JU│ Bývalý poradce prezidenta Bushe v Radě pro národní bezpečnost a ředitel jejího ruského odboru , ředitel Kissinger Associates a Kissinger McLarty Associates Thomas E. Graham, který se vrátil z Moskvy, měl minulý týden přednášku ve Washingtonu o Rusku a budoucnosti rusko-amerických vztahů po nástupu Dmitrije Medvěděva do funkce. Grahem přednesl tutéž přednášku už pár dní předtím pro The Woodrow Wilson International Center for Scholars. Ruský Kommersant přináší postřehy svého amerického korespondenta z Grahamovy přednášky, která byla podle jeho slov středem zájmu.

Gram se ve svém vystoupení dotkl tématu dvojvládí v Rusku, o němž se nyní často diskutuje.

Autoritativní režimy velmi přeceňují svobodu slova. Patrně proto, že tvůrci těchto režimů jsou příliš snadno identifikovatelní v prostoru. Význam prostoru a změny v jeho chápání v době pozdně moderní -- která je nyní naším osudem -- popsal sociolog Zygmund Bauman v knize o globalizaci. V současnosti, v našem kulturním prostředí, je důležitým výdobytkem globalizace právě fakt, že investoři, kteří jsou pány a tvůrci světa, nejsou identifikovatelní v prostoru. Nejsou prostě vidět. Zatímco poddaní v autoritativních režimech mohou kdykoliv vzhlédnout od práce a ukázat prstem na Zámek, svobodní občané v pozdně moderním světě nevědí, kam směřovat své výtky, koho obvinit, koho nenávidět, proti komu bojovat a koho tedy svrhnout.

Je nepochybné, že svoboda slova existuje. Kdo si myslí, že ne, trpí patrně subjektivním pocitem opomíjení a ignorance. Objektivně ale svoboda slova existuje a to, že nyní říkám, co říkám, je toho důkazem. Problém spočívá v tom, že poněkud zarchaizoval termín "svoboda slova". "Svoboda" a "Slovo", to nejsou žádné věčné konstanty, to jsou setsakramentsky rychle se vyvíjející fenomény lidského bytí. Tak tedy, co to je svoboda slova? Viděno ze střední Evropy na konci první dekády 21. století: Svoboda slova v dnešní době je spotřební artikl. Velký třesk a neustálé rozpínání mediální dimenze v lidské komunikaci způsobily, že téměř každý může uplatnit a uspokojit své právo, které mu zaručuje ústava, a nechat svobodně slyšet "své" slovo. Slovo jako takové však ztratilo jakoukoliv váhu a hodnotu, a pokud někdo chce, aby "jeho" slovo bylo váženo a hodnoceno, má pouze dvě možnosti -- buď si zajistí dostatečný kapitál, který "jeho" slovo zhodnotí, nebo najde v globálním komunikačním, hodnotově vakuovém vesmíru takový prostor, v němž slova a kontexty nabývají váhu a hodnotu na základě jiného vážení. Třeba intelektuálního.

Mládí je netrpělivé. Toto konstatování dostalo tragickou ilustraci během současných násilných protestů v Tibetu. Čína tvrdí, že za nepokoji v Lhase, Dharmasale, Díllí a před více než desítkou čínských ambasád ve světě, stejně jako nepokoji při olympijských rituálech v Řecku, stojí "malá skupina kriminálníků" či "dalajlámova separatistická klika". Mozaika fakt ukazuje ale na něco jiného. Dalajláma se ocitl v pasti a stal se rukojmím své vlastní trpělivosti.

Hana Čápová na serveru Lidové noviny odstartovala druhou část denunciace odpůrců americké základny v Brdech, spojených s hnutím Ne základnám. U zrodu této iniciativy stál například dvaasedmdesátiletý Rudolf Převrátil, bývalý komunistický rozvědčík, píše Čápová. Zapomněla dodat, že základní organizací , kde je Převrátil dlouhá léta členem, je bývalá mateřská organizace Miloše Zemana v Praze, zvaná "Na rybníčku". Mimo bývalého ministra Ivana Davida, kterého Čápová zmiňuje ve svém článku stejně jako "bývalého milicionáře" Radima Valenčíka, jsou zde členy Jiří Dienstbier mladší, ale i bývalý ministr zahraničí Jan Kavan, kterého Čápová zmiňuje jako objekt někdejšího zájmu Převrátila, ale i další ministři či jejich náměstci. Členem této organizace jsem i já, i když jsem členství v ČSSD přerušil vzhledem ke své práci v Radě Českého rozhlasu. Jako expert na debatách Ne základnám vystupuje pro změnu Oskar Krejčí, poradce posledního komunistického premiéra Ladislava Adamce, píše Čápová.

No a co?

JD│ Rusko údajně zvažuje dalekosáhlý krok, který by měl USA odradit od úmyslu vybudovat protiraketovou obranu v Evropě. Server Xabar.info přinesl 28. března zprávu o tom, že někteří ruští experti navrhují, aby Moskva podnikla mnohem radikálnější akci, která by Američanům způsobila nepříjemnosti. Takovou akcí by mělo být umístění prvků ruské protiraketové obrany ve Venezuele.

Poznání je věcí mentálních schopností, ale také zkušeností. A protože mají lidé zásadně různé zkušenosti, i jejich poznání se od sebe odlišuje. Že ale není filozofické poznání nezávislé na jazykových znalostech myslitelů, na to se často zapomíná. A ještě víc se zapomíná, že používanými slovy lidé někdy naznačují něco, na co možná ani nepomysleli.

Po přečtení článků "Ať už náboženské, nebo nenáboženské, určité hodnoty jsou nám posvátné" od Borise Cveka a "Dobře vyrešeršované články mají tu výhodu, že nejdou odmítnout jako špatně vyrešeršované" od Štěpána Kotrby mě napadlo napsat stručnou poznámku o užívání slov, která nám něco "říkají", ač nemohou mluvit.

Írán je čtvrtým největším producentem ropy na světě, druhým největším v rámci organizace OPEC. V oblasti ropného průmyslu má tudíž nezanedbatelnou váhu. Tato islámská republika nyní vytahuje proti USA z arsenálu zbraní ty ekonomické a útočí na v současnosti nejcitlivější místo Američanů, na dolar.

A to hned na několika frontách. Iránská centrální banka snížila držbu dolarů, hlavní iránské petrolejářské firmy již přestaly prodávat své produkty za dolary. Japonsko, jež odebírá 20 % iránské ropy, souhlasilo s placením za íránskou ropu v jenech. Irán také snížil svoji držbu dolarových aktiv v zahraničních bankách a tlačí na organizaci OPEC, aby kotovala a prodávala ropu v eurech a neztrácela tak část příjmů kvůli znehodnocující se americké měně. Ve svém tažení proti dolaru nyní Irán sáhl k vytvoření ropné burzy, jež nebude využívat dolary. O cíli tohoto kroku lze jen těžko pochybovat. Patrná je snaha jednak přesunout těžiště obchodování s ropou na východ, jednak přenést denominaci ropy z dolarů na eura a oslabit tak hegemonii dolaru. Jakkoli mohou být tyto kroky politicky motivované, logiku rozhodně dávají. Kdo by za svůj produkt chtěl dostávat měnu, jejíž hodnota neustále klesá?

Václav Rybáček, Liberální institut 10.3. 2008: Nová ropná burza ohrožuje dolar ZDE

Nejspíš tu budeme mít radar a stále tomu nemohu uvěřit. Už jsem se nechtěl veřejně vyjadřovat k věcem tohoto světa, ale v tomto světě dosud žiji. Mohu si myslet své, mohu mít vlastní zdroje informací mimo média a dosah moci nás malých, kteří se stejně v prach obrátí. Po nás potopa. Mohu si cokoliv myslet o aroganci a nekompetentnosti našich představitelů, z nichž mnozí podepisují, vyjednávají a rozhodují nesmírně důležité věci proti mínění mlčící většiny.

tisková zpráva

V posledních několika dnech jsme se stali svědky zvýšeného zájmu médií, politiků i občanů o islám a muslimy. Nejprve jsme se stali svědky ubohé a zlomyslné provokace veřejnosti černým výlepem karikatur proroka Mohammeda v Brněnských ulicích. Ihned poté média přinesla zprávu o vyhrůžkách Usámy bin Ládina na adresu Evropy -- tedy i našeho domova. A nakonec diskuse o protimuslimském filmu holandského poslance Geerta Wilderse. Film je propagován také českými rasisty a fašisty, kteří se ztotožňují s jeho poselstvím a obsahem.

V sobotu 29.3. v 16 hodin se konala v Praze na Palackého náměstí další z řady demonstrací proti uznání samostatnosti srbské provincie Kosovo a Metohie. Pokojné demonstrace se zúčastnilo asi šedesát občanů. Na demonstraci promluvil Ivan Hadrava a Jaroslav Foldyna, píše Ivo Richter. Ivan Hadrava potom v dalším příspěvku krátce kritizoval ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga, kterého nominovala Strana zelených a současně na demonstraci uvítal člena Strany zelených Daniela Solise jako "jednoho z těch, kteří za to mohou". Poté vystoupil se svým příspěvkem Daniel Solis:

Minulý týden se konalo ve Vídni mezinárodní zasedání, které se zabývalo dějinami knihoven v nacistické éře Velkoněmecké říše, především v letech 1938 až 1945. Koncem tohoto měsíce, 63 let po válce, uspořádala vídeňská univerzitní knihovna spolu s městskou radniční, v kooperaci se Sdružením rakouských knihovnic a knihovníků a Společností pro výzkum knihovnictví Rakouska, zasedání o nacistických loupežích knih. Stalo se tak po mnoha desetiletích, kdy se přehlížela skutečnost, že v inventárních knihách se nacházely poznámky "z likvidovaného židovského knihkupectví" s datem roku 1938, kdy došlo k anšlusu Rakouska k Německu.

Britské listy získaly nálepku levicového serveru. Aspoň ti, kdo je zásadně nečtou, jsou o tom svatosvatě přesvědčeni. Když se však podíváme do archívu, snadno zjistíme, že příspěvky českých levicových mandarínů a mandarinek věnované "budoucnosti levice" rozhodně nepatří k nejčtenějším. Mezi čtenářsky nejoblíbenějšími najdeme naopak texty o kontroverzních tématech a zevrubnější analýzy.

Nedávno zveřejněné shrnutí článku v britském Spectatoru jednoduše ukazuje, že politika na úrovni národního státu zdaleka není v krizi jen v ČR, a že nejde ani o krizi politické levice. Politici všech barev, pohlaví a rozměrů ovšem po celá desetiletí tancovali podle not "reaganomiky" a mezinárodních finančních institucí, takže z vyprodávaného státu se prakticky všude stal "eunuch na námluvách" (Ulrich Beck). Když se tedy teď vynořují obavy, že by americká finanční krize mohla přeskočit i do Evropy, David Selbourne si zničehonic všímá, že labouristé i toryové jen pustě žvaní, zatímco britská monarchie připomíná ohlodanou kost. No, tak to bychom měli - to jsme přece věděli už dávno. A dál?

Karel Dolejší svým pesimismem Selbournův článek zkresluje. Ano, je to typicky toryovská argumentace, co jste čekali v konzervativním týdeníku? :)

Přesto si myslím, že je nesmírně zajímavá. Neznám české pravičáky, kteří by například argumentovali, že dvěma základními sloupy občanské demokracie je veřejná služba státních orgánů a poskytování státních služeb. Neznám české pravičáky, kteří by argumentovali, že základem společenského uspořádání musí být spravedlnost, že člověk nesmí bohatnout ožebračováním druhých. (Že by to byl Topolánkův nebo Nečasův program? :)) Na Selbournově textu mě zaujalo i to, že v dnešním údajně rozkolísaném postmoderním světě bez pevných hodnot volá po dodržování základních, neměnných etických norem - to je konec konců základním rysem evropského konzervatismu. (Že by Topolánek dodržoval nějaké etické normy?)

Mně se moc nelíbí to rozdělování na "muzeum" a současnost, které Karel Dolejší provádí. Z hlediska raného středověku je třeba renesance návratem k muzeu, živým, do té doby netušeným návratem, který podnítil úžasný rozvoj evropské kultury natolik, že ještě pro Goetha byla antika nedotknutelná a velice výrazně z ní vycházel i otec postmoderny Nietzsche. Nevidím žádný důvod pro dělení dějin na to, co je jen muzejní, mrtvé, a na ten živý, dobrý dnešek či zítřek. Cokoli může oživnout a být znovu inspirativní, záleží jen na situaci (např, obliba gotiky u některých spisovatelů 19. století, např. T. Gauthier) a na hloubce, s jakou zasáhne nového génia daných časů. Tak Goethe např. vzkřísil Shakespeara, zatracovaného elitou francouzského i anglického klasicismu. A totéž platí o politických a náboženských konceptech. Dějiny lidstva poskytují obrovské množství materiálu, který nás může učit chápat naši současnost velmi jemně, v mnoha odstínech, ve srovnáních a v kontextech, o něž se připravíme, pokud budeme něco velkého v minulosti považovat jen za "muzeum". Začněte Hérodotem a Homérem a zjistíte - jako o tom byli přesvědčení celá staletí elitní kultury před námi - že TAM najdete bít srdce své doby mnohem více než v banalitě všednosti kolem. Promítněte své prožitky, svou výchovu, dobu, svou politiku a kulturu do "muzeí" a zjistíte, že teprve tam jí porozumíte a uvidíte očištěnu od banalit. Historie není jen učitelkou života, je jeho podmínkou, je jeho životem, má-li to být život kulturních a vzdělaných lidí a ne život hmyzu ovšem.

Nemám vůbec nic proti tomu, aby se soukromé osoby konzervativních názorů v médiích vyjadřovaly k otázce -- řekněme -- veřejných mravů. Kdyby se to v České republice stalo běžnou věcí, velmi bych to uvítal. Pokud si však stav veřejných mravů v britském konzervativním týdeníku bere do úst oficiální politický poradce Konzervativní strany David Selbourne, a pokud to dělá v kontextu otevřených výzev k dobytí politické moci, otvírá se mi příslovečná kudla v kapse. Ne proto, že je Selbourne tory - ale proto, že se při psaní PR článku měsíc před volbou londýnského starosty celý namazal kadidlem. Jan Čulík je ovšem nespokojeným obyvatelem britských ostrovů. A s těmi to Selbourne náramně dobře umí, zdá se.

Rod Little, bývalý editor ranního publicistického pořadu rozhlasu BBC "Today" je šokován mnichovanským postojem, jaký zaujala Británie vůči Číně, zemi, která nyní slučuje nejutlačitelštější rysy státního marxismu s nejbrutálněji chamtivými rysy kapitalismu.

Nepamatuju se, jakou má Británie nyní zahraniční politiku, píše Rod Liddle. Kdy byla zvolena "nová" (Blairova) Labouristická strana, bylo nám řečeno, že to bude "etická zahraniční politika". Asi o rok později to Robin Cook změnil na "zahraniční politiku s etickým rozměrem". Dnes už nejméně pět let prosazujeme "energicky neetickou zahraniční politiku". Tím si asi nijak nelišíme od jiných států a měli bychom být rádi, že předstírání, že tomu je jinak, bylo zrušeno. Když se ale díváme na ty tajné záběry, propašované z ohňů ve Lhase, doufám, že nějaký pozůstatek svědomí se někde u někoho v britské vládě přece jen trochu ozve.

Je jednou věcí chovat se slouhovsky vůči Saúdské Arábii, abychom "ochránili své bezpečnostní zájmy". Je něco úplně jiného lézt kamsi Číně jen proto, že je ta země větší než naše a že chceme kus jejich kvetoucí ekonomiky.

Nepálska polícia zasiahla dnes voči tibetským demonštrantom a mníchom, ktorí sa pokúsili vniknúť do čínskeho veľvyslanectva v metropole Káthmandú.

Policajti zasiahli proti asi dvom stovkám Tibeťanov bambusovými obuškami a zatkli najmenej 130 účastníkov protestu, počet zranených zatiaľ nie je známy. Demonštranti sa neúspešne pokúsili vniknúť do vízovej sekcie čínskej ambasády. Správu priniesla agentúra Associated Press a prevzal ju TASR.

SME: Nepál: Tibetskí demonštranti sa pokúsili vniknúť do čínskeho veľvyslanectva ZDE

Poznámka ŠOK:Podle nedělního zpravodajství České televize mělo jít o pokus o vyrabování čínské ambasády. Stejně radikální stanovisko jako Nepál zaujala i řecká vláda. Při pokusu o narušení ceremoniálu v Athénách řecká policie zbila a zatkla dvě desítky protibetských výtržníků, včetně jednoho Čecha. Že se i v Nepálu jednalo o mediální provokaci, zaměřenou na západní média, dokazují fotografie AFP a Reuters: čelenky s nápisy v angličtině ukazují jasně, komu je určen vzkaz. Vzhledem k tomu, že je nanejvýš nepravděpodobné, že je angličtina je v Nepálu široce rozšířeným jazykem, je jasné, kdo je cílovou skupinou této mediální taškařice. Novináři, nerozlišující mezi mediální fikcí a realitou.

V sousedním Nepálu jsou protičínské demonstrace zakázány. Země uznává politiku jedné Číny. Podle čínských státních zdrojů odsoudili násilí jiní představitelé čínského buddhismu, "žijící Buddhové" předseda Asociace tibetské autonomní oblasti při Čínském buddhistickém sdružení Dupkang Tupden Kedup, místopředseda Tibetské lidové politické poradní konference Comoinling Dainzin Chilai, Sangdang Dorie Phakmo Dechen Chodčin a další učenci 28. března v interview pro zahraniční média. CRI cituje jejich stanovisko, že že dalajláma by měl se vzdát svého stanoviska k nezávislosti Tibetu a "zastavit veškerou rozkolnickou činnost". Kněží podle CRI apelovali na mladé lámy, aby "posilovali právní vědomí a dodržovali zákony a buddhistický mnišský řád".

Film holandského politika Gerta Wilderse se po svém uveřejnění rázem rozletěl do celého světa a postupně jej přejala spousta internetových stránek různého zaměření. V tuto chvíli film dávno zhlédlo několik milionů lidí. Reakce se očekávaně diametrálně liší, i když se po prvních reakcích příliš nezdá, že by se film jako takový stal výraznější rozdělující linií.

Málokoho však napadne pozastavit se nad tím, jak možná až moc věrohodně odráží Wildersův film určité rozpory a nevyřešené problémy, které jsou pro současnou západní společnost příznačné.

Dnešním dnem končí dvouletý projekt genderové informační a tiskové agentury gitA - projekt financovaný z prostředků Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Nositelkou projektu byla obecně prospěšná společnost proFem. Oznámila to dosavadní šéfredaktorka projektu Kateřina Jonášová. ProFem nejspíše od 1. 4. 2008 změní koncepci projektu a obmění i složení redakce. Dosavadní stálý tvůrčí tým agentury tvořily Selma Smailagič, Kateřina Jonášová, Magdalena Hort, Tamara Nováková, Michaela Appeltová a Andrea Cerqueirová.

Většině Evropanů se nezamlouvají americké plány umístit do středu Evropy část svého protiraketového štítu, konkrétně protiraketové střely rozmístit v Polsku a radar v ČR. Vyplývá to z průzkumu ústavu Harris Interactive, podniknutém před nadcházejícím summitem NATO v Bukurešti od 2. do 4. dubna 2008. Odpor proti americkému plánu je zvláště silný v Německu (71 % proti, jen 19 % pro), ve Španělsku (61% proti , 19 % pro) a ve Francii (58% proti, 22% pro). Proti americkému deštníku bylo i 49 % dotázaných Italů a 44 % Britů. V USA podpořilo umístění protiraketového štítu v Evropě 49% dotázaných, opačný názor vyslovila čtvrtina Američanů. Naopak ruský návrh, aby se o protiraketovou obranu společně postaralo NATO a Rusko, se zamlouval 59 % dotázaných Italů i téměř polovině oslovených Britů a Němců. Pro byly i téměř dvě pětiny Američanů, čtvrtina měla opačný názor.

Dobrý den,

pane premiére,

pakliže se vám tento mail dostane před oči (o čemž silně pochybuju), berte jej prosím, jako pouhopouhé vyjádření názorů člověka, který se rozhodnul odejít z Čech - rovněž vaší zásluhou. Výše v oslovení chybí klíčové slovo "vážený", a to zejména proto, že si vás nevážím, takže by toto postrádalo významu. Moc bych si přál, aby tento e-mail přečetla alespoň nějaká osoba z parlamentu. Je pro mě naprosto irelevantní, bude-li to uklízečka nebo někdo z "výše" postavených, protože je docela dobře možné, že právě ona uklízečka by dokázala plnohodnotně zastupovat rovněž funkci, kterou vykonáváte vy., píše z Norska čtenář Pavel Kučera.

Děkuji panu Štampachovi za kratičký podnět o znásilňování rodného jazyka. Už jsem začínala věřit, že podstaty mého článku o genderovém příčestí minulém si vůbec nikdo nevšimne, tedy problémů s przněním jazyka. Jazyk by měl být nám vlastní. Přesto v dnešní době zaznamenává hrubý úpadek.

Proč v rámci objektivity nevyjít na chvíli vstříc „protistraně“ a „ať si trh užije“ pobavit se o životním prostředí, přepočítaném na prachy...?

K této myšlence mne vede shlédnutí filmu „Velký podvod s globálním oteplováním“, jehož promítání organizuje Centrum pro ekonomiku a politiku (CEP). Britský snímek polemizuje s tím, zda na globálním oteplování má či nemá vinu i člověk a zda oteplování předchází či následuje za změnami množství CO₂ v atmosféře. Výsledkem vyjadřování různých vědců je zde skutečnost, že člověk vlastně přírodě neškodí.

Tato kampaň nevolá po bojkotu olympijských her, ale nechává na jednotlivcích, aby se rozhodli sami. "Každý spotřebitel má svůj hlas a může poslat jasný signál organizátorům olympijských her v Pekingu a jejich sponzorům," říká Barmské centrum Praha. "Přejeme všem sportovcům hodně úspěchů. Ale nechceme zapomenout na ty, kteří se netěší stejné míře svobody, protože jejich svoboda je považována za překážku čínských zájmů." Organizace reprezentující barmskou komunitu v České republice a místní stoupence nevěří, že přítomnost zahraničních novinářů v čínských hlavních městech pomůže upozornit na vazby mezi čínskou a barmskou vládou, což je často považováno za hlavní argument proti všeobecnému bojkotu.

Od roku 1989, rok poté, co barmský vojenský režim brutálně potlačil lidové povstání za demokracii, Čína zásobila barmský režim zbraněmi a vojenským vybavením v hodnotě přes miliardu amerických dolarů, přičemž některé z těchto položek jsou prodávány pod tržní cenou. S čínskými zbraněmi a vojenským vybavením barmský režim zčtyřnásobil velikost svých ozbrojených sil na 450.000 mužů, včetně zhruba 70.000 dětských vojáků - víc než jakákoliv jiná země na světě. Barma používá čínské zbraně k násilnému potlačování prodemokratických protestů a vedení války proti civilistům z etnických skupin.

V roce 2007 Čína spolu s Ruskem vetovala mírovou rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která by posílila mandát generálního tajemníka OSN při řešení krize v Barmě. Čína je jednou z mála zemí na světě, která odmítá podpořit výzvu generálního tajemníka OSN k propuštění Aun Schan Su Ťij a všech politických vězňů. Čína je jedním z největších investorů v Barmě a poskytuje režimu velké půjčky. Angažuje se též ve více než 62 projektech výstavby vodních elektráren, těžby ropy, zemního plynu a hornin. Tyto projekty se realizují bez konzultace s místními komunitami a bez ohledu na životní prostředí. Důsledkem je ničení půdy a ztráta obživy.

Tyto "informace" rozšiřuje server Velká Epocha, slovenské vydání americké protičínské agentury Epoch Times (DaJiYuan). Problematická dezinformace má ale několik vad: Nosičem je aktivistická PR skupina. "GSHQ" se ve skutečnosti jmenuje GCHQ (Government Communications Headquarters). Nespecifikovanou informaci o "potvrzení" ze strany GCHQ nenajdete v žádném jiném médiu. Nová Epocha svůj zdroj neudává... Ve skutečnosti tuto informaci vypustila pro-dalajlámovská dharmasalská "informační" agentura Phayul.com a ihned ji zase stáhla. Nyní je původní informace nedostupná. Doteď ji stihl převzít mimo "Epoch Times" pouze nezávislý novinář Gordon Thomas, mj. autor knihy "Secrets & Lies: A History of CIA Mind Control and Germ Warfare" na serveru Canada Free Press. A tohoto "investigativce" vzápětí zpětně "zmonitorovala" agentura Phayul.com. .. . CFP původní článek "`Beijing orchestrating Tibet riots' také stáhla. Nicméně se Phayul má teď na koho "odkázat"... na Canada Free Press. A slovenská Velká Epocha může dezinformaci o GCHQ vydávat za realitu. Česky.

VE: Bývalý poradce generálního tajemníka KS Číny tvrdí, že čínský režim zinscenoval incident ve Lhase ZDE

Článek Miroslava Polreicha "Kosovo: Jak československá diplomacie selhala" sice osvětluje určité okolnosti kolem Kosova, ale jeho závěr, že jde o selhání české diplomacie je, řekněme, nadsazený.

Ostatně z Polreichova textu vyplývá, že návrh zprávy, který mise OBSE vypracovala zametla pod koberec kanadská vláda (v té době vedená proamerickým Brianem Malroneym).

Svět se přece nemohl dozvědět, že Srbové a umírněnější Albánci byli vstřícní a mohli by se, hrůza hrůz, třeba i dohodnout. Ve hře byly především geopolitické zájmy a ty vyžadovaly, aby byl likvidován vliv Ruska na Balkáně.

V poslední době se na Britských listech dějí zvláštní věci. Např. paní Pokorná poctivě vylíčila svou sociální situaci, do které se dostala kvůli zdravotním problémům svého dítěte. A vyskytují se reakce, jako například paní Machálkové, že vlastně netřeba lkáti a je třeba se více snažiti, hledat řešení.

Není vyloučeno, že mobilní telefony usmrtí více lidí než kouření nebo azbest, to je závěr nové studie uznávaného odborníka na rakovinu. Ten varuje, že by lidé měli používat mobilních telefonů co nejméně a že vlády a průmysl mobilních telefonů musejí podniknout "okamžité kroky", aby byla snížena radiace, jíž jsou vystavováni uživatelé mobilů.

Centrum globálních studií - společné pracoviště Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci s Informačním centrem OSN v Praze a Amnesty International Vás zve na konferenci Martin Luther King a prosazování spravedlnosti, která se bude konat 2. dubna 2008 od 9:30 hod. v Domě OSN (United Nations House), Nám. Kinských 6, Praha 5.

Předseda ČSSD Paroubek v sobotu uspořádal tiskovou konferenci po svém návratu z Ruska. Na ní poodhalil svá jednání s předsedou Rady federace a politické strany Spravedlivé Rusko Sergejem Michailovičem Mironovem, místopředsedou Státní dumy RF a strany Spravedlivé Rusko Alexandrem Michailovičem Babakovem, předsedou zahraničního výboru Státní dumy RF Konstantinem Josifovičem Kosačevem, stejně jako s náměstkem předsedy vlády RF a vedoucím Úřadu vlády Sergejem Jevgenijevičem Naryškinem. Paroubek se setkal v Rusku i s předsedou Obchodně průmyslové komory Ruska a bývalým premiérem Jevgenijem Maximovičem Primakovem. Paroubek zdůraznil i své vystoupení ke studentům ruské diplomatické akademie MGIMO na téma bezpečnosti v Evropě.

Paroubek na otázku Britských listů řekl, že jednal i o otázkách energetické bezpečnosti a doporučoval dlouhodobé kontrakty na dodávky plynu a ropy, na 25 let. Některé otázky Britských listů odbyl Paroubek vyhýbavě. Neuvedl podrobnosti o rusko-americké smlouvě, a na přímou otázku, zda se neobává geostrategického odklonu Ruska od Evropy a příklonu k Číně prostřednictvím Šanghajské organizace spolupráce - vedenému zájmem o možnosti přesměrování toků plynu a ropy do Asie, Paroubek odpověděl, že bychom neměli asijskou politiku Ruska přeceňovat...

Případ dvou dívek z brněnského Klokánku, které se musí vrátit k otci, i když je ve jménu Boha týral, je další ukázkou zkostnatělosti českého soudnictví v oblasti dětských práv. Soud rozhodl o návratu dívek k otci navzdory znaleckému posudku, který navrácení dívek do rodiny proti jejich vůli nedoporučuje, ale především navzdory vyjádření obou dívek, které se návratu k otci bojí a neustále opakují, že se domů vrátit nechtějí. Jejich názor však soud nebral v úvahu, přestože má být podle Úmluvy o právech dítěte, kterou Česká republika ratifikovala již v září roku 1990, k názoru dítěte přihlédnuto.

Postup soudu dokazuje nezbytnost zákonodárných změn v oblasti dodržování Úmluvy o právech dítěte. Znovu vyzývám příslušné ministry, aby přijali taková opatření, která povedou k nápravě a okamžitě připravili novelu zákona v takovém stavu, aby mohla být bez průtahu schválena.

Jak se blíží dubnová vrcholná schůzka NATO v Bukurešti, politické neshody a rostoucí propast ve výdajích na zbrojení možná ohrozí samu budoucnost aliance, míní časopis Aviation Week and Space Community.

Obranný výbor britského parlamentu varuje, že NATO se bude muset rychle zabývat otázkami, které jinak mohou vést k ohrožení jeho existence.

Dvoudenní návštěva francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho měla fázi bling-bling a poté také tu pracovní. Která vás zajímá více? Bulvární Daily Mail uveřejnil při příjezdu manželského páru do Londýna fotografii nahé Carly. „Takový druh prvního dojmu pravděpodobně nechtěla zanechat jako žena světového vůdce,“ napsal ironicky deník, zde:. O den později změnil tón, když jí nazval: „la First Lady du chic" Carla to opravdu vzala od podlahy. Zdálky skutečně vypadala, jak si sama přála: nová verze Jackie Kennedyové!

Od vypuknutí občanské války v roce 1997 je srbské obyvatelstvo neustále vystaveno teroru ze strany kosovských Albánců. Na tomto území působí i teroristická organizace UCK, jenž je financována z prodeje drog, zbraní a „bílého masa“. Tato organizace masakruje a vyhání původní obyvatelstvo (zejména kosovské Srby) a dokonce ještě v r. 2003 ji USA i EU označovaly za zločineckou organizaci.. Je zarážející, že tato organizace dostala podporu NATO, které v r. 1999 bombardovalo Srbsko. Bývalý velitel sil UNPROFOR, generál Lewis MacKenzie v souvislosti s válkou v bývalé Jugoslávii prohlásil: „V Kosovu se neudála žádná genocida. Kosovští Albánci nás dokonale využili. Bombardovali jsme nesprávnou stranu.“

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. V anketě letos na jaře odpovědělo během několika málo dnů více než 5000 čtenářů. Finančně však na provoz listu přispívá jen něco málo nad 100 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře. Nedokáže to česká komunita? Jsou finanční prostředky skutečně k dispozici jen pro cílenou politickou manipulaci, a chce-li list prosazovat svobodnou linii, padni komu padni, národ se pro její podporu nevzchopí?

V únoru 2008 přispělo celkem 161 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 59 236.86 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 29.2.2008 částku 288 237.81Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a 940.56 euro.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely.