Formálně sice "zásah" odsoudil, ale bylo až zvláštní, jak se zdržel jakéhokoli významnějšího pokusu té krátkodobé šance vášní politicky využít pro svou čestnou stranu či dokonce nějakému angažmá pomoci občanské opozici. Jeho politickou roli v té chvíli musel dokonce paradoxně zastoupit bývalý prezident Václav Havel. Až to trochu vypadalo, že opoziční smlouva zmlácením technařů paradoxně trochu ožila a hlavní figury establishmentu si umyly ruce navzájem a spokojeně táhly káru dál.)

Zmatené právní vědomí a antidemokratické názory samozřejmě u premiéra přetrvávají. Jinak by se nesliboval plést do vyšetřováni. Ale z počátku jasný osten postoje k účinnosti užívání policejního násilí k zajištění jeho politické pozice, byl zřejmě otupen. Strach a otupělost lze přece vyrábět i tisíci jinými způsoby.

Incident s Kateřinou Jacques dal Paroubkovi paradoxně vítanou exemplární možnost se od násilí policie jakoby"provždy" politicky distancovat a nechat je kluky "mlátičky" vymáchat se v tom tentokrát samotné, a to i přesto, že i sám dal v minulosti jasné politické signály, že takové policejní násilí přinejmenším toleruje, tudíž v tom politicky jede s nimi a v případě potřeby by je podpořil.

Distancovat se od něj, teď těsně před volbami, je pro něj velice politicky výhodné. Dá se to s humornou nadsázkou vykládat i jako "politická zrada". Ale Diváky Vyvolených tím spolehlivě oklame, do voleb zbývá příliš krátká doba, aby si to srovnali, nebo se objevilo něco zásadního, co by výrazně zamíchalo preferencemi.

Ostatně neřekl ani popel o ostatních neoprávněně napadených a zatčených, včetně zneužití pravomoci za účelem zničení důkazů proti fotografu Britských listů, který celou věc dokumentoval (věc tedy nebylo možné smést se stolu) a vedl pak s jedním z policistů tento rozhovor: policista 301954: "...já jsem vám nedal svoje povolení, abyste mě fotil pane, vás předvedu a vymažu vám to... půjdete s námi... já vás předvádím", Michal Vlk: "...ale porušujete zákon", policista 301954: "neporušuju zákon".... Gangsterské metody.

Řeklo by se: "technaře", ty vpravdě postmodernodobní mučedníky za svobodu (pařit), samozřejmě neoklame, ale opak je pravda, oni se oklamou sami za vydatného přispění jejich sice po takovém traumatu pochopitelného, nicméně bohužel velmi zmateného resentimentu směrem k policii a státu, resentimentu, který v podstatě nebyl schopen vyprodukovat žádnou skutečně účinnou akci, kromě revolučního pobíhání. Co víc, často se dokonce názorově zdál vysloveně parodií postojů vlády a policie.

Například lidé kolem policejnistat.cz. Paradox sám pro sebe. Kdybych polovinu z nich neznal delší dobu, měl bych je asi za policejní provokatéry. Sám jsem byl svědkem jejich střeleb do vlastních řad, kdy hned na začátku protestů jeden z organizátorů anarchie nesmyslně rozpustil obří spontánní demonstraci před úřadem vlády, kdy vlastně ještě ani nezačala. (Jakoby nebylo co z toho megafónku říci.)

Nebo kdy celý týmek revolucionářů obcházel spontánně vzniklou technoparty na Letné a vypínal zvukové aparáty - požádali mě například, abych italskému soundsystému přetlumočil jejich žádost, aby to vypnuli a odjeli. Nadhodil jsem: a co když nebudou chtít? Odpověď zněla: "Tak jim dáme přes držku a vypnem jim to." (To je blbý.) Nebo kdy "konkurenční" skupinu pořádající promítání záběrů masakru na stěnu MV zasáhl "neznámý" provokatér a patrně poškodil projektor, neboť promítání bylo v půlce rozpuštěno.

Dělali důležité stejnou měrou, jako se báli aktivovat článek 23 Ústavní listiny (většina stejně nevěděla, co to skutečně znamená), a argumentovala asi takto: "Musíme teď sekat dobrotu, v devět srazit patky a hajdy domů , žádný rušení nočního klidu - teď musíme mít u lidí dobrej mediááální vobraz"... Snil jsem či bděl? Ne, to jsem bohužel slyšel a ne jednou. Považte, taková blbost, jakoby po práci estrádami a krváky s nekompromisními hrdiny v TV zmasírovaná veřejnost měla snad sklony sympatizovat s něčím jako "ukázněným rebelstvím".

A pak později, po "Paroubteku", konkurenčně rozděleného po několika akcích, kdy celá "politická koncepce" postupu proti Paroubkovi a spol. se soustřeďovala a zároveň rozdělovala v Praze na Újezdě, kde bylo vždy pár lidí na pokraji duševního i fyzického zhroucení a pár tvářících se velice důležitě, "pracujících" celé dny bez viditelného oddechu a výsledku (kromě pár monstrózních nudnopodniků s mizivou účastí), sbírajících bez ladu a skladu svědectví, neschopných uhlídat klíčové důkazy (např. zbytky nepovolené munice), leakující důležité a ponechávající si bezcenné informace. A především bez jakéhokoli skutečného plánu, jak důkazní materiál využít. No, extremismus, jak si to zaškatulovali na MV, to tedy opravdu byl s prominutím jako prase - extremismus přepracovaného nicnedělání a odvážného strachu až místy paranoiy.

Politický tlak, který skupina vyvíjela, nebyl sice zanedbatelný, ale, pokud vím, žádné účinné právní kroky proti policii ČR podniknuty nebyly (např. správní žaloba). Věk většiny zúčastněných, nezkušenost, velmi pravděpodobná infiltrace i absence jakékoli duševní hygieny ještě později sklouzala do revoluční deprese beznadějnosti případu a věc vyšuměla do ztracena.

Nic skutečně podstatného politicky, než že Paroubkovo nynější odmítání policejního násilí na Kateřině Jacques je čistě účelové, říci nemohu.

Samozřejmě, je tu právní rovina věci, kde v tom policie i vláda, podle mého názoru, litá dost povážlivě, ať už kdo z ní dnes říká, co chce. "Zásah" byl dlouho dopředu plánován, měl politické motivy (odstrašit od konání free technoakcí - dokonce pak vláda ex-post připravovala v tom smyslu zákon, jehož návrh byl nejen v rozporu s Ústavou ČR a mezinárodními úmluvami, ale dokonce i se základními principy práva jako takového - tím byly motivy dány na jevo přímo úředně), policisté mlátili jak smyslů zbavení a politici to obhajovali, bylo tam přes sto zraněných, policisté, často bez služebních čísel, vstoupili na soukromý pozemek bez povolení k prohlídce, bez svolení jeho nájemce (takto patrně přestali požívat ochrany jako veřejní činitelé a "zákrok" nemohl být tudíž legální už proto), řádili tam jako černá ruka, rozbíjeli, co jim přišlo pod ruku, zavírali dálnice, silnice a cesty bez dostatečného zákonného důvodu a dokonce ohrožovali neozbrojené, polonahé účastníky střelnou zbraní, házeli jim do aut dýmovnice, použili nepovolenou munici, no zkrátka překročili zákon snad ve všem, v čem se dalo.

Celá akce připomínala středověkou bitvu. Inspekce uzavřela: policisté jednali v souladu se zákonem. Paroubek mezitím dokonce v jednom novinovém extempore přirovnal technaře k teroristům. Nesouhlasím. Jako odborník v oblasti zkoumání terorismu musím pro jednou vynechat "zákrok" a nazvat věci pravým jménem: z mého hlediska to byl celkem typický příklad teroristického útoku, tak jak jej definuje platný §95 1/g) a 3/a),b),e),f) Trestního zákona. Dovolte mi ho zde citovat:

Důkazy jsou k dispozici. Paroubek s Bublanem to všechno schvalovali a politicky řídili. Kdyby ne, tak se klidně i tehdy mohli od toho politicky distancovat - jako to udělali nyní - a ne celou věc celé měsíce obhajovat.

Jelikož inspekce MV a orgány činné v trestním řízení patrně v žádném z případů zpracování individuálních trestních oznámení proti policii a politikům neshledali spáchání něčeho protizákonného, lze se domnívat, že státní orgány ČR činné v trestním řízení prokázaly neschopnost záležitost právně vyřešit. Snad jen z neschopnosti, nevědomosti, nebo pod politickým tlakem.

Pokud tak ale neprodleně neučiní ani po tomto veřejném oznámení, pak by nejen měla být Inspekci ministerstva vnitra odebrána pravomoc vyšetřovat trestné činy policie, neboť v tom prokázala naprostou nekompetentnost a podjatost, ale věc by měla být se všemi důsledky předána Mezinárodnímu trestnímu soudu. Dodejme, že i pro další evropské politiky by se pak mohlo jednat o velmi nebezpečný precedens. Představte si: takový paradox, že by byli členové vlády nakonec třeba stíháni Interpolem, protože si s nimi vlastní lidé nevědí rady. To by už byla přinejmenším mezinárodní ostuda. Doma bychom si měli dělat pořádek raději sami.

Ať už bude následovat cokoli, uvidíme jak dopadnou volby. Vzhledem k minulému totalitaristickému chování vlády (která navíc nevzešla přímo z voleb, ale z korupčního skandálu svého předchůdce), by jim měli být přítomni mezinárodní pozorovatelé a dohlížet na jejich regulérnost.

Pak také uvidíme jak dopadne Czechtek '06. Ten nejspíš bude tak jako tak, je to dlouholetá tradice. A ty bývají silnější než vlády. Uvidíme, co na to nová vláda. Ale zatím to nevypadá než na velmi, velmi mírný pokrok v kruhu kolem zákona. Politika je zatím v Česku prostě stále často více, než věc koncepce, prestiže a cti, nazveme-li to mírně: obyčejným chytráctvím. A v tom je Paroubek silnou postavou - v českém smyslu politiky je silným politikem, přiznejme mu to bez emocí.

Bohužel. Nic tolik nového. Paroubkovo vepřoknedlozelo si holt každý musí dostat z hlavy vlastními silami. Ať si vykládám jeho současný, s minulostí nekonzistentní, postoj jakkoli, důležité je, že letošní Czechtek bude dobrým testem, do jaké míry to politici nyní myslí se stornováním své politické objednávky policejního násilí vážně. Když zase lidi policie zmlátí, pak se jim to možná dá vpálit plným kalibrem nejen právně ale i politicky. Svoboda se bohužel asi stále neobejde bez boje, naštěstí je to povětšině policie a vláda, které si do karet nahrávají černého petra masivních násilných útoků na svobody, lidská a občanská práva. Nezbývá, než se bránit a podívat se jim do karet.. Nebyl by tedy čas, aby teď konečně nesly paradoxně i zodpovědnost?