Dokumenty uveřejněné před týdnem v Texasu ukazují, že byl Posada (78) zapleten do celé řady teroristických akcí, ale nebyl formálně obžalován. Má na svém kontě i řadu výbuchů v havanských hotelích na počátku devadesátých let minulého století. Byl několikrát vězněn - naposledy v Panamě v roce 2001 za to, že měl u sebe 15 kg silné plastické trhaviny, údajně aby mohl zabít kubánského prezidenta Fidela Castra. Tento dřívější spolupracovník Batistovy policie, pak agent CIA a FNCA (Kubánsko-americké národní nadace), agent FBI, hlava Directorate of Logistics of Intelligence and Prevention (DISIP) CIA a vedoucí týmu CIA ve Venezuele zasvětil svůj život snaze o zničení kubánského komunistického režimu a dnes má problémy v samotných Spojených státech, na jejichž půdu vstoupil ilegálně a byl za to v květnu 2005 zatčen.

Americký demokrat William Delahunt, člen Sněmovny reprezentantů písemně požádal Kongres o vyšetření, jak se Carriles do USA dostal. Ten podle svého advokáta totiž "před několika týdny překročil mexicko-americké hranice".

"Vzhledem k nepřátelství mezi vládami USA a Kuby je možné, že americké úřady nad Carrilesovým vstupem do země přimhouřily oči, nebo mu dokonce byly nápomocny," prohlásil v dubnu 2005 Delahunt.

Zprávu o nynější situaci Posady zpracoval reportér kanadského tisku Doug Fisher. Případ odhaluje farizejství Spojených států. Po dlouhé kampani proti režimu, který se Spojené státy snaží zlikvidovat politicky i hospodářsky, se tento případ stává pro Bushovu vládu velice nepříjemným.

Přes zřetelné důkazy, že má Posada na svém svědomí zkázu kubánského letadla (on sám tvrdí, že na jeho zničení nemá vinu), Spojené státy ho nechtějí označit za teroristu. Jestliže jej ale americké úřady vbrzku neobžalují z terorismu, budou ho muset propustit na svobodu. To ovšem vede k obvinění, že Bilý dům měří teroristické činy dvojím metrem.

Než se tedy úřady dohodnou, co s Posadou, drží ho ve federálním vězení v texasském městě El Paso za porušení zákona o přistěhovalectví. Soudní spisy ukazují, že se americké úřady snaží využít politiky "zadních vrátek" - zřejmě prostřednictvím přátelských diplomatických domluv - aby pro Posadu zajistily cestovní dokumenty, s jejichž pomocí by tento terorista mohl odejet do Kanady. Mělo se tak stát mezi letošním březnem a zářím. Kanada - a také Mexiko, Panama, Kostarika, Guatemala, Honduras a El Salvador - ale odmítly vyhovět americké žádosti. Soudní dokumenty neuvádějí, v jakém pořadí se americké úřady obrátily na uvedené státy, ani jak tyto státy odůvodnily své negativní stanovisko. Mluvčí kanadského ministerstva zahraničních věcí Catherine Gagnaire prohlásila, že jí není známo, zdali byl o americké žádosti informován ministr zahraničí nebo ministr pro státní občanství a přistěhovalectví. Obě ministerstva se k tomuto problému odmítla vyjádřit.

Zatímco Kanada ani jiné jmenované státy "nemají o Posadu zájem", jsou známy dvě země, které by ho uvítaly na svém území. Jednou takovou zemí je Kuba, kde by byl okamžitě obžalován za zradu - a Venezuela, kde byl vězněn v roce 1976 za zničení kubánského letadla, na jehož palubě byli venezuelští občané. Pan Posada je venezuelským občanem. V r. 1985 uprchnul do Spojených států.

Žádosti Kuby a Venezuely o vydání Posady byly Spojenými státy zamítnuty. Američané se obávají, že by mohl být Posada v těchto zemích "mučen" a to nemohou v žádném případě dopustit! V tomto okamžiku se případ stává pro vládu prezidenta Bushe noční můrou. Americký soudce Norbert Garney rozhodl 11. září 2006, že pokud nebude Posada obžalován z terorismu, bude muset být propuštěn na svobodu. Kdyby ale obžalován byl, dalo by to americké vládě "právo" věznit ho na neurčitě dlouhou dobu. Aby oběma alternativám Bushova vláda zabránila aspoň pro nejbližší dobu, rozhodla se použít zákona, který nedovoluje, aby byl z vězení propuštěn ilegální přistěhovalec, jehož americká vláda považuje za osobu, která by mohla nepříznivě ovlivnit americkou zahraniční politiku.

Podle právníka Felipa Millana, který je obhájcem Posady, se vláda dostává do obtížné situace. Na jedné straně ho označuje za teroristu, ale na druhé straně odmítá podat na něj žalobu. Podtrhuje to vládní farizejství. Tyto názory uveřejnil americký deník The New York Times. Felipe Millan se dále ptá: "Jak můžete označit za teroristu osobu, která provedla akce ve váš prospěch? Vždyť by to bylo stejné, jako byste za teroristu označili i Benjamina Franklina!"

Není jasné, jakých argumentů použily americké úřady, když se snažily pro Posadu zajistit azyl. "Kdo by ho chtěl?" ozval se Millan. "Kamkoliv půjde, budou mu v patách rozvědčíci z mnoha různých států - a také skupiny najatých vrahů".

A Posada? Přestože dnes tvrdí, že neměl ve zkáze kubánského letadla prsty, v roce 1998 se v rozhovoru pro deník The New York Times vychloubal svou účastí a dokumenty uvolněné z trezorů CIA i FBI to potvrzují.

Letadlo linky 455 aerolinií Cubana de Aviación vybuchlo nad Mexickým zálivem blízko Barbados 6. října 1976. Plastická výbušnina, ukrytá v tubě od zubní pasty, byla příčinou této letecké katastrofy. Posada je zodpovědný i za pumové atentáty v roce 1997 proti kubánským cestovním kancelářím na Bahamských ostrovech a v Mexiku.

Před svým útěkem z Kuby koncem padesátých let byl Posada cukrovarnickým chemikem. V USA dostal vojenský výcvik a potom pracoval soustavně pro CIA, s níž se zúčastnil neúspěšné invaze na Kubu v Zálivu sviní v roce 1961. Potom pomáhal dodávat zbraně organizaci Contras v Nikaragui. Nejprve přiznal a potom popřel svou účast na bombových útocích na havanské hotely. Časopis The Nation ho charakterizoval jakožto "kmotra divokého násilí proti režimu Fidela Castra". Posada, aka Bambi, Comisario Basilio en la Policía Política de Venezuela Bezanquen alias Ramon Medina, Ignacio Medina, Juan Ramón Medina, Ramón Medina Rodríguez, José Ramón Medina, Rivas López, Juan José Rivas, Juan José Rivas López, Julio César Dumas, Franco Rodríguez Mena, , Melvin C. Thompson se po většinu svého života věnoval sabotážím, bombovým útokům a pokusům o vraždy. Začal na Playa Giron jako příslušník výsadku Brigada Mercenaria 2506. Začátkem letošního října uplynulo 30 let od jeho nejvýznamnějšího teroristického činu. Je správné, že ho Kanada nepřijala - po čase by mohli Američané situaci využít ve svůj prospěch a obviňovat kanadskou vládu za poskytování azylu teroristům. Nebylo by to jejich první obvinění.

informace o Luisi Posadovi Carrilesovi - v angličtině ZDEZDEZDE

Vyjádření Kuby - v češtině ZDEZDE

Listy - Eva Malířová: Kubánský disent, tváře skutečné i domnělé ZDE

Další odkazy v angličtině