Czechtek British style?

28. 8. 2006

Je to výsledek celodenního frenetického odesílání esemesek a zveřejňování informací na internetových fórech. Policie byla za posledního čtvrt roku zaskočena celou řadou dobře organizovaných "raves", které vznikly zcela neočekávaně. V květnu policie v Cornwallu rozbila mejdan 2000 osob v městě Davidstow. Zkonfiskovala 3000 liber v hotovosti, drogy v hodnotě 40 000 liber a 12 nákladních vozidel se zvukovým zařízením. Následovaly další "raves".

O tomto víkendu a v pondělí je v Británii třídenní svátek, poslední tohoto léta, a policie byla varována, že se budou konat obří ilegální mejdany. Jedny místní noviny otiskly výzvu, aby každý, kdo "uvidí velký počet automobilů, shromažďujících se u lesa či na venkovských parkovištích, nebo rozbité zámky na vratech", o tom okamžitě informvoal policii.

Když vyjíždíme z Londýna, víme jen, že "velká rave party" se má konat v lese mezi Canterbury a Doverem. Ve 23 hodin nás esemeska informuje, abychom zastavili na odpočivadle nedaleko Maidstonu.

Pak tam zvolá hlas: "Go, go, go!", jako kdybychom vybíhali ze zákopů do bitvy. Ve skupinách po pěti přebíháme mezi jedoucími automobily přes silnici a přeskakujeme přes centrální bariéru. Někdo ukazuje dolů k mezeře v křoví. "Tam dolů, přes ten ostnatý drát." Najednou jsme na poli a jsem plný energie a smíchu. Ano, je to opravdu jako zastara.

Objeví se schůdky přes plot, kopec, pak další ostnatý drát a pak jsme uprostřed zeleně, v lese, na dokonalém místě pro rave, na krásné pasece v úžlabině, obklopené stromy.

Je to vynikající místo pro největší ilegální akci v Kentu během letošního léta. Obyčejně se raves učastní tak 100 -- 300 lidí, ale této se má účastnit až tisíc. Má tady být až šest sound systémů v čele s místními legendami psytrance, Section 63, Beatz and Freakz a Rebel Beat Faction z Maidstonu.

Ale něco nefunguje. Zvukové systémy nehrají. Pak vidíme policii. Dostali nás.

Uprostřed louky je policistka obklopena teenagery: "Nezakazujte hudbu," prosí ji. "Nedostaneme se odsud až do rána." Dav tlačí. Někdo do mě strčí a já do policistky vrazím. Otočí se na podpadku a míří na mě pepřovým sprejem. Policisté jsou unavení a iritovaní. Je slyšet, jak jeden říká: "Tak jo, už toho mám dost -- sebereme tohohle s dredama." Nakonec nikdo není zatčen a dav se rozchází pokojně. Později se dovídám, že rave byl zrušen na žádost majitele louky.

Po celém jihu Anglie vzniká nyní rozhodná, i když nenápadná kultura rave parties, kterou organizuje nová generace. Tentokrát mají mladí lidé své vlastní zařízení -- přenosné zvukové systémy se zesilovači, reproduktory a gramofony. Vozí je do lesů, do lomů, na pole a pláže se skupinami přátel a tancují celou noc, často na zcela anonymních akcích. Je to svobodné, je to protikomerční a je to proti módě.

Partyzánská podstata této kultury -- raves se odehrávají na vzdálených místech, publicita se šíří pouze osobními informacemi -- znamená, že nezasvěceným je ta kultura docela neviditelná.

Mnoho těchto organizátorů bylo teprve na základní škole, když někdejší acid house parties vyvolávaly v tisku šokující titulky. Některé děti nebyly ani ještě na světě. "Tohle je můj první rave, a ani to asi nebude," říká nám zklamaný dvanáctiletý účastník. Jeho starší sestra, 15, říká, že už chodí na raves dva roky, ale tohle měl být největší. Většině lidem v davu je ke dvaceti, je to eklektická směsice středostavovských žáků středních škol s dredy, částečně jsou to mejdany posedlí univerzitní studenti, dále lidi nad dvacet, co pracují v kacelářích a teenageři v baseballových čepicích a sneakers.

Dvacetiletý Tom vysvětluje, že tato nová generace "pochází ze spousty malých městeček". "Ve východním Kentu je nás asi 500 -- 600 a chceme každý víkend zorganizovat rave. Jsme jako rodina, dáváme na sebe vzájemně pozor."

Comeback je trimufem pro subkulturu, kterou poslední britská konzervativní vláda téměř úplně zlikvidovala poté, co se raveři začátkem devadesátých let propojili s kulturou hippies a squatterů. Válka mezi státem a těmi, kteří chtěli mít svobodu volně cestovat po zemi a tančit nakonec kulminovala v Castlemortonu, v táboře hippiesovských "cestovatelů", na obecním pozemku v květnu 1992. Konal se tam po celý víkend rave, kterého se účastnilo 25 000 lidí. Vedlo to k tomu, že vláda zavedla nový trestní zákon, který zakazuje shromažďování více než 10 lidí, poslouchajících "hudbu charakterizovanou sérií opakovaných rytmů". Tvrdý postoj policie a nové zákony zahnaly většinu "tančících" do evropských zemí.

Avšak nynější novou vlnu raves vedou obyčejní teenageři, studenti a mladí zaměstnanci z městeček, kteří prostě chtějí alternativu ke komerčním zdrojům zábavy. Ještě to není politický postoj, ale je to prostě odmítnutí současné nevýrazné kultury hospodského a klubového popíjení.

Tajemstvím rave, který uspěje, je nutnost nepřehnat počet účastníků. Nesmí jich být příliš mnoho, aby to nevyvolalo pozornost, ale na místě už jich musí být dost, než se dostaví policie. Tom, 19, z Favershamu vysvětluje: "Když policie usoudí, že je akce organizovaná, pokojná a daleko od domů, nechávají ji proběhnout."

Oficiální postoj policie je, že je připravena využít všech zákonných možností, aby raves zakázala. Zákonných prostředků z poslední doby je mnoho. Avšak když se rave koná na vzdáleném místě, policie ho neobjeví.

"Když si majitel pozemku nestěžuje a akce nevyvolává žádné problémy, pak je to v pořádku, ale existují ještě jiné otázky, jako zdraví a bezpečnost -- věci jako protipožární opatření -- to je nebezpečné u mejdanů, které se najednou objeví odnikud," vysvětluje policie.

Nová generace chce tvrdé techno, acid techno a psytrance. Psytrance se vyvinul v polovině devadesátých let na plážích v Goa a na squatterských parties v londýnské čtvrti Brixtonu. Stal se jednou z nejglobálnějších a nejtrvalejších tanečních kultur od Izraele přes Estonsko až po Brazílii. Je to utilitářský hudební doprovod pro "cestu ze tmy ke světlu". Dosahuje svého hrozivého vrcholu uprostřed noci a pak slábne, jak se slunce objevuje nad horizontem. "Tohle v mainstreamu neuslyšíte nikdy," říká Darragh.

Jestli byl acid house rebelií proti nudě osmdesátých let, to, co se děje dnes, je reakcí proti stejně banální podnikatelské kultuře řetězců hostinců s jejich bezpečáky, mainstreamovou hudbou a opileckým násilím. Levné francouzské pivo a alcopops si od prodejců z automobilů nekupuje na raves skoro nikdo. Lidi konzumují množství tablet extáze a největší fronta je u obřího tanku s kysličníkem dusným (rajským plynem, způsobujícím záchvaty štěstí a smíchu) a to za 1 až 2 libry (40 -- 80 Kč) za jeden balónek. Dosud není trestným činem vdechovat zubařský uspávací plyn, který byl kdysi popsán jako "vzduch nebe". Pokud existuje nějaká nová droga, která doprovází tuto novou kapitolu hnutí raves, je to tento plyn.

Kompletní článek v angličtině ZDE

Vytisknout