8. 9. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
9. 9. 2006

Když jsem já šel tou putimskou branou...

Jednou z věčných otázek a věčných "podpultovek" našeho publika je, zda za vzdělávání platit, anebo ne. Jedno i druhé už tady bylo, nicméně výsledné požadavky nevycházejí nikdy ze zkušenosti, ale z předzjednaných představ. Moje "rodová" zkušenost je především ta, že vážný zájem o vzdělání mají všude na světě především lidé chudí (pozor: nikoliv profesionálně chudí), kteří v ně vkládají naděje. Mám více dětí, některé z nich studují.

Protože jich mám více, mám méně peněz. Syn začínal v "Mekáči" s koštětem a dost rychle postupoval. Pak přišel s tím, že by sice tak krásně "vyžil", jednou by jel na dovolenou na Maltu, pak zas na Krétu ale zbytek života by "protočil" kafe a šel studovat sociologii. Dcera byla rok "ópérkou" v USA a rok v AT. Pak začala studovat medicínu.

Momentálně vydělává jako salátářka v hospodě, aby měla trochu peněz na studium. Již předtím na gymnáziu pracovala v Káefcé. Druhá dcera studuje zeměměřičství a vydělává si na studium po odpoledních a večerech v "byfé". Na placené vysokoškolské studium by neměli. Přitom syn si vydobyl zahraniční stipendium, které školné pokrývá, ale k jehož získání se musí vykázat výdělkem.

Dcera je jednou z nejlepších v ročníku. Tady ji naštěstí na vysokou nevzali, protože právě tou prací v KFC ji chyběl čas na středoškolské studium a musela si rozdělit předměty na "důležité a méně významné pro další studium". Já jsem studoval už dávno, vydělával jsem si při těžkém studiu jazyků, soukromými hodinami matematiky (kdybych musel platit za vysokou, nevím, jak bych skončil). A vydělal jsem si víc, než můj předpenzijní otec, protože ten jakožto inženýr a nestraník platil za třídního nepřítele. Byl také z chudé české vídeňské rodiny, studoval na stipendium, které dostával nikoliv od sociálního státu, ale od císaře Františka Josefa I. Zdá se, že jeho apoštolské veličenstvo bylo tím u nás dosud největším demokratem. I když otec zimě rýsoval v rukavicích, protože někdy nebylo na uhlí. A to se rýsovalo "rajsfédrem" a žádným "rotringem".

Vydělával si také vyučováním a výchovou bohatých žáků, mj. byl vychovatelem v rodině Pischingerů, kteří vymysleli ty pišingry. Tací mohli jezdit ke zkouškám třeba stokrát a platit stonásobné "zkouškové taxy". Mimochodem, chudých Čechů studovalo ve Vídni za císařovy peníze hodně a když se s nadšením vrátili do vlasti, tak je zdejší "esteblišment" nepustil mezi sebe. Nač řezníkům inženýři?

Tátu v Čechách dobře platili jedině říšští Němci a Švédové. Ale ani já jsem nebyl výjimkou, jeden kolega, dnes penzionovaný univerzitní profesor na Novém Zélandě, nosil 8 let stále stejné sáčko (jeho otec byl právník), dokonce v něm promoval, jiný kolega, dnes již zesnulý autor mnoha úspěšných knih o české historii (jeho otec byl soudce, ale nikoliv z lidu), se u večeře účastnil rodinné hry "komu dáme o jednu bramboru navíc", a tak bych mohl pokračovat.

Později jsem si "střihl" ještě jednu maturitu, totiž z astronomie. Bylo nás asi dvacet, spávali jsme na dvoře hvězdárny v tzv. škvorníku, takže jsme se dobře znali, byli jsme všichni již zaměstnaní, ale že by se někdo flákal, opíjel anebo oplýval měšcem svěšeným pod tíhou zlatek, to jsem nepozoroval.

Mám jedno podezření. Že ti největší bojovníci za práva státu vybírat peníze za všechno sami nestudovali nikdy nic, nanejvýš svou "šrajtofli". Za jejich, ostatně v těchto zeměpisných šířkách dosti obvyklým (intelektuál byla za komunistů nadávka a dnes ... kupodivu také) odsudkem stojí stejný pohled, jako když se někdo dívá na mne -- jsem překladatel -- a je skálopevně přesvědčen o tom, že vlastně nic nedělám, jen si tak píšu ... jestli to je česky nebo mašukulumbsky, jestli to má hlavu a patu, jestli to není kozí mekt a kachní kvák, to se nějak rozumí samo sebou, hubu otevírat přece dovedeme všichni! A téměř psát také téměř všichni. V podstatě za tím stojí slavná bolševická vize: jen ten, kdo má v ruce lopatu nebo krumpáč jest Mikuláš, ten bratr náš, to ostatní jsou buržoázní či socialistické přežitky. Na svých cestách cizinou jsem si kupovával seznamy univerzitních přednášek, abych věděl, čím se kde zabývají, co umím a co si ještě musím doplnit. Od jisté doby jsem si všiml jakýchsi číslic navíc u jednotlivých předmětů a dověděl se, že to jsou hodnoty, abych tak řekl, mozkového zatížení studenta. Předpisem nebo zákonem je dáno, kolika těmito jednotkami smí být studující zatěžován! Nerýpal jsem do toho, nebahnil jsem se v žádné legislativě, jen jsem si toho tak všiml. "Chytrej si všimne, blbce musíš nakopnout", zní dobré české pořekadlo.

Samozřejmě, jsou fakulty nákladné a fakulty méně nákladné, třebaže např. knihy i hartvér a softvér v potřebném množství může dnes také stát kapitál. (Má zkušenost s tituly v daném oboru z UK je: do r. 1918 všechno, do r. 1945 jakýs takýs výběr, po r. 1948 skoro nic.) Za to ovšem nemohou studenti, ale ti, co na nich chtějí vydělávat. Kromě toho to souvisí s předmětem studia, studující metrologie nemá nic z toho, že ty dva vrypy mezinárodního metru jsou na platin-iridiové tyči, která nejspíše stála "štangli zlata".

Vedle primitivní kupecké kalkulace, že student stojí tím méně, čím je studentů více, je tu ještě argument indických "vlakostopařů": nač platit, když by to stejně jelo i prázdné podle jízdního řádu. Stojíme zde přede dvěma cestami: buď budeme mít muzeální kousky včetně budov, zařízení (ledacos se už prodalo, zprivatizovalo, nechalo zastarat, ba vyhodilo) a zasloužilých stařešinů v lihu, anebo to všechno bude sloužit budoucnosti, ale také bude mít potřebné pomůcky. Víte, ono bylo někdy ostudné srovnávat citovanou literaturu ve zdejší a v zahraniční produkci, i bibliografie ruských autorů byla leckdy informovanější, než naše.

Zdá se, že i Komitět Gosudarstvěnnoj Bezopasnosti měl větší pochopení pro "vědu a techniku", než leckteří naši kulturtrégři. Věda, technika i umění a kultura stojí vždy a všude velké peníze, mají-li stát zato. Aristokracie na nich nešetřila a také si je přivlastňovala, čímž se právě stávala "aristní" (u nás to byla k našemu neštěstí většinou aristokracie nikoliv národní, a proto lze často o mnohých jevech diskutovat donekonečna, zda jsou "české" anebo "nečeské"), české měšťáctvo, které aristokracii vystřídalo, si tímto směrem investovat mnoho nenavyklo a často se proto stávalo tristní.. Místo potřeby a pochopení pouhé plané a pokud možno co nejlevnější napodobování a výsledek -- karikatura. Faktem je takové množství talentů a studentů, kteří se zde narodili, že si to snad ani průměrný obyvatel nezaslouží.

Myšlenka "studia na dluh" není tak jednoduchá a nevinná. Je to totiž diktátem bankovního kapitálu. Jako bylo ideálem komunizmu 100% plnění plánu, tak je bankovním ideálem 100% zadluženost obyvatelstva. Nemylme se, kdo má na krku půjčky na studium, půjčky na bydlení, půjčky na tzv. "výrobní prostředky" (např. u lékařů zařízení ordinace, u řemeslníků zařízení dílen) ten končí u půjček na dovolenou a půjček na Vánoce, jinými slovy řečeno, žije a pracuje nikoliv ku prospěchu vlastnímu, ale institučnímu. Když náhodou z pracovního procesu vypadne, je to finanční katastrofa. Tento nám tak doporučovaný způsob života je hlavním zdrojem civilizačních chorob. Nepracujeme pro radost z díla, nepracujeme pro lidi, nepracujeme s radostí, ale z donucení. Je mi líto, ale je to moderní forma otroctví. Degenerovaný darwinizmus, že přežijí ti životaschopnější, patří do téže říše báchorek, jako nedávné kdáky o tom, že si lidé jsou rovni (čímž se myslilo, že jsou -- či mají být -- stejní).

Je zajímavé, že všechny ty miliardové zlodějny a ztráty lidem nevadí, jako by si na to zvykli. Ale pár korun na studenta, to je křiku, jako když vytrhávají pávovi ocas. Je také otázka, zda privatizace není jen synonymum znárodňování a to zas "zbytkových statků". Je komické, že se neučíme u nárůdků podobně početných jako je ten náš: v Dánsku, v Nizozemsku, v Lucembursku, v Irsku a podobně, ale snažíme se "dohonit a předhonit" mamuty, což je, jak se domnívám, nesmysl. Typické je, že nadat nějakou obecně prospěšnou instituci, to mnoha lidem vadí. Nesmím být nespravedlivý: na katastrofy se u nás dost vybere, ČvT i jiné agentury jsou jedničkou v mezinárodní pomoci. Nestudium, neznalost, neinformovanost, kterou naše černé ovce propagují, by vedla k tomu, že z lidí budou pucfleci.

                 
Obsah vydání       8. 9. 2006
10. 9. 2006 Gordon Brown premiérem nebude?
9. 9. 2006 CIA je příliš neschopná na to, aby zorganizovala útoky z 11. září...
10. 9. 2006 Paroubek by se smířil s radarem Štěpán  Kotrba
10. 9. 2006 USA odloží rozhodnutí o raketách na dobu po listopadovém summitu NATO Štěpán  Kotrba
10. 9. 2006 Zaorálek: být partnerem USA neznamená být servilní Štěpán  Kotrba
9. 9. 2006 Vyprodáno: V Londýně vystoupí hlavní konspirační teoretik o 11. září
9. 9. 2006 Paroubek, Kubice I. a Kubice II. Štěpán  Kotrba
9. 9. 2006 Konspirační teorie, anebo alternativní verze událostí? Michal  Brož
9. 9. 2006 Dvojvládí - co Vy na to, pane prezidente? Vít  Klíma
9. 9. 2006 Mlčení
9. 9. 2006 Saddám neměl žádné styky s al Kajdou
9. 9. 2006 11. září, média, otevřenost, konspirační teorie a Britské listy
9. 9. 2006 Mladá fronta dnes se nestydí vykrádat druhé Štěpán  Kotrba
8. 9. 2006 Oprava: USA smlouvy o základně s ČR a Polskem "teprve podepíší"
9. 9. 2006 ČSSD: základny jsou zásadním problémem národní suverenity a bezpečnosti
8. 9. 2006 Jak proameričtí novináři škodí proamerické věci Oldřich  Průša
8. 9. 2006 Členové Evropského parlamentu: Kde jsou tajná vězení CIA?
8. 9. 2006 Kubiceho denunciační prefabrikát: pravda začíná vycházet najevo Štěpán  Kotrba
8. 9. 2006 Zpráva o nálezu velkého ropného ložiska je zřejmě jen PR propaganda
10. 9. 2006 Výpověď o straně a lidech Miroslav  Kalousek
8. 9. 2006 Vůle ke smyslu Zdeněk  Bárta
8. 9. 2006 Hádka ohledně toho, kdy má Blair odejít, skončila? Jan  Čulík
8. 9. 2006 Princip známe, ale co je příčinou? Bohumil  Kartous
8. 9. 2006 Kde bere ODS tu aroganci? Jan  Čulík
8. 9. 2006 Česká vojenská rozvědka přiznává, že Al-Kajda měla sloužit proti Rusům Štěpán  Kotrba
8. 9. 2006 Ropný zlom se odkládá. Kde udělali soudruzi chybu? Ivan  Brezina
8. 9. 2006 S ropným zlomem počítá i americká administrativa ve svých strategiích Štěpán  Kotrba
8. 9. 2006 Proč šťourají BL do soukromí svých autorů? Ivan  Brezina
8. 9. 2006 Čínský jazyk nebo čínské jazyky? David  Sehnal
7. 9. 2006 Rozpory v událostech z 11. září
8. 9. 2006 Soudy o WTC jsou nemožné
8. 9. 2006 Jak vznikají bludy Vladimír  Wagner
9. 9. 2006 Útoku na Světové obchodní centrum předcházel třicetihodinový výpadek proudu ve vyšších patrech WTC Jiří  Mašek
7. 9. 2006 75 amerických univerzitních profesorů tvrdí, že útoky z 11. září zosnovala sama americká vláda
7. 9. 2006 Všude se najdou zrádci, i mezi americkými profesory
7. 9. 2006 "Nejsou to žádní vědci"
8. 9. 2006 Bulvár tvoří (hlavně) způsob prezentace Vladimír  Wagner
8. 9. 2006 Americká vláda už byla usvědčena ze lží Milan  Valach
8. 9. 2006 Předem známá správná pravda
8. 9. 2006 Rozpory kolem 11. září?
8. 9. 2006 Další nezodpovězené otázky o útoku 11. září 2001 Štěpán  Kotrba
8. 9. 2006 Meze pevnosti v tečení ocelových nosníků
8. 9. 2006 Vzkaz pro konspirační teoretiky
8. 9. 2006 Kdy taje ocel
8. 9. 2006 Noam Chomsky podporuje iniciativu "Ne základnám"
8. 9. 2006 Odkud je jistota ohledně skutečných pohnutek USA? Petr  Vařeka
8. 9. 2006 Svět podle Hurvínka Pavel  Urban
8. 9. 2006 Návrh změn pro české školství Radek  Sárközi
9. 9. 2006 Když jsem já šel tou putimskou branou... Jaromír  Máša
8. 9. 2006 Fahrenheit 9/11 - film k výročí Štěpán  Kotrba
7. 9. 2006 Orbis sensualium pictus Milan  Cimburek
7. 9. 2006 Žurnalistická škola v počátcích Miroslav  Polreich
7. 9. 2006 Návraty domů Ladislav  Žák
7. 9. 2006 Proměny konceptu vnitřní bezpečnosti a jeho "Kmotři"
7. 9. 2006 Dotčení -- terorem postižení i samotní teroristé Egon T. Lánský
7. 9. 2006 Stále obchází strašidlo komunismu Zdeněk  Jemelík
22. 11. 2003 Adresy redakce
4. 9. 2006 Hospodaření OSBL za srpen 2006

Školství RSS 2.0      Historie >
9. 9. 2006 Když jsem já šel tou putimskou branou... Jaromír  Máša
8. 9. 2006 Návrh změn pro české školství Radek  Sárközi
4. 8. 2006 Co bude se školstvím po prázdninách? František  Augusta
30. 6. 2006 Šikana na vysokých školách   
29. 6. 2006 Nikoli jen na okraj koaliční smlouvy; především však o vzdělávání Miloš  Dokulil
29. 6. 2006 O českém vysokém školství Jan  Čulík
29. 6. 2006 Kvalita českého školství se rapidně zhoršila   
27. 6. 2006 Studenti jsou proslulí flákačstvím, ať platí za školu!   
26. 6. 2006 Jak mohou fungovat přijímací zkoušky na VŠ Boris  Cvek
12. 6. 2006 O co jde ve volbách a po nich? František  Augusta
30. 5. 2006 Školné a ekonomické bariéry v přístupu ke vzdělávání Petr  Staněk
30. 5. 2006 Asociace školských odborů hodnotí 8 let vlády ČSSD Radek  Sárközi
17. 5. 2006 Vysokoškolská stávka: Je to jako sledování automobilové havárie ve zpomaleném filmu   
17. 5. 2006 Opravdu parodie   
16. 5. 2006 Maturity z logického a systémového myšlení Miroslav  Prokeš