|
2. 10. 2006
PEN klub: kámoši kámošů našich rozvědčíkůV únoru 2005 oslavil český PEN klub 80. výročí svého založení, kdy prvním předsedou byl Karel Čapek. Jednotlivá písmenka dle chytrých knih symbolizují jednotlivé literární kategorie -- tj. básníci (Poets), publicisti (Essayists) a spisovatelé (Novelists). PEN klub vznikl ve Velké Británii v roce 1921. Dnes má český PEN klub na dvě stě členů, mezi nejznámější patří Václav Havel, Josef Škvorecký či Václav Klaus. Nevím sice, kolik básní napsal Václav Klaus, ale snad dostal členství za napsání svých pamětí v roli prezidenta... Nyní se členem českého PEN Klubu stal MUDr. Yekta Ergün Uzunoglu. Podle svého sekretariátu proto, že spolu se svou známou - tehdejší viceprezidentkou PEN klubu v SRN - zakládal Kurdský institut v SRN, byl jeho ředitelem, a že "založení kurdského PEN Klubu v 80-tých letech byl nápad pana MUDr.Y.Uzunoglu". A snad i proto, že "již sedmým rokem kurdskému PEN klubu předsedá pan Dr. Zardesht Hajo, přítel MUDr.Yekty Uzunoglu z dob mládí." Tak alespoň jeho sekretariát informuje média... Zdá se vám to neuvěřitelné? Mně také. |
|
Ottova encyklopedie praví, že původním jeho účelem bylo vytvořiti nejprve v Londýně a pak podle možností i v jiných zemích společenské středisko spisovatelů všech oborů, kteří se scházejí při společenských večeřích jednou měsíčně. Klub nemá poslání politického. Ale co... jsme přece v Čechách. Spolu s Václavem Klausem vydal MUDr. Uzunoglu v roce 1993 publikaci Ekonomické perspektivy České republiky (1. vyd.: Meridian, Praha 1993, Uzunoglův příspěvek: Pohled na českou ekonomiku očima zahraničního podnikatele). Možná to je ten čin, díky kterému se stal aktivista kurdského separatismu kandidátem na ocenění své literární činnosti. Byl ale nejdříve - od března 1971- stipendistou československého komunistického režimu, aby ho na podzim 1979 tento režim vyhostil a poskytl mu tím dobrý důvod k cestám po Evropě. Po krátkém intemezzu v Paříži byl spolupracovníkem Lékařů bez hranic v Iránu a Iráku, aby jej pak jako "politického uprchlíka" Turecko zbavilo občanství. Přesto s Tureckem i nadále obchodoval, přijal zstoupení Škody Praha pro celý Střední východ a dostal se do konfliktu s různými rozvědkami i českou policií... Československo bylo na Blízkém východě velmi významným dodavatelem již od dob první republiky. Ruku na srdce, i v době totality československé podniky v tomto regionu odvedly neuvěřitelný výkon. Jméno BRNO zná každý kurdský kluk, jméno ZETOR každý kurdský zemědělec, jméno SIGMA snad každá kurdská žena, která chodila pro vodu ke studni. Česko-slovenské podniky mají obrovské renomé jak u Kurdů, tak u iráckých Arabů. zdroj: rozhovor Petra Kubálka s Y. Uzunoglu ZDE Od září 1994 do března 1997 strávil ve vazbě na Ruzyni. Od té doby podává trestní oznámení na příslušníky Policie ČR, pracovníky Státního zastupitelství a další. Typický spisovatel. Životopis Yekty Uzunoglu - v češtině ZDE |
