29. 6. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
29. 6. 2006

Nikoli jen na okraj koaliční smlouvy; především však o vzdělávání

Ach, ty školy!

Koaliční smlouva uvádí některé principy jen značně obecně, bez žádoucí konkretizace. Pokud jde o základní a střední vzdělávání, jsou v tomto rámcovém programu koalice přinejmenším DVA kritické body na účet předchozí činnosti ČSSD: předběžné přibrzdění státních maturit a opětný návrat škol do menších obcí. Tato stať letmo připomíná, že si více než deklarovanou pozornost zaslouží také vysoké školy. A pokud jde o maturity, připomíná NEZBYTNOST znovuzavedení matematiky jako povinného maturitního předmětu. Abychom jinak moc brzy nezplakali nad výdělkem, jak se říká; a to včetně nynějších "prvňáků"?

Koaliční smlouva uvádí některé principy jen značně obecně, bez žádoucí konkretizace. Pokud jde o základní a střední vzdělávání, jsou v tomto rámcovém programu koalice přinejmenším DVA kritické body na účet předchozí činnosti ČSSD: předběžné přibrzdění státních maturit a opětný návrat škol do menších obcí. Tato stať letmo připomíná, že si více než deklarovanou pozornost zaslouží také vysoké školy. A pokud jde o maturity, připomíná NEZBYTNOST znovuzavedení matematiky jako povinného maturitního předmětu. Abychom jinak moc brzy nezplakali nad výdělkem, jak se říká; a to včetně nynějších "prvňáků"? V současné koaliční smlouvě v její preambuli se píše mj. o "sociální a ekologické odpovědnosti". Ve výčtu "základních priorit" hned po mezinárodně-politických námětech na druhém místě v programových cílech je bod se záhlavím "Občan, rodina a společnost vzdělání a kultury" (dovolil jsem si něco navíc vypíchnout kurzívou --- M. D.). Právě v tomto bodu je příslibně uvedeno, že "navýšíme prostředky z veřejných zdrojů pro vzdělávání, vědu a výzkum"; i když okamžitě možná jak smluvní strany, tak my --- jako další adresáti textu --- nevíme, o kolik a jakým způsobem k tomu "navýšení" má dojít. Pokud jde o samo školství, pak ten, kdo zná nedávné kroky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), okamžitě ví, kde nová koalice chce přibrzdit nebo dokonce navracet do předchozího stavu. Přibrzdit, pokud jde o tzv. státní maturity; a zřejmě znovu vrátit do malých obcí základní školy, které tam byly nedávno zrušeny. Pokud jde o vysoké školy, nemá být zavedeno "školné". O kolik se mají v celém školském sektoru finanční a další prostředky procentuálně navýšit, uvedeno není. Jen v kultuře se má podíl výdajů státního rozpočtu "postupně" zvýšit "až na 1 % státního rozpočtu".

Podle zdrojů z OECD (odvozující procenta z HDP) jen u vysokých škol průměrné náklady obecně dosáhly za loňský rok (2005) 1,7 % HDP. Ve Spojených státech dokonce 2,6 %, v Evropě např. Dánsko 1,9 %, zatímco Francie, Německo nebo Spojené království Velké Británie jen 1,1 %. Přitom ve vysokém školství se jako výzkumná centra mezi světově nejvýznamnějších 50 takto kvalifikovaných institucí prosadily z Evropy především univerzity anglické. Zatím to dále nerozvádějme, ale na význam vysokých škol a vědeckých ústavů pro celkový rozvoj hospodářství (ale i třeba léčebné péče) nezapomínejme. A ovšemže se dost přitom ve světě mluví o základní a zcela prioritní investici do budoucnosti. Obdiv sklízí mj. Finsko.

Koneckonců veškerá vzdělanost nutně začíná dobrou --- a stimulativní --- přípravou zdola, hned od mateřských a základních ("obecných") škol. Také víme, jakými --- nejednou vzájemně protikladnými --- cestami se naše školství ubíralo, chceme-li je vnímat jen v průběhu posledního sta let. Už koncem 19. století Masaryk upozorňoval na to, že a jak mimoškolské inspirace žactva nutně nárokují celoživotní vzdělávání učitelstva. Jsme v něčem ještě dědici Masarykových koncepcí a mělo by to smysl? Mezi oběma světovými válkami (tedy v době tzv. První republiky) se hledaly nové cesty, i když přežívaly formální přístupy k výuce, zdůrazňující víceméně jen faktografické zřetele. Aniž to bylo vinou feminizace našeho školství po 2. světové válce, právě tehdy --- kromě politizace výuky a zlodušského "kádrování" žactva --- jakoby "po vzoru Sovětského svazu" se učilo výlučně faktograficky, se spoustou doprovodných formalit (nástěnky, sběr surovin, tzv. veřejně prospěšná činnost, brigády). Honorování učitelstva po roce 1945 (až dodnes!) neumožňuje efektivně získávat větší počet mužů pro pedagogickou profesi, což není dobré. Převažují-li v učitelských sborech stále ženy, jen málokterá z nich má --- jako vesměs zároveň žena-matka --- tolik času, kolik si ho běžně vyhrazují ve svých povoláních muži, aby vynikli; což jim stále umožňují ty stereotypy, které sociálně-psychologicky stále převládají: starost o domácnost zůstává vesměs ženám, ať jsou manželkami nebo jen "partnerkami" či "přítelkyněmi". Vyšší platové ocenění samozřejmě by mělo být provázeno také nějakými periodickými školeními a "atestacemi", spolu s dalšími prémiemi za výrazně a průkazně lepší práci (že by navíc také ještě "mimoškolní"?). O významu škol také v menších osadách jsem se příležitostně zmínil jindy: Je fuk, jak vypadá základní školství malých obcí?

Zcela nepřehlédnutelně špatně to je s tolik uplatňovanou tradicí jakoby antagonistického protikladu mezi tzv. "humanitním" a "přírodně-technickým" vzděláním. I ten, kdo má pocit, že ho zajímá třeba jen literatura nebo film, by měl vědět, co znamená exaktnost ve vědách a v technice. A naopak zase přírodovědecky nebo technicky orientovaní lidé by rozhodně neměli v sobě postrádat potřebu jisté zkušenosti z těch disciplín, které nemohou mít algoritmické zadání. Z obou stran tohle všechno by mělo být aspoň trochu propojeno; před půl stoletím C P. Snow propojil "obě kultury" (1959) a J. Brockman to pak charakterizoval jako "třetí kulturu" (1995). Nedávno se obdobně vyjádřil E. O. Wilson, když psal o "konsilienci" mezi oběma typy vědění; ani jsme pro tento stav mysli kupodivu v češtině nehledali žádný ekvivalent. Ne každé "propojení" je ale smysluplné a funkční; viz malou ilustraci k dosavadní "koncepčnosti": Uděláme ze dvou předmětů jeden? Co třetího nabídne chystaný koktejl?

Přiznám se, že jsem byl osobně značně překvapen, když jsem před časem slyšel z úst pí. ministryně školství Buzkové, že sympatizuje s názorem, aby součástí maturit napříště nebyla jako povinný předmět matematika. Chápu ovšem její možnou úzkost z gymnaziálních matematických písemek nebo možné trapasy ze zkoušení u tabule, když zřejmě se jí někdy dříve --- v době, když ještě snad o mnoho nešlo --- muselo stát, že nějakou tu vyučovací hodinu z matematiky chyběla a nato se jí zřejmě už nepodařilo tu látku adekvátně dohnat a osvojit si ji. A právě tohle je na té --- pro mnohé tak "strašidelné" --- matematice tak důležité: že má závazné a na sebe navazující procedurální principy, jež je třeba respektovat. Aspoň tomu měly přijít na kloub generace žactva a studentstva už před sto nebo před padesáti lety. Vzhledem k nezbytnosti jisté minimální počítačové gramotnosti v naší mladé generaci zůstává nepochopitelné, že se mohlo samo ministerstvo (MŠMT) vyjádřit tak neprozíravě k závažnému --- a nesmírně riskantnímu --- námětu na zrušení povinné maturity z matematiky! Maturity bez "matiky"

Jen jako doušku tu uveďme výstrahu z amerického týdeníku "Newsweek" z 12. června 2006. Ve smutně laděné stati týkající se evropského školství jeden její podtitulek zní: "Kdysi hnací síla, dnes se Německo řadí na 20. místě mezi 30 zeměmi OECD v matematice a ve čtení." Kam bychom brzy dospěli v ČR bez přiměřeného zřetele jak k exaktnosti, tak ke zrovna tolik citlivé "hominizaci" v našich životech?

A úplně "na okraj"? Že teď skončí hrozně významný den pro "prvňáky"? Nebylo to "politické rozhodnutí" Cožpak není právě "učitel-elementarista" rozhodujícím klíčem k zažehnutí zvídavosti a výchozí odpovědnosti ke školské práci? Neměl by být honorován aspoň jako univerzitní profesor, pokud to se svými svěřenci umí?

                 
Obsah vydání       29. 6. 2006
29. 6. 2006 RRTV versus BBC: My se opravdu snažíme Václav  Žák
29. 6. 2006 Írán a jaderná bomba Milan  Valach
29. 6. 2006 Nikoli jen na okraj koaliční smlouvy; především však o vzdělávání Miloš  Dokulil
29. 6. 2006 Rekviem za ÖGB Richard  Seemann
29. 6. 2006 O českém vysokém školství Jan  Čulík
29. 6. 2006 Kvalita českého školství se rapidně zhoršila
29. 6. 2006 Kdo by byl "dáma"? Lenka  Vytlačilová
29. 6. 2006 Má nás, čtenáře vlastních podpisů, někdo rád? Irena  Ryšánková
29. 6. 2006 Pracovní podmínky českých žen
29. 6. 2006 WTO: Léto 2006 ve Světové obchodní organizaci Ludmila  Štěrbová
30. 6. 2006 Zpravodajství iráckého odboje za dny 1. -- 15. června 2006
28. 6. 2006 Proč jsme odvolali Borise Jirků
28. 6. 2006 Boris Jirků: Odhalil jsem nepravosti
28. 6. 2006 VŠUP - Spirála pádu Štěpán  Kotrba
28. 6. 2006 Lety CIA se v Evropě "nesmějí opakovat"
28. 6. 2006 Co když spojenec nemluví pravdu Oldřich  Průša
28. 6. 2006 Manipulativní MFDnes
28. 6. 2006 Co si myslí Michal Kocáb?
27. 6. 2006 "Test IQ" v pondělní MF Dnes
27. 6. 2006 Fénix, pták z popela povstavší Pavel  Kopecký
28. 6. 2006 Budeme se muset hodně změnit Michal Z. Čenko
28. 6. 2006 Záviš Kalandra Ondřej  Slačálek
28. 6. 2006 Záviš Kalandra ve stínu Pavel  Pečínka
28. 6. 2006 Sušáků na láhve bylo tisíce, neopakovatelný byl ale Duchampův čin Jan  Paul
28. 6. 2006 Ochrana před domácím násilím není protidemokratická Jan  Potměšil
28. 6. 2006 Sex s pětiletými dětmi je pedofilie Lenka  Vytlačilová
27. 6. 2006 Koaliční smlouva, aneb "Kdo si přeje víc?" Miloš  Dokulil
26. 6. 2006 Severní Korejci nejspíše rozhodnou, zda budou na českém území americké rakety Štěpán  Kotrba
12. 6. 2006 Hospodaření OSBL za květen 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce

Školství RSS 2.0      Historie >
29. 6. 2006 Nikoli jen na okraj koaliční smlouvy; především však o vzdělávání Miloš  Dokulil
29. 6. 2006 O českém vysokém školství Jan  Čulík
29. 6. 2006 Kvalita českého školství se rapidně zhoršila   
27. 6. 2006 Studenti jsou proslulí flákačstvím, ať platí za školu!   
26. 6. 2006 Jak mohou fungovat přijímací zkoušky na VŠ Boris  Cvek
12. 6. 2006 O co jde ve volbách a po nich? František  Augusta
30. 5. 2006 Školné a ekonomické bariéry v přístupu ke vzdělávání Petr  Staněk
30. 5. 2006 Asociace školských odborů hodnotí 8 let vlády ČSSD Radek  Sárközi
17. 5. 2006 Vysokoškolská stávka: Je to jako sledování automobilové havárie ve zpomaleném filmu   
17. 5. 2006 Opravdu parodie   
16. 5. 2006 Maturity z logického a systémového myšlení Miroslav  Prokeš
16. 5. 2006 Domácí učitelé z třetího světa vyučují americké studenty na dálku   
15. 5. 2006 Kolektivní maturity -- danajský dar ČSSD na rozloučenou Radek  Sárközi
15. 5. 2006 Výzkumné záměry a rozvoj vědy v regionech Demeter  Krupka
14. 5. 2006 Stávka hrozí kompletním uzavřením britských univerzit