Ropný zlom se odkládá. Kde udělali soudruzi chybu?

8. 9. 2006 / Ivan Brezina

V Britských listech jsem v minulosti s pobavením četl takřka nekonečný seriál článků Jindřicha Kalouse o ropném zlomu, který údajně už už klepe na dveře. Bavil jsem se hned z několika důvodů. Podobné apokalyptické předpovědi v minulosti totiž nikdy nevyšly.

  • Kdo si ještě dnes vzpomene na úsměvná varování manželů Meadowsových ze začátku 70. let, podle nichž mělo například lidstvu v roce 1982 dojít zlato, 1985 stříbro a rtuť a 1990 zinek?
  • Vyčerpání ropy v nejbližších desetiletích rozhodně nehrozí. Naopak ? známé zásoby rostou rychleji než těžba, takže ropy máme víc než kdykoli v minulosti. Kdo nevěří, ať si přečte český překlad knihy Bjorna Lomborga Skeptický ekolog, kde jsou známé zásoby přesně vyčísleny. "Dohromady máme dost všech druhů ropy na pokrytí naší celkové spotřeby energie na dalších 5000 let," píše Lomborg. Připomíná také úsměvný paradox, podle něhož ropa neustále "dochází" už od doby, kdy ji lidstvo začalo využívat. Například v roce 1914 americká Důlní kancelář odhadovala, že ropa vydrží jen na následujících deset let.
    Vtip je v tom, že známé zásoby ropy nejsou totožné s celkovými rezervami. Jsou jen jejich naprostým zlomkem. Nová ropná pole se totiž vyplatí hledat až v okamžiku, kdy se ta stará blíží vyčerpání. Ropné pesimisty typu Jindřicha Kalouse přirovnává Lomborg k člověku, který se podívá do ledničky a vyděsí se: "Panebože! Vzhledem k mým zásobám potravin za tři dny zemřu hlady!", aniž by ho napadlo, že za rohem je supermarket.
  • Kalous z ropného zlomu vyvozoval pesimistické scénáře radikální změny společenského uspořádání, zániku civilizace v dnešní podobě, konce zastupitelské demokracie a podobně. Psal například: "Jestliže necháme věcem volný průběh? způsobí to taková společenská kataklyzmata, že všechny dosavadní společenské krize, pády říší a civilizací, války a revoluce byly procházkami růžovou zahradou ve srovnání s tím, co lze očekávat v 21. století".

Jindřich Kalous: Pocit marnosti ZDE

Když si přečtete autorův medailonek, pochopíte, že ve skutečnosti by si nejspíš podobnou změnu docela přál. Hnutí Duha, jehož je přívržencem, prosazuje "obnovu přirozených vztahů". A jak jinak celosvětově prosadit rurální idylku dejme tomu takového 8. století (samozřejmě včetně tak "přirozených" věcí, jako je vysoká kojenecká úmrtnost, hladomory a kmenové války), než tím, že lidstvu vezmete dominantní energetický zdroj?

Jindřich Kalous nakonec dospěl až k názoru, že tváří v tvář ropnému zlomu je třeba ?zpochybnit nedotknutelnost soukromého vlastnictví přinejmenším těch zdrojů surovin a výrobních prostředků, na nichž je společnost existenčně závislá?. Tady na nás z jeho textů konečně vyskočí pověstné čertovo kopyto.

Pro levicové myslitele jako je on je prostě ropný zlom toužebně očekávaným klackem, s jehož pomocí by rádi rozpoutali další revoluci. V sovětském Rusku to nevyšlo, kambodžští soudruzi zklamali, východní Němci zradili? Ale jednou to přece musí vyjít! Jenom až hnusným kapitalistům dojde ta prokletá černá mazlavá břečka!

Ve skutečnosti by ovšem byl ropný zlom pro lidstvo pravým požehnáním. Známý bonmot říká, že dobu kamenou neukončil nedostatek pazourků. Stejně tak dobu ropnou neukončí vyčerpání ropy, ale radikální technologická změna, kterou by případné docházejicí zásoby ropy uspíšily. S civilizací se nestane nic moc. Energii prostě začneme vyrábět jinak, patrně modifikací dnešních jaderných technologii (ať už štěpných, nebo fůzních). Pohonným médiem bude místo benzínu nejspíš vodík. Čím dřív tahle změna přijde, tím líp.

Ze všech těchto důvodů mi Jindřich Kalous připomínal lidi, kteří před dvěma sty lety varovali před vyčerpáním zásob velrybího tuku, ovčí moči na výrobu ledku nebo třeba sena pro koně. Ve středu 6. září ale jeho chmurné úvahy dostaly veselou pointu. V Mexickém zálivu byla objevena obrovská naleziště ropy, která pokryjí polovinu ropných rezerv USA.

Stalo se přesně to, co předpověděl Bjorn Lomborg, když napsal: "V posledním hodnocení Geologického průzkumu USA (2000) se od technických zlepšení očekává zvýšení známých zásob ropy o 50 %". Podle komentátorů nová ropná pole americké hospodářství ekonomicky nakopnou dopředu a zlevní benzín v Evropě. Ropný zlom se prostě odkládá. Škoda. Už jsem se na ty fúzní elektrárny a vodíková auta docela těšil...

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 8.9. 2006