Zákon o zpravodajských službách ve znění zákona 153/1994 Sb., upravující zejména postavení, působnost, koordinaci, spolupráci a kontrolu zpravodajských služeb České republiky a zákon 154/1994 Sb. o Bezpečnostní informační službě totiž regulují postavení a pravomoci příslušníků jednotlivých služeb různě.

Krycí prostředky a krycí doklady; nástrahová a zabezpečovací technika; odposlech, záznam a sledování telekomunikačního a radiového provozu; vyhledávání, otevírání, zkoumání nebo vyhodnocování dopravovaných zásilek; sledování osob; použití agentů; pořizování obrazových, zvukových nebo jiných záznamů; uchovávání údajů o fyzických a právnických osobách; "zvláštní způsoby" vykazování údajů při hospodaření s prostředky státního rozpočtu, přiznávání daní a vykazování dávek. To jsou oprávnění, které ze zpravodajských služeb činé mocné organizace. Dezinformace. Fikce. Lež.

V rámci své působnosti mohou zpravodajské služby žádat od orgánů veřejné správy nezbytnou pomoc a informace uchovávané těmito orgány v souvislosti s plněním úkolů státní správy. BIS může informace a informační systémy sdružovat a získávat informace pod krytím jiným účelem nebo jinou činností. Zpravodajská služba je ve své působnosti oprávněna žádat například i poskytnutí informací z evidence obyvatel, evidence občanských průkazů, evidence cestovních dokladů, evidence motorových vozidel, registru řidičů a registru rodných čísel.

I krytí agentů i vlastních pracovníků fiktivní totožností je problematické - ve chvíli, když využívá například dokladů o příslušnosti k policii. Řada zneužití dokladů je pak nic netušící policií prověřována jako závažná trestná činnost jejich příslušníků, zatímco se trestné činnosti falšování důkazů ve vyšetřování dopouštějí třeba agenti tajných služeb pro účely krytí svých donašečů, které policie prověřuje ze spáchání trestné činnosti. Zpravodajské služby nemusí napříkald o trestné činnosti osob které sledují informovat, jestliže by poskytnutí informací ohrozilo důležitý zájem sledovaný příslušnou zpravodajskou službou.

Ale i Bezpečnostní informační služba může oficiálně zpravodajskou techniku použít jen po předchozím písemném povolení předsedy senátu Vrchního soudu. V žádosti musí uvést identifikaci i telefon osob, které sledují.

Důvodem, kvůli kterému je nebezpečí současného pověření Langa řízením obou služeb, tkví v jejích rozdílných úkolech.

Bezpečnostní informační služba zabezpečuje informace o záměrech a činnostech namířených proti demokratickým základům, svrchovanosti a územní celistvosti České republiky; o zpravodajských službách cizí moci; o činnostech ohrožujících státní a služební tajemství; o činnostech, jejichž důsledky mohou ohrozit bezpečnost nebo významné ekonomické zájmy České republiky; týkající se organizovaného zločinu a terorismu.

Úřad pro zahraniční styky a informace zabezpečuje informace mající původ v zahraničí, důležité pro bezpečnost a ochranu zahraničně politických a ekonomických zájmů České republiky.

Vojenské zpravodajství zabezpečuje informace mající původ v zahraničí, důležité pro obranu a bezpečnost České republiky; o zpravodajských službách cizí moci v oblasti obrany; o záměrech a činnostech namířených proti zabezpečování obrany České republiky; o záměrech a činnostech ohrožujících utajované skutečnosti v oblasti obrany České republiky.