gesta, které autor zahlédl, zrodil se tento esej ve svém celku ihned po přečtení příběhu o mladé nešťastné dívce Rachel, náhlým úderem, simultánním uvolněním obsahů. Vznikla tak okamžitá teorie umění, ovšem natolik redukcionistická, že tento text není vhodný pro osoby umělecky činné. Jeho terapeutické účinky totiž autor nemůže zaručit.

(Z časopisu Dobrá adresa)

Opona prvého kola prezidentských volieb v Brazílii sa spustila a rozplynuli sa pochybnosti o tom, či bude aj druhé kolo, v dôsledku neschopnosti prezidenta Luisa Inacia Lula da Silvu zo Strany pracujúcich (PT) získať 50 percent hlasov potrebných na znovuzvolenie.

Chýbalo mu len 1,29 percenta, a preto bude musieť 29. októbra čeliť svojmu protikandidátovi Geraldovi Alckminovi z pravicovej Brazílskej sociálnodemokratickej strany (PSBD) a jeho ľavicovým spojencom zo Strany liberálneho frontu. Ťažká situácia pre človeka, ktorý sa stal prvým robotníckym prezidentom v tejto juhoamerickej krajine. Víťazstvo v prvom kole má pre Lulu a jeho okolie príchuť sklamania.

Více než třípětinová většina (62 %) občanů se zřízením americké protiraketové základny na území České republiky nesouhlasí, pro případné vybudování základny u nás se naopak vyslovila necelá čtvrtina (24 %) dotázaných. Více než tři čtvrtiny respondentů se vyjádřily, že o základně by měli rozhodovat občané v referendu, 14 % referendum v této otázce odmítlo, přičemž proti referendu se vyslovovali téměř výhradně stoupenci vybudování americké základny v ČR. Zahraniční politiku USA česká veřejnost vnímá převážně kriticky.

ČTK/ČN: CVVM: Raketovou základnu v ČR nechtějí tři pětiny lidí ZDE

Neupírám nikomu právo na neziskovou, veřejně prospěšnou činnost. Musí být ovšem prospěšná veřejně a veřejnosti celé, ne jen někomu, kdo se za kouzelné slůvko veřejnost, čili LID, schovává se svými zájmy soukromými. Neupírám nikomu právo ani na publikaci výsledků takové veřejné činnosti - i když samochvála i samohana vypovídají o člověku víc, než je zdrávo pro jeho zdravý vývoj a další uplatnění.

Redakce Britských listů ovšem nemůže vydávat aktivistův článek (aktivista se od advokáta liší, i když mohou mít oba titul JUDr.) bez upozornění, že tento autor není nezúčastněný pozorvatel - novinář, ale zaujatý "publicista" čili osoba se zájmem na jednom způsobu vyřešení sporu - vyvolavatel sporu, účastník či zmocněnec účastníka právního případu a píše o skutečnostech, které může znát v souvislostech jen jako procesní strana nebo soudce. O nezávislosti, objektivitě a vyváženosti nemůže být pak v článku řeč. Polovina pravdy nikdy není pravda. Informace z jednoho zdroje nikdy není k publikaci. A proto se veřejnost musela dozvědět, jaká je role JUDr. Petra Kužvarta v případech, o nichž referoval v článku BL "Selhávání úřednictva pod nadvládou místních politických reprezentací a komunální volby". A to se ještě veřejnost nedozvěděla o autorovi článku a některých dalších případech, které řeší jeho "ateliér", vše...

Nechci se pánům Brezinovi a Rovenskému plést do jejich debaty o Lomborgovi, přesto bych chtěl zareagovat alespoň na bod 6 příspěvku pana Rovenského a zároveň i na část příspěvku pana Breziny. Pochopitelně jen z čistě klimatologického hlediska.

(Autor je klimatolog.)

Z nové studie, zveřejněné ve vědeckém lékařském časopise The Lancet, vyplývá, že v Iráku bylo usmrceno více než 650 000 lidí od americké invaze před třemi a půl lety. Tuto informaci přineslo jako svou první zprávu ve středu večer hlavní večerní zpravodajství rozhlasu BBC. Tento odhad, který vypracovali američtí vědci, představuje asi 2,25 procent celkové populace Iráku, tedy asi 15 000 mrtvých měsíčně, a je daleko vyšší než jiné dosavadní výpočty. Ódhad je také vysoce kontroverzní. Ve středu odpoledne prohlásil americký prezident Bush, že tato zpráva "není věrohodná". Loni v prosinci Bush odhadl, že od invaze do Iráku zemřelo asi 30 000 civilistů.

Jednania o novej vláde končia fraškou. Všetky povolebné možnosti boli pretrasené a zdajú sa byť nateraz ukončené. Zdá sa však , že politikom všetkých parlamentných strán nezáleží či vláda bude, alebo nebude. Dôležité je uderiť súpera, zvaliť vinu na neho a získať pre seba body do ďalších kôl.

Zdá sa tiež, že prezident Klaus akoby ani prezidentom nebol. Klaus jedná iba vtedy ako prezident, keď treba hájiť vlastné doktrinárstvo, narcisticky vystupovať pred ľudom, kritizovať zjednocovanie Európy alebo zbierať body pre ODS.

Je známou skutečností, že se díky reformě veřejné správy (zrušení okresních úřadů) úředníci veřejné správy dostali prakticky v plné míře pod přímý vliv a do úplné podřízenosti místních politických reprezentací na obcích, městech a krajích. Podívejme se na důsledky takového stavu.

Na dílo Jaroslava Dietla panují rozporuplné názory, i když existuje poměrná shoda v tom, že seriál Nemocnice na kraji města (1977, 1981) patří mezi Dietlovy nejzdařilejší počiny a obecně k nejživějším produktům české popkultury (resp.zábavního průmyslu) pozdního komunismu. Dietl byl průkopníkem tzv. profesních seriálů v Československu, a pokud jde na jeho poplatnost komunistické ideologii, lze řící, že seriál o Nemocnici (narozdíl od jiných Dietlových děl) byl na svou dobu nebývale cudný, pravděpodobně zásluhou vlivu západoněmecké koprodukce.

Spojené státy Ameriky požádaly Kanadu a šest dalších zemí, aby přijaly "zadními vrátky" podezřelého teroristu Luise Faustina Clementa Posadu Carrilese (1928), který je znám jako "jihoamerický bin Ladin", a poskytly mu azyl. Lze ho ale označit za teroristu, jestliže pracoval ve prospěch USA proti Kubě? Kubánskému emigrantovi s venezuelským pasem, žijícím dlouhou dobu v Caracasu, který byl v letech 1960 až 1976 jako informátor a agent na výplatních listinách americké špionážní služby, CIA i vycvičen ve Fort Benning roku 1961 se zařazením v elitním týmu pro vraždy a práci s výbušninou v týlu nepřítele, se klade za vinu, že v roce 1976 zničil výbuchem dopravní letadlo aerolinií Cubana de Aviación. V jeho troskách v moři zahynulo 73 lidí, převážně kubánských sportovců.

související články ZDE ZDE

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

V září přispělo celkem 111 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 19 516,00 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 30. 9. 2006 částku 386 416.21 Kč. Využíváme ji v současnosti k modernizaci funkcí našeho serveru. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1,665.34 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.