13. 10. 2006
Ještě jedna poznámka ke kauze Doležel:Proč si kupovat za dva miliony informace, které jsou dostupné na internetu?Dnes ráno, v pátek, jsem si přečetl zbrusu nové "objevy" našich žurnalistů v kauze Doležel. Týkají se možného úplatku pro bývalou náměstkyni mistra pro místní rozvoj paní Jourovou. Pan Jakub Troníček na serveru Novinky.cz píše: "Dobře informovaný zdroj z ministerstva ale Právo upozornil na to, že Jourová nemusela přímo ovlivňovat rozhodnutí výběrové komise, ale se svými informacemi mohla být trojici velmi prospěšná. Projekty jsou hodnoceny bodově a kdo má informace o tom, jak ten systém přesně funguje, může ten projekt už dopředu připravit tak, aby hodnocením prošel. Může se tak stát, že lepší projekt neuspěje na úkor horšího, který je v tomto směru lépe připravený". Kdyby příslušný novinář namísto pracného a jistě i časově náročného shánění "dobře informovaného zdroje" trochu zasurfoval na internetu, mohl by najít například i webovou stránku www.strukturalni-fondy.cz (nebo podobné stránky k předchozím výzvám), kde má velmi podrobný návod, jak připravit projekt včetně hodnotících kritérií. |
Čili nejen "dobře informovaný zdroj", ale prakticky každý žadatel může, ale i musí projekt připravit tak, aby splňoval vytýčená kritéria. Nic tajného na tom není a platit za takové informace mohou pouze hlupáci. Aby mně bylo dobře rozuměno: je nutno rozlišit placení za přísun "tajných" informací od odměny poradenské firmě, která tyto veřejné informace umí kvalifikovaněji využít ve prospěch žadatele. Nevím, co tajuplný zdroj míní "lepším" a "horším" projektem. Smyslem hodnocení projektů není pouze posoudit jeho finanční návratnost jak to dělají banky, ale především jeho společenskou efektivitu (tj. především multiplikační efekty na zaměstnanost, zvýšení podnikatelských aktivit v regionu i celé České republice, zvýšení přílivu zahraničních turistů, zvýšený výběr daní, vliv na životní prostředí atd.). Proto je povinnou přílohou každého projektu v objemu nad 10 milionů Kč tak zvaná analýza nákladů a přínosů (jinak Cost-Benefit Analysis), kde se podle metodiky zveřejněné na internetových stránkách MMR kalkulují a do podoby finančních efektů převádějí výše uvedené dopady projektu. "Lepší" projekt potom nemusí být ten, který přináší maximální efekt žadateli, ale v oblasti celospolečenských efektů zaostává za jinými, možná z hlediska "bankovního" přístupu k hodnocení rentability a návratnosti kvalitnějšími záměry. Je samozřejmé, že policisté musí důkladně vyšetřit každou stopu -- i možnou lež účastníka odposlouchávaného rozhovoru. Novináři by ale měli důkladněji vážit a hlavně prověřovat získané informace. Neměli by být pouhými zprostředkovateli šíření různých "kachen". Takto jen odvádějí pozornost od podstaty případu, kterou je předložení nepravdivých informací hodnotitelské komisi. A na tom se muselo podílet více subjektů: kromě statutárního zástupce žadatele i odborník z oblasti stavebnictví, popřípadě poradenská firma, která projekt pomáhala zpracovat (pokud tento projekt byl zpracováván za asistence nějakého poradce), potenciální vítěz výběrového řízení atd. Nepřekvapilo by mne ale vůbec, kdyby vyšetřovaní pracovníci ministerstva pro místní rozvoj o úplatku své osobě nic nevěděli. Nebylo by to proto, že by lhali, ale že je nějaký chytrák použil jako zástěrku k vylákání peněz na nekvalifikovaných nositelích projektu, ačkoli věděl, že dotyční nemohou nic ovlivnit. |