S ropným zlomem počítá i americká administrativa ve svých strategiích

8. 9. 2006 / Štěpán Kotrba

Strategie není taktika

Roku 1707 vzniká v britském souostroví unie sjednocující Anglii, Wales a Skotsko v jedno království. Zákonem o unii z roku 1800 je připojeno Irsko a vzniká Spojené království Velké Británie a Irska. Po ztrátě 13 amerických kolonií v důsledku vyhlášení jejich nezávislosti a vzniku USA roku 1789 a revoluci ve Francii téhož roku se začínají organizovat a emancipovat dělnické vrstvy britské společnosti. Když Británie přicházela o postavení velmoci díky národně osvobozeneckému boji svých kolonií, ludistickému, chartistickému a posléze labouristickému hnutí, přidal se i tehdejší technologický skok - věk elektřiny - a byl to pro korunu královny Viktorie v tu chvíli proces tragický a nevratný. Rozpad Britského impéria, Rakouska-Uherska, Osmanské říše a Ruského impéria zamíchal kartami světové politiky na dlouhou dobu. V době svého největšího rozsahu (1921), ovládalo Britské impérium polovinu světa. Za to, že se v Paříži nemluví převážně rusky, mohou Krymské války, ve kterých Británie podpořila svého tradičního rivala Francii a dokonce i Turecko v boji proti Ruské říši. Námořní a koloniální velmoc ale ztratila vzápětí na dlouhou dobu svou geopolitickou váhu jen proto, že neměla v tu chvíli předvídavou a do daleké budoucnosti hledící strategii, nesvázanou s koloniemi a jejími surovinami. Británii pokořil Mátháma Ghándí a neschopnost konzervativních Britů přiznat si, že existuje jiný svět, než svět The Times. Právě kvůli šoku z tohoto emancipačního následku revoluce třetího stavu a počínajícího globálního kapitalismu vznikl vědeckopolitický poradní orgán tehdejší panovnice, právě proto si v tu dobu Británie vymezila strategická teritoria a napřela svůj zbývající vliv na dlouhodobou diplomatickou ofenzívu v místech budoucích zájmů. Ta ofenzíva přečkala déle jak půl století. Definovala zájem o ropu jako základní energetickou surovinu a o její dopravu. Upřednostnila diplmacii nad armádou. Vedlejším efektem této strategie byly ingerence do vnitřních záležitostí třetích zemí, aktivity na poli diplomatickém, špionážním i ekonomickém. Armáda nastupovala vždy až tehdy, kdy všechny ostatní metody prosazování britského vlivu selhaly. Strategie trvala až do konce studené války, kdy se - znovu a zásadním způsobem - proměnil okolní svět a bipolární role vemocí i jaderného odstrašení přestala hrát klíčovou roli. Nastala doba multipolární, kdy se o místo na piedestalu moci dělí hlavní hráči jednotlivých kontinentů. Na tu dobu už ale byla Británie připravena. Nastupovala informační společnost a globální obchod. Nastupoval věk počítačové linguya franca - angličtiny. Přesto je vliv Británie neskonale menší, než byl kdysi. A už nikdy takový nebude, neb řada civilizací dohnala náskok, daný průmyslovou revolucí.

Tento malý exkurz do politické historie uvádím pro poučení z příliš snadného odmítnutí myšlenek o plánovacích strategiích a předvídání budoucnosti.

To už tady jednou bylo...

Kupodivu, narozdíl od Ivana Breziny, si současná americká administrativa jako jeden z hlavních hráčů světové politiky a ekonomiky připouští ropný zlom velmi výrazně a modeluje podle něj svou ekonomickou i politickou strategii - bez ohledu na to, zda zinkasuje prémii v podobě naleziště ropy z Mexického zálivu nebo ne. A bez ohledu na to, jestli o tom Ivana Brezinu informuje nebo ne. Předpověď vládního zdroje USA z února 2006 zní: 96 USD za barel v roce 2020. Objevují se ale i předpovědi o cenách vysoko nad 100 dolarů za barel, které jsou geopoliticky reálnější a lépe odpovídající současnému trendu s promítnutím vývoje Bushova "boje proti terorismu", situace v Afghánistánu a dalších islámských zemí Asie, na protiizraelském Středním východě i v stále více levicové jižní Americe. Taktika budování islamistického problému Sovětskému svazu podporou radikálů z Talibanu a podporou separatistů ve středoasijských republikách se Spojeným státům vrací jako bumerang. A ten, jak známo, zasáhne toho, kdo jej vypustil.

Přitom, pokud přepočítáme historické ceny ropy a povýšíme je o inflaci, tak cena 100 USD už byla jednou v historii téměř dosažena - v prosinci 1979, kdy byl měsíční průměr 99,83 dolaru v hodnotách roku 2006 za barel - nominální cena byla tehdy 38 USD v hodnotách dolaru z konce roku 1979. Tehdy, stejně jako dnes, měla na růst cen vliv politická situace na Blízkém a Středním východě. Byl to rok, ve kterém v Británii zvítězila Konzervativní strana a železná lady Margaret Thatcherová se stala premiérkou. V Iránu získala islámská republika 98% příznivců a defitivně tak ukončila naděje Západu, vkládané do reformního šáha Mohammada Rézy Páhlavího. Irácký prezident Hasan al-Bakr rezignoval a moc v zemi převzal jeho viceprezident, Saddám Hussein... Nastala havárie na jaderné elektrárně Three Mile Island v Pensylvánii. Na vrtné věži Ixtoc I v Mexickém zálivu nastala do té doby nejhorší ropná havárie - 600 000 tun ropy uniklo do moře. Nikaragujský prezident, generál Anastasio Somoza Debayle rezignoval a uletěl do Miami; moci v zemi se za pomoci kubánské DGI ujala revoluční Sandinistiská fronta národního osvobození FSLN pod vedením Daniela Ortegy Saavedra. USA podpořily prostřednictvím CIA , Hondurasu a argentinské vlády Contras. Islamističtí radikálové zabili amerického velvyslance v Kábulu, Adolpha Dubse. Americký prezident Jimmy Carter o nedlouho později paradoxně podepal tajný příkaz k podpoře Talibanu. Sovětský svaz vpadl do Afghánistánu a instaloval k moci Babraka Karmala. Jimmy Carter zakázal dovoz ropy z Iránu a zmrazil iránská konta v britských a amerických bankách odvetou za 14 měsíční zadržování 90 diplomatů a cizinců jako rukojmí na amrické ambasádě v Teheránu, obsazené 3000 radikálními islamisty. V roce 1979 navíc byly úrokové sazby v USA trojnásobné oproti současnosti.

Existence bez rezerv

Zatímco v polovině roku 2002 činila rezervní kapacita produkce ropy 6 miliónů barelů na den, o rok později už to bylo jen 2 milióny denně a v následujících letech už to bylo méně než 1 milión barelů. Denně se ve svetě spotřebuje téměř 80 miliónů barelů ropy a tak nízká rezervní kapacita produkce není schopná pokrýt případné výpadky dodávek, např. kvůli teroristickým útokům v Nigérii a nebo v prípadě, že by Irán splnil hrozbu a zastavil dodávky ropy kvůli tlaku světového společenství na zastavení jaderného výzkumu. Nízké rezervní kapacity jsou výsledkem nízkých investic do nových těžebních kapacit v 90. letech kvůli průmerně nízkým cenám ropy v tomto období (19 dolaru za barel, pokles oproti prumeru v 80. letech). Těžební firmy se navíc v 90. letech obávaly, aby nezopakovaly nadměrné investice ze 70. a 80. let. Pokles přebytečných kapacit má vliv nejen na růst cen, ale i na jejich volatilitu v případě neočekávaných událostí, jako jsou třeba geopolitické vlivy.

To si nevymyslel nějaký vychytralý islamistický terorista či nazelenalý soudruh z KGB, ale analytici komoditních rizik investiční společnosti Colloseum.

Podíl zásob ropy nečlenských zemí OPEC

Společnost Chevron sice provedla úspěšně jeden nový testovací vrt v Mexickém zálivu, odkud USA zajišťuje čtvrtinu ropné produkce. Vrt je schopen dodávat 6 tisíc barelů ropy za den. Číslo 15 miliard barelů ropy jsou jen dohady a zbožná přání tiskového oddělení Chevronu (iHNed.cz 6. 9. 2006). Podíl zásob USA na celkových zásobách ropy je přitom téměř zanedbatelný - 3,9%. Podíl spotřeby je ale obrovský. Odtud pramení americká nervozita a odtud pramení snaha pod rozličnými falešnými záminkami pokořit "darebácké státy", které si dovolují diktovat prodejní ceny suroviny, bez které jsou americká ekonomika i dolar jen cáry papíru .

Ceny ropy na světových trzích v letech 1999 - 2006

"Problémem je to, že dovážíme ropu z určitých oblastí, kde nás nemají rádi. Čím víc budeme závislí na tomto druhu energie, tím méně bude pravděpodobné, že budeme schopni konkurence a lidé budou mít dobře placenou práci," řekl Bush u příležitosti oslav státního svátku USA v roce 2006. Podle Bushe musí jít vpřed nové technologie, které využívají nových palivových článků a do určité míry tak pomáhají snižovat spotřebu ropy. Zmínil se rovněž o etanolu jako o alternativním způsobu paliva, hovořil ale také o energii z jádra. "Jaderná energie je bezpečná, čistá a obnovitelná," řekl americký prezident a napsala ČTK. O výsměchu obavám z ropného škou neřekl americký prezident nic. Narozdíl od Ivana Breziny.

Řekl bych, že americký prezident musí být přeci jen poněkud lépe informován, než redaktor časopisu pro pány Maxim, který přece ČEZ reklamu nedělá, i když si to Miloš Zeman myslel...

Annual Energy Outlook 2006 with Projections to 2030 - Report #:DOE/EIA-0383(2006) - Market Trends ZDE

USGS - září 2005: Future Oil Resources and Country Oil Consumption MAPA

statistika vývoje světových cen ropy, benzínu a nafty na čerpacích stanicích v ČR za rok - v češtině a Kč/l ZDE

Vytisknout